USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a Německo vyzvaly Írán k dodržení svého slibu a ke vpuštění inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na vojenskou základnu Parchin, kde podle MAAE mohlo docházet k jaderným testům. Poslední návštěva zástupců MAAE v Íránu selhala, protože íránská vláda odmítla inspektory vpustit do vojenského komplexu Parchin, ovšem Írán později přislíbil, že základnu pro kontrolory otevře. Podle analytiků jde po dlouhé době o překvapivě jednotný postoj všech mocností vůči Íránu.
Archiv rubriky: Německo
OECD varuje před rozdíly v platovém ohodnocení Němců, ženy stále vydělávají méně
Dle nedávné studie Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) německé ženy pracující na plný úvazek vydělávají o 22% méně než jejích kolegové na srovnatelných pozicích. Situace se prý v posledních letech příliš nezměnila. Důvodem je dle některých pozorovatelů přetrvávající „tradiční smýšlení“, které vidí muže jako hlavní přispívatele do rodinného rozpočtu, což může být důvodem, proč je jim nabízeno lepší platové ohodnocení.
Německá vláda schválila fiskální pakt
Německá vláda schválila ve středu fiskální pakt, který byl podepsán minulý týden vedoucími představiteli Evropské unie (EU). Aby byl dokument oficiálně přijat musí být schválen oběma komorami německého parlamentu (Bundestag). Pokud smlouvu schválí alespoň 12 ze 17 států eurozóny, vstoupí v platnost od 1.1.2013.
Die Welt: „Plány českého prezidenta jsou antievropské“
Takto se vyjádřil německý deník Die Welt o českém prezidentu Václavu Klausovi. Ve svém článku ho vyobrazil jako hrdého a sebevědomého Čecha, který podporuje vstup Turecka ne pro jeho dobro, ale pouze pro zvětšení současných problémů Unie. List se dále vyjádřil, že se Václav Klaus po uplynutí svého prezidentského období bude snažit zesílit proud euroskeptiků v celé Evropě, který v době krize rychle sílí.
Ukrajina obdržela otevřený dopis od některých ministrů zahraničí EU
The New York Times zveřejnil otevřený dopis od ministrů zahraničí České Republiky, Velké Británie, Německa, Švédska a Polska. V dopise se ministři vyjádřili, že současná situace na Ukrajině zabraňuje podepsat dohodu o přidružení k Evropské Unii. Uvedli, že stav v tomto postsovětském státě v posledních letech vyvolává otázku, zdali se tam udržují demokratické hodnoty. V dopise jsou také zmíněny soudy s bývalou premiérkou Tymošenkovou a s někdejším ministrem vnitra Lucenkem, které jsou označeny jako známky politicky motivované a selektivně uplatňované justice. Ministři také uvedli, že i přesto bere EU Ukrajinu jako spojence a jejím cílem je začlenit jí do společné Evropy.
Mocnosti opět obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu
EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.
Německá vláda se vyjádřila k výrokům běloruského prezidenta Lukašenka
„Je lepší být diktátor, než gay“, takto se vyjádřil Alexandr Lukašenko k německému ministru zahraničí, kterým je Guido Westerwelle. Ten se dříve vyjádřil k nedodržování lidských práv v Bělorusku a označil Lukašenkovu vládu za „poslední diktaturu v Evropě“. Ministr Westerwelle dodává: „Je zajímavé, že dokonce už i Lukašenko se vidí jako diktátor“. Situace přispívá k už tak napjatým vztahům mezi Běloruskem a Evropskou unií.
Německo: Začaly varovné stávky ve veřejném sektoru
Pracovníci německého veřejného sektoru začali sérii varovných stávek. Požadují zvýšení mezd o 6,5%. Ve městě Frankfurt nad Mohanem nebude celý den fungovat metro a tramvajová doprava. Podle odborového svazu Verdi má stávkovat i několik tisíc zaměstnanců nemocnic, školek, pečovatelských domů a úřadů. Varovné stávky mají probíhat do pátku.
4 evropští lídři se do voleb odmítají scházet s francouzským kandidátem Hollandem
Hlavní představitelé Velké Británie, Španělska, Německa a Itálie se dohodli, že se až do voleb nebudou scházet s francouzským socialistickým kandidátem na prezidenta Francoisem Hollandem. Uvedl to německý deník Der Spiegel. Tímto způsobem chtějí politici podpořit volební kampaň dosavadního francouzského státníka Nicolase Sarkozyho. Francouzský socialista v předvolební kampani například uvedl, že pokud vyhraje, bude znova projednávat již uzavřený mezivládní fiskální pakt.
Německý ministr zahraničí: „Měla by probíhat přímá volba předsedy Evropské rady“
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle uvedl, že Evropa potřebuje politické osobnosti, s kterými se může identifikovat, proto by dle něj měla být zavedená přímá volba předsedy Evropské rady. Na čtvrtečním summitu byl prodloužen mandát Hermana Van Rompuye v této funkci. Dle ministra by tato volba dala Evropě nový impuls. Dle jeho názoru blok také potřebuje skutečnou ústavu, pro kterou by se lidé vyjádřili v referendu. Neuvedl však časový horizont pro tento krok.
Německá kancléřka komentovala nynější situaci v EU
„Díky pomoci Evropské centrální banky (ECB) získala Evropa chvíli oddechu, riskuje však, že nezíská zpátky důvěru, pokud nebude pokračovat v oživování svých ekonomik,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkel. „My politici máme nyní čas na podporu konkurenceschopnosti, růstu ekonomik a nápravu situace na trhu práce,“ pokračovala v proslovu při příjezdu na summit EU.
USA prodaly Íránu 120 000 tun pšenice – Írán shromažďuje obří zásoby potravin
Írán zakoupil k překvapení většiny Američanů od USA 120 000 tun pšenice, jak uvádí ve svém prohlášení americké ministerstvo zemědělství s tím, že prodej pšenice do Íránu není nelegální. Sankce Západu na Írán v posledních měsících stále více ohrožují íránský export a import, což vede Írán k uskutečňování barterových dohod ve snaze zajistit dostatečně velké zásoby základních potravin pro 74 milionů obyvatel. Jen v únoru Írán zakoupil nebo směnil již 2 miliony tun pšenice z Ruska, Německa, Kanady, Brazílie a Austrálie, přičemž v nejbližších dnech očekává uzavření dohody o dovozu 1 milionu tun pšenice z Pákistánu.
Pracovní soud ve Frankfurtu nad Mohanem nařídil odborům okamžité přerušení stávky
Pracovní soud ve Frankfurtu nad Mohanem nařídil německým odborům bezpečnosti letu (GDF) okamžité přerušení stávky dispečerů pozemního pohybu letadel na letišti Frankfurt nad Mohanem. O toto přerušení stávky požádala soud společnost Fraport, která má na starost chod tohoto letiště a letecká společnost Lufthansa. Odbory uvedly, že se proti rozhodnutí soudu odvolají a zároveň informovaly o dalších jednáních se společností Fraport, aby došlo k brzkému ukončení stávky.
Německá vevlyslankyně: „K získání kandidátského statusu pro Albánii je potřeba dosáhnout požadovaných kriterií“
Německá velvyslankyně v Albánii Carola Holtkemper uvedla, že o kandidatuře Albánie na členský stát Evropské unie (EU) budou rozhodovat všechny dosavadní členské státy unie. Velvyslankyně však zdůraznila, že předtím musí země splnit všechna kodaňská politická kritéria. „Rozhodnutí v EU jsou vždy výsledkem kompromisu. Jste si vědomi kritického přístupu Německa k udělení statusu Srbsku, vzhledem k srbské regionální a celkové politice. Ale my jsme vždy připravení ke kompromisu. Na druhé straně, jsou zde kritéria, která opravdu musí být splněná, a pokud se tak stane, lze diskutovat o možnosti na získání statusu kandidátské země, “ uvedla velvyslankyně. Podobně se vyjádřil i komisař EU pro rozšiřování Štefan Fulle. Dle něj musí Albánie splnit 12 doporučení navržených Evropskou komisí (EK). Komisař pak zdůraznil především volební a legislativní reformy.
Německá inflace v únoru vzrostla
Kvůli rostoucím nákladům na energii v únoru v Německu stoupla, dle oficiálních předběžných údajů, inflace. Index spotřebitelských cen vzrostl o 2,3%, uvádí Národní statistický úřad Destatis. V porovnání s lednem měsíční náklady v únoru vzrostly o 0,7%.
Německé odbory vyzvaly pracovníky řízení letového provozu ke stávce na frankfurtském letišti
Tito pracovníci by měli dle odborů vyjádřit šestihodinovou stávkou solidaritu s již trvající stávkou pozemních pracovníku letiště Frankfurt nad Mohanem. Spor mezi společností Fraport, která udržuje chod letiště a německými odbory trvá již několik týdnů. Zatímco společnost odbory kritizovala z požadavku o dvojciferné zvýšení platového ohodnocení, odbory trvají na tom, že tímto chtějí pouze docílit toho, aby zaměstnanci frankfurtského letiště získali platové ohodnocení běžné pro jiná letiště. Mluvčí společnosti Fraport uvedl, že pokud by se kontroloři letového provozu ke stávce přidali, dá se očekávat „masivní narušení chodu letiště“.
Jednání zástupců eurozóny ohledně navyšování zdrojů záchranných fondů bylo zrušeno
Po sumitu Evropské unie (EU) ve čtvrtek se mělo v pátek konat menší setkání zástupců 17 států jednotné měny. To se mělo týkat naléhavé otázky zvýšení finančních zdrojů záchranného fondu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), na což naléhá skupina G20. Tato skupina se však prozatím rozhodla oddálit své rozhodnutí o navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) na duben. K navyšování zdrojů ESM se staví spíše negativně Německo.
Němci demonstrovali proti ACTA
Několik států Evropské unie (EU) včetně Německa již oddálilo ratifikaci této mezinárodní smlouvy. Největší demonstrace o asi 2 tisících osobách se odehrála v Mnichově, protesty však proběhly i v jiných německých městech.
Německý Spolkový sněm podpořil finanční pomoc pro Řecko
Za program se postavilo 496 poslanců, proti bylo 90 a 5 se zdrželo hlasování. Kancléřka Angela Merkel uvedla, že“po rozvážení všech argumentů pro a proti došla k názoru, že šance, které nabízí nová finanční pomoc Řecku jsou vyšší, než riziko s nimi spojené“. Cílem tohoto kroku je pomoc Řecku z ekonomicky vypjaté situace a zajištění stability v Evropě. Názory samotných Němců na pomoc Řekům se dle průzkumu však různí.
Německo ochotno jednat o navýšení evropského záchranného fondu
Poté, co skupina předních světových ekonomik G20 v neděli jednala o 2. světovém záchranném balíčku o objemu téměř 2 bilionu dolarů, Německo vyjádřilo souhlas se zahájením jednání o navýšení objemu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), což je dle G20 stěžejní krok k udělení pomoci. Země uvedla, že o věci rozhodne v průběhu března. Dohoda evropských zemí o sloučení dočasného fondu (ESFS) a ESM o celkovém objemu téměř 1 bilionu dolarů (750 milard eur) by vedla k dohodě G20 na navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 500-600 miliard eur. Nyní MMF disponuje asi 385 milardy eur. Německo se však obává, že navýšení zdrojů ESM by mohlo podkopat snahy o zpřísnění rozpočtové disciplíny zadlužených zemí.
Skupina G20 žádá eurozónu, aby navýšila objem svého záchranného fondu
Předtím než skupina G20 bude schopná pomoci eurozóně s řešením dluhové krize, ministři financí skupiny vznesli požadavek, aby eurozóna navýšila objem svého záchranného fondu. Tento krok je dle skupiny stěžejním, pokud má přispět dalším navýšením financí Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dříve se ministři eurozóny dohodli na permanentním záchranném fondu, známým jako Evropský stabilizační mechanismus (ESM) o objemu 500 miliard eur. Panují však obavy, že fond nebude schopen záchrany hluboce zadlužených států. Největší ekonomika eurozóny, Německo, se prozatím staví proti navyšování objemu ESM. Na setkání skupiny G20 vyjádřila podporu bloku jednotné měny Brazílie.
Více jak 60% Němců je proti finanční pomoci Řecku
Dle veřejného průzkumu výzkumného centra Emnid zveřejněného v neděli více jak 60% německých obyvatel nesouhlasí s udělením Řecku již druhé finanční pomoci o objemu 130 miliard eur. Spolkový sněm (Bundestag) o tomto kroku bude hlasovat již v pondělí. 2/3 dotazovaných taky souhlasily s tvrzením, že bankrot Řecka je nevyhnutelný. Očekává se však, že středo-pravá koalice kancléřky Angely Merkel (strany CDU/CSU a FDP) pomoc Řecku schválí. I v rámci koalice jsou však viditelné rozpory v názorech.
Francie a Německo odvolají své poradce z afghánských institucí, následují rozhodnutí Velké Británie
Francie a Německo plánují stáhnout všechny civilní instruktory a poradce z afghánských vládních institucí den poté, co byli dva důstojníci jednotek NATO zastřelení v provincii Kunduz. Rozhodnutí obou zemí následuje britský oficiální rozkaz ke stažení všech vojenských poradců z afghánských institucí. Násilí vyvolané nedávným incidentem pokračuje po celém Afghánistánu již šestý den i přes výzvu afghánského prezidenta Hamída Karzáího k uklidnění situace.