USA požadují více informací o japonské nukleární krizi, posílají do Japonska pomoc

Spojené státy americké chtějí přístup k detailnějším informacím o japonské nukleární krizi. Kromě toho pošlou v nejbližších dnech do Japonska veškerou strojní a technickou výpomoc, která může ulehčit práci při chlazení jaderných reaktorů. Prezident Barack Obama dnes na japonské ambasádě ve Washingtonu prohlásil, že je připraven pomoci Japonsku ve všem, co bude třeba. Podle amerických expertů nehrozí reálné nebezpečí, že by se škodlivá radiace mohla dostat na americkou pevninu a napáchat zde jakékoli škody.

Nissan obnovil výrobu v Japonsku

Méně než týden po ničivém zemětřesení se podařilo automobilce Nissan obnovit výrobu v obou továrnách na ostrově Kjúšú. Výroba v nich byla zastavena z důvodu výpadků dodávek elektrické energie. Vedení automobilky uvedlo, že zvýšením svojí produkce hodlá pomoci japonské ekonomice k rychlejšímu zotavení.

Japonsko stupňuje snahy o ochlazení poškozených reaktorů

Hlavním úkolem inženýrů je nyní obnovit dodávky elektřiny pro čerpadla v hlavním chladícím systému. Nebudou li palivové články ochlazovány, dojde k jejich roztavení a následnému odpaření vysoce radioaktivní páry. To navíc znemožní další postupné chlazení, jelikož při současné metodě chlazení vodou spouštěnou z vrtulníku či stříkanou hasičskými cisternami by docházelo k okamžitému odpařování, a tudíž i k přímému kontaktu radioaktivní páry se záchrannými týmy. Největší prioritou je nyní chlazení okolí reaktoru číslo 4, kde jsou ohroženy především bazény s použitým palivem.

Francouzská společnost Areva je připravena pomoci Japonsku

Areva vypraví letadlo, které co nejdříve odletí do Japonska, aby dovezlo 3 000 ochranných masek s aktivním uhlím, 10 000 kombinéz a 20 000 rukavic. Letadlo také poveze 100 tun kyseliny borité, což je neutronový absorbér dodaný společností EDF. Společnost se v pondělí rovněž rozhodla věnovat jeden milion eur Japonskému Červenému kříži. Francouzští záchranáři odletěli do Japonska již na začátku tohoto týdne s přístroji detekujícími radioaktivitu.

Fukušima 1: Problém bazénů s vyhořelým palivem – jsou nad reaktory

Potenciální problém neochlazovaných bazénů s vyhořelým palivem je vážný. Pokud se nepodaří vyhořelé jaderné palivo v bazénu ochladit bude dál stoupat jeho teplota. Teplota tavení zirkoniových obalů ve kterých je vyhořelé palivo vloženo je 1855°C. Po dosažení této teploty může dojít k roztavení vyhořelého jaderného paliva. Při tom může být emitováno do ovzduší množství radioaktivních látek. Vzhledem k objemům vyhořelého paliva, které mohou být uskladněny v těchto bazénech může dále dojít i k tavení materiálu bazénu. Pokud je bazén z betonu může dojít k jeho tavení nejpozději při teplotě 1410°C, což je teplota tavení křemíku. Beton se z převážné části skládá ze sloučenin křemíku. Nechlazené vyhořelé jaderné palivo v tekutém stavu se pak může protavit do spodních pater elektrárny. Ve spodních patrech elektrárny se však nachází reaktor.

Fukušima 1: Problémy s teplotou v bazénech vyhořelého paliva – radiace se zvyšuje i mimo elektrárnu

Podle dostupných informací, které zveřejnila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) stoupá teplota v bazénech s vyhořelým palivem v reaktorových halách vážně poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima 1. Běžná provozní teplota při funkčním aktivním chlazení vody v bazénu se pohybuje kolem 25°C. Ve dnech 14 a 15.3.2011 dosahovala teplota vody v bazénu reaktorovny č. 4 výše 84°C. Ze dne 16.3.2011 nejsou data k dispozici. Media spekulují o možnosti, že se chladicí voda již zcela vypařila. Japonské úřady oznámily, že 30 km od elektrárny bylo naměřeno 0,17 mSv/h. V místě s takovou intenzitou je bezpečné setrvat maximálně 6 hodin.

Shell plánuje ambiciózní růst

Vedení společnosti Royal Dutch Shell zveřejnilo plány na investice v hodnotě 100 miliard dolarů v horizontu příštích čtyř let. Dalším ze sebevědomích cílů jedné z největších firem těžících ropu a zemní plyn je produkovat 3,7 milionu barelů těchto surovin denně a to již do roku 2014. Royal Dutch Shell posílil nyní i zásobování neštěstím postiženého Japonska.

Fukušima 1: Bazény vyhořelého paliva představují riziko

Bazény vyhořelého paliva umístěné v reaktorových halách představují riziko. Bazény s vyhořelým palivem jsou umístěné ve všech reaktorových halách JE Fukušima 1. Toto vyhořelé palivo musí být neustále ochlazováno resp. ponořeno ve vodě – obdobně jako palivo v již odstaveném reaktoru. V případě nezajištění ochlazování vyhořelého paliva může dojít k jeho samovznícení a následné emisi radioaktivních látek do okolí. Této emisi na rozdíl od reaktoru nebrání žádná tlaková nádoba. Reaktorové budovy jsou navíc poškozeny nebo zničeny. Rozměry bazénů jsou dle New York Times cca 12x12x13m. Výška uskladněného paliva v bazénu je cca do 5 m. Lze dovodit, že 1m3 vyhořelého paliva představuje hmotnost cca 20 tun.

Situace v JE Fukušima 1 se zhoršuje

Podle posledních informací došlo během úterního večera (středečního rána japonského času) k dalšímu výbuchu u reaktoru číslo 2. Provozovatel elektrárny společnost TEPCO potvrdila, že v reaktoru č. 4 vypukl požár a z reaktoru stoupá kouř. Střecha reaktorové haly 4 praskla. V průběhu dne vypukl navíc požár v oblasti bazénu s uskladněným vyhořelým jaderným palivem, který se však podařilo uhasit. Radiace měřená v elektrárně se poté prudce zvýšila – mezi reaktory 3 a 4 byla naměřena hodnota 400 mSv/h. Pro srovnání – v místě takového zdroje záření je „bezpečné“ servat řádově několik sekund. Po tomto měření byli v souladu s havarijním plánem z elektrárny evakuováni všichni postradatelní pracovníci.

Japonskou elektrárnou Fukušima 1 otřásl třetí výbuch

Třetí výbuch nastal tentokrát v reaktorové hale reaktoru číslo 2. Při výbuchu byl zřejmě poškozen i kontejment reaktoru. Po explozi unikla radioaktivita. Naměřené hodnoty v areálu elektrárny jsou podstatně vyšší něž v prvních dvou případech. Krátkodobě byla naměřena hodnota 8217 micro Sv/h. Bezpečné je na takovém místě při takové setrvalé intenzitě záření setrvat řádově pouze několik minut.

General Electric nabízí Japonsku pomoc s řešením nukleární hrozby

Společnost General Electric Company (GE), vynikající zejména v oblasti dopravní technologie, nabídla Japonsku finanční pomoc ve výši 5 milionů dolarů. Tyto peníze mají posloužit jakožto výpomoc při řešení nukleární hrozby ve státě. GE nabídlo mimo jiné jako jeden z hlavních výrobců poškozených jaderných reaktorů jakoukoli technickou asistenci, která by měla přispět k odvrácení hrozícího nebezpečí.

Druhý výbuch v japonské jaderné elektrárně Fukušima 1

Dnes ráno ve 3:01 našeho času explodovala budova 3 bloku jaderné elektrárny Fukušima 1. Nad elektrárnou se vzápětí objevil bílý oblak. Citujeme oficiální tiskovou správu společnosti TEPCO, která jaderné zařízení provozuje: „Věříme, že se jednalo o výbuch vodíku. Podle parametru odhadujeme, že reaktorová nádoba zůstane neporušená.“ 40 minut po výbuchu naměřili pracovníci TEPCO v blízkosti hlavní brány je 20μSv/h
a úroveň záření zůstává stabilní. Je to již druhý výbuch, který následoval po sobotním výbuchu prvního bloku JE Fukušima 1. Podle porovnání záběrů obou výbuchů je zjevné, že druhý výbuch byl silnější. Radiace v úrovni 20μSv/h představuje stav, kdy je bezpečné setrvat na takovém místě max. 50 hodin. Za bezpečnou dávku je dle norem v ČR považována dávka 1mSv/rok. Vážné problémy jsou v tuto chvíli s celkem 4 mi reaktory, které jsou umístěny v JE Fukušima 1 a Fukušima 2.

Britský jaderný expert: V Japonsku nehrozí radioaktivní úniky z poškozených reaktorů

Ředitel Center for Nuclear Engineering v Londýně Robin Grimes tvrdí, že japonské poškozené jaderné reaktory nepředstavují vážnější hrozbu v otázce radioaktivních úniků. „Při analýze možných škod bylo zjištěno, že únik radioaktivního plutonia či uranu je velice nepravděpodobný,“ přiznává ředitel.