USA osvobodily Japonsko a 10 zemí EU od finančních sankcí díky omezení dovozu íránské ropy

USA osvobodily Japonsko a dalších 10 zemí EU – Belgii, Velkou Británii, Českou republiku, Francii, Německo, Řecko, Nizozemí, Polsko a Španělsko – od finančních sankcí, protože se jim podařilo výrazně omezit dovoz íránské ropy. Osvobození se ovšem nadále netýká Číny, Indie a významných amerických spojenců Jižní Korey a Turecka, kteří patří mezi největších 10 dovozců íránské ropy. Zatímco Jižní Korea povede již druhé kolo jednání o možném omezení dovozu íránské ropy, Turecko již dříve uvedlo, že kromě sankcí OSN nebude proti Íránu podnikat žádné kroky. Stejný postoj má i Indie.

O post francouzského prezidenta se utká 10 kandidátů

Přesně tento počet kandidátů splnil podmínku sesbírat 500 podpisů od francouzských volených zástupců, která je pro kandidaturu nezbytná. Zprávu oznámila ústavní rada, která dohlíží na regulérnost celostátních voleb a referend. Kromě dvou největších favoritů, kterými jsou Francois Hollande a stávající prezident Nicolas Sarkozy, se o přízeň svých voličů pokusí i např. kandidátka krajní pravice Marine Le Pen, krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon nebo François Bayrou.

Boje v hlavním městě Sýrie pokračují

Boje v hlavním městě Sýrie jsou podle svědků vůbec nejhorší od počátku vzpoury proti syrské vládě v čele se syrským prezidentem Basharem al-Assadem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k mezinárodní společenství a Radu bezpečnosti OSN k jednotě s prohlášením v Indonésii, že „situace je nyní nesnesitelná a nepřijatelná“. Francie zatím učinila v Radě bezpečnosti OSN prohlášení o odsouzení zmatku a plně podpořila mírové úsilí vyslance OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annana. Britský velvyslanec při OSN pak uvedl, že Velká Británie doufá v přijetí prohlášení Rady bezpečnosti ještě dnes.

Die Zeit: Ve francouzských předvolebních kampaních sílí antievropská rétorika

Podle německého deníku Zeit oba největší favorité na vítězství, socialista Francois Hollande a nynější prezident Nicolas Sarkozy, hovoří v poslední fázi svých předvolebních kampaní poněkud antievropsky. Hollande se nechal slyšet, že v případě svého zvolení do funkce prezidenta nechá znovu projednat pak o rozpočtové kázni. Sarkozy zase mluvil o případném vystoupení z Schengenu či snižování počtu přistěhovalců. Dle deníku se oba představitelé takto snaží oslovit voliče ve středu politického spektra, kteří prozatím nejsou rozhodnutí, komu svůj hlas odevzdají.

Brusel nemá alternativu k fiskálnímu paktu

Pokud nedojde k ratifikaci fiskálního paktu, podepsaného na summitu EU 1.-2. března, Brusel nemá náhradní plán. Mezitím roste procento odpůrců této smlouvy a obavy z nadcházejících francouzských voleb. Zdejší socialistický kandidát Francois Hollande například uvedl, že pokud zvítězí a bude sestaven nový parlament, smlouva nebude ratifikována beze změn. Problém by se mohl naskytnout i v Polsku, kde vládní Centrum pro legislativu uvádí, že k ratifikaci je potřeba 2/3 hlasů Sejmu (dolní komory parlamentu). Strany PiS a Solidarna Polska se však vyjádřily proti podpisu. Ke vstoupení smlouvy v platnost je přesto potřeba, aby smlouvu ratifikovalo pouze 12 ze 17 členů eurozóny.

Tvrzení, že bývalý libyjský vůdce Kaddafi podpořil Sarkozyho může francouzského prezidenta poškodit v nadcházejících volbách

Podle francouzského investigativního novináře Fabrice Arfiho přispěl bývalý libyjský plukovník Muammar Kaddafi sumou 50 milionů eur francouzskému prezidentu Sarkozymu na předvolební kampaň v roce 2007. Uvedl tak pondělní britský deník The Guardian. Nicolas Sarkozy v tom samém dni informaci dementoval. Dle některých názorů by tato neoficiální informace mohla snížit prezidentovy šance na znovuzvolení.

Francouzský prezident v předvolebních průzkumech poprvé předstihl svého rivala

Francouzský prezident a kandidát na znovuzvolení Nicolas Sarkozy dle agentury Reuters poprvé v průzkumech veřejného mínění získal podporu 28,5% obyvatel, zatímco socialista Francois Hollande, dosavadní favorit na vítězství, má nyní podporu 27% obyvatel. První kolo voleb proběhne 22. dubna, pokud by zde však p. Sarkozy nezvítězil, v druhém kole by byl dle dosavadních informací pravděpodobně poražen právě p. Hollandem.

Německo se vyjádřilo k výroku francouzského prezidenta o vystoupení z Schengenu

Mluvčí německé vlády Georg Streiter se ve svém projevu k reportérům vyjádřil, že by se na výrok francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho o vystoupení Francie z schengenského prostoru, mělo nahlížet skrze kontext předvolební rétoriky. Zdůraznil také, že Německo nemá v žádném případě v úmyslu vystoupit z Schengenu a jménem vlády tak podpořil tuto bezhraniční oblast mezi 26 státy. Výrok komentovala i evropská komisařka pro vnitřní záležitosti. 

Francouzský prezident žádá zpřísnění pravidel pro přistěhovalectví, hrozí vystoupením Francie z schengenského prostoru

„Pokud v průběhu roku nezaznamenáme pokrok v revizi pravidel pro nelegální přistěhovalectví, Francie může pozastavit své členství v Schengenu,“ prohlásil prezident Sarkozy na volebním mítinku. Dle jeho názoru by Schengen měl projít strukturální reformou a každá z členských zemí, která není schopná zabezpečit své hranice, by měla být potrestána. Dle některých pozorovatelů se svým vymezením vůči toku nedovoleného přistěhovalectví snaží prezident získat širší podporu pro své znovuzvolení do úřadu.

Nicolas Sarkozy připustil svůj politický konec

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se vyjádřil, že v případě neúspěchu v blížících se prezidentských volbách hodlá opustit politiku. Mimo jiné řekl, že pokud bude poražen, zcela změní svůj život a zmizí z veřejností monitorovaného dění. První kolo voleb se koná 22. dubna, případné druhé kolo 6. května. Podle průzkumů, které jsou ve Francii historicky velmi přesným odhadem, je ale favoritem voleb socialista François Holland.

Mocnosti vyzvaly Írán k otevření své vojenské základny Parchin pro inspektory MAAE

USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a Německo vyzvaly Írán k dodržení svého slibu a ke vpuštění inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na vojenskou základnu Parchin, kde podle MAAE mohlo docházet k jaderným testům. Poslední návštěva zástupců MAAE v Íránu selhala, protože íránská vláda odmítla inspektory vpustit do vojenského komplexu Parchin, ovšem Írán později přislíbil, že základnu pro kontrolory otevře. Podle analytiků jde po dlouhé době o překvapivě jednotný postoj všech mocností vůči Íránu.

Jihoafrická republika spustí projekt výstavby jedné z největších jaderných elektráren světa

Jihoafrická republika (JAR) podle státních úřadů hodlá v příštích měsících zahájit výběrová řízení spojená s výstavbou plánované jaderné elektrárny o výkonu 9 600 megawatt s 6 jadernými reaktory. Výstavba jednoho z největších jaderných projektů na světě byla v posledním roce nejistá v souvislosti s havárií v japonské jaderné elektrárně Fukushima, ovšem nyní získává reálnou podobu. Jaderná elektrárna by dle plánů jihoafrické vlády měla zahájit provoz v roce 2024 a její stavba bude stát v rozmezí 21,2 miliard až 53 miliard dolarů. Zájem o výstavbu již projevily francouzská Areva a EDF, japonská Toshiba, americká společnost Westinghouse Electric Corp., čínská Guangdong Nuclear Power Group, jihokorejská Korea Electric Power Corp (KEPCO) a ruský Rosatom. Jihoafrický ministr pro energetiku Dipuo Peters zatím oznámil, že vláda JAR již v první fázi uvolnila ze svého rozpočtu 15,9 miliardy dolarů. V JAR se prozatím nachází jediná jaderná elektrárna v celé Africe, a to elektrárna Koeberg o výkonu 1800 megawatt u Kapského města.

Francie pochybuje o možném úspěchu nových jednání s Íránem, USA se pak obávají světového konfliktu

Francie prostřednictvím svého ministra zahraničí Alaina Juppé vyjádřila nedůvěru v plánované obnovení „jaderných rozhovorů“ šesti mocností (USA, Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie) s Íránem, který podle ministra Juppé „nepůsobí skutečnou ochotou“ jednat o budoucnosti svého jaderného programu. Americký prezident Barack Obama naopak dnes vyjádřil naději, že by nové rozhovory mohly zklidnit „válečné bubny“ a stejně tak projevil obavu z toho, že by možný izraelský útok na Írán mohl „pod tlakem ulice“ v jednotlivých arabských státech rozdmýchat blízkovýchodní či dokonce celosvětový konflikt a stejně tak ohrozit světovou ekonomiku.

K 4 hlavním představitelům EU, kteří bojkotují schůze s francouzským prezidentským kandidátem Hollandem, se přidal polský premiér

Dle neoficiálních informací zveřejněných polským deníkem Rzeczpospolita se měl polský premiér Donald Tusk sejít s francouzským prezidentským kandidátem Francoisem Hollandem během jeho páteční návštěvy Polska, z plánované schůze nyní prý však sešlo. Šéf francouzské diplomacie věc komentoval slovy „Představitelé Evropské unie (EU) mají právo na vyjádření svých preferencí. “ Dle slov socialisty Hollanda “ je podstatné jen rozhodnutí francouzských voličů“.

Nicolas Sarkozy: „Francie má příliš mnoho přistěhovalců“

Takto se francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyjádřil v televizní debatě, ve které zároveň nastínil jeho plán řešení, pokud by byl znovuzvolen. Chce snížit počet „nově přijíždějících“ na polovinu a o nynějším systému integrace přistěhovalců žijících ve Francii se vyjádřil, jako o stále hůř a hůř fungujícím systému, který by se mohl v budoucnosti zhroutit. Těmito výroky si Sarkozy snaží zvýšit šanci znovuzvolení proti socialistickému kandidátovi, kterým je Francois Hollande. Ten má podle preferencí daleko vyšší šanci volby vyhrát. Mezinárodní mínění však stojí při dosavadním prezidentovi.

Mocnosti opět obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu

EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.

4 evropští lídři se do voleb odmítají scházet s francouzským kandidátem Hollandem

Hlavní představitelé Velké Británie, Španělska, Německa a Itálie se dohodli, že se až do voleb nebudou scházet s francouzským socialistickým kandidátem na prezidenta Francoisem Hollandem. Uvedl to německý deník Der Spiegel. Tímto způsobem chtějí politici podpořit volební kampaň dosavadního francouzského státníka Nicolase Sarkozyho. Francouzský socialista v předvolební kampani například uvedl, že pokud vyhraje, bude znova projednávat již uzavřený mezivládní fiskální pakt.

Předvolební kampaň- prezident Sarkozy odmítá požadavky muslimů

Ve Francii nyní žije asi 5 milionů muslimů, což je nejvíce v západní Evropě. Vyznavači této víry žádají od vlády ústupky ve svůj prospěch a tato otázka je jedním z ústředních témat předvolební prezidentské kampaně. Během té stávající prezident Nicolas Sarkozy, jenž se bude 22. dubna ucházet o znovuzvolení, uvedl, že v zemi musí převládat francouzské obyvatelstvo a požadavky muslimů o možnosti jedení „halal“ (vírou povoleného) masa na školách odmítl. Zároveň však zdůraznil, že xenofobie a rasismus nemají ve Francii prostor.

Francie uzavře svou ambasádu v Sýrii

Uvedl to na závěr dvoudenního summitu Evropské unie (EU) francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Francie tak protestuje proti „skandálním“ represím ze strany syrského prezidenta Bašára al-Asada. Státník uvedl, že EU uznává syrskou národní radu „jako legitimního zástupce Syřanů.“ Sarkozy dále uvedl, že je pro organizaci humanitárních zon alespoň na hranicích Sýrie, aby pronásledovaným lidem bylo umožněno zemi opustit.

Peugeot Citroën a General Motors se dohodly na alianci

Největší americký výrobce automobilů, společnost General Motors (GM), a 2. největší evropský výrobce automobilů, společnost PSA Peugeot Citroën, se dohodly na vytvoření strategické aliance, čímž GM získá 7% podíl v PSA.  Pro PSA znamená aliance přístup k novým trhům v době, kdy díky dluhové krizi v Evropě klesá poptávka. GM by této dohody mohla využít ke snížení provozních nákladů divize Opel, která je nyní ztrátová.

Hillary Clinton: Syrský prezident Assad může být označen za válečného zločince

Ministryně zahraničí USA tak reagovala na zprávu Spojených národů, podle které bylo od počátku povstání proti vládnímu režimu zabito v Sýrii více než 7500 civilistů. V posledních dnech násilí stále eskaluje a podle vyjádření místních aktivistů bylo od neděle zabito či raněno přes sto lidí. Dle zpráv od opozice i zahraničních novinářů přežívají civilisté v postižených regionech ve velice špatných podmínkách. Nedostává se jim pitné vody, jídla ani potřebného ošetření. Francouzský ministr zahraničí A. Juppe řekl, že je načase pohnat syrský režim před Mezinárodní trestní soud a varoval prezidenta Assada, že se bude zpovídat spravedlnosti.

Francouzský prezident požaduje nový návrh zákona o popírání arménské genocidy

Reaguje tak na včerejší rozhodnutí Ústavní rady, která minulý návrh zamítla. Kancelář francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy rozhodnutí komentovala slovy, že „popírání genocidy je netolerovatelné a musí být potrestáno“. Francie se kvůli tomuto návrhu dostala do krize ve vztahu s Tureckem, silně jí kritizoval také Ázerbájdžán.