Italský premiér Mario Monti tlačí na zdvojnásobení velikosti trvalého evropského záchranného fondu na 1 miliardu eur. Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který nahradí stávající dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF) by tak měl mít až dvojnásobnou sílu pomoci zemím zmítaným krizí. Zdroj deníku Der Spiegel uvedl, že italský premiér Monti argumentoval, že takovýto krok by uklidnil trhy a současně snížil náklady na půjčky na dluh zadlužených zemí eurozóny.
Archiv rubriky: EU
Argentinský ministr zahraničí označil britské akce za vojensky vyhrocené
Ministr Hector Timerman tak reagoval na zvýšenou vojenskou ostrahu na Falklandských ostrovech. Spojené království ji posílilo po demonstracích před britskou ambasádou v Buenos Aires. Ministr Timerman dále prohlásil, že ,,Spojené království by mělo být pokáráno světem za cestu, kterou si zvolilo. Za cestu, kterou Argentina jít nechce“. Dále řekl, že ,,Argentina neorganizuje žádnou blokádu ostrovů, ale chce potlačit britský zájem o ostrovy legálními fakty“. Zdůraznil také důležitost deklarace o nevpouštění lodí s falklandskou vlajkou do přístavů členských zemí MERCOSUR nebo zemí přidružených k této organizaci.
Rakousko a Itálie podpoří Srbsko v získání statusu kandidátské země EU
Italský ministr zahraničí Giulio Terzi a rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger v Bruselu oznámili, že nevidí žádný problém v udělení statutu Srbsku. Rakouský ministr uvedl: „Jsem optimistický a věřím, že Srbsko status kandidátské země EU v březnu bude mít.“ Oba ministři se shodli na tom, že Srbsko udělalo velký pokrok v jednání s Kosovem, ačkoliv je třeba velkou část dohod reálně aplikovat. Italský ministr Terzi pak dodal, že „v příštích dvou měsících se pro Srbsko i Kosovo otevřou zcela nové perspektivy“.
EU rozšiřuje opatření proti Sýrii
Ministři zahraničí EU se na jednání v Bruselu, kde již bylo rozhodnuto o embargu na íránskou ropu a řeší se sankce proti Barmě, dohodly na rozšíření opatření proti syrské vládě. Jedná se tak již o 11 vlnu sankcí, ve které je na seznam přidáno dalších 22 vládních činitelů, kterým je nyní zakázáno cestovat do EU a bude jim zmrazen majetek v bankách v EU. Stejné sankce nově platí i pro dalších 8 syrských společností. Představitelka pro zahraniční politiku EU Catherine Ashton dále podpořila návrh Arabské ligy na vytvoření vlády národní jednoty a odstoupení syrského prezidenta, který ale již Sýrie odmítla.
Řečtí věřitelé : „Naše nabídka je maximem v rámci dobrovolné dohody“
Dle představitele věřitelů Charlese Dallary soukromí věřitelé v jednáních s řeckou vládou dospěli k mezím únosných ztrát, aby dohoda ještě byla „dobrovolná“. Nyní je prý na Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Evropské unii (EU) , aby nabídku věřitelů přijali. Pokud nabídka nebude přijatá, Řecko se technicky ocitne v platební neschopnosti. O podmínkách přístupu k dohodě dnes jednají ministři financí eurozóny. Dle agentury Reuters jednání směřují k tomu, že nové dluhopisy budou mít progresivní úrok, jehož průměr se bude pohybovat kolem 4%.
Do České republiky dorazila irácká delegace – řeší se nákup bitevních letadel či incident s českou ochrankou v Bagdádu
Do Prahy dorazili představitelé Iráku, ovšem bez iráckého premiéra Nouriho al-Maliki, který již dříve svou účast zrušil kvůli napětí v jeho zemi. Delegaci do ČR vede irácký vicepremiér Hussain al-Shahristani, který má na starost otázky irácké energetiky. Má se řešit rozvoj česko-iráckých vztahů a především politická, obchodní a hospodářská spolupráce, český premiér Petr Nečas bude mimo jiné žádat vysvětlení zatčení ochranky české ambasády v Bagdádu. Irácká delegace bude pak jednat s českými ministry průmyslu a obchodu, obrany a zahraničních věcí a setká se zástupci českých firem. Irák by se také mohl stát kupcem českých bitevních letadel Aero L-159 Alca.
Německo-francouzský návrh daně z přidané hodnoty se nemá týkat státních dluhopisů
Oznámil to francouzský ministr financí François Baroin. Státní dluhopisy by neměly být zdaněny, neboť vlády v tomto krizovém období potřebují investory. Konkrétní návrh zákonu bude vypracován na konci února. Francie prosazuje, aby se daň týkala pouze 17 států eurozóny. Proti navrhované dani se již dříve vyjádřila Velká Británie či Česká republika.
Velká Británie chce na dnešním zasedání ministrů zahraničí EU zmírnit sankce proti Barmě
Britský ministr zahraničí William Hague oznámil, že věří, že se dnes při zasedání ministrů zahraničních věcí EU, u příležitosti řešení nových sankcí proti Íránu a otázky Sýrie, dohodne i zmírnění sankcí vůči Barmě (Myanmaru) v reakci na reformy tamní vlády, která mimo jiné propustila politické vězně, či ukončila 62 let trvající boje s rebely. O zmírnění sankcí již dříve mluvil i francouzský ministr zahraničí Alain Juppé při návštěvě Barmy. Tato země se v poslední době dostává do popředí zájmu, což dokazuje i historická návštěva ministryně zahraničí Hillary Clinton a plány na obnovení diplomatických vztahů mezi USA a Barmou. Sankce proti Barmě již zmírnily například Austrálie či Norsko.
Ministři financí eurozóny budou řešit nový fiskální pakt a situaci v Řecku
Ministři budou dnes v Bruselu projednávat jednak připravovaný pakt rozpočtové disciplíny, zároveň však budou rozhodovat o tom, v jaké míře se připojí země, které pak podpoří, ale nejsou členy 17 států jednotné měny. Dalšími tématy bude diskuze o Řecku, které se již druhý týden snaží přesvědčit věřitele o výměně dluhopisů. První kolo jednání selhalo, druhé zatím probíhá.
EU rozhodla o uvalení embarga na íránskou ropu
Evropská unie se dohodla na uvalení embarga na dovoz ropy z Íránu, ovšem zavedení embarga bude odloženo až do 1. července. Dohoda tak v praxi zakáže pravděpodobně již v tomto týdnu podepsání nových smluv s Íránem o dovozu ropy a pouze do 1. července dovolí plnit smlouvy stávající. Dohodu dnes již jen formálně stvrdí ministři zahraničních věcí všech členských zemí EU dle dřívějšího plánu. Očekává se také, že ministři dnes schválí určitá omezující opatření proti íránské centrální bance.
Výsledek chorvatského referenda – Chorvatsko schválilo vstup do EU
67% hlasů v referendu se vyjádřilo pro vstup Chorvatska do EU, které by se tak v červenci 2013 po ratifikaci vstupu současnými členskými státy mělo stát 28. členem EU. Referenda se zúčastnilo navzdory odhadům pouze 42% voličů a chorvatští nacionalisté, kteří se obávají o chorvatskou suverenitu, nyní požadují opakování referenda, které je dle jejich názoru nelegitimním pro nízkou účast.
Finské prezidentské volby budou pokračovat do druhého kola
Dva proevropští prezidentští kandidáti, konzervativní Sauli Niinistoe a kandidát zelených Pekka Haavisto, budou pokračovat ve druhém kole prezidentských voleb, uvedla agentura AFP. První z uvedených získal 37%, druhý pak 18,8%. Druhé kolo voleb proběhne 5. února. Vítěz nahradí dosavadní prezidentku, jíž je Tarja Halonen.
Francouzský prezidentský kandidát Hollande požaduje revizi vztahů s Německem
Socialista Francois Hollande ve svém prvním předvolebním projevu dnes uvedl, že pokud bude zvolen do funkce francouzského prezidenta, bude od Německa očekávat více solidarity v rámci evropského prostoru. Kandidát by tak německé kancléřce Angele Merkel nabídl revizi dosavadní francouzsko-německé smlouvy. Ta byla podepsána v roce 1963 tehdejšími představiteli obou zemí. Kandidát také přislíbil v případě výhry odvolat francouzské vojáky z Afghánistánu, či snížit prezidentský plat o 30%.
V Rumunsku pokračují protivládní demonstrace
Sobota 21. ledna byla 9. dnem protestů. Stovky lidí obsadily náměstí Universtate v Bukurešti a vyslovily nesouhlas s prezidentem Traianem Basescu a premiérem Emilem Bocem. Demonstranti požadují odchod státníka i vládního kabinetu, ty viní za špatnou ekonomickou situaci země. Podobných protestů se zúčastnili i Rumuni žijící v zahraničí jako projev solidarity s vládní opozicí.
Dle mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy potřebuje Rusko reformu volebních orgánu
Mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PSRE) sledovala průběh prosincových parlamentních voleb do Dumy, dolní komory ruského parlamentu. Představitelé mise nyní sdělili, že dle jejich názorů potřebuje Rusko reformu orgánů zodpovídajících za průběh voleb. Hlavní teze představil v Moskvě v sobotu šéf mise Tiny Kox. Ten znova potvrdil, že v průběhu voleb byla slabá konkurence a volby nebyly dostatečně spravedlivé. Uvedl také, že Rusko samotné by mělo posoudit jak vážné bylo porušení spravedlivého průběhu voleb. Dle některých analytiků byl výsledek vítězné strany Jednotné Rusko upraven o 10-15%. Dle ruské Centrální volební komise je posudek mise PSRE „zpolitizovaný“.
Tisíce lidí se shromáždily na podporu vlády maďarského premiéra Orbána
Dle zdrojů BBC nejméně 100 tisíc lidí včera vyjádřilo podporu maďarskému premiérovi, jímž je Viktor Orbán a jeho vládnímu kabinetu. Účastníci pochodu vyslali Evropské unii (EU) vzkaz, aby respektovala maďarskou suverenitu. Dle EU, která vůči Maďarsku zahájila právní kroky, některé z nově přijatých maďarských zákonů ohrožují demokracii státu. Premiér Orbán tento týden přislíbil změnit některé ze zákonů, definitivní verze úprav bude rozhodnuta v úterý na zasedání s vysokými představiteli EU. Organizátoři pokojného pochodu si kladli za cíl shromáždit více lidí, než se podařilo v minulých týdnech opozici.
Dnes probíhá chorvatské referendum o vstupu do EU
Podle průzkumu veřejného mínění se očekává, že 60% voličů vstup do Evropské unie (EU) podpoří. Oponenti se bojí o ztrátu suverenity země pouze dvě desetiletí poté, co se Chorvatsko stalo nezávislým státem. Podle podporovatelů návrhu je vstup do EU z dlouhodobého hlediska nejlepší možností. Chorvatsko v dnešní době trpí vysokou nezaměstnaností a řadou ekonomických problémů. Všechny hlavní parlamentní strany vstup podporují. Pokud se Chorvaté v referendu vyjádří pro vstup, musí vstup schválit ještě všech 27 států bloku.
Hlavní představitel bank odjel z Řecka, rozhovory o výměně dluhopisů pokračují
Sdělil to zdroj z řeckého ministerstva financí agentuře AFP. Charles Dallara, zástupce Ústavu pro mezinárodní finance (IIF), který reprezentuje banky a finanční instituce odjel z Atén do Paříže, rozhovory pokračují po telefonu.
Americký Helsinský výbor: „Všechny země západního Balkánu by se měly stát členy NATO a EU“
Americký Helsinský výbor ve Washingtonu konstatoval, že všechny země západního Balkánu by se měly stát členy Evropské unie a NATO, přičemž USA by jim v této integraci měly poskytovat svou veškerou možnou podporu. Kongresmani Christopher Smith a Eliot Engel pak poukázali na to, že NATO může pro tyto země hrát důležitou roli jako předstupeň úplné euroatlantické integrace. Eliot Engel dokonce pronesl, že armáda USA by neměla opouštět svou kosovskou základnu CampBondsteel, kde má nyní 7000 mužů, ale dokonce by měla svou přítomnost po opuštění Iráku v této oblasti posílit.
Čínský investiční fond kupuje 9% podíl britské vodárenské společnosti Thames Water
Společnost Thames Water je vlastněna vodárenským gigantem Kemble Water, který poskytuje své služby celkem 14 milionům britských zákazníků. Čínská společnost China Investment Corporation (CIC), která je hlavním představitelem výše zmiňovaného investičního fondu, však neuvedla cenu, za kterou získala 8,68% akcií této společnosti. Britský kancléř George Osborne při svojí nedávné návštěvě v Číně zmínil, že podobné investice jsou prospěšné jak pro britskou, tak čínskou ekonomiku. Vedení CIC ve svojí zprávě navíc uvedlo, že má velký zájem v budoucnu investovat kapitál do evropské a americké infrastruktury. CIC byla založena v roce 2007, aby investovala čínské devizové rezervy, které činí 3,18 bilionu dolarů.
Itálie bude mít v Libyi své vojenské jednotky a dále vytvoří systém ochrany libyjských hranic
Libyjský prozatímní premiér Abdurrahim al-Keib oznámil na tiskové konferenci spolu se svým italským protějškem Mario Monti, že ministři obrany obou zemí podepsali předběžnou dohodu o italské pomoci při vytváření systému kontroly libyjských hranic a při výcviku ochrany ropných zařízení. Společná spolupráce bude podle libyjského premiéra zcela ctít libyjskou suverenitu a počítá s přítomností italských vojáků na libyjském území.
Argentinci protestovali před ambasádou Spojeného království v Buenos Aires
Levicoví aktivisté požadovali, aby Argentina rozvázala diplomatické vztahy se Spojeným královstvím. Před ambasádou došlo i k pálení vlajky Spojeného království. Aktivisté tak reagují na na spor ohledně Falklandských ostrovů, které jsou pod nadvládou Spojeného království. Argentina si na toto území ale dělá nárok také. Britský premiér na její nárok reagoval slovy, že ,, postoj Argentiny je koloniální“. Vůdce protestantů Wilma Ripoll uvedla, že další protesty jsou plánovány na příští měsíc, kdy Falklandské ostrovy navštíví britský princ William. Tlak ohledně nadvlády nad územím začal sílit v roce 2010. Tehdy britské společnosti začaly těžit v oblasti ostrovů ropu. Ministerstvo zahraničí USA se k věci vyjádřilo se slovy, že ,, de facto uznává britskou administraci na ostrovech, ale nezaujímá žádné postavení ve věci sporu o nadvládu nad územím“. Spojené státy dále vyzvaly Londýn i Buenos Aires k diskuzím.
Výzkum viru ptačí chřipky zastavily obavy ohledně možného zneužití
Vědci studující virus H5N1 ve snaze lépe porozumět tomuto onemocnění vyvinuli jeho silnější a agresivnější odnož. Další výzkum však byl pozastaven kvůli obavám, že by se vzorky nově vyvinutého viru mohli dostat do rukou teroristů. Vědci nyní volají po uspořádání fóra, na kterém by se měly jasně prodiskutovat rizika a potenciální přínosy celé studie. Jednou z dalších obav je i ta, hovořící o možném vypuknutí pandemie v případě, že by se část viru dostala mimo laboratoř. Následný scénář by se prý podobal tomu, když na přelomu let 1918 – 1919 vypukla pandemie tzv. španělské chřipky.