Sloučení NYSE Euronext a Deutsche Boerse

Možná dohoda by vytvořila největší burzovní společnost se spojeným sídlem ve Frankfurtu a v New Yorku a s největšími zisky v tomto sektoru. Jednání jsou však ještě v počátcích a podle představitelů obou firem nemusí stoprocentně skončit avizovaným spojením. Jednání přišla den poté, co Londýnská akciová burza oznámila spojení s kanadskou burzou TMX.

OSN na bezpečnostní konferenci v Mnichově varovalo západní země před přílišným tlakem na egyptského prezidenta

Generální tajemník OSN Ban Kin-Moon upozornil především Německo, Velkou Británii a Spojené státy americké před příliš horlivou podporou okamžitého odchodu prezidenta Egypta Husního Mubaraka. OSN zdůraznilo, že již samo vyzvalo egyptské úřady k nutným reformám, avšak odstoupení prezidenta Mubaraka by nemělo být uspěchané z důvodu stability, a aby nevzniklo mocenské vakuum.

Britský premiér David Cameron v Mnichově kritizoval pasivní přístup k islámskému extremismu

Právě liberální politika multikulturalizmu má být pod něj příčinou vzestupu moci islámských skupin. Britský ministerský předseda současně vyzval ke striktnímu rozlišování islámského terorismus a islámu jako náboženství. Ve svém projevu delegáty sjezdu ujistil, že Británie i přes rozsáhlé škrty v rozpočtu zůstává jedním z předních bojovníků proti terorizmu.

Angela Merkel vyzvala Egypťany, aby nespěchali s výměnou vlády

Ve svém proslovu na mnichovské bezpečnostní konferenci německá kancléřka řekla, že demokratické reformy je nutné provádět postupně, systematicky a organizovaně. Jako příklad uvedla proces sjednocení Východního a Západního Německa, který podle slov kancléřky probíhal několik měsíců a neměl závažnější následky. Mnozí experti, sdílející stejné stanovisko, upozorňují, že odstoupení egyptského prezidenta Mubaraka by způsobilo politické „vakuum“, které by mohli využít extremistické skupiny.

Na mnichovském fóru se dnes sejde blízkovýchodní kvartet

Zástupci OSN, EU, Ruska a USA budou hledat cesty k obnovení mírového procesu na Blízkém východě. Výměnou ratifikačních listin k americko-ruské odzbrojovací smlouvě START mezi ministry zahraničí obou zemí, vstoupí tento dokument v platnost. Část dnešního hlavního jednacího dne bude věnovaná dění v Egyptě. Žádný zástupce této země se však konference neúčastní, neboť organizátoři nechtěli vyvolat dojem, že se snaží do konfliktu zasáhnout.

Mnichov ode dneška do neděle hostí 47. bezpečností konferenci

Na sjezdu státníků, diplomatů a armádnách expertů budou ČR zastupovat ministři Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra spolu s premiérem Petrem Nečasem, který se dnes večer sejde s bavorským ministerským předsedou Horstem Seehoferem. Delegáti sjezdu budou ve  snaze o udržení globálního míru diskutovat o vztazích NATO s Ruskem, válce v Afghánistánu, situaci v severní Africe a dalších hrozbách 21.století.

47. bezpečnostní konference v Mnichově

Hlavním předmětem diskuse na této konferenci, která proběhne ve dnech 4. až 6. února 2011, bude podle jejího předsedy Wolfganga Ischingera společná protiraketová obrana. Dále budou na programu aktuální politické otázky, mimo jiné boj proti terorismu, reformy OSN a NATO, regulace situace v problémových oblastech a posílení regionální a globální bezpečnosti. Konference se každoročně účastní politici, diplomaté, vojenští zástupci, vědci a další představitelé více než 40 zemí světa.

Po USA vyzývá Německo, Francie i Velká Británie egyptskou vládu k reformám

Prezident B. Obama dokonce svolal krizovou Národní radu bezpečnosti, ale na ničem konkrétním se nedohodla. Britský premiér D. Cameron, francouzský prezident N. Sarkozy a německá kancléřka A. Merkelová apelují na Egypt podobným způsobem. V Egyptě se již otevřeně bojuje mezi policií a davem s výsledkem tisíců zraněných a stovky mrtvých, zatímco armáda pouze obsadila vládní budovy, rezidenční čtvrtí a také Káhirské muzeum, kde rabující již poškodili několik exponátů a 2 mumie. Velká část demonstrantů vnímá armádu jako případného spojence, ta je prozatím nestranná.

Německo žádá pomoc Irsku ze záchraného fondu

Irsko oficiálně tvrdí, že nepotřebuje finanční pomoc od EU, ale údajně již dochází k jednáním čelních představitelů Irů i EU o této možnosti. Státy eurozóny se ještě neshodly, ale Německo je pro pomoc dříve, než bude pozdě ( jako v případě Řecka). Šéf ministrů eurozóny Jean-Claude Juncker je naopak proti, 440 mld eur z fondu má prý být použito až v případě, že se daný stát ocitne zcela bez prostředků. Přeseda Evropské rady Hermann van Rompuy tento problém týkající se nejen Irska, Řecka ale i Portugalska komentoval tím, že se jedná o budoucnosti samotné Evropské unie, která nepřežije, nepřežije-li eurozóna.