Největší světový výrobce nábytku, švédská společnost IKEA, uvedla, že ve spolupráci s čínskou firmou TCL Multimedia chce vyvinout elektronické produkty „na míru“ pro svůj nábytek. Novinka by měla vstoupit na trh již v červnu v několika evropských zemích, na ostatní trhy se pak dostane nejspíše v roce 2013. Ikea v loňském fiskálním roce vykázala rekordní zisk 2,97 miliardy eur.
Archiv rubriky: Evropa
Srbská pokroková strana: „Pokud by podmínkou pro vstup do EU bylo uznání nezávislosti Kosova, členství odmítneme“
Prezidentský kandidát Srbské pokrokové strany (SNS) Tomislav Nikolić v nadcházejících volbách v úterý řekl, že Srbsko v čele se SNS by odmítlo členství v EU, pokud by Evropa stanovila jako podmínku pro vstup do unie uznání kosovské nezávislosti. Dodal však, že takováto podmínka nebyla vyřčená v Bruselu, Washingtonu či Londýně.
Kypr: Nikósie odmítá lhůtu 1. července pro urovnání kyperské otázky
Mluvčí vlády Stefanos Stefanou uvedl, že 1. červenec, kdy Kypr převezme předsednictví Evropské unie od Dánska, není lhůtou pro vyřešení kyperské otázky. „Neexistuje žádný vztah mezi kyperským předsednictvím EU a problémy na ostrově, prezident Dimitris Christofias uvedl při mnoha příležitostech, že je připraven obnovit rozhovory i po 1. červenci,“ dodal. Ankara a turečtí Kypřané dříve uvedli, že pokud řešení nebude nalezeno do tohoto data, zahájí jakýsi „plán B“.
Česká republika hodlá rozšířit ekonomickou spolupráci s Makedonií
České firmy by v budoucnu mohly ve Skopji vystavět tramvajovou dopravu, budovat železniční koridory nebo zkoumat nerostné bohatství. O těchto a dalších záležitostech dnes během návštěvy Makedonie jednal český premiér Petr Nečas se svým protějškem Nikolou Gruevskim. Makedonský premiér uvedl, že mezi léty 2010 a 2011 se objem zahraničního obchodu mezi oběma státy zdvojnásobil a v tomto trendu chtějí země nadále pokračovat. Představitelé obou států během dnešního jednání podepsali dohody o spolupráci ve zdravotnictví a o mezinárodní silniční dopravě. Nečas uvedl, že Česko podporuje evropskou integraci Makedonie. Během své návštěvy byl doprovázen stejnou podnikatelskou delegací, která v pondělí navštívila Albánii.
Rusko se zatím nechystá stáhnout své vojáky z Podněstří, bude naopak modernizovat jejich výzbroj a techniku
Moldavsko prosazuje řešení konfliktu v Podněstří založené na principu svrchovanosti a územní celistvosti republiky, v rámci kterého region Podněstří obdrží zvláštní status. Oznámil to moldavský prezident Nicholas Timofti během setkání s místopředsedou vlády Ruské federace a zároveň zvláštním vyslancem ruského prezidenta v Podněstří Dmitrijem Rogozinem. N. Timofti zdůraznil, že reintegrovaný moldavský stát musí být funkční a pokračovat v procesu evropské integrace země. Během setkání byla rovněž zdůrazněna potřeba dále sledovat situaci v bezpečnostní zóně na Dněstru. Ruský vyslanec dále oznámil o tom, že v rámci modernizace ruské armády dojde také k přezbrojení ruského vojenského kontingentu v Podněstří, který se na tomto území nachází od roku 1992 a v současné době čítá okolo 1500 vojáků. Rusko podle slov diplomata „zatím nevidí důvod k odvolání své mírové mise v Podněstří a nechystá se podlehnout tlaku Západu“. Návštěva Dmitrije Rogozina v Kišiněvě, a také reakce moldavských představitelů na jeho jmenování do funkce „ruského vyslance v Podněstří“, čelí ostré kritice některých moldavských politiků, kteří moldavské orgány obviňují z vazalské závislosti na Rusku. Rusko oficiálně neuznalo nezávislost odtrženého Podněsteří, ale poskytuje mu ekonomickou pomoc. Moldavské orgány opakovaně žádaly o stažení ruských vojáků vykonávajících mírovou misi na sporném území, Moskva a Tiraspol však výzvy k revizi zamítly.
Španělsko hodlá reagovat na znárodnění argentinské ropné společnosti YPF
Španělská vláda uvedla, že hodlá bránit své zájmy ve spojitosti se včerejším oznámením argentinské vlády o znárodnění ropné společnosti YPF, která byla doposud z 51% kontrolována španělskou firmou Repsol. Španělský ministr zahraničí k věci uvedl, že ,,tímto aktem bylo přátelství Španělska a Argentiny velice ohroženo“. Premiér Španělska Mariano Rajoy má naplánovanou návštěvu Mexika a Kolumbie, kde by se měl pokusit nalézt podporu pro svou zemi. Ke znárodnění YPF se vyjádřil i předseda Evropské komise José Manuel Barroso – ten je podle svých slov rozhodnutím Argentiny velice zklamán.
János Áder byl nominován na funkci maďarského prezidenta
Zprávu potvrdil předseda klubu strany FIDESZ János Lazar. Dle jeho názoru čeká nového prezidenta řada náročných úkolů, mezi jinými upevnění nové ústavy, která vešla v platnost 1. ledna a sklidila kritickou reakci od řady politiků a mezinárodních organizací. Volba samotná se uskuteční 2. května. Vládnoucí strana FIDESZ má v parlamentu dvoutřetinovou většinu, proto je téměř jisté, že europoslanec Áder funkci získá.
Fiat otevřel novou výrobní linku v závodě v Srbsku
Italský výrobce automobilů Fiat učinil investice do modernizace a zařízení závodu ve městě Kragujevac ve výši 1 miliardy eur. Toto místo bylo výrobcem vybráno kvůli využití nízkých mezd, daňových úlev a vládních dotací. Původně linka patřila srbskému výrobci automobilů Zastava.
Německo nesouhlasí s rozšiřováním mandátu Evropské centrální banky
K tomuto kroku vyzval francouzský prezident Nicolas Sarkozy během své předvolební kampaně. Dle jeho názoru by se Evropská centrální banka (ECB) měla kromě kontroly inflace zabývat i ekonomickým růstem. To se však nelíbí vládnímu kabinetu německé kancléřky Angley Merkel, dle jehož názoru si má ECB zachovat nezávislost.
Ministr hospodářství: „Španělská ekonomika se pravděpodobně znova propadla do recese“
Španělsko by se tak mohlo ocitnout v recesi již podruhé od roku 2009. Dle ministra hospodářství Luise de Guindose se pokles HDP za 1. čtvrtletí letošního roku blíží výsledkům z posledního čtvrtletí loňského roku. Mezitím se v pondělí zvýšila úroková sazba u španělských 10-letých státních dluhopisů na trzích s dluhopisy nad 6%. Pokud Španělsko vstoupilo do recese, bude pro zemi obtížnější splnit své cíle ohledně snížení rozpočtového deficitu na 5,3%HDP v letošním roce.
Český premiér chce najít řešení problematiky dceřiné společnosti ČEZ v Albánii
Český premiér Petr Nečas, doprovázen ministrem dopravy Pavlem Dobešem a ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou, se již včera setkal s albánským premiérem Sali Berishou. Během jednání v Albánii premiér uvedl, že české firmy se v Albánii chtějí angažovat v oblasti energetiky, důlního průmyslu, dopravy a životního prostředí. Objem obchodní výměny mezi oběma státy dlouhodobě roste a dle Nečase by se české firmy v Tiraně mohly zapojit například do budování tramvajových linek. Společně jednali také o problematice dceřiné společnosti ČEZ v Albánii, kde chtějí dospět k brzkému řešení. V úterý Nečas s českou podnikatelskou delegací navštíví Makedonii.
Ruský místopředseda vlády navrhne Moldavsku otevření velvyslanectví Podněstří v Tiraspolu
Místopředseda vlády a zvláštní vyslanec prezidenta Ruska pro Podněstří Dmitrij Rogozin se během zítřejšího setkání s moldavským předsedou vlády Vladem Filatem chystá otevřít otázku vytvoření ruského konzulátu v Tiraspolu a výměny pasů ruských občanů žijících v Podněstří. Vyslanec zdůraznil, že „Rusko jako právní nástupce SSSR je plně zodpovědné za to, aby tito občané žili v bezpečí a blahobytu“.
Rosněfť a ExxonMobil podepsaly balík dohod o spolupráci
Největší ruská státní ropná společnost Rosněfť a jedna z největších společností na světovém trhu ropy a zemního plynu, americká Exxon Mobil dnes na základě loňské dohody o strategickém partnerství podepsaly balík dohod o bilaterální spolupráci. Rosněfť tak získá 30% podíl ve třech projektech koncernu Exxon na území Spojených států, Kanady a Mexického zálivu. Vzniknou rovněž společné podniky na dobývání přírodních zdrojů v ruské části Karského a Černého moře. Slavnostní podepsání dohod se konalo za přítomnosti ruského premiéra Vladimíra Putina.
Soud ve Štrasburku obvinil Rusko ze zatajování informací o okolnostech masakru v Katyni
„Rusko se snažilo úmyslně zatajit okolnosti masakru polských důstojníků v Katyni a ignorovalo zájmy jejich blízkých,“ uvadí se v rozhodnutí vydané dnes Evropským soudem pro lidská práva. Žalobci byli příbuzní dvanácti polských vojáků a intelektuálů, zastřelených v dubnu a květnu 1940 v katyňském lese u Smolenska, jejichž těla nebyla nikdy identifikována. Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že v případě deseti žalobců Rusko porušilo třetí článek Evropské úmluvy o lidských právech, který zakazuje nelidské zacházení. Podle soudu tito žalobci utrpěli dvojité trauma, protože nejen ztratili své blízké ve válce, ale nemohli se ani dozvědět pravdu o jejich smrti po dobu více než 50 let, „kdy ji skrývaly a zkreslovaly úřady Sovětského svazu a komunistického Polska“. Soud masakr kvalifikoval jako válečný zločin, nicméně nevyzval Rusko k zahájení nového vyšetřování.
Austrálie zruší některé sankce vůči Barmě
To oznámil australský ministr zahraničí Bob Carr na setkání se svým britským protějškem Williamem Haguem. Zrušena budou finanční a cestovní omezení uvalená na zhruba 260 státních představitelů včetně prezidenta Thein Seina. Celkově byly finanční a cestovní restrikce ze strany Austrálie uvaleny na 392 barmských představitelů. Austrálie však po vzoru Velké Británie ponechá v platnosti zbrojní embargo.
Prezident USA potvrdil neutralitu své země ve sporu o Falklandské ostrovy
Na Summitu Amerik prezident Barack Obama potvrdil neutralitu Spojených států amerických ve věci sporu Argentiny a Velké Británie o nadvládu nad Falklandskými ostrovy. Podle slov prezidenta Obamy má USA ,,velmi dobré vztahy jak s Argentinou, tak s Velkou Británii a doufá, že obě země jsou schopny vyjednávat o budoucnosti ostrovů“. Dodal, že ,,do tohoto typu problémů se USA běžně nevměšuje“. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos i přes to na summitu oznámil, že ,,většina latinskoamerických prezidentů, kteří se summitu zúčastnili, Argentinu ve věci podporuje“.
Ratingová agentura Moody’s snížila rating Nokie na Baa3 s negativním výhledem
Jednání velmocí s Íránem bylo odloženo, izraelský premiér jej kritizuje, americký prezident kritiku odmítá
Jednání světových velmocí s Íránem v Istanbulu bylo odloženo na 23. května. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli podrobil USA kritice za jejich postup při jednání s Íránem. Odložením dalších kol jednání prý akorát dávají Íránu volný prostor k pokračování v obohacování uranu. Americký prezident Barack Obama tuto kritiku odmítá s poukazem na uvalení tvrdých sankcí na Írán.
Albánský premiér se setkal se svým českým protějškem
Albánský premiér Sali Berisha uvedl po návštěvě českého premiéra Petra Nečase v Tiraně, kde spolu oba představitelé jednali, že Česká republika podporuje integraci Albánie do Evropské unie. Nečas tento postoj potvrdil. Berisha uvedl, že setkání bylo impulsem pro další spolupráci mezi oběma státy.
Britské letiště Gatwick dočasně zastavilo provoz
Stalo se tak v pondělí poté, co na letišti muselo nouzově přistát americké letadlo Virgin Atlantic Airbus A330, které mělo odletět do Orlanda. Přístroj se však potýkal s technickými problémy. Letecká společnost potvrdila, že všichni cestující bezpečně vystoupili a letadlo bylo zajištěno.
Makedonie se obává dalších etnických incidentů
V zemi, blízko hlavního města Skopje, došlo před pravoslavnými Velikonocemi k popravě pěti etnických Makedonců. Tamější úřady nyní vyzývají občany ke zdrženlivosti, dle jejich vyjádření nejsou důkazy o tom, že by měl zločin etnicky motivovaný podtext. Přesto panují obavy, aby tento zločin nevyvolal etnické napětí mezi místním obyvatelstvem.
Srbské komunální volby v Kosovu se neuskuteční
V neděli to potvrdil srbský ministr pro Kosovo Goran Bogdanovič, jenž uvedl, že vláda bude respektovat odmítavé stanovisko mise OSN v Kosovu (UNMIK), stejně jako rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Parlamentní, prezidentské a komunální volby v Srbsku se odehrají podle plánu 6. května.
Začal soud s bývalým chorvatským premiérem Sanaderem, čelí obviněním z korupce
Začal soud s bývalým chorvatským premiérem Ivo Sanaderem a několika jeho stranickými spolupracovníky. Politici čelí obvinění ze zneužití svých pravomocí. Měli například zpronevěřit až 10 milionů eur, které údajně odčerpali prostřednictvím tajných fondů z veřejných financí. Bývalý premiér svou funkci zastával v letech 2003 až 2009 a je subjektem i ve dvou dalších korupčních kauzách. Jeho strana Chorvatský demokratický svaz (HDZ) se od tohoto skandálu distancovala.