Britský premiér David Cameron a americký prezident Barack Obama označili spojenectví obou zemí za „unikátní a zásadní“. Toto označení předchází britské návštěvě Washingtonu. Během společného setkání by oba představitelé měli projednávat to, co nazývají „další fázi“ v Afghánistánu, kdy se aliance bude snažit předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi od roku 2014 Afgháncům. Dalšími tématy bude nynější situace v Íránu a Sýrii. V otázce rostoucího napětí mezi Izraelem a Íránem ohledně íránského jaderného programu oba představitelé vyjádřili názor, že je zde „dostatek času a prostoru pro diplomatické řešení“.
Archiv rubriky: Velká Británie
Srbsko se rozhodlo uspořádat volby 6. května, do lokálních voleb chce zahrnout obce v Kosovu
Srbsko se rozhodlo uspořádat parlamentní a lokální volby 6. května 2012. S výjimkou obcí v Srbsku předpokládá země dle mluvčí srbského parlamentu Slavicy Djukic Dejanovic také uspořádaní voleb v některých obcích v Kosovu. Mluvčí uvedla, že srbská vláda ve spolupráci s UNMIK přijme správné kroky, aby k volbám v Kosovu došlo. Část mezinárodního společenství se proti tomuto kroku ostře ohradila. Například britský velvyslanec v Kosovu Ian Cliff uvedl, že tyto volby na teritoriu Kosova nebudou povoleny. Dle jeho výpovědi plán Ahtisaari nepočítá s žádným zvláštním statusem pro sever této země.
Premiérka Jamajky zdůraznila, že by se země měla plně osamostatnit a stát se republikou
Díky návštěvě britského prince Harryho v bývalých koloniích Velké Británie na území Latinské Ameriky premiérka země Portia Simpson Miller znovu zdůraznila fakt, že by se Jamajka měla plně oprostit od britské koruny. Tento ostrovní stát sice získal nezávislost na Velké Británii v roce 1962, ale královna Alžběta II. i nadále zůstala hlavou státu. Na Jamajce ji zastupuje generální guvernér. Transformace Jamajky v republiku bude vyžadovat ústavní reformy a referendum.
Mocnosti vyzvaly Írán k otevření své vojenské základny Parchin pro inspektory MAAE
USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a Německo vyzvaly Írán k dodržení svého slibu a ke vpuštění inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na vojenskou základnu Parchin, kde podle MAAE mohlo docházet k jaderným testům. Poslední návštěva zástupců MAAE v Íránu selhala, protože íránská vláda odmítla inspektory vpustit do vojenského komplexu Parchin, ovšem Írán později přislíbil, že základnu pro kontrolory otevře. Podle analytiků jde po dlouhé době o překvapivě jednotný postoj všech mocností vůči Íránu.
Polsko odmítá úsilí EU o další snižování emisí CO2
Polsko naznačilo, že je proti plánu Evropské unie (EU) pro výraznějšího snižování uhlíkových emisí. Toto téma je jedním z bodů agendy setkání ministrů životního prostředí, které se uskuteční již v pátek. Dánsko,které v současné době řídí jednání unie, má podporu Velké Británie, která vyzvala ke 25% snížení emisí CO2 do roku 2020. Oproti původním cílům byl nyní zaznamenán nárůst o 5%. Polsko se však obává, že tento krok povede ke zvyšování cen energie a možných nákladů na změny nebo ukončení provozu svých uhelných elektráren, které poskytují levnou elektřinu pro průmysl. Dle poslkého deníku Gazeta Wyborcza bude země plán představený na zítřejším jednání vetovat.
Velká Británie odmítá „pauzu“ v rozšiřování Evropské unie
Dle státního tajemníka pro evropské záležitosti britského ministerstva zahraničí Davida Lidingtona, pokud se jedná o evropskou zemi, která splňuje kritéria pro vstup do Evropské unie (EU), mělo by jí to být povoleno bez jakýchkoliv dalších námitek. Stejný názor zastává Lotyšsko, dle kterého by měla být vedená jednání i se státy bývalého Sovětského svazu – Gruzii, Moldávii, Ukrajinou a také Tureckem, s kterým se o možném vstupu do EU jedná již několik let. Dle některých názorů kvůli vysokému zadlužení státních rozpočtů podpora dalšího rozšiřování unie v řadě členských států poklesla.
Britské ministerstvo zahraničí jmenovalo nového velvyslance pro Albánii
Tím se stane Nicolas Cannon, jenž v této funkci vystřídá Fionu Mkllwham, jejíž mandát skončí na konci tohoto měsíce. Pan Cannon dříve zastával funkci vysokého komisaře ve Rwandě, či prvního tajemníka na velvyslanectví v Islámábádu.
Ukrajina obdržela otevřený dopis od některých ministrů zahraničí EU
The New York Times zveřejnil otevřený dopis od ministrů zahraničí České Republiky, Velké Británie, Německa, Švédska a Polska. V dopise se ministři vyjádřili, že současná situace na Ukrajině zabraňuje podepsat dohodu o přidružení k Evropské Unii. Uvedli, že stav v tomto postsovětském státě v posledních letech vyvolává otázku, zdali se tam udržují demokratické hodnoty. V dopise jsou také zmíněny soudy s bývalou premiérkou Tymošenkovou a s někdejším ministrem vnitra Lucenkem, které jsou označeny jako známky politicky motivované a selektivně uplatňované justice. Ministři také uvedli, že i přesto bere EU Ukrajinu jako spojence a jejím cílem je začlenit jí do společné Evropy.
Mocnosti opět obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu
EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.
V Libyi byli obviněni dva britští novináři pracující pro íránskou agentury ze špionáže
Dva britští zaměstnanci íránské agentury PressTV, kteří před několika dni zadrženi milicí, jsou podle šéfa milice Faraj al-Swehla podezřelí ze špionáže. Milicionáři údajně u novinářů našli „oficiální libyjské dokumenty, zařízení používaná izraelskou armádou a seznamy milicionářů a žoldáků, kteří bojovali na straně Muammara Kaddafi“. Milice ujistila, že poté, co dokončí vyšetřování, bude zahájeno standardní trestní řízení a oba novináři budou vydání do rukou státních orgánů.
4 evropští lídři se do voleb odmítají scházet s francouzským kandidátem Hollandem
Hlavní představitelé Velké Británie, Španělska, Německa a Itálie se dohodli, že se až do voleb nebudou scházet s francouzským socialistickým kandidátem na prezidenta Francoisem Hollandem. Uvedl to německý deník Der Spiegel. Tímto způsobem chtějí politici podpořit volební kampaň dosavadního francouzského státníka Nicolase Sarkozyho. Francouzský socialista v předvolební kampani například uvedl, že pokud vyhraje, bude znova projednávat již uzavřený mezivládní fiskální pakt.
Britský princ Harry na návštěvě Belize
Britský princ Harry navštívil tuto bývalou kolonii Velké Británie během své cesty po Latinské Americe, která se odehrává u příležitosti diamantového výročí vlády královny Elizabeth II. Tu zde britský princ reprezentuje. Během týdenního pobytu na kontinentu by měl princ Harry navštívit ještě Bahamy, Jamajku a Brazílii.
Britský premiér: „Zločiny proti syrským civilistům musí být potrestány“
Britský premiér David Cameron uvedl názor, že syrský režim musí být za své „zločiny“ na zdejších civilistech potrestán. Během jednání summitu EU, který má syrskou otázku na programu dne uvedl, že „je potřeba začít sbírat důkazy, aby jednou – a je jedno, jak dlouho to potrvá – nastal pro tento strašlivý režim den zúčtování“. Dle jeho názoru by důkazy mohly být nástroj, jenž povede syrský režim k odpovědnosti. 29.2. opustil britský diplomatický personál Damašek.
EU summit: 25 států podepsalo fiskální pakt
25 států, které se dříve k podpisu mezivládního fiskálního paktu zavázalo, tak nyní na summitu Evropské unie (EU) učinilo. Tato dohoda nutí k větší rozpočtové zodpovědnosti, tím, že zaručuje nové automatické sankce za porušení dohodnutých pravidel. Tato mezivládní dohoda má začít platit od 1.1. 2013 a to pod podmínkou, že jí ratifikuje alespoň 12 ze 17 zemí eurozóny.
Britský diplomatický personál stažen se Sýrie
Ministr zahraničních věcí William Hague uvedl, že „Obavy o bezpečnost nutí Velkou Británii, aby stáhla svůj diplomatický personál ze Sýrie,“ Děje se tak v důsledku pokračujících násilných střetů v Homsu. „Nyní soudíme, že zhoršení bezpečnostní situace v Damašku staví personál a prostory našeho velvyslanectví v Damašku do riskantní situace, proto jsme se rozhodli stáhnout zaměstnance odpovídajícím způsobem, „uvedl Hague. Britský personál opustil Sýrii 29. února a brzy se vrátí do mateřské země.
Argentina by mohla znovuzavést lety na Falklandy
Tak se vyjádřila prezidentka Cristina Fernández na ceremoniálu začátku nového legislativního roku. Letadla by mohla létat mezi Buenos Aires a Falklandskými ostrovy. Na možnost přerušení letecké dopravy reagovala Velká Británie obnovením plánů k výstavbě letiště na ostrově Svatá Helena. Při svém projevu se vyjádřila i k ,,militarizaci“ Falkland, kvůli níž podala Argentina oficiální stížnost k OSN. Podle jejích slov je na ostrovech 2 955 obyvatel, z nichž je 1 000 osob je příslušníky britské armády.
Začal dvoudenní summit EU v Bruselu
Na jednáních by se mělo rozhodnout o udělení kandidátského statusu Srbsku, měl by být zvolen předseda Evropské rady pro další 2,5 leté období, jímž pravděpodobně zůstane Herman Van Rompuy a mělo by dojít k podpisu smlouvy o fiskální zodpovědnosti, kterou prozatím vetovaly Velká Británie a Česká republika. Dle představitelů těchto dvou států je důležité především pokračování v posilování a dalším budování vnitřního trhu.
Před summitem EU se v Londýně sejde britský premiér s českým premiérem
Těsně před summitem EU se dnes v Londýně sejde britský premiér David Cameron a premiér České republiky Petr Nečas, aby podle vyjádření českého premiéra projednali a společný postup na summitu. Velká Británie a Česká republika jsou jediné dvě země EU, které se odmítly zavázat ke smlouvě o fiskální odpovědnosti. Český premiér také uvedl, že je předsedou britské vlády v poslední době „poměrně často“ v kontaktu a že obě země znají vzájemně své pozice a „ladí“ svůj společný postoj v EU. Češi spolu s Brity požadují především posílení konkurenceschopnosti a dokončení tvorby jednotného evropského trhu.
Velká Británie zavádí přísnější migrační pravidla
Britská vláda uvádí, že imigranti budou v budoucnosti muset vydělat nejméně 35 tisíc liber, aby jim bylo umožněno trvale se usadit ve Velké Británii. Uvedl to britský ministr pro imigraci Damian Green, jenž také oznámil změnu migračních pravidel, jejichž cílem je snížení počtu usazených zahraničních pracovníků a jejich rodinných příslušníků z 60 na 20 tisíc ročně. Země také uložila přísnější limity pro množství neevropských občanů pracujících v této zemi a snížila počet vydaných víz pro zaoceánské studenty.
Velká Británie vyzývá k přepsání Evropské úmluvy o lidských právech
Britská vláda požaduje přepsání této úmluvy tak, aby vnitrostátní soudy získaly větší slovo. Ministři již dlouho slibovali využít jejích šestiměsíčního rotujícího předsednictví Rady Evropy k těmto reformám. Nyní byl rozeslán poziční dokument s podrobnými plány na reformu mnohými kritizovaného soudu. Dokument je tak základem pro jednání s jinými zeměmi na nadcházejícím sumitu v Brightonu, jenž se odehraje v dubnu. Britská vláda například požaduje nový postup, tak aby soud ve Štrasburku nabízel posudky, které by však nebyly závazné pro vnitrostátní soudy. Dále požaduje, aby bylo jmenováno více soudců pro zabývání se narůstajícím počtem nevyřešených případů. Dle Britů by měla být také ustavená nová komise, která by se zabývala budoucnosti tohoto soudu a zmíněné úmluvy.
Tisíce lidí protestují proti úsporným opatřením v Evropské unii
Demonstrace se uskutečnily například v Paříži, Aténách, Lisabonu, Bruselu a několika španělských městech. Protestují především studenti a odborové organizace, a to pouze den před dalším sumitem Evropské unie (EU), jenž se odehraje v Bruselu. Tento sumit se bude zabývat především oživením evropských ekonomik a přísnější rozpočtovou politikou. 25 států by mělo získat nový návrh fiskálního paktu. Vláda České republiky se dnes rozhodla tento návrh zatím nepodpořit, Velká Británie jej vetovala již na prosincovém sumitu. Protestující požadují alternativu k výdajovým škrtům.
Tábor skupiny „Occupy London“ rozpuštěn
Policie rozpustila tábor skupiny Occupy London, který se dosud nacházel na náměstí u katedrály svatého Pavla v Londýně. Zákrok policie začal krátce po půlnoci. Někteří protestující postavili improvizovanou barikádu, většina se však pohybovala klidně. Tábor protestujících se zde nacházel od 15. října 2011. K tomuto kroku se schylovalo již v prosinci loňského roku, kdy o zdejší situaci probíhala jednání.
Dnes v USA začal soud se společností British Petroleum
Proces probíhá ve státě Luisiana. Společnost bude souzena pro únik ropy do moře v dubnu roku 2010. Tento únik byl nejhorší ropnou ekologickou katastrofou v amerických dějinách. Jen pokuty pro společnost BP mohou dosáhnout až na 17 miliard dolarů a další desítky miliard bude stát odškodnění obětí katastrofy, řekl profesor právní fakulty v Louisianě Edward Sherman. Společnost BP založila v roce 2010 fond „The Gulf Coast Claims Facility“, který vyplatil lidem a společnostem poškozeným katastrofou již přes 6 miliard dolarů.