Tvrdí to Michael Fuchs, stranický kolega německé kancléřky Angely Merkel v politické straně CDU. Na rozdíl od výroků kancléřky se politik domnívá, že opuštění eurozóny Řeckem je nutné, neboť země není schopná splácet své dluhy. Politik tak změnil svůj dosavadní názor. Kancléřka bude jednat s politickou stranou CDU o řešení krize již tento pátek. Mezitím ratingová agentura Fitch varuje, že řecké finanční problémy zhoršují krizi celé eurozóny.
Archiv rubriky: EU
Vysoké ceny energií tlačí nahoru německou inflaci
Ta v roce 2011 dosáhla úrovně 2,3%, jak uvádí zpráva německého statistického úřadu Destatis. V předchozích dvou letech se inflace v Německu pohybovala na úrovni 1,1% a 0,4%, avšak za poslední rok stouply ceny paliv a energií v zemi o zhruba 10%, přičemž jen benzín a topné oleje zaznamenaly zvýšení o 13,9%. Diskontní sazba německé centrální banky by ale prý i nadále měla zůstat nezměněna na úrovni 1%. Německo se tak vymyká cílům ECB, které se snaží docílit průměrné inflace v eurozóně maximálně do úrovně 2%.
Nizozemská vláda chce zakázat čát
Dle kritiků tohoto rozhodnutí drogu konzumuje jen malé množství somálských imigrantů. Nizozemí a Velká Británie byly dosud jedinými dvěma evropskými státy, kde byl dovoz čátu (khátu) povolen. Vláda se takto rozhodla po zveřejnění studie, která říká, že „droga škodí zdraví a způsobuje sociální poruchy“. Dle nizozemského tisku je toto rozhodnutí špatné a zákaz prý naopak povzbudí černý trh. Dle listu NRC Handelsblad v rozhodnutí hraje roli i nedůvěra vlády k somálským obchodním partnerům a „možnosti, že výnos z obchodu přispívá teroristické činnosti“.
Úspěšná aukce španělských a italských dluhopisů, přiblížení ke stabilizaci
Obě země prodaly dluhopisy s výrazně nižšími úroky než doposud. Část úspěchu závisí na Evropské centrální bance (ECB), která dosud komerčním bankám půjčila téměř půl bilionu eur v rámci tříletého úvěrového programu. Španělské ministerstvo financí dnes získalo deset miliard eur, což byl dvojnásobek určeného cíle. S penězi ECB, půjčenými levně za pouhé 1 % úroku, banky mohou koupit státní dluhopisy od problémových států eurozóny,využívajíc velkých rozdílů ve výnosech.
Finsko se musí stát členem evropského záchranného fondu ESM, tvrdí premiér
Finský premiér Jyrki Katainen přislíbil najít cestu, aby se Finsko stalo součásti plánu Evropské unie na permanentní záchranný fond ESM pro státy eurozóny sužované krizí, a to i přes fakt, že návrh tohoto fondu by porušoval finskou ústavu. Řekl také, že si nemyslí, že by bylo možno přesvědčit vlády, aby více přispěly k řešení krize v Řecku, pokud soukromí investoři neodepíšou řecké dluhopisy. Co se návrhu na daň z finančních transakcí týče, premiér zastává stanovisko, že by návrh měl být prosazen v celé EU. Pokud jej nepřijme např. Švédsko, které není součásti eurozóny, mohlo by to poškodit finskou ekonomiku.
Prezident ECB Mario Draghi: „Jsou znát jisté signály stabilizace krize eurozóny“
„Ačkoliv eurozóna čelí nejistotě a inflace by měla v následujících měsících klesnout pod 2%, jsou znát jisté signály stabilizace. Pokračující napětí na finančních trzích přetrvává díky útlumu ekonomické aktivity bloku, podle některých nedávných průzkumů však prý existují náznaky aktivity na úrovni stabilizace,“ řekl prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi Draghi na tiskové konferenci. Úrokové sazby zůstávají beze změny v souladu s očekáváním.
Ministr obrany Thomas de Maizière by mohl být novým kandidátem na německého prezidenta
Německá politická strana CDU zvažuje nominaci nynějšího ministra obrany na post německého prezidenta. To pouze za předpokladu, že by nynější prezident Christian Wulff, jenž čelí skandálu, na svůj post rezignoval. Pan De Maizière, který udržuje dobré vztahy s ostatními politickými stranami, by mohl být jmenován jako společný kandidát, který se těší podpoře současné vlády i opozice.
Maďarský prezident obviněn z plagiátorství v dizertační práci
Maďarský magazín HGV ve středu uvedl, že 80% dizertační práce na téma moderních Olympijských her, napsané nynějším maďarským prezidentem, jímž je Pal Schmitt v roce 1992, bylo převzato z podobné práce napsané Bulharem Nikolay Georgiev v roce 1987. Prezidentská kancelář odmítla nařčení a komentovala, že práce získala vysoké hodnocení, což mluví samo za sebe. Prezident se s panem Georgievem, jenž zemřel v roce 2006, znal osobně.
Český prezident hodlá vetovat případné přistoupení České republiky k fiskální unii EU
Prezident České republiky Václav Klaus pohrozil, že pokud česká vláda rozhodne o přistoupení České republiky k fiskální unii EU, použije své právo veta, informovaly o tom Lidové noviny. Český premiér Petr Nečas varování od prezidenta obdržel v dopise, neboť se blíží diskuse Evropského parlamentu (EP), po níž se Česká republika na summitu EU v prosinci 2011 zavázala učinit rozhodnutí.
Evropský parlament hodlá doporučit udělení statutu kandidátské země EU pro Srbsko
Evropský parlament (EP) dnes předběžně přijal návrh usnesení předložený slovinským europoslancem Jelko Kacinem Výboru EP pro zahraniční politiku na podporu kandidatury Srbska do EU. Evropský parlament hodlá vyzvat Evropskou radu (EC), aby 1. března udělila Srbsku status kandidátské země, a to skrze usnesení, které bude do závěrečné podoby dovedeno do 29. února kvůli řešení bodů o justici a lidských právech.
Senegal odmítl vydat bývalého prezidenta Čadu do Belgie pro souzení za údajné krutosti
Senegalský soud zamítl žádost Belgie vydat bývalého prezidenta Čadu Hissene Habre, který má v být v Belgii souzen za údajné krutosti v době jeho vlády v letech 1982 – 1990, aby stanul před soudem za údajné krutosti, když byl u moci. Hissene Habre žije v exilu v Senegalu od roku 1990 poté, co byl z Čadu vyhoštěn. Senegalský soudní dvůr uvedl v prohlášení, že žádost Belgie zamítl z procesních důvodů včetně toho, že kopie mezinárodního zatykače prý není autentická.
Slovinský parlament odmítl navrženého premiéra a vítěze voleb
Slovinský parlament nepotvrdil vítěze voleb z konce roku 2011 Zorana Jankoviće za premiéra, a to ačkoliv měl před hlasováním Zoran Janković navržený prezidentem oficiální podporu sociálních demokratů a DeSUS. Slovinský prezident Danilo Türk nyní bude opět konzultovat možného kandidáta na premiéra s parlamentními stranami a v příštích dvou týdne představí nového kandidáta na premiéra, kterým ovšem může opět být Zoran Janković.
Rusko odmítlo žádost Litvy o výslech bývalého sovětského prezidenta
Rusko zamítlo žádost litevské generální prokuratury, aby byl v Litvě vyslechnut bývalý prezident SSSR Michail Gorbačov kvůli vyšetřování střelby sovětských jendotek do litevských demonstrantů ve městě Vilnius v roce 1991, při kterém bylo zabit 17 lidí a 700 zraněno. Podle ruské strany by vydání Michaila Gorbačova k výslechu bylo proti zájmům Ruské federace.
Evropská komise: „Maďarská protikrizová opatření jsou neúčinná“
V důsledku pozorování vývoje Maďarska Evropskou komisí by země mohla ztratit přístup k rozvojovým fondům EU. Komise dále Maďarsku pohrozila právními kroky ohledně nových změn v maďarské ústavě, které mohou porušovat unijní právo. Maďarský schodech státního rozpočtu překračuje hranici 3% HDP od roku 2004, kdy se země stala členem bloku. Komise navrhla „přejít k další fázi postupu při nadměrném schodku.“
Fitch doporučuje ECB, aby zvýšila objem nákupů dluhopisů zemí eurozóny
Dle ratingové agentury by se Evropská centrální banka neměla bránit razantně vyššímu nákupu dluhopisů od zadlužených zemí bloku jednotné měny, zvláště pak těch italských. Představitel agentury David Riley prohlásil, že konec eura by byl katastrofálním, možnost však nevyloučil, v případě, že Itálie nedokáže řešit své problémy. ECB má prozatím zakázano vystupovat jako věřitel poslední instance. Návrh podporuje Itálie, spíše proti se staví Německo. Dle pana Riley by také ECB neměla klást odpor větším pravomocích záchranného valu EFSF. Ten by měl mít možnost půjčovat si peníze právě od ECB.
Jednání s řeckými bankami o dluhu země by mělo být brzy dokončeno
„Jednání mezi Řeckem a bankami o odpisu dluhu bude brzy dokončeno,“ řekl šéf EU pro ekonomické záležitosti Olli Rehn v úterý. Řecko a banky jednají o odpisu nejméně 50% s cílem snížit zadlužení země o 100 miliard eur, což je podmínkou pro uvolnění druhého záchranného balíčku, předběžně dohodnutého na summitu EU loni v říjnu. Vlády eurozóny nabízejí 130 miliard eur přímé pomoci, z nichž 30 miliard eur bude použito na rekapitalizaci řeckých bank a určeno k pokrytí ztrát plynoucích z odpisu dluhu.
Hlava skotské vlády volá po referendu o nezávislosti v roce 2014
Toto datum by mělo prý lidem pomoci uváženě se rozhodnout o své budoucnosti bez Velké Británie. Výzva přišla poté, co britská vláda prohlásila, že její skotský protějšek nemůže fungovat bez britské autority. Představitel skotské vlády Alex Salmond řekl, že pokud referendum proběhne v roce 2014, zbude tak dostatek času pro schválení všech právních předpisů a příprav.
Zástupkyně EU a MMF se setkaly kvůli řešení krize
Německá kancléřka Angela Merkel jednala s ředitelkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde v Berlíně o způsobech, jak zastavit dluhovou krizi eurozóny. Rovněž se jednalo o nadcházející misi do Athén učiněnou zástupci MMF, Evropské centrální banky a Evropské komise. „Kancléřka a šéfka MMF znovu deklarovaly podporu pro trvale posílení růstu a zaměstnanosti v Evropě,“ uvedl mluvčí kancléřky, Steffen Seibert.
Srbsko se stalo přidruženým členem v CERN
Srbský prezident Boris Tadić a generální ředitel Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) Rolf-Dieter Heuer podepsali dohodu o přidružení Srbska k CERN. Srbsko tak získalo status přidruženého člena v CERN.
EU rozhodne o definitivním uvalení embarga na íránskou ropu 23. ledna
Ministři zahraničních věcí EU budou diskutovat o uvalení ropného embarga na Írán 23. ledna. Toto rozhodnutí bylo přijato, aby v souvislosti s rozhodnutím o embargu nedošlo k zastínění summitu vedoucích představitelů EU 30. ledna. EU nyní připravuje poslední detaily embarga, které již bylo v zásadě odsouhlaseno a má zabránit stejně jako v USA rafinériím nakupovat íránskou ropu.
Hrozí další ropný šok – nigerijské odbory plánují zastavení vývozu ropy
Zatímco v Nigérii pokračuje již třetí den celonárodní neomezené stávky proti odstranění vládních dotací na pohonné hmoty, které vedlo k zdvojnásobení cen pro konečného spotřebitele, unie odborových svazů ropného průmyslu PENGASSAN plánuje úplné zastavení práce v ropném sektoru země, který je pro Nigérii, jakožto jednoho z největších producentů ropy životně důležitý. Mluvčí PENGASSAN Chika Onuegbu oznámil, že je již jen otázkou stanovení termínu, kdy se zastaví nejen produkce ropy, ale zároveň veškerý její export. Nigérie denně vyváží 2 miliony barelů ropy a je klíčovým dodavatelem pro USA a Evropu, pokud by tedy skutečně došlo k zastavení ropné produkce, znamenalo by to v době krize vztahů s Íránem další masivní navýšení cen a nebezpečí pro plán nahrazení dodávek ropy z Blízkého východu, o kterém se spekuluje v souvislosti s možností, že by Írán uzavřel průliv Hormuz.
Vyšetřování týkající se důvodů genocidy ve Rwandě je u konce – prezident Rwandy měl pravdu
Francouzští vyšetřovatelé uzavřeli vyšetřování případu sestřelení letadla s prezidenty Rwandy a Burundi v roce 1994, které vedlo ke genocidě ve Rwandě. Francie totiž v roce 2006 prohlásila, že letadlo sestřelili bojovníci Rwandské vlastenecké fronty z etnika Tutsi, kterou vedl současný prezident Rwandy Paul Kagame a obě země spolu přerušily diplomatické vztahy. Rwandský prezident naopak obviňoval Francii z vyzbrojování rwandské armády držené v rukou vůdců genocidy a z jejich ochrany. Vyšetřování nyní potvrdilo, že rakety, které zničily letadlo s tehdejším prezidentem Juvenal Habyarimanou, nebyly vystřeleny rebely Tutsi. Od nastoupení francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy k moci se ovšem vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi zlepšují.
Italsko-německá jednání ohledně krize eurozóny pokračují
Dnes německá kancléřka Angela Merkel jedná s italským premiérem, jímž je Mario Monti. Ten přitom žádá od unie odměnu za úspory, jinak hrozí, že se v Itálii prohloubí proti evropská nálada. Pomoc požaduje například formou snížení úrokových sazeb. Nesouhlasí také se samostatným francouzsko-německým řešením krize, dle jeho názoru má Evropa několik center a Itálie je jedním z nich. Premiér chce prosadit větší vliv ECB právě při řešení krize. Třetí největší ekonomika eurozóny zápasí se zadlužením země ve výši asi 1,9 bilionu eur, vláda prozatím prosadila úsporná opatření ve výši 30 miliard eur.