Rusko minulý týden provedlo první úspěšný test nové mezikontinentální balistické rakety (ICBM), která je schopna proniknout do obranného systému vyvíjeného v současnosti Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Interfax s odkazem na slova mluvčího Strategických jaderných sil Ruské federace Vadima Kovala. K úspěšnému vypuštění fiktivní hlavice došlo jen několik dní poté, co NATO oficiálně aktivovalo první etapu evropského protiraketového štítu, proti jehož nasazení se Moskva ostře staví z obavy, že může být zaměřen proti jadernému arzenálu Ruska (podle předpokladů Severoatlantické aliance dojde k plnému zprovoznění systému evropské protiraketové obrany v roce 2018). Jednalo se o druhý test nové rakety, první proběhl loni v září a dopadl neúspěšně. Nová raketa zatím nemá oficiální jméno, nejsou známy ani její parametry kromě údajné vylepšené manévrovací schopnosti, kterou disponuje díky využití nového typu paliva, a obtížnější možnosti detekce.
Archiv rubriky: Evropa
V Petrohradu proběhne summit Rusko – EU
V ruském Petrohradu se bude ve dnech 3. a 4. června konat 29. summit Rusko – Evropská unie. Oznámilo o tom v pondělí tiskového oddělení Kremlu. V čele ruské delegace se summitu zúčastní prezident Ruské federace Vladimir Putin, s delegací Evropské unie do Petrohradu zavítají předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Zvolený srbský prezident Tomislav Nikolic: „Spolupráce s Ruskem bude progresivní“
Nově zvolený srbský prezident Tomislav Nikolic ze Srbské pokrokové strany (SNS) v sobotu ujistil nového ruského prezidenta Vladimíra Putina, že spolupráce mezi oběma státy bude „progresivní“. Putin výrok komentoval slovy, že „srbský prezident může počítat s podporou Moskvy ve věci implementace politických reforem“. Nikolic dále uvedl, že Srbsko nevstoupí do NATO.
Bulharsko, Turecko a Katar budou spolupracovat na stavbě nové dálnice
Mezi Bulharskem, Tureckem a Katarem došlo k dohodě o vytvoření společné firmy, která postaví nový třistakilometrový úsek dálnice mezi Bukurešti a Istanbulem, jenž vznikne na bulharském území. Náklady na stavbu se mají vyšplhat na 760 milionů eur, dálnice by mohla být uvedená do provozu již v roce 2016. Zájem na projektu potvrdili premiéři všech zmíněných států během setkání ve Varně. Bulharský premiér Boiko Borisov dodal, že projekt není finančně podporován Evropskou unii.
Ratingová agentura Standard & Poor’s potvrdila rating Rumunska se stabilním výhledem
Dlouhodobý emisní rating země v cizí a domácí měně tak zůstal na úrovni BB+, krátkodobé emisní ratingy na úrovni B. S&P mimo jiné uvedla, že očekává růst rumunské ekonomiky v střednědobém horizontu průměrným ročním tempem 3,5%. Dále oznámila, že na úvěrový profil země má negativní vliv zejména dominantní pozice rakouských a řeckých bank na domácím trhu.
Maďarská vláda řeší nízkou porodnost, chce finančně podporovat mladé rodiny
Početnější rodiny by dle premiéra Viktora Orbána měly dostávat vyšší důchod, mladé rodiny by měly získat finanční příspěvky na byty a auto. Vláda se řídí heslem: „Každé nově narozené dítě je příštím daňovým poplatníkem“. Pracovní skupina ministerstva hospodářství přišla v květnu s několika možnostmi, jak Maďary motivovat k zakládání rodin. Jedním z nich byla navrhovaná změna důchodů, na který by měl počet potomků velký vliv. Skupina navrhla i flexibilní pracovní dobu nebo možnost práce z domu pro rodičky. Každý pátý pár v zemi nyní sužuje neplodnost. Za posledních třicet let klesl počet maďarských obyvatel o zhruba 750 tisíc.
Srbská Demokratická strana stále jedná o možné vládní koalici se Socialistickou stranou Srbska
Srbská Demokratická strana (DS) Borise Tadice, jenž v 2. kole prezidentských voleb neobhájil post prezidenta země, stále rokuje se Socialistickou stranou Srbska (SPS) o možné vládní koalici. Vítězem voleb se stala Srbská pokroková strana (SNS) , jejíž předseda Tomislav Nikolic se stane novým prezidentem země. Proevropský politik Boris Tadic se tak nyní uchází o post premiéra.
Velká Británie se obává přílivu imigrantů v případě odchodu Řecka z eurozóny
Britská ministryně vnitra Theresa May uvedla, že Velká Británie usiluje o omezení přistěhovalectví z členských států EU. Reaguje tak na možnost přílivu řeckých imigrantů v případě, že by Řecko opustilo eurozónu, což by mohlo vést ke kolapsu bloku jednotné měny. Potvrdila tak obavy, že v případě devalvace eura bude Velké Británie pro mnohé atraktivní destinací.
Ve Francii byl zatčen vojenský velitel separatistické organizace ETA Oroitz Gurruchaga Gogorza
Potvrdila to agentura AFP. Zatčení vojenského velitele a jeho zástupce Xaviera Arambura proběhlo ve spolupráci francouzských a španělských policistů ve vesnici Cauna na jihozápadě Francie. Druhý zmíněný je dle španělské policie zodpovědný za bombové útoky v Baskicku z roku 2008. Organizace Baskicko a svoboda (ETA) je v USA a Evropě řazená mezi teroristické organizace. V říjnu loňského roku se organizace vzdala násilí, v únoru 2012 se oficiálně omluvila.
Rada bezpečnosti OSN jednala o otázce Sýrie po incidentu ve vesnici Houla
Rada bezpečnosti OSN se sešla, aby projednala situaci v Sýrii. Velitel pozorovatelské mise OSN v Sýrii generál Robert Mood oznámil OSN, že při nedávném incidentu ve vesnici Houla zahynulo 116 civilistů, včetně mnoha dětí. Členové Rady bezpečnosti se ovšem v názorech na tuto událost liší. Podle vyslance Ruské federace při OSN Alexandra Pankina nešlo o vládní útok, protože většina obětí byla zabita jednoduchými zbraněmi. S tímto závěrem nesouhlasil britský velvyslanec Mark Lyall Grant, podle kterého byly vraždy spáchány pomocí těžkého bombardování a dělostřelecké palby, kterou v oblasti disponuje pouze syrská vláda. Rusko odmítlo návrh Velké Británie a Francie na odsouzení tohoto útoku ze strany OSN.
Ratingová agentura Moody’s snížila rating 4 skandinávských bank
Mezi těmito bankami jsou tři švédské- Nordea, Handelsbanken a Landshypote a norská DNB. Do nynějška se agentura soustředila především na banky eurozóny, tento krok je tedy nyní odebírán jako signál toho, že nynější situace v bloku jednotné měny může negativně ovlivnit i regiony, které byly dosud vnímány jako bezpečné.
Německo: Je nutné změnit podmínky finanční pomoci pro Řecko
Původní podmínky 2. záchranného plánu pro Řecko dle německé vlády neodpovídají realitě a měly by být změněny. Problémem je údajně přílišný optimismus ohledně cyklického hospodářského vývoje země. Již nyní se eurozóna a některé státy EU na případný odchod Řecka připravují. Dle poradce německé vlády Petera Bofingera je řecký státní dluh, představující asi 160% HDP, stále příliš velký. Ke snížení na 120% HDP by dle jeho názoru nemělo dojít až v roce 2020, ale již nyní.
V řeckých předvolebních průzkumech prozatím vede Nová demokracie
Strana, která podporuje 2. záchranný plán a opatření nařízená ze strany EU a MMF, se dle průzkumu veřejného mínění dostala do vedoucí pozice. Poté, co se politickým stranám nepodařilo sestavit vládu, byly vyhlášeny nové volby na 17. června. Ty dle řady pozorovatelů rozhodnou o setrvání Řecka v eurozóně. Německo již nabídlo kompromisní řešení pro případ, že by strany podporující 2. záchranný plán, ve volbách nevyhrály.
Britský ministr zahraničních věcí William Hague navštíví Rusko, chce diskutovat situaci v Sýrii
Dle agentury RIA Novosti britský ministr zahraničních věcí William Hague navštíví v neděli Rusko. Hlavním důvodem návštěvy je diskuze o nynější situaci v Sýrii, k dalším tématům patří rozvoj politického dialogu mezi oběma zeměmi, jakož i klíčová témata týkající se obchodních vztahů a investic.
Úřad EU v Kosovu zemi udělil granty v hodnotě 1,6 milionu eur
Peníze byly poskytnuty v rámci programu EU-Beautiful Kosovo celkem 14-ti různým projektům, budou použity například k budování parků a chodníků, obnově mládežnických a sportovních center, čištění a opravě hřbitovů. Tímto by mělo být vytvořeno až 600 krátkodobých pracovních míst. Pro tento rok se očekává, že EU v Kosovu investuje 3 milióny eur, vytvoří 1200 krátkodobých a 30 dlouhodobých pracovních míst.
Slovinský premiér Janez Janša se setkal s předsedou Evropské komise Hermanem Van Rompuyem
Herman Van Rompuy během své návštěvy ve Slovinsku řekl, že tato země hraje významnou roli v regionální spolupráci mezi státy západního Balkánu a v rámci jejich sousedských vztahů. Se slovinským premiérem dále jednal o nejnovějších událostech na západním Balkáně.
Španělská Bankia slibuje větší transparentnost
4. největší španělská banka slibuje větší transparentnost den po té, co oznámila ztrát za 3 miliardy EUR a vyslovila žádost o finanční záchranu ve výši 19 miliard EUR od španělské vlády. Právě tak vysoká finanční pomoc způsobí i to, že Bankia bude z větší části znárodněná. Pomoc od španělské vlády by měla být použita především pro pokrytí ztrát z úvěrů, kterých se banka dopustila v době stavebního boomu. Další část půjčky by měla být použita pro prevenci, aby se podobné situace již neopakovaly a pomohly bance z krize. Šéf banky José Ignacio Goirigolzarri dále dodal, že restrukturalizační plán bude vyhotoven do konce června.
Americký velvyslanec Michael McFaul obvinil Rusko z podplacení Kyrgyzstánu
Velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul obvinil Rusko z toho, že vedlo jednání s bývalým kyrgyzským prezidentem Kurmanbekem Bakiyevem a podplatilo kyrgyzské orgány, aby došlo ke zrušení americké vojenské základny Manas, nacházející se na území tohoto středoasijského státu. Na konci minulého roku současný prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambaev prohlásil, že od června 2014 nesmí být na letecké základně v Manasu nadále přítomni američtí vojáci. Prezident rovněž vyloučil možnost použití této základny pro útok na Írán. Podle slov Michaela McFaula se problém přítomnosti americké armády v Kyrgyzstánu nakonec podařilo vyřešit na základě jednání uskutečněného mezi prezidenty Ruska a Spojených států, jehož výsledkem je přetvoření vojenské základny Manas u Biškeku na tranzitní základnu.
Rusko poskytne Srbsku půjčku ve výši 800 milionů dolarů
Rusko je připraveno poskytnout Srbsku druhou tranši ve výši 800 milionů USD. Oznámil o tom ruský prezident Vladimir Putin během setkání s nově zvoleným srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem. Účelem úvěru, jehož první část ve výši 200 milionů dolarů poskytlo Rusko Srbsku před dvěma roky, je podpora projektů na rozvoj infrastruktury v zemi.
Řecké příjmy z turismu se meziročně propadly o 15,1% za první čtvrtletí
Pro Řecko jsou příjmy z cestovního ruchu zásadní, neboť tvoří něco kolem 20% řeckého HDP. Podle řecké centrální banky ubylo zejména turistů z Německa, Ruska a Velké Británie. Pokles zájmu o tuto jihoevropskou destinaci bude pravděpodobně pokračovat zvláště kvůli obavám turistů, že by během jejich pobytu mohlo Řecko opustit euro.
Japonský export roste méně, než se očekávalo
V dubnu byl nepříznivě zasažen 7% poklesem objemu vývozu do Číny a Evropy. Přestože hodnota exportu meziročně vzrostla o 7,9%, původní odhady se pohybovaly na úrovni 12%. Dluhová krize eurozóny a pokles růstu čínské ekonomiky negativně ovlivňuje zahraniční obchod země. Narozdíl od automobilového průmyslu, který zaznamenal v dubnu meziroční nárůst exportu o 220%, se dalším průmyslovým oborům nedaří po loňském březnovém zemětřesení obnovit objem vývozu.
Katalánsko potřebuje finanční pomoc od centrální vlády
Nejbohatší španělská autonomní oblast Katalánsko potřebuje finanční pomoc od centrální vlády, aby byla schopna splatit část dluhů příslušnou pro tento měsíc. Podle mluvčího katalánské vlády tato částka musí být splacena každý měsíc, nespecifikoval ale termín splátky. Katalánsko se na celkové španělské ekonomice podílí zhruba 1/5. V letošním roce by mělo splatit na 13 miliard EUR. Všechny autonomní oblasti země by pak měly splatit dohromady 36 miliard EUR. Na začátku měsíce agentura Standard & Poor’s snížila rating Katalánska o 4 stupně. Agentura Fitch ho pak v průběhu měsíce zvýšila ze stupně BBB- na BBB+.
EU vznesla oficiální stížnost na Argentinu ke Světové obchodní organizaci
Důvodem jsou argentinské restrikce týkající se dovozu evropských produktů. Autority EU dodaly, že některé společnosti měly, a dosud mají, velké problémy se získáním licence pro vývoz svých výrobků do této jihoamerické země. Státy EU do Argentiny ročně dovezou produkty za 8,3 miliard EUR a dovezou argentinské zboží za více, než 10 miliard EUR. Podle Evropského komisaře pro obchod Karla de Guchta ,, jsou argentinské restrikce importu v rozporu s pravidly mezinárodního obchodu, a proto musí být ukončeny“.