Vysoký počet rumunských podnikatelů podle místních úřadů využívá četných daňových úlev, které jim umožňuje bulharský zákoník. Jejich přínos pro tamní ekonomiku je ale minimální, jelikož většina z nich na bulharském území nepůsobí. Bulharsko stále zůstává členskou zemí EU s nejnižší daňovou zátěží.
Archiv rubriky: Bulharsko
Makedonci hromadně žádají o bulharské občanství
Stále více a více Makedonců se zoufale snaží získat bulharské občanství, uvedl to makedonský deník Utrinski Vesnik s tím, že již 42 372 Makedonců bylo úspěšných. Důvodem jsou podle Makedonie výhody, které vyplývají z bulharského členství v EU. Makedonie má 2 miliony občanů a pro většinu z nich je získání bulharského občanství poměrně snadnou záležitostí, ovšem většina Makedonců také přiznává, že jde převážně o ekonomické důvody.
Bulharské ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo obměnu složení
Novou ministryní se stala Diana Kovacheva, která ve funkci nahradila budoucí bulharskou viceprezidentku Margaritu Popovou. Margarita Popova je členkou středopravé strany GERB a před svým působením na bulharském ministerstvu spravedlnosti stála v čele tamní větve Transparency International. Nové složení nastane i v řadách náměstků nové ministryně.
Rumunsko-bulharský projekt spojení přes Dunaj schválen
Bulharské Rada ministrů schválila návrh dohody mezi vládami Bulharska a Rumunska o vytvoření společného podniku – jedná se o nový kombinovaný (silniční i železniční) most mezi oběma zeměmi přes řeku Dunaj ve městech Vidin a Calafat, který mají spravovat obě země společně. Dohoda předpokládá vytvoření společnosti LTD, která bude most spravovat a ve které budou mít oba státy stejný podíl.
Řecko chce znovu projednávat podmínky provedení projektu Burgas-Alexandropolis
Řecký ministr životního prostředí, energetiky a změny klimatu George Papakonstantinou uvedl, že Řecko je připraveno znovu projednat podmínky provedení projektu Burgas-Alexandroupolis s cílem dokončení ropovodu, informoval řecký reportér.
Minulý týden se bulharská vláda rozhodla opustit bulharsko-řecko-ruský projekt na výstavbu ropovodu z důvodu, že je to finančně a ekonomicky neproveditelné a že se nelze řídit podmínkami dohody z roku 2007. Ministr dále poznamenal, že projekt byl pro Řecko významný a země je ochotná pracovat na jeho realizaci. Bulharský ministr financí Simeon Dyankov minulý týden uvedl, že země bude usilovat o ukončení trojstranné mezivládní dohody.
Bulharský prezident vetoval návrh na reformu penzijního zákona
Prezident Parvanov připustil, že má bulharská ekonomika své problémy v souvislosti se současnou finanční krizí. Odmítl však, že by posunování limitu pro odchody do penze nějak pomohlo ulehčit státnímu rozpočtu. Prezidentem vetovaný návrh zákona byl navíc v rozporu s parametry penzijní reformy schválenými minulý rok.
Bulharsko ukončilo vzájemný projekt ropovodu s Ruskem
Bulharsko se rozhodlo ukončit projekt výstavby ropovodu Burgas-Alexandroupolis a ukončilo tak vzájemné plány s Ruskem. Podle ruského deníku Pravda se Bulharsko Rusku vyhýbá stále častěji. Bulharské úřady přitom zvolily originální přístup k problematice týkající se výstavby ropovodu – nejprve nebyl plán ropovodu přijat kvůli dopadům na životní prostředí, po expertní analýze, která ale zásadní negativní dopady vyvrátila, Bulharsko odstoupilo od projektu úplně. Rusko je přesvědčeno, že za odmítnutím nestojí pouze ekonomické důvody, jak uvádí Dmitrij Abzalov z Centra pro politické postoje Ruska.
Nizozemí je na summitu EU v izolaci kvůli Rumunům a Bulharům
Nizozemí bude na summitu EU vystaveno velkému tlaku kvůli svému blokování Bulharska a Rumunska ve vstupu do Schengenu. Nizozemský postoj se dostal do izolace poté, co svůj odmítavý pohled stáhlo i Finsko. Nizozemí ovšem stále trvá na tom, že bude souhlasit s přistoupením Bulharska a Rumunska až poté, co obě země vyvinou větší úsilí v boji proti korupci a organizovanému zločinu. EU mezitím přišla s variantou „dvoufázového“ přístupu, ovšem zatím nebyl projednán.
Vznikla Asociace bulharských exportérů (ABE)
S podporou bulharské Konfederace zaměstnavatelů (CEIBG) a průmyslníků byla založena Asociace bulharských exportérů (ABE), která bude sdružovat nejen členy CEIBG, ale i zástupce dalších bulharských firem. Cílem je umožnění podstatně snazší komunikace mezi exportéry, vládou i zahraničními obchodními partnery. Zakládajícími společnostmi jsou Sopharma, Prista Oil, Kaolin, Svilosa, Metal Technology Group, Geotrade, Bella Bulgaria, Sharlopov Hotels, the Association of Dairy Processors in Bulgaria a Postbank. Banka Postbank přitom poskytne polovinu základního kapitálu ABE – 50 000 bulharských lvů (BGN) – 26 875 euro.
Belgie ruší pracovní omezení pro Rumunsko a Bulharsko
Belgie ruší pracovní omezení pro Rumuny a Bulhary. Od 1. ledna 2012 tak budou moci pracovat v Belgickém království, neboť Flandry odvolaly své právo veta, které mají jako každý belgický region. Informaci přinesly EurActive zprávy. Deník Sega pak v pátek napsal, že rozhodnutí má být oficiálně přijato tento týden „smíšeným výborem“ reprezentujícím Vlámy i Valony spolu s Bruselem. Belgie byla jedna z posledních 10 zemí EU, které stále uplatňují pracovní omezení pro Rumunsko a Bulharsko, ovšem toto omezení bude muset být stejně zrušeno dle přístupových dohod z roku 2007 k 1. lednu 2014.
Bulharsko se připravilo na pád Eura – chce, aby se s ním počítalo i ve fiskální unii Němců
Bulharský ministr financí Simeon Dyankov oznámil, že Bulharsko připravilo alternativní plán pro případ, kdyby zanikla společná měna EU – Euro. Bulharský ministr dále citoval eurokomisaře Olli Rehna, který prohlásil, že příštích deset dní bude mít klíčový význam pro budoucnost Eura. Bulharsko by pak bylo jednou z mála zemí, která by ihned mohla vstoupit do „fiskální unie“, kterou v případě pádu Eura plánují Německo, Rakousko, Lucembursko, Nizozemí, Finsko, Estonsko a Švédsko.
Představitelé Makedonie a Bulharska oznámili vybudování železničního propojení obou zemí
Plánovaná výstavba by na obou koncích železniční tratě měla začít na počátku roku 2013, jak uvedl makedonský ministr dopravy Mile Janakieski. Projekt je podporován Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro rekonstrukci a vývoj. To, že obě země zatím nejsou železnicí propojeny, je podle ministra dopravy Janakieskiho vina hlavně problematických vztahů Bulharska a Srbska ve dvacátém století. Makedonie byla dlouhou doby považována za „jablko sváru“ mezi oběma těmito státy.
Ústavní soud v Bulharsku bude projednávat legitimitu nedávných prezidentských voleb
Stížnost iniciovala bulharská Socialistická strana, ke které se později připojila i strana Svobodná Ataka s odůvodňujícím dokumentem. Důvodem bylo podle podatelů stížnosti například porušování práva občanů na tajnou volbu, existence údajného seznamu voličů pro jednoho z kandidátů nebo také přítomnost ministra vnitra přímo při průběhu hlasování. Říjnové prezidentské volby v Bulharsku vyhrál Rosen Plevniev.
Bulharsko-turecká dohoda o propojení plynárenských soustav
Bulharsko a Turecko podepíší politickou dohodu, která podpoří výstavbu plynovodu s cílem propojení plynárenských soustav obou zemí skrze Kaspické moře, což zároveň umožní spojení Evropy s plynem z Ázerbájdžánu. Oznámil to bulharský ministr pro energetiku, Traikov, po jednání se svým tureckým protějškem Tanerem Yildizem v Istanbulu. Důvodem je snaha EU i Bulharska diverzifikovat své energetické dodavatele, které dnes z většiny tvoří pouze ruský Gazprom. Zároveň se chystá vybudování propojené energetické sítě s Řeckem, Rumunskem a Srbskem. Plánovaný 77 km dlouhý plynovod bude ročně schopen přepravit až 3 miliardy kubických metrů a kapacita bude možná ještě zdvojnásobit.
FBI (USA) vyšle do Bulharska své odborníky na pomoc v boji s organizovaným zločinem
FBI vyšle do Bulharska zvláštního agenta, který bude pomáhat v boji proti počítačové kriminalitě, oznámil to bulharský ministr vnitra Tsvetan Tsvetanov na své návštěvě USA. Zvláštní agent FBI bude zařazen pod ředitelství jednotky pro boj s organizovaným zločinem (GDBOP) a má řešit především dětskou pornografii, krádeže identity a finanční kriminalitu.
Konečné výsledky prezidentských voleb v Bulharsku potvrdily vítězství vládního kandidáta
Kandidát vládní koalice GERB, Rosen Plevneliev, je oficiálním vítězem prezidentských voleb v Bulharsku, oznámila to bulharská Ústřední volební komise. Nový bulharský prezident získal celkem 52,58 % hlasů, přičemž u 28 000 Bulharů žijících v Turecku získal celkem 96,6 % hlasů.
Bulharským prezidentem bude Rosen Plevneliev
Bulharská ústřední volební komise oznámila po sečtení 98% hlasů, že prezidentské volby vyhrál Rosen Plevneliev. Poražený socialista Ivajl Kalfin svou prohru již uznal. Jedná se o první prezidentské volby po přistoupení Bulharska do EU v roce 2007 a jsou klíčové i pro bulharského premiéra Bojko Borisova, který se svou proevropskou stranou GERB vyhrál volby v roce 2009 a je považován za bojovníka proti korupci, čímž si trvale udržuje vysokou popularitu.
Bulharsko a Rumunsko mají zelenou pro vstup do Schengenu
Ačkoliv se očekávalo, že se obě země stanou součástí Schengenského prostoru již na jaře tohoto roku, jejich přijetí vetovalo Finsko spolu s Nizozemím. Důvodem prý byly interní problémy obou států týkající se vnitřní bezpečnosti a korupce. Podle Finské vlády byly ovšem nyní podmínky naplněny, tudíž už přijetí Bulharska a Rumunska nic nebrání.
Bulharští Turci vyšlou svého zástupce k Evropské komisi
Německo podporuje vstup Bulharska a Rumunska
Česká republika podporuje vstup Bulharska do Shengenu
Český premiér Petr Nečas v Praze, kterou navštívil bulharský premiér Bojko Borisov, prohlásil, že Česká republika Bulharsko bude podporovat ve vstupu do shengenského prostoru. Podle českého premiéra Nečase se členské země, které kladou Bulharsku další podmínky pro vstup do Schengenu, chovají nekorektně. Český a bulharský premiér spolu také řešili problémy s romskou menšinou, které se týkají obou zemí, a český energetický gigant ČEZ.
V Bulharsku zasedla Národní bezpečnostní rada – protiromské protesty pokračují
Více než 2000 lidí v hlavním bulharském městě Sofia protestovalo proti „beztrestnosti Romů“ a volali po přísnějších trestech. Kvůli stále většímu etnickému napětí dnes zasedla Národní bezpečnostní rada Bulharska. Vyzval k tomu prezident Georgi Parvanov, který po jednání rady mimo jiné slíbil přísnější kontroly osob, které podezřele rychle zbohatly, a přísné tresty pro podněcovatele národnostní nesnášenlivosti.