Nová řecká vláda prý odmítla měnit postoj Řecka v otázce sporu s Makedonií o její název, informuje o tom makedonský denní tisk Utrinski Vesnik. Podle odborníků je ale jedním z hlavních důvodů to, že nová vláda nebude mít prostor k řešení jiných otázek než těch ekonomických, na které bude zaměřeno veškeré úsilí. Nový řecký ministr zahraničí, kterým se stal Stavros Dimas, tak nebude jednat s Makedonci.
Archiv rubriky: EU
Americký kongresman Engel: Srbsko nesmí do EU vstoupit dříve, než Kosovo
Americký kongresman, Eliot Engel, vyzval k nutnému obnovení práva a pořádku v severním Kosovu, kde Srbové tvoří barikády, a vyjádřil svůj nesouhlas s jejich jednáním. Zároveň demokratický kongresman Engel prohlásil, že pokud Priština nebude schopna kontrolovat situaci na severu, nikdy nedojde k uklidnění situace, přičemž zdůraznil, že kosovská „nezávislost pod dohledem“ musí skončit. V neposlední řadě se také americký politik vyjádřil k problematice EU a uvedl, že Srbsko by nikdy nemělo vstoupit do EU dříve, než Kosovo, neboť by pak v budoucnu blokovalo kosovský vstup. Podle jeho názoru by obě země měly vstupovat společně.
Tony Blair: „Kolaps eura by měl katastrofální následky“
Podle bývalého premiéra Velké Británie bude eurozóna potřebovat dlouhou dobu pro opětovné získání důvěry investorů. Zároveň je prý nezbytné posílit spolupráci na poli finanční politiky. Podle Tonyho Blaira nebylo chybou vedení Velké Británie, že na počátku odmítlo vstup do eurozóny, avšak i přes její současný stav by prý měla mít Británie do budoucna dveře otevřené.
Předseda Evropské komise opět vyzval k jednotě a varoval před „odpadlíky“
Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso ostře „pokáral“ euroskeptiky a některé členy britské vlády, kteří chtějí využít současné krize EU k rozvolnění vzájemný vztahů. Na unikátní výstup jindy silně neutrálního předsedy Evropské komise směrem k „reptající“ Velké Británii“ upozornil Observer, Barroso prohlásil, že se všichni musí spojit a jít spolu. Předseda EK pak opět vyzval ke spojení za účelem prosperity a vyvarování se politické roztříštěnosti kontinentu, která povede Evropu k bezvýznamnosti. Podle pozorovatelů ale poslední výstupy předsedy EK jasně ukazují na úzkost Bruselu a obavy o budoucnost společné měny i samotné EU.
Itálie je bez premiéra, nové reformy byly schváleny
Italský prezident Giorgio Napolitano vede konzultace o sestavení nového vládního kabinetu. Nejpravděpodobnějším kandidátem na post premiéra je bývalý eurokomisař Mario Monti, člen skupiny Bilderberg a zastánce spojené federalizované Evropy. Premiér Berlusconi, který včera rezignoval, s Mariem Monti již včera obědval. Italské reformy zatím uvítal prezident USA Barack Obama, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a šéfka MMF Christine Lagarde.
Řecký premiér na jednání s Němci a Francouzi – čas Řeky tlačí
Nový řecký premiér Lucas Papademos se sešel na naléhavém jednání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy a německou kancléřkou Angelou Merkel, aby porjednali odložení dluhů pro jeho zemi. Představitelé Německa a Francie souhlasili s dalším dílem mezinárodního úvěru výměnou za implementaci dalších krizových opatření. Ze samostatných rozhovorů mezi francouzským prezidentem a německou kancléřkou pak opět vyplynulo, že obě země jsou odhodlány plně bránit Euro. Nová řecká vláda zatím vede „závod s časem“, aby stihla podniknout všechny kroky a získat mezinárodní pomoc předtím, než Řecko zcela zbankrotuje. Ovšem v Řecku je tato vláda pozitivně vnímána – deník Kathimerini nový kabinet vítá jako moc sdílející směs socialistů, konzervativců, Nové demokracie i nacionalistů jako „vládu rovnováhy a dohody“.
Banky údajně odmítají poskytnout Řecku úvěry na nákup ropy z Ruska
Důvodem jsou prý obavy týkající se řeckého státního bankrotu, který by banky připravil o peníze. Řecko tím pádem nebude moci nakupovat ropu ze zemí jako Rusko, Ázerbájdžán a Kazachstán. Bude se tak muset spolehnout na dodávky této suroviny z Íránu, který je vzhledem k současnému diplomatickému dění ve světě pro řeckou vládu poslední instancí. Z Ruska pochází téměř polovina Řeckých ropných zásob. Řecko má čtyři zpracovatelské rafinerie, avšak veškerou ropu musí do země dovážet.
MAAE naměřila nad Českou republikou vyšší hranici radioaktivity, než je obvyklé
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) upozornila na neobvyklou vyšší úroveň radiace v České republice a i na jiných místech Evropy. Přesto ale MAAE zdůrazňuje, že radiace nepředstavuje žádné nebezpečí pro veřejnost, neboť je stále na velmi nízké úrovni. Podle informací MAAE byly naměřena velmi nízká hladina jodu-131 nad územím České republiky, ale zhruba do 8 dnů by měl jód ztratit většinu ze své radioaktivity. Zdroj záření prý zatím není znám, ale probíhá vyšetřování.
Al Jazeera spouští televizní kanál pro Balkán
Vedení nové televize bude umístěno v Sarajevu, v Bosně a Hercegovině, zatímco dojde k vytvoření i regionálních sídel v chorvatském Záhřebu, srbském Bělehradě a makedonské Skopji. Vysílání pokryje území Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska, Kosova a Černé Hory. Dosavadní investice pro vybavení nové televize stály Al-Džazíru 10 milionů dolarů a vysílání má prozatím být v arabštině a angličtině.
Německý ministr financí vyzývá k většímu vlivu evropských institucí
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že státy eurozóny musí i přes Pakt stability a růstu začít pracovat více na úrovni EU a musí předat některé ze svých pravomocí a povinností ve stanovování fiskálních rozpočtů evropským institucím, pokud chtějí najít cestu z dluhové krize. V týdeníku Focus pak německý ministr financí vyjádřil důvěru v Itálii a v její schopnost znovu získat důvěru na finančních trzích. Podle slov ministra Schäubleho aktuální ekonomická data nejsou „tak špatná“, je jen třeba začít problémy řešit.
Řecká prozatímní vláda by mohla vládnout déle, než se předpokládalo
Vysocí státní úředníci agentuře Reuters sdělili, že prozatímní vláda Řecka by mohla vládnout o 2 až 3 měsíce déle, než se předpokládalo. Dále bylo ze strany vládních úředníků jasně řečeno, že Řeky rozhodně nečeká žádná úleva od těžkých úsporných opatření, které EU požaduje výměnou za svou pomoc.
Řecký vládní kabinet by se mohl razantně změnit
Nový řecký premiér Lucas Papademos plánuje velké přeskupení jeho kabinetu. V plánu je nahrazení ministra vnitra, spravedlnosti, zemědělství a pravděpodobně i obrany. Přičemž ministr financí Evangelos se zatím nevyjádřil, zda by ve své funkci měl zůstat.
Chorvatsko podepíše smlouvu o vstupu do EU 9. prosince
Chorvatsko podepíše svou smlouvu o přistoupení k Evropské unii 9. prosince v Bruselu, oznámil to chorvatská premiérka Jadranka Kosor po zasedání vlády v Záhřebu. Chorvatsko, podle slov premiérky Kosor, výrazně pokročilo a úspěšně se mu podařilo splnit požadavky na větší boj proti organizovanému zločinu a korupci, stejně jako muselo odblokovat veto Slovinska vyřešením hraničního sporu. Poté, co bude 9. prosince 2011 podepsána smlouva o vstupu do EU, musí být schválena referendem v Chorvatsku a následně ratifikována parlamenty všech 27 stávajících členů EU. Celý tento proces by měl být ukončen 1. července 2013, kdy by se Chorvatsko mělo oficiálně stát 28. zemí EU a zároveň druhou republikou bývalé Jugoslávie.
USA vyjádřily podporu Itálii
Americký prezident Barack Obama ve svém rozhovoru s italským prezidentem Giorgio Napolitanem vyjádřil důvěru v řešení italské krize a podpořil svého italského protějška v plánu jmenovat italskou prozatímní vládu, která má realizovat agresivní reformní program s cílem obnovit důvěru trhu, po slíbené rezignaci premiéra Silvia Berlusconi. Mezinárodní měnový fond (MMF) zatím vyzval k „politické jasnosti“ poté, co Evropská komise (EK) přiznala, že se v ekonomických prognózách pro Itálii mýlila. Italské náklady na půjčky jsou v současnosti příliš vysoké a beznadějně stahují ekonomiku, přiznala EK. USA pak podle slov prezidenta Obamy připraveny pokračovat v konzultacích o evropské finanční krizi.
Rumunsko by v roce 2013 nemělo mít schodek státního rozpočtu
Rumunský prezident Traian Basescu po jednání s německými podnikateli prohlásil, že Rumunsko si nyní klade za svůj cíl dosáhnout nulového schodku ve státním rozpočtu již v roce 2013. Odvolává se přitom na to, že deficit z roku 2010, 6,5%, je v současné době konsolidován na 4,4% a v roce 2012 by měl dle odhadů být jen 1,9%. Rumunský zahraniční dluh v současnosti tvoří 33% HDP, což podle rumunského prezidenta není tolik.
Kosovo vyzývá EU k většímu tlaku na Srbsko
Místopředsedkyně kosovské vlády, Edita Tahiri, prohlásila, že Kosovo již splnilo všechny požadavky a povinnosti, které vyplývají z problematiky, ovšem domnívá se, že problém stojí v dialogu se Srbskem, které odmítá udělat totéž. Podle názoru místopředsedkyně vlády Edity Tahiri by proto měla EU zvýšit tlak na Srbsko, aby bylo ve společném dialogu dosaženo konkrétních výsledků.
Šéf EK Manuel Barroso vyzval Německo k vedoucí pozici v partnerství zemí EU
Předseda Evropské komise (EK), José Manuel Barroso v Berlíně u příležitosti výzev k posílení spolupráce mezi členskými zeměmi a zvýšení významu evropských institucí upozornil na to, že v EU dominuje „nezdravá rovnováha sil bez jakéhokoliv direktoria.“ V souvislosti s tím také předseda EK vyzval Německo, jako nejsilnější ekonomiku EU, aby se ujalo vedoucí pozice v rámci evropského partnerství. Německá kancléřka, Angela Merkel, mimo jiné prohlásila, že EU potřebuje nové smlouvy, a to necelé dva roky poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Podle německé kancléřky přišla krize, při které Evropa musí světu ukázat, že se umí přizpůsobit, chce-li přežít.
Kampaň Francie a Německa na přepracování eurozóny sílí
Německo spolu s Francií posiluje společnou kampaň na radikální přepracování eurozóny. The Irish times píší, že obnoveného úsilí o prohloubení hospodářské integrace v rámci eurozóny přichází v době drastické eskalace dluhové krize zatímco italské dluhopisy rostou do neuvěřitelných výšin. Podle Irish Times náklady, za které si Itálie půjčuje již dosáhly neudržitelné úrovně. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy již dříve vyzval k tzv. dvourychlostní Evropě, zatímco německá kancléřka Angela Merkel vytváří tlak na změnu smluv eurozóny tak, aby EU získala možnost dohlížet na jednotlivé národní rozpočty.
Šéf EK, Manuel Barroso: „EU může být největší světovou mocností, najde-li se vůle“
Šéf Evropské komise (EK), Manuel Barroso, v Berlíně prohlásil, že všechny země EU by měly přijmout společnou měnu – Euro. Prohlášení je mnohými považováno za překvapivé, neboť k němu došlo uprostřed dluhové krize, která zmítá eurozónou a podle negativistických předpovědí dokonce může znamenat konec společné měny EU. Podle Barrosa by měla příslušnost k eurozóně definovat EU a členské státy jako společný celek patřící k sobě, který by neměl být rozdělen. Předseda Evropské komise vidí problém v tom, že nelze pracovat na prohlubování integrace v eurozóně, aniž by se jí neúčastnily všechny členské státy. Svůj projev Barroso ukončil tím, že nesmí nastat status „quo ante“ („stav před“), ale naopak je třeba jít dále vpřed, a má-li se tak stát, pak se musí dosáhnout společné stability a solidarity EU. „Pokud se najde dostatek politické vůle, pak je EU nastupující největší světová mocnost“, řekl.
Novým řeckým premiérem je Lucas Papademos
Novým řeckým premiérem byl jmenován bývalý viceprezident Evropské centrální banky (ECB), Lucas Papademos, který povede řeckou prozatímní vládu složenou z koalice socialistů (PASOK) a opozičních konzervativců (Nová Demokracie). Prozatímní vláda má zemi vést až do předčasných voleb v únoru přičemž má zajistit hladký průběh a implementaci druhé části evropské pomoci ve výši 130 miliard EURO. Nová vláda začne zemi oficiálně zcela vládnout po přísaze, která proběhne v pátek.
Italský prezident: „Premiér Berlusconi odstoupí v horizontu několika dnů“
Prezident Giorgio Napolitano řekl, že chce rozptýlit veškeré pochyby a nedorozumění o tom, zda italský předseda vlády odstoupí či nikoliv. Italský prezident zároveň dodal, že nedojde k žádným prodlevám při prosazování ekonomických reforem požadovaných evropskými partnery Itálie. Mezitím se výrazně prohlubují obavy o budoucnost italské ekonomiky, neboť současné výnosy italských dluhopisů jsou všeobecně považovány za neudržitelné. Desetiletý italský státní dluhopis včera překročil hranici 7% úroku.
Německo a Francie plánují průlom v politice eurozóny
Dohady o jejím plánovaném zeštíhlení však Berlín odmítá. Podle německé kancléřky Angely Merkel je hlavním cílem Německa stabilizovat eurozónu v celém jejím dosavadním rozsahu. Francouzský prezident Sarkozy však ve svém projevu otevřeně zmínil možnost tzv. „dvourychlostní Evropy. Nyní je jasné, že současná finanční krize podstatně přiblíží začátek jednání o budoucnosti celého bloku.
EU snížila výhled na ekonomický růst České republiky i eurozóny
Očekávaný růst ekonomiky ČR se má za letošní rok pohybovat okolo 1,8%, přičemž pro rok následující je podle Bruselu předpovídaný růst české ekonomiky jen 0,7%. Údaje českého ministerstva financí se v obou případech liší, a to nejprve o 0,3% a ve druhém případě o 1,4%. Česká ekonomika je podle expertů silně závislá na vývoji německého hospodářství. To v letošním roce vykazovalo růst 2,9%, avšak v roce 2012 ho čeká citelné zpomalení na 0,8%. Inflace v České republice by pro tento rok podle Evropské komise měla dosáhnout míry 1,8%.