Afghánský ministr obchodu zároveň vyjádřil podporu indickým společnostem a jejich investicím do oblasti nerostných surovin. Jeho indický protějšek na oplátku přislíbil navýšení objemu investic do obchodu s mědí, železem a ropou. V červnu tohoto roku by také měla být podepsána obchodní smlouva týkající se investic do železné rudy, která je těžena v afghánské centrální provincii Bamyan.
Archiv rubriky: Blízký východ
Al-Káida varuje Velkou Británii před vydáním radikálního klerika do Jordánska
O tomto vydání spolu jednají oba zmíněné státy. Dle prohlášení zveřejněného na islamistické internetové stránce by takový krok „otevřel dveře zla pro britskou vládu a její občany“. Radikální klerik Abu Qatada nyní žije v domácím vězení. V Jordánsku byl již dvakrát v nepřítomnosti odsouzen za zapojení do teroristických spiknutí. Dle Britů představuje Qatada národní bezpečnostní riziko, proto žádají jeho vyhoštění.
Izrael koupí od Itálie 30 cvičných bojových letounů v hodnotě 1 miliardy USD, chystá také obchod s Ázerbájdžánem
Záměr potvrdil italský premiér Mario Monti po setkání s jeho protějškem Benjaminem Netanyahuem v Izraeli. Již 16. února izraelští představitelé uvedli, že bylo dosaženo předčasné dohody o nákupu třiceti nadzvukových cvičných bojových letounů páté generace M-346 Master od z části státem vlastněné italské společnosti Alenia Aermacchi. 26. února dále izraelští armádní činitelé uvedli, že Tel-Aviv chystá zbrojní dohodu s Ázerbájdžánem. Největší izraelský výrobce vojenských a civilních letadel, státní společnost Israel Aerospace Industries (IAI), by měla Ázerbájdžánu prodat bezpilotní letouny a systémy protiraketové a protiletadlové obrany v hodnotě 1,6 miliardy USD.
Německý ministr zahraničí podpořil právo Íránu na vlastní civilní jaderný program
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle v rozhovoru pro Bild am Sonntag uvedl, že Írán má jako člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a signatář Dohody o nešíření jaderných zbraní (NPT) právo na rozvoj svého jaderného energetického programu a na jaderný vývoj v civilní oblasti. Německý ministr zahraničí dále vyzdvihl dlouhodobé úsilí Německa o nalezení diplomatického řešení ve sporu mezi Západem a Íránem o íránský jaderný program, který USA a Izrael považují za nebezpečný a obviňují Írán ze snahy o získání jaderných zbraní. Írán všechna tato obvinění popírá a MAAE ve své zprávě hovoří o možnosti, že by Írán takové snahy případně mohl mít, podle kritiků ovšem MAAE vychází především z informací amerických a izraelských tajných služeb.
Představitelé světových velmocí se vyjádřily k otázce Sýrie
Velmoci se vyjádřily k otázce stále trvajících bojů v Sýrii. Evropská ministryně zahraničí Catherine Ashton prohlásila, že požadavky, které si klade syrský prezident Bashar al-Assad jsou nepřípustné. Čína vyzvala obě strany konfliktu k ukončení násilí. Ruský ministr zahraničí Gennady Gatilov řekl, že zásah v Sýrii zvenčí není žádoucí a jen by přispěl k eskalaci napětí v zemi. Rusko patří mezi nejbližší spojence vlády syrského prezidenta Bashara al-Assada. Americký specialista na Blízký východ z univerzity v Bostonu Augustus Richard Norton řekl, že se domnívá, že násilí v zemi bude pokračovat i po datu stanoveném OSN a Ligou arabských států.
Syrský prezident Bashar al-Assad nestáhne své jednotky, dokud nedostane záruky od povstalců
Syrský prezident Bashar al-Assad den před stanoveným termínem stahování vojenských jednotek z měst a obcí, který určil zvláštní vyslanec OSN a Arabské ligy Kofi Annan, pokračuje v boji. Podle něj nezačne vláda jednotky stahovat, dokud nedostane písemné záruky o míru od syrských povstalců. Ti to odmítli. Nepokoje se rozšířily i do severních oblastí Libanonu poté, co se dvě ozbrojené skupiny z Libanonu pokusily dostat do města Homs.
Írán možná nabídne kompromis na jednání s velmocemi
Šéf Íránského jaderného programu Fereidoun Abbasi naznačil, že Írán nabídne kompromis na jednání příští týden. Teherán bude opět jednat se zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa v Istanbulu. Fereidoun Abbasi řekl, že Írán je připraven skončit s obohacováním uranu na 20 % a pokračovat v obohacování na nižší úrovni. Pro využití obohaceného uranu na vojenský účel je třeba uran obohacen na 90 %. Spojené státy a některé další země ovšem varují, že Írán má kapacity pro obohacení v této míře.
Americké námořnictvo deklarovalo, že přítomnost další letadlové lodi v Perském zálivu je součástí rutiny
K americké válečné letadlové lodi USS Abraham Lincoln se přidala v Perském zálivu také letadlová loď USS Enterprise. Podle představitelů 5. flotily amerického námořnictva, zakotvené v Bahrajnu, je přítomnost dvou letadlových lodí v oblasti Perského zálivu jen rutinní záležitostí. Loď má pomoci americké vojenské misi v Afghánistánu a v boji proti somálským pirátům.
Kofi Annan navštíví syrské uprchlické tábory v Turecku
Zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan v úterý navštíví uprchlické tábory v Turecku, které se nacházejí v blízkosti syrských hranic. Uvádí to turecké diplomatické zdroje. V současné době žije v tureckých táborech u hranic se Sýrii okolo 25.000 uprchlíků. Bývalý šéf OSN následně ve středu navštíví Írán.
Panuje neshoda ohledně situace v Sýrii mezi syrským prezidentem a zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států
Bashar al-Assad prohlásil, že Sýrie započala stahování jednotek ze země. Bezpečnostní rada OSN vydala prohlášení, ve kterém souhlasí s datem 10. dubna, do kterého se mají stáhnout jednotky Bashara al-Assada. Kofi Annan, zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států, prohlásil kroky Sýrie za nedostatečné. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon řekl, že termín 10. dubna není omluvou pro pokračující zabíjení.
Afghánské jednotky získaly kontrolu a dohled nad nočními operacemi v zemi
Tuto pravomoc jim předaly USA prostřednictvím memoranda, které podepsal afghánský ministr obrany Abdul Rahim Wardak a nejvyšší spojenecký velitel, generál John R. Allen. Noční operace jsou častým nástrojem v boji proti povstalcům a i přes jejich efektivitu byly pákistánským prezidentem kritizovány. Dohoda přinesla řešení jednoho ze dvou klíčových témat, které se USA a Afghánistán zavázaly dojednat. Druhé z nich se týkalo otázky předání kontroly nad vězeňským zařízením Parwan afghánské vládě.
Spojené státy americké a Afghánistán dospěly k řešení problému nočních útoků
V neděli se podařilo představitelům Spojených států amerických a Afghánistánu dosáhnout dohody o nočních útocích. Tato otázka dlouhou dobu poškozovala vzájemné vztahy obou zemí. Prezident Afghánistánu Hamid Karzai tyto útoky odmítal, kvůli tomu, že k nim nebyly přizvány afghánské ozbrojené síly a kvůli civilním obětem. USA zase upozorňovaly, že tyto útoky jsou nutné k zajetí či zlikvidování příslušníků Al-Kaidy. Podle dohody bude nyní muset všechny tajné operace schválit panel složený ze zástupců afghánské vlády, tajných služeb a armády.
Nový Zéland obnovil složení jednotek v Afghánistánu
Nyní má tedy posádka, působící v provincii Bamyan v centrální oblasti země, celkem 140 členů. Úkolem novozélandských jednotek v oblasti je trénink afghánského policejního sboru a zajištění bezpečnosti. Novozélandská vojska mají na území zůstat do roku 2014.
Bulharský ministr zahraničí naléhá, aby Bulhaři opustili Sýrii
Ministra zahraničních věcí Nikolaj Mladenov tak zopakoval svou výzvu pro bulharské občany z 17. března. „Našemu velvyslanectví v Damašku byla dána veškerá moc na pomoc těm, kteří mají problémy s cestovními doklady,“ řekl v rozhovoru Mladenov. Dodal, že bulharské velvyslanectví v syrském hlavním městě je v provozu, ačkoliv byl personál snížen na minimum.
V pátek zemřelo při bojích v Sýrii 48 osob
Boje v Sýrii pokračují, ačkoli syrská vláda přislíbila ukončení palby a stažení jednotek z měst a obcí. V pátek bylo zabito 48 osob během vojenských útků v různých částech země. K hlavní srážce došlo ve městě Homs, které je hlavním útočištěm proivládní opozice. V Homsu zahynulo v pátek 48 lidí. Vládne skepse ohledně toho, zdali se podaří Sýrii dodržet mírové datum 10. dubna, které stanovil zvláštní vyslanec OSN a Arabské ligy Kofi Annan.
Představitelé Spojených států odmítají odpovědnost za obchodní problémy způsobené uvalením ekonomických sankcí na Írán
Obchodní společnosti, které obchodují s Íránem, si stěžují, že kvůli problémům, jež íránským bankám způsobily sankce uvalené USA, mají problémy s placením. Americký představitel zabývající se terorismem David Cohen řekl, že Spojené státy americké se nepotřebují omlouvat za tuto situaci, protože íránské banky svým fungováním umožňují íránský jaderný program a proto nemohou být součástí globálního finančního systému.
Výbor složený z členů britského parlamentu podpořil vstup Turecka do EU
Varoval však, že nejdříve musí být vyřešeny otázky lidských práv a
situace na Kypru. Další otázkou je i turecký soudní systém, který člen britského parlamentu Richard Ottaway označil za ‚znepokojující‘. Zpráva výboru dodává, že patová situace na Kypru zanechává patovým i proces vstupu Turecka do EU.
Albánský premiér na návštěvě Turecka
Albánský premiér Sali Berisha začal dnes oficiální návštěvu Turecka, kde se sejde s prezidentem Abdullahem Gülem. Oba představitelé potvrdili, že země jsou „opravdovými přáteli a nadále jimi zůstanou.“ Berisha vyjádřil vděk za komplexní podporu Turecka v Albánii, dále za podporu v členství v NATO a pomoc Kosovu a jeho mezinárodnímu uznání. Dále Berisha ocenil vynikající spolupráci a cennou pomoc v resortu obrany a turecké investice v Albánii, které v posledních 5 letech vzrostly nejméně šestinásobně. Gül potvrdil, že Turecko bude i nadále podporovat Albánii ve všech směrech.
Hnutí Taliban oznámilo zabití 10 afghánských vojenských jednotek
Hnutí Taliban zaútočilo na základnu ve východním Afghánistánu a zabilo 10 příslušníků afghánských ozbrojených sil. Jednotky umístěné na základně byly vytrénovány s pomocí americké armády a měly za sebou pouze několik týdnů výcviku. Útoky Talibanu na afghánské jednotky mají za cíl ztížit výcvik afghánské ozbrojené síly a destabilizovat vládu prezidenta Hamida Karzaie. Další útoky byly v posledních dnech vedeny také proti americkým vojákům a jednotkám NATO v zemi.
Írán zablokoval prodej ropy do dvou řeckých rafinerií
Írán zablokoval prodej ropy do dvou řeckých rafinerií, Hellenic Petroleum (ELPE) a Motor Oil Hellas poté, co se firmám nepodařilo uskutečnit platby za dovoz ropy. O zprávě ve čtvrtek informovala íránská Press TV. Agentura Reuters informovala, že dle zdroje v ELPE nebylo možno platby za ropu uskutečnit kvůli sankcím uvaleným na Írán Spojenými státy americkými a Evropskou unii. EU uvalí celkové embargo na dovoz íránské ropy od 1. července. Ačkoliv USA osvobodily Japonsko a 10 evropských zemí včetně Řecka z finančních sankcí vůči Íránu, tato výjimka má jen malý význam, vzhledem k rostoucím problémům v placení za přepravu ropy prostřednictvím mezinárodních bank.
Spojené státy americké monitorují íránské aktivity v Afghánistánu
Americký deník The New York Times uvedl, že američtí představitelé a tajné služby se obávají vzrůstajícího vlivu Íránu v Afghánistánu. Domnívají se, že Írán najímá agenty, kteří mají za úkol podněcovat protiamerické nálady v Afghánistánu. Jednalo se především o situaci v zemi po incidentu s pálením Koránu. Velitel amerických jednotek v Afghánistánu generál John R. Allen uvedl v Kongresu Spojených států amerických, že Írán může americkou pozici v Afghánistánu ohrozit, pokud se k tomu rozhodne. Zatím to ale Írán podle generála Allena neudělal, přesto varoval před možností, že Írán dodá afghánským povstalcům sofistikované zbraně.
Syrská armáda pokračuje v boji
Ačkoli syrský ministr zahraničí Walid al-Moualem přislíbil stažení vojenských jednotek z měst a obcí a ukončení násilí v zemi, tak syrské vojenské jednotky dále pokračují v boji. Syrská armáda zahájila vojenské operace na předměstí Damašku a v dalších městech. Syrská observatoř lidských práv, sídlící v Londýně prohlásila, že se jedná o jednu z největších vojenských operací od začátku povstání. Spojené státy americké mají obavy, že Sýrie nezvládne svůj závazek splnit.
Írán ukončil prodej ropy dvěma klíčovým řeckým podnikům
Írán oznámil ukončení prodeje ropy pro společnosti Hellenic Petroleum a Motor Oil Hellas pro jejich neschopnost splácet své nákupy. Podle odborníků by tento krok mohl významně zvednout ceny pohonných hmot v Řecku a tím tak ještě více prohloubit řeckou hospodářskou krizi.