H. M. Saeed je zakladatelem pákistánské teroristické skupiny Lashkar-e-Taiba, která je činná již od 80. let a která byla v roce 2002 zakázána. Mimo jiné jsou jí připisovány i útoky v indické Bombaji v roce 2008, při kterých bylo v rámci deseti koordinovaných akcí zabito 173 lidí a dalších nejméně 208 bylo zraněno. Hafiz Muhammad Saeed je v současnosti nejvíce činný v rámci skupiny Jamaat-ud-Dawa, která je považována za politické křídlo Lashkar-e-Taiba a v Pákistánu není zakázána.
Archiv rubriky: Pakistán
Spojené státy americké vypsaly odměnu 10 milionů dolarů za dopadení zakladatele pákistánské ozbrojené skupiny
10 milionů dolarů nabídly Spojené státy za dopadení Hafiz Mohammad Saeeda, zakladatele pákistánské ozbrojené skupiny Lashkar-e-Taiba. Tato skupina byla založena již roku 1980 a Spojené státy americké ji označily za teroristickou. Skupina je obviňována z teroristických útoků v indickém městě Mumbai v roce 2008, při kterých zahynulo 166 lidí. Odměna 10 milionů dolarů je srovnatelná s odměnou vypsanou na vůdce hnutí Talibán Mullu Ummara. Spojené státy americké nabídly také 2 miliony dolarů za druhého nejvýše postaveného muže této organizace Hafiz Abdul Rahman Makkiho. Ačkoli Pákistán na nátlak Spojených států amerických prohlásil skupinu Lashkar-e-Taiba za nelegální, tak stále získává prostor v médiích i vládní peníze určené na charitativní projekty.
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari oznámil plánovanou návštěvu Indie
Přestože není stále zřejmé, zda se bude jednat o návštěvu soukromou či oficiální, znamená to významný pokrok ve vzájemném vztahu obou zemí. Návštěva prezidenta by měla proběhnout po více než sedmi letech a je naplánována na konec dubna. Na vyjednávání se významně podílely Spojené státy, pro které je stabilita mezi těmito zeměmi klíčovou v otázce stažení amerických jednotek z Afghánistánu a udržení stability v oblasti.
Indie změnila své stanovisko ohledně perzekuce demonstrantů v Kašmíru
Více než 20 tisíc indických mladistvých bylo předvoláno k soudnímu řízení. Jsou obviněni z údajných útoků (jedná se zejména o házení kamenů) na indické bezpečnostní jednotky, k nimž mělo dojít během demonstrací proti indické nadvládě v Kašmíru. Přestože Indie v loňském roce vyhlásila všeobecnou amnestii vůči aktérům těchto činů, nyní změnila své stanovisko. Proti-indické nálady ve společnosti nejsou pro muslimskou oblast Kašmíru ničím netypickým. Kašmír je dlouhodobě předmětem sporu mezi Indií a Pákistánem. Od roku 1989, tedy od propuknutí sporu, zemřely v důsledku nepokojů tisíce osob.
Americké rakety zasáhly území Pákistánu
Hned poté co během jednání mezi Spojenými státy americkými a Pákistánem americký generál Martin Dempsey prohlásil, že se vztahy mezi oběma zeměmi zlepšují, zasáhly pákistánské území dvě americké rakety. Naváděné rakety zabily 4 ozbrojence z řad uzbecké milice. Pákistánští představitelé kritizují používání těchto raket a tvrdí, že mají na svědomí nejvíce životů civilistů. Americká armáda to popírá. Pákistán ovšem tvrdí, že střílení naváděných raket na území Pákistánu je porušením suverenity země. Spojené státy trvají na používání naváděných raket, protože Islamabád odmítá zneškodnit ozbrojené skupiny v oblasti Severního Waziristánu, odkud jsou podnikány útoky na americké vojáky v Afghánistánu.
Americký generál Martin Dempsey oznámil, že vztahy mezi USA a Pákistánem se zlepšují
Došlo k setkání nejvyšších amerických generálů s pákistánským armádním generálem Pervez Kayanim. Jedná se o první podobnou schůzku po útoku helikoptér Severoatlantické aliance na pákistánské území a neúmyslném zabití 24 pákistánských vojáků. Generál Martin Dempsey zdůraznil, že vztahy mezi Pákistánem a Spojenými státy se začínají zlepšovat. Doufá, že po stažení 23 000 amerických vojáků z Afghánistánu obnoví Pákistán zásobovací linie do Afghánistánu pro alianční vojáky.
Pákistánský armádní generál se sejde s americkými vojenskými představiteli
Pákistánský armádní generál Pervez Kayani se sejde na vojenském velitelství v Rawalpindi, nedaleko Islamabádu, s americkými generály Johnem Allenem a Jamesem Mattisem. Hovořit budou o napravení vztahů mezi oběma zeměmi, které způsobily americké letecké údery na území Pákistánu. Po těchto incidentech vykázali pákistánští představitelé americké vojáky z vojenské základny v Pákistánu a uzavřeli hranice pro zásobování vojáků NATO a Afghánistánu.
Americký prezident Barack Obama doufá ve zlepšení vztahů s Pákistánem
Americký prezident Barack Obama sdělil na summitu v Soulu, že věří ve zlepšení vztahů mezi Pákistánem a Spojenými státy americkými. Dodal, že je třeba nalézt „Rovnovážný přístup“ ke vzájemným vztahům, který zohlední jak suverenitu Pákistánu, tak americké zájmy v regionu. Vzájemné vztahy se znatelně zhoršily po útocích vojsk NATO na území Pákistánu, při kterých zahynuli pákistánští vojáci. Pákistánský parlament rozhoduje o nové podobě dohody mezi Washingtonem a Islamabádem.
Pákistán postaví plynovody do Afghánistánu, Turkmenistánu a Indie stejně jako do Íránu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari na konferenci o regionální hospodářské spolupráci v Afghánistánu (RECCA-V) v hlavním městě Tádžikistánu zdůraznil, že Pákistán z každou cenu dokončí projekt společného plynovodu s Íránem (Iran-Pakistan IP) a stejně tak že se zavazuje k vytvoření stejných regionálních plynovodů s Turkmenistánem, Afghánistánem a Indií (TAPI).
Pákistánu nestačí americká omluva za letecký útok NATO
Pákistánská ministryně zahraničí Hina Rabbani Khar se vyjádřila, že letecký úder NATO na území Pákistánu považuje za natolik závažný, že americkou omluvu nepovažuje za dostatečnou. Reagovala tak na letecký útok, který provedlo NATO v listopadu roku 2011 a při kterém nešťastnou náhodou zahynulo 24 pákistánských vojáků. Spojené státy se za incident omluvily. Přesto tento týden zasedají pákistánští zákonodárci a proberou revizi vztahů Islamabádu a Washingtonu. Pákistán je klíčovou zemí pro mír v Afghánistánu, protože udržuje několik kontaktů s nejvyššími představiteli Talibanu. Vztahy Spojených států amerických a Pákistánu po incidentu ochladly.
Na severu Pákistánu se protestuje proti USA
Na severu Pákistánu ve městě Batkhela vyšly do ulic tisíce lidí pod vedením politicko-náboženské strany Jamat-e-Islami a požadují, aby USA okamžitě ukončily nálety svých bezletových letadel, přestaly narušovat suverenitu Pákistánu a zastavily své vměšování do vnitřních záležitostí Pákistánu. Demonstranti dále chtějí, aby USA nesly odpovědnost za zabíjení civilistů a aby pákistánská vláda ukončila své vztahy s USA. Protesty vyvolalo zasedání pákistánského parlamentu, který řešil otázku další zahraniční politiky Pákistánu a vztahy s USA, přičemž poslanci požadovali „bezpodmínečnou“ omluvu USA za dosavadní útoky a okamžité ukončení všech dalších náletů amerických bezpilotních letadel.
Pákistánská vláda jmenovala nového šéfa tajných služeb
Novým ředitelem Inter-Services Intelligence (ISI), pákistánských tajných služeb, se stal generál Zaheerul Islam, který byl do funkce jmenován tamním premiérem. ISI bylo v minulém roce obviňováno Spojenými státy z podpory militantních skupin v sousedním Afghánistánu. Nový ředitel ISI má být navíc klíčovou osobou v budoucích mírových rozhovorech s hnutím Taliban. Změnou vedení by také mělo dojít ke zlepšení vztahů mezi ISI a Spojenými státy.
Pákistánská vláda zakázala islámskou skupinu Ahle Sunnah Wal Jamaat
Ahle Sunnah Wal Jamaat je největší islámskou skupinou v zemi. V roce 2002 ji poprvé zakázal tehdejší pákistánský vůdce generál Pervez Musharraf. Nynější vládní nařízení zakazující tuto skupinu bylo jejím vedením označeno za absurdní. Ahle Sunnah Wal Jamaat se podílela především na organizování protiamerických protestů v největších pákistánských městech. Skupina byla také nedávno v čele aliance extremistických skupin, která vyzývala k ukončení vztahů s USA.
Maulvi Faqir Mohammad již není druhým mužem pákistánského Talibanu
Podle dostupných zdrojů zatím nebylo uvedeno proč byl Maulvi Faqir Mohammad ze své funkce radou Talibanu odvolán. Objevily se však spekulace o tom, že se jedná o vnitřní rozpory a boje o moc v rámci tohoto ozbrojeného hnutí. Maulvi Faqir Mohammad zatím nebyl nikým oficiálně nahrazen a prý by mohl do budoucna v rámci Talibanu zastávat jinou funkci.
OSN žádá Pákistán, aby ukončil sektářské násilí
Skupina nezávislých expertů OSN varovala pákistánskou vládu, aby ukončila sektářské násilí v zemi a zajistila ochranu náboženských menšin. Reagovala tak na incident zabití 18 šíitských muslimů v provincii Kohistán minulé úterý. Upozornila, že se jednalo o již druhý případ nábožensky motivovaných zabití během jednoho měsíce.
USA prodaly Íránu 120 000 tun pšenice – Írán shromažďuje obří zásoby potravin
Írán zakoupil k překvapení většiny Američanů od USA 120 000 tun pšenice, jak uvádí ve svém prohlášení americké ministerstvo zemědělství s tím, že prodej pšenice do Íránu není nelegální. Sankce Západu na Írán v posledních měsících stále více ohrožují íránský export a import, což vede Írán k uskutečňování barterových dohod ve snaze zajistit dostatečně velké zásoby základních potravin pro 74 milionů obyvatel. Jen v únoru Írán zakoupil nebo směnil již 2 miliony tun pšenice z Ruska, Německa, Kanady, Brazílie a Austrálie, přičemž v nejbližších dnech očekává uzavření dohody o dovozu 1 milionu tun pšenice z Pákistánu.
Pákistánská vláda brání projekt na vybudování plynovodu z Íránu
Pákistán bude usilovat o vybudování plynovodu mezi ním a Íránem i přes tlak mezinárodního společenství, uvedl ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. To řekl v reakci na projev americké ministryně zahraničí Hillary Clinton, která varovala, že by dohoda mohla vyvolat uvalení sankcí ze strany USA. Pákistánská vláda však tvrdí, že by tento mnohamiliardový projekt pomohl vyvést zemi z energetické krize. Írán by měl zásobovat Pákistán zemním plynem od roku 2014. Mezi oběma státy je přitom v jednání několik dalších obchodních i energetických kontraktů.
Pákistán ruší další obchodní omezení vůči Indii
Pákistánská vláda uvedla, že by většina doposud zachovaných restrikcí měla být stažena do prosince 2012. Vzájemný obchod mezi oběma zeměmi po letech nedůvěry zažívá výrazný růst. Tento krok je součástí dohody o liberalizaci obchodu mezi oběma zeměmi učiněné v minulém roce.
Pákistánský premiér vyzývá Taliban k dialogu s afghánskou vládou
Premiér Yousuf Raza Gilani doufá, že toto militantní hnutí na jeho výzvu zareaguje. Taliban ohlásil větší agresi vůči spojeneckým jednotkám na afghánském území kvůli nedávnému incidentu na základně Bagram. Pákistán hraje v celém afghánském konfliktu významnou roli.
Írán chce s Pákistánem uzavřít barterovou dohodu o dovozu potravin
Pákistánský ministr pro vodu a energetiku Syed Naveed Qamar informoval o tom, že Írán požádal Pákistán o uzavření barterové dohody o dovozu milionu tun pšenice kvůli narušení dovozu základních potravin způsobenému sankcemi USA a EU. V úvahu podle pákistánského ministra připadá i import 200 000 tun pákistánské rýže do Íránu. Írán nabízí výměnou za potraviny železnou rudu a hnojiva. Pákistán nyní dle informací z pákistánského ministerstva obchodu zpracovává „některé náležitosti“ před tím, než bude schopen oznámit kdy přesně bude dohoda uzavřena.
Pákistán postaví plynovod společně s Íránem i přes americké hrozby sankcí
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari při mediální konferenci o připravovaném projektu stavby ropovodu a plynovodu na dopravu ropy z Íránu do Pákistánu uvedl, že Pákistán projekt dokončí i přes varování ze strany USA, že by mohl čelit sankcím. Pákistán totiž dlouhodobě čelí nedostatku energie a projekt má být jedním z řešení. Konference se účastnil i íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad. Závěrem prezident Pákistánu prohlásil: „vztahy mezi Pákistánem a Íránem nebudou ohroženy žádným mezinárodním tlakem jakéhokoliv druhu.“
Regionální summit prezidentů Afghánistánu, Pákistánu a Íránu
Afghánský prezident Hamid Karzai se sešel v Islámábádu s pákistánským prezidentem Asifem Ali Zardari a íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem na bezpečnostní regionálním summitu. Ještě před zahájením se afghánský prezident sešel jen s pákistánským prezidente v rámci hledání podpory pro proces znovuobnovení Afghánistánu.
Pákistánský premiér obviněn z pohrdání soudem- proběhlo první soudní slyšení
Soudní slyšení u pákistánského nejvyššího soudu doprovázela četná bezpečnostní opatření a nepokoje. Premiér Yousuf Raza Gilani již dříve uvedl, že bude-li usvědčen a odsouzen, ze své funkce odstoupí. Pákistánský předseda vlády údajně zanedbal svoje povinnosti, když odmítl znovu rozběhnout vyšetřování korupčních obvinění vůči prezidentovi Zardarimu.