V pondělí německá kancléřka Angela Merkel řekla, že by Německo mohlo hrát nemalou roli při vojenské intervenci na sever Mali, který po březnovém převratu a svržení prozatímní vlády ovládly islamistické skupiny v čele s Ansar Dine, jež bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaidou. „Demokratické státy nemohou akceptovat, že mezinárodní terorismus najde bezpečný úkryt na severu Mali. Víme, že malijská armáda je slabá, potřebuje vnější pomoc a podporu, proto nad evropskou misí v podobě materiální a logistickou podpory lze uvažovat,“ uvedla kancléřka Merkel. Již v červnu Hospodářské společenské západoafrické států (ECOWAS) a Africká unie (AU) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever Mali, o níž požádala samotná malijská vláda, OSN dala v říjnu společenství 45 dnů na předložení podrobného plánu operace.
Archiv rubriky: Kontinenty
Jihoafrický prezident přislíbil 100 miliard USD na vytváření nových pracovních míst
Jihoafrická republika zažívá v posledních týdnech vlnu stávek za vyšší mzdy a zlepšení pracovních podmínek. Prezident Jacob Zuma po kritice na konci minulého týdne oznámil, že vyčlení 100 miliard USD na vytvoření nových pracovních míst. Největší protesty zasáhly těžební průmysl, v němž do stávky vstoupilo na 75 000 pracovníků, stávka nákladní dopravy naopak způsobila nedostatek nafty v některých oblastech země. Přislíbených 100 miliard USD má podpořit výstavbu infrastruktury, především silnic, mostů a přístavů během příštích tří let. Vedle 100 miliard USD plánuje vláda investovat do infrastruktury dalších 375 miliard USD v rozmezí následujících patnácti let. Vlna protestů a stávek citelně zasáhla ekonomiku Jihoafrické republiky. V září dvě ratingové agentury snížily zemi rating.
Uganda zvažuje zastavení vyjednávání v Demokratické republice Kongo, důvodem je obvinění OSN
Konžská vláda obvinila v červnu sousední Rwandu z podporu, výcviku a vyzbrojování rebely v hnutí M23, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. OSN obvinění potvrdila a dodala, že nemalou roli v konfliktu má i Uganda. Země, která v současnosti vyjednává v Demokratické republice Kongo ukončení nepokojů v provincii Severní Kivu, zvažuje své odstoupení od hledání mírového řešení. Důvodem je právě zpráva OSN, v níž se tvrdí, že Uganda poskytuje rebelům vojáky, zbraně, technickou pomoc a politické poradenství. Demokratická republika Kongo požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na vysoké představitele obou zemí. Důsledkem konfliktu na východě Demokratické republice Kongo přišlo na půl milionů Konžanů o své domovy. Podle analytiků Uganda a Rwanda dlouhodobě těží z nepokojů v zemi, především na východě, který je bohatý na nerostné minerály. Během válečných konfliktů v devadesátých letech a v první dekádě nového tisíciletí poslaly obě země do Demokratické republiky Kongo své vojáky.
Demonstranti vtrhli do libyjského parlamentu, žádali ukončení násilí v Bani Walid
Na 500 demonstrantů vniklo v neděli na půdu libyjského parlamentu v Tripoli, kde požadovali ukončení násilí v sedmdesátitisícovém městě Bani Walid, které milice již několik dní drancují. Podle státní agentury LANA zemřelo jen v neděli 22 lidí a 200 dalších bylo v bojích zraněno. „Žádáme vládu, aby nalezla mírové řešení pro nepokoje v Bani Walid,“ řekl demonstrující Nasser Ehdein. Město Bani Walid patřilo dlouhodobě mezi spojence bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Jde o druhý případ vniknutí demonstrantů do parlamentu od srpna, kdy se vláda ujala moci. Z Bani Walid pocházel Omran Shaban, který prozradil, kde se bývalý vůdce Kaddafi schovával v říjnu 2011.
Somálská vláda by se ráda přesunula z fotbalového stadionu, Africká unie souhlasí
Po dvou dekádách nestability v Somálsku přichází další progres ke konsolidaci země. Somálská fotbalová federace (SFF) požádala, zdali by fotbalový stadion v hlavním městě Mogadishu mohl být znovu využíván pro sportovní účely. Od roku 1991, kdy začala občanská válka, byl stadion v držení vojáků a stal se militantní základnou, v posledních týdnech zde byl zvolen nový somálský parlament i prezident. Africká unie (AU) s přesunem vlády a znovu využíváním stadionu pro sport souhlasí a přesun považuje za zkoušku bezpečnosti Somálska. Na stadion se somálská vláda a jednotky AU přesunuly v srpnu 2011 poté, co islamistická militantní skupina Al-Shabaab, která veřejně deklarovala spojení s teroristickou Al-Kaidou, obsadila hlavní město. AU užívá v Mogadishu několik budov, které by se mohly stát základem nového sídla vlády. Sport, především fotbal, byl na území ovládaném Al-Shabaab zakázán. Doposud militantní skupina drží velké oblasti na jihu a ve středu Somálska.
OSN: Na 900 000 lidí muselo na hranicích Súdánu a Jižního Súdánu opustit své domovy
Střety ve státě Jižní Kordofán mezi súdánskou armádou a rebelskou skupinou Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-North), které začaly již v červnu 2011, měly podle OSN za následek vystěhování na 900 000 obyvatel. Súdán obviňuje svého souseda z podpory SPLM-North, Jižní Súdán to ale odmítá. Do některých oblastí Jižního Kordofánu důsledkem bojů neproudí žádná humanitární pomoc již 16 měsíců. V srpnu souhlasil Súdán, že humanitární pomoc může proudit přes jeho území do oblastí, které ovládá SPLM-North. Skupina obviňuje súdánskou vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu. SPLM-North během občanské války bojovala na straně Jihosúdánců, kteří se osamostatnili v červenci 2011.
Japonsko poskytne Tunisku půjčku v hodnotě 600 milionů USD
Guvernér tuniské centrální banky Chedli Ayari potvrdil, že se severoafrická země dohodla s Japonskem na půjčce ve výši 600 milionů USD, která má napomoct k demokratickému přechodu země a zotavení ekonomiky. Finanční prostředky by Tunisko mělo dostat do konce letošního roku. V příštím roce si vláda bude muset půjčit na fungování země mezi 2,2 až 2,5 miliard USD. Ekonomický růst pro rok 2012 se předpokládá, že dosáhne 3,5 %. Ekonomika významně poklesla v roce 2011 důsledkem jasmínové revoluce, během níž se hospodářský růst dostal jen na 1,8 %. Zotavení tuniské ekonomiky nepomáhá ani krize eurozony, na jejíž trhy je Tunisko navázáno. Většina turistů, která severoafrickou zemi navštíví, navíc pochází z eurozony. Státní schodek se v letošním roce má vyšplhat na 6,6 % HDP, pro příští rok se očekává snížení na 6 % HDP. Podle guvernéra centrální banky Ayari bude zotavení tuniské ekonomiky trvat déle, než se původně předpokládalo.
Stávky a protesty v Jihoafrické republice neutichají
Zatímco většina zaměstnanců zlatých dolů společnosti Gold Fields se vrátila do práce, společnost Lonmin se navzdory uzavření dohody na 22% zvýšení mezd se zaměstnanci potýká s dalšími výpadky pracovníků. Na 4000 horníků podle mluvčí společnosti Lonmin Sue Vey nepřišlo ve čtvrtek do práce, předpokládaným důvodem podle ní je zatčení tří horníků během vyšetřování policejního zásahu v dole Marikana, při němž zemřelo 34 horníků. Více než 80 000 pracovníků těžebním průmyslu vstoupilo od srpna do stávky. Stávku vyhlásili zaměstnanci dolů na železnou rudu společnosti Kumba Iron Ore, diamantových dolů firmy Petra Diamonds, uhelných dolů patřícím Forbes and Manhattan Coal, zlatých dolů společností Gold Fields a AngloGold Ashanti, platinových dolů firmy Amplats. Na 15 000 pracovníků bylo důsledkem stávek v posledních dvou týdnech propuštěno. Analytici předpokládají, že většina zaměstnanců bude po ukončení protestů přijata zpět.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Francouzský prezident žádá zrychlení vojenské intervence na sever Mali, do země putují zbraně z Guiney
Mezinárodní společenství a africké organizace by podle francouzského prezidenta Francois Hollande měly přestat otálet s vojenskou intervencí na sever Mali, který ovládají islamistické skupiny v čele se skupinou Ansar Dine, jež je známá svým spojením s teroristickou Al-Kaidou. Poté, co před týdnem prezident Hollande vojenskou operaci do západoafrické země podpořil, islamisté, především skupina AQIM, Francii pohrozili útoky na jejich obyvatelstvo. Situace je podle francouzského prezidenta dále neudržitelná a ohrožuje bezpečnost a stabilitu celé západní Afriky. „Sahel se stal svatyní terorismu. Bezpečnost Evropy a Francie je v sázce,“ řekl ministr obrany Yves Le Drian. Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) již v červnu požádaly OSN o vydání mandátu k intervenci, resoluci umožňující vojenskou operaci ale schválilo OSN teprve před týdnem, pokud ale AU a ECOWAS do 45 dní dodají podrobný popis intervence. Guinea uvolnila pozdrženou dodávku zbraní malijské vládě, která byla zablokována v srpnu. Podle guinejského ministra obrany Abdoul Kabele Camara dodávka obsahovala tanky, obrněné transportéry a munici.
Egyptský soud bude posuzovat legálnost ústavodárného sboru
Příští úterý 23.10. rozhodne egyptský soud, zdali ústavodárný sbor, který má za úkol sepsání nové ústavy, je legální. V ústavodárném sboru usedá sto členů, převážně islámského vyznání. Vznik nové ústavy je v současnosti hlavním bodem severoafrické země v přechodu od autoritářského režimu exprezidenta Husni Mubaraka k demokracii. Sepsání ústavy ale doposud bránily spory mezi islamisty, sekularisty a liberály. Soud má nyní rozhodnout, zdali složení sboru odpovídá rozložení obyvatelstva země. Již v dubnu rozpustil soud předchozí ústavodárný sbor, rovněž pod vedením islámských představitelů. Pokud by soud ke stejnému kroku přistoupil i nyní, musel by prezident Mohamed Mursi jmenovat nový. Návrh nové ústavy zveřejnil sbor minulý týden, mezinárodní organizace vyjádřily znepokojení nad rolí islámu v právním řádu, postavení žen, svobody projevu a náboženských skupin. Ke kritice návrhu ústavu se připojil i soudce nejvyšší soudu Maher El-Beheri.
Angola vytvořila státní investiční fond v hodnotě 5 miliard USD
Státní investiční fond (FSA) ve výši 5 miliard USD, který má sloužit k investování do infrastruktury, výstavby hotelů a dalších projektů ze zisků z ropného bohatství země, ve středu vytvořila Angola. Jihoafrická země je druhým největším producentem ropy, v současnosti se snaží o diverzifikování své ekonomiky, která je závislá především na ropě. V rámci FSA by Angola měla investovat do cenných papírů pod vedením prezidentova syna Jose Filomeno dos Santos, který bude jedním ze tří dosazených členů rady, jež bude na správu fondu a jeho transparentnost dohlížet. Angola patřila mezi poslední členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která neměla vytvořený státní investiční fond. Ropa tvoří 95 % všech angolských exportních příjmů a kolem 45 % HDP. Tento rok by se ekonomický růst země měl dostat mezi 8 až 10 %, před rokem 2008 se avšak Angola pyšnila dvouciferným růstem. Opozice vytvoření fondu pochválila, ovšem dodala, že v zemi neexistuje transparentnost a korupce je všudypřítomná, obává se proto, že fond nebude sloužit obyvatelům Angoly, ale jejím představitelům. K podobnému kroku přistoupila již Nigérie, která vytvořila státní investiční fond ve výši 1 miliardy USD, k jeho plnému fungování ale brání politické spory.
Několik bývalých vládnoucích generálů v Egyptě má být vyšetřováno
Egyptský civilní soud bude projednávat 136 obvinění za smrt aktivistů, kteří byli zabiti během vojenské vlády. Vyšetřování se má týkat polního maršála Hussein Tantawi, který se stal hlavou vojenské vlády po odstoupení bývalého prezidenta Husni Mubaraka v roce 2011. Tantawi byl spolu s několika vysokými generály v srpnu poslán do výslužby prezidentem Mohamedem Mursim, který jim dal vysoké odměny a ustanovil je poradci. Podle aktivistů jsou generálové zodpovědní za rozsáhlé násilí během jejich 17ti měsíční vlády, která byla ukončena 30. června. Doposud bylo v Egyptě praxí, že vojenští představitele byli souzeni pouze před vojenským soudem. Zatím není jasné, jak dlouho vyšetřování bude trvat.
Nová zpráva OSN přisuzuje vedoucí roli v podpoře konžských rebelů rwandskému ministrovi obrany
Vztahy mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou se zhoršily před několika týdny poté, co konžská vláda a následně i OSN obvinila Rwandu z podporu, vyzbrojování a výcviku rebelů v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří bojují s konžskou armádou na východě země. Nová zpráva OSN uvádí, že rwandský ministr obrany generál James Kabarebe má vedoucí v roli v podpoře rebelů. Rwanda nařčení dlouhodobě odmítá. OSN nyní také tvrdí, že pomoc hnutí M23 nabídla i sousední Uganda, země rovněž obvinění popírá. „Zatímco rwandští politici pomohli vytvořit rebelské hnutí a napomáhá s většinou vojenských operací, Uganda rebely podporuje a posiluje politické vztahy s nimi,“ píše se ve zprávě OSN. Rebelů kontrolují část východní oblasti Demokratické republiky Kongo, především region Severní Kivu, který je bohatý na nerostné minerály. Na vůdce hnutí Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač za válečné zločiny. Boje mezi rebely a konžskou armádou propukly v dubnu letošního roku a od jejich počátku skoro půl milionů Konžanů muselo opustit své domovy.
Z libyjské věznice uniklo na 100 vězňů
Více než 100 vězňů, kteří byli různé národnosti a nepatřili k žádné jednotné skupině, uteklo z věznice al-Judaida v hlavním městě Libye Tripolis, podle policie bylo dopadeno a znovu uvězněno na 60 z nich. Nejvyšší představitel národní stráže Khaled al-Sharif uvedl, že velkou část vězňů tvořili ilegální imigranti, kteří byli uvězněni za násilí. Okolnosti útěku nejsou zatím známy. Vězení al-Judaida patří k největším věznicím v Libyii a lidsko-právní organizace již dříve upozorňovali, že vězeňské služba zneužívá svého postavení a jsou porušována práva vězňů. Masivní útěk se stal necelý týden před výročím smrti bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Nový premiér Ali Zeiden, který byl jmenován v neděli, považuje obnovení bezpečnosti země za svůj primární úkol po složení nové vlády. Vězení spadají pod pravomoci ministra spravedlnosti.
V Tanzanii bylo zatčeno 126 lidí, sílí obavy z náboženských nepokojů
Policie zadržela 126 lidí po sérii útoků na křesťanské kostely v hlavním městě Dar es Salaam. Důvodem zdemolování a zapálení pěti kostelů Muslimy stojí neshoda mezi dospívající chlapci, z nichž jeden měl znesvětit Korán. Prezident Jakaya Kikwete vyzval společnost k náboženské toleranci. Muslimský duchovní Sheikh Alhadi Musa, který je předsedou místního Mezináboženského výboru, odsoudil útoky a apeloval občany, že za nerozvážnost jednoho člověka nemohou všichni Křesťané. Místní představitelé obou náboženství chtějí nyní vést dialog, aby se předešlo dalším konfliktům.
Nové boje na hranicích Súdánu, země obviňuje Jižní Súdán z podpory rebelů
Mezi súdánskou armádou a rebely propukly v neděli střety v příhraničním státě Jižní Kordofán, na jehož území se nacházejí ropné zásoby. Vláda Súdánu obvinila svého jižního souseda z napomáhání rebelům, sjednocených do Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-N), Jižní Súdán nařčení popřel. Podle mluvčího súdánské armády Al-Sawarmi Khalid armáda zabila při střetu 15 rebelů u hlavního města Kadugli v Jižním Kordofánu, další násilí se mělo v pátek odehrát nedaleko měst Annagarko a Hgerjawad. Útoky mezi oběma státy se zintenzivnily v dubnu letošního roku, kdy se Súdán a Jižní Súdán nedohodly na transferu ropy a hrozila nová občanská válka. Mír byl přitom podepsán v roce 2005. Minulý měsíce se obě země dohodly na vytvoření demilitarizované zóny podél společné hranice. Skupina SPLM-N obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu a usiluje o svržení prezidenta Omar Hassan al-Bashira.
Súdán předpokládá zdvojnásobení ropné produkce
Súdánský ministr pro ropný průmysl Awad Ahmed El-Jazz oznámil, že země očekává zdvojnásobení ropné produkce během dvou let na 300 000 barelů za den. Súdán vydal devět komplexních průzkumných licencí společnostem z Kanady, Brazílie a Blízkého východu. Některé společnosti podle ministra El-Jazz již na ropná ložiska narazily, neuvedl avšak které. V současnosti Súdán produkuje 120 000 barelů ropy a do konce roku 2012 by se podle ministra El-Jazza měla zvýšit na 150 000 barelů.
Libye zvolila nového premiéra, stal se jím bývalý diplomat
Generální národní kongres (GNC) jmenoval v neděli novým premiérem bývalého diplomata Ali Zeidena. Jde o druhého premiéra během jednoho měsíce, který musí sestavit vládu, jíž bude schvalovat většina Libyjců. V prvním říjnovém týdnu nezískal pro svůj druhý návrh vláda, sestávající se pouze z 10 ministrů, podporu expremiér Mustafa Abushagur a byl nucen odstoupit. Ve svém proslovu premiér Zeidan oznámil, že jeho politika se bude zaměřovat především na obnovu bezpečnosti země. „Bezpečnost bude moje priorita, protože všechny další problémy souvisí s nedostatkem bezpečnosti Libye,“ uvedl premiér Zeidan. Premiér Zeidan, který má podporu vládnoucí koalice Aliance národní síly (NFA), rovněž navrhuje, aby vláda zohlednila islám. „Islám je systém naší víry a zdroj naší právní vědy,“ dodal.
Bývalá první dáma Ghany bude kandidovat na prezidentku pod novou politickou stranou
Konadu Agyeman-Rawlings, první dáma prezidenta Jerry Rawlingse, v sobotu oznámila svou kandidaturu na prezidentku. O post prezidentky se neúspěšně pokoušela již v minulosti pod záštitou vládnoucí strany Národní demokratický kongres (NDC), kterou založil její manžel. Z NDC nyní ale Agyeman-Rawlings odešla a chce založit novou politickou stranu. Jako důvod svého vystoupení uvedla špatné vládnutí NDC. „Vedení strany ztratilo svou morální převratu a zapojilo se do věcí, kterým by se mělo primárně vyhýbat, například korupci,“ uvedl její manžel a exprezident Rawlings. Agyemang-Rawlings dlouhodobě bojuje za ženská práva a většina analytiků tvrdí, že to byla právě ona, která měla významný vliv na politiku svého manžela během jeho prezidentského mandátu. Proti nominaci Agyemang-Rawlings staví vládnoucí NDC kandidaturu Johna Mahama, který stojí v čele státu od nečekané smrti prezident Johna Atta Millse v červenci. Ghana patří mezi jednu z nejstabilnějších zemí západní Afriky.
Vládnoucí tuniská koalice souhlasí s termínem voleb v červnu
Prezidentské a parlamentní volby by se měly konat 23. června, dohodla se tuniská vládnoucí koalice v čele s islamistickou stranou Ennahda, která vyhrála první parlamentní volby po jasmínové revoluci, jež odstartovala nepokoje v celém arabském světě. Vedle Ennahda koalici tvoří i dvě sekulární politické strany – Congress for the Republic a Ettakatol. „Dohodli jsme se smíšeném politickém systému, kde prezidenta budou volit přímo lidé,“ uvedla koalice v prohlášení. Ujednání koalice musí ještě potvrdit Parlament, kde koalice má většinu v podobě 217 křesel. Dohoda v koalici by mohla posunout sepsání nové ústavy, neboť forma politického systému byla koaličním jablkem sváru. Ustanovení termínu voleb by mohlo rozptýlit obavy investorů, kteří zvažují vstup na tuniský trh.
Mauritánský prezident byl postřelen, zranila ho vlastní armáda
V neděli byl mauritánský prezident Mohamed Ould Abdel Aziz letecky převezen na pooperační péči do Francie poté, co byl předchozí den postřelen. Střelba se odehrála v sobotu večer, když vojenská hlídka zahájila palbu na jeho konvoj asi 40 kilometrů od hlavního města Nouakchott. Celý incident označil prezident Aziz za nešťastnou náhodu a vyvrátil, že by se jednalo o pokus o vraždu. Do čela země se prezident Aziz postavil v roce 2008 po vojenském převratu, o rok později dostal prezidentský mandát od voličů. Mauritánie má dlouhodobě problém s islamistickými rebeli. Před vypuknutím vojenského převratu v Mali zahájila Mauritánie pomocnou vojenskou operaci proti islamistickým základnám na severu sousedního státu.
OSN přijala rezoluci k situaci na severu Mali, schválila misi afrických organizací
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, která umožní africkým organizacím vojenskou misi na sever Mali, který po březnovém převratu ovládly islamistické skupiny a vyhlásily nezávislý stát Azawad. Aby se vojenský zásah mohl uskutečnit, musí být do 45 dnů předložen Radě bezpečnosti OSN detailní plán operace. Přesto musí organizace nejprve vyčerpat všechny diplomatické možnosti. Plán intervence byl doposud překážkou, bez níž OSN mandát, o níž požádala malijská prozatímní vláda i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), odmítala vydat. ECOWAS již několik týdnů od převratu požádalo OSN, aby vydala mandát k vojenskému zásahu na sever západoafrické země, a navrhuje vytvoření armády o síle 3000 mužů. Příští týden se v hlavním městě Mali Bamako mají sejít zástupci ECOWAS, Africké unie (AU) a OSN, aby projednali současnou situaci v zemi, která podle ECOWAS ohrožuje stabilitu a bezpečnost západní Afriky. Poté, co francouzský prezident Francois Hollande podpořil misi na sever Mali, islamisté pohrozili, že pokud k intervenci společenství přistoupí „bude to cesta do pekla“. „V následujících dnech mu zašleme obrázky mrtvých francouzských rukojmích. Nebude moct ani spočítat těla francouzských emigrantů nejenom v západní Africe,“ oznámil mluvčí islamistické skupiny MUJWA Oumar Ould Hamaha.