Irák a OSN podepsaly novou dohodu o táboru Ashraf pro íránské disidenty, který bude leží v blízkosti Bagdádu. Důvodem je rozhodnutí iráckého premiéra Nuriho al-Malika o roční lhůtě na odstranění zhruba 3400 Íránců nepřátelských vůči současné íránské vládě z Iráku. OSN ve svém prohlášení uvádí, že vláda Iráku přistoupila na memorandum o porozumění a humanitárním a mírovém řešení obyvatel zmíněného tábora s tím, že se zavazuje držet Íránce pod ochranou a přesunout je do tranzitní stanice, ze které OSN bude zařizovat azylová řízení pro tyto uprchlíky.
Archiv rubriky: Írán
USA nabízejí 10 milionů dolarů za dopadení sponzora Al-Kaidy
USA nabízejí odměnu až 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení teroristy Yasin al-Suri. Al-Suri je zodpovědný za převod peněz pro Al-Kaidu a za hledání rekrutů z Íránu, Pákistánu a Afghánistánu. Je to poprvé, kdy se bezpečnostní složky takto zaměřily na sponzora teroristické organizace.
Kandidát republikánů na prezidenta USA označil Írán za „vůdce zla“
Republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney v rozhovoru pro The Wall Street Journal označil íránské vedení za „zlo“ a prohlásil, že pokud bude zvolen, „zbaví Írán jeho režimu“. „Záměrem Íránu je vytvoření říše zla na základě zdrojů Středního východu,“ prohlásil republikán Romney a dále řekl, že nesouhlasí s prezidentem Barackem Obamou, který řekl že USA mají společné zájmy se všemi lidmi na světě – „Existují lidé, kteří jsou zlí. Lidé, kteří mají jako svůj záměr podrobení a potlačování jiných lidí, ale Amerika je dobrá,“ reagoval Romney.
Írán zahájil desetidenní námořní cvičení u nejdůležitějšího ropného tranzitu na světě
Íránské námořnictvo zahájilo cvičení v úžině Hormuz, která je podle analytiků celého světa velkou slabinou Západu. Někteří analytici a diplomaté jsou totiž přesvědčeni o tom, že v případě vypuknutí konfliktu Západu s Íránem by mohla íránská armáda obsazením úžiny Hormuz uzavřít nejdůležitější tranzitní ropnou stanici na světě. Írán totiž již v minulosti oznámil, že by mimo jiného tuto úžinu obsadil jako odpověď na americký či izraelský útok.
Turecká spolupráce s Evropskou unii je ohrožená důsledkem francouzského zákonu o genocidě
Turecko už několik dnů hrozilo sankcemi, pokud francouzští poslanci schválí zákon, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy. Turecký ministr pro Evropskou unii Egemen Bagis teď hrozí bojkotem francouzského zboží. „Turecký národ je emocionální a dokáže reagovat. Turci si mohou vybírat v jakých obchodech budou nakupovat,“ řekl ve svém prohlášení. Ve Francii dnes žije půl milionu Arménu, kteří dle polského listu Gazeta Wyborcza, mají mnohem silnější lobbisty než francouzští Turci. Francouzští komentátoři připomínají, že Evropská unie, jejíž vztah s Tureckem je nyní ohrožen, zemi potřebuje ve strategických rozhovorech se syrským diktátorem a ke kontrole íránského rozvoje jaderného programu. Proti novému zákonu se vyhradili i historici, kteří tvrdí, že tímto způsobem je jim znemožněno pátrat po historické pravdě. Turecko, které se snaží stát členem EU již více jak 60 let, ztratilo naděje na vstup. Především Francouzi a Němci totiž s tímto krokem nesouhlasí. Dle tureckého velvyslance Candana Azera se turecko-francouzské vztahy zhoršily poté, co se francouzským prezidentem stal Nikolas Sarkozy, který dává jasně najevo své stanovisko nesouhlasu s tureckým vstupem do EU.
Írán blokuje britskou internetovou stránku ministerstva zahraničí
Teherán tak zamítl přístup ke stránce britského velvyslanectví v Íránu. Tato stránka by údajně měla být od dneška připsaná na seznam cenzurovaných internetových zdrojů. Tento krok upevnil napětí mezi Velkou Británii a Íránem poté, co Íránci zaútočili na britské velvyslanectví ve své zemi. Britský ministr zahraničí William Hague řekl, že blokování webových stránek je „kontraproduktivní“. Varoval, že Británie bude pokračovat v jednání s íránským lidem, „a to i prostřednictvím internetu.“
Írán vyzval OSN k vyslání inspektorů MAAE na kontrolu svého jaderného programu
Írán vyzval OSN k vyslání inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), aby navštívili a zkontrolovali íránská jaderná zařízení. Írán je prý připraven k diskusi ohledně svých sporných jaderných ambic. Pro agenturu Reuters o tom informoval íránský diplomat. Podle západních diplomatů se ale jedná pouze o zdržovací manévr Íránu s cílem získat čas a uvolnit alespoň částečně mezinárodní tlak.
USA zabrání Íránu ve vývoji atomové bomby, uvedl americký ministr obrany
Americký ministr obrany Leon Panetta oznámil, že pokud Írán zahájí vývoj jaderných zbraní, USA učiní kroky k zastavení této činnosti. Během rozhovoru pro CBS uvedl, že Teherán by mohl postavit bombu za méně než rok. Zdůraznil, že pokud by země bombu vlastnila, Izrael i USA by se dostaly do přímého ohrožení. Přesto uvedl, že dosud nic nenasvědčuje tomu, že by se Írán pro tento krok rozhodl.
Írán oznámil připravenost přestěhovat svůj jaderný program
Íránský brigádní generál Gholamreza Jalali pro íránskou agenturu Mehr řekl, že íránské revoluční gardy se připravují na přenesení jaderného výzkumu a zařízení na obohacování uranu do bezpečnějších lokalit tak, aby nemohlo dojít k narušení vývoje zahraničními tajnými službami. Izrael a USA již tradičně zopakovaly, že pokud diplomacie selže, jsou připraveny použít vojenskou akci k zastavení íránského jaderného programu, který má dle jejich tvrzení za cíl vyrobit atomovou bombu.
Bývalý viceprezident USA kritizuje prezidenta Obamu: „Letadlo v Íránu mělo být hned zničeno.“
Bývalý americký viceprezident Dick Cheney kritizuje současného prezidenta USA Baracka Obamu za to, že nenařídil okamžité zničení ztraceného bezpilotního letadla v Íránu. Podle jeho slov se tak mělo stát dříve, než íránská armáda ukořistí a naklonuje nejnovější technologie umístěné v tomto letadle, a to například leteckým útokem.
Americký prezident poprvé přiznal ztrátu bezpilotního letounu nad Íránem
Americký prezident Barack Obama poprvé přiznal ztrátu amerického bezpilotního letadla v Íránu a vyzval íránskou vládu, aby sofistikované špionážní letadlo navrátila. Jde tak o první oficiální přiznání ztráty nejutajovanějších technologií v této oblasti. Írán zachycení letadla oznámil již dříve a jeho zprávy USA popíraly, nyní ovšem odmítá návrat letadla a zároveň oznámil, že již rozpoznal téměř všechny americké systémy v letounu s tím, že je využije pro své účely, aniž by je poskytl zahraničí. Americký prezident odmítl komentovat, jak se letoun USA dostal do íránského vzdušného prostoru, zatímco Írán hovoří o jasné intervenci, kterou hodlá řešit dle mezinárodního práva. Vojenští experti pak přiznávají, že jde o významnou ztrátu z hlediska vojenských technologií a že v Pentagonu existují obavy z okopírování těchto technologií íránskou armádou.
Izrael volá po zničujících sankcích na Írán, pád syrské vlády pak prý bude „požehnáním“
Izraelský ministr obrany Ehud Barak prohlásil na konferenci Světová politika ve Vídni, že je „čas pro urgentní, koherentní a paralyzující“ kroky zaměřené na íránský ropný průmysl. Přičemž zdůraznil potřebu „přímého útoku“ na íránskou centrální banku s cílem izolovat Írán od zbytku světa. Dále izraelský ministr předpověděl pád syrské vlády v několika týdnech, což označil za „požehnání pro region“.
Írán: „Sankce na vývoz ropy EU neuvalí.“
Íránský ministr ropného průmyslu Rostam Qasemi uvedl, že je téměř jisté, že EU neuvalí sankce na vývoz íránské ropy. Důvodem je podle něj fakt, že Írán je jedním z nejdůležitějších světových vývozců a sankce by ohrozily celý globální trh. Stejně tak zmínil, že Evropa je na dodávkách ropy z jeho země silně závislá a i v případě, že by sankce uvalila, pro Írán není problém ztracený evropský trh nahradit. Naopak pro EU by podle íránské ministra vyvstal závažný problém.
Írán přislíbil propříště lepší ochranu diplomatů
Írán do budoucna slíbil lepší ochranu pro diplomaty a oznámil, že již nedovolí žádné opakování útoku, k jakému došlo minulý týden na britském velvyslanectví. Podle svého prohlášení si je Írán vědom, že to poškozuje jeho již tak napjaté vztahy s Evropou a odmítá účast na útoku, který označuje za zcela spontánní. Kvůli útoku, o kterém Velká Británie tvrdí, že musel být veden s podporou íránské vlády, čelí Írán kritice, a kromě Velké Británie své velvyslance z Íránu odvolalo i Německo a Norsko. Britové dále vyhostili íránskou diplomatickou misi z Londýna. Pravdou ovšem zůstává, že 2 dny před útokem íránský parlament odhlasoval zrušení diplomatických vztahů s Velkou Británií.
Senát USA schválil sankce proti Íránu
Jednomyslně schválené sankce ekonomického charakteru by se měly vztahovat především na íránský ropný průmysl. Sankce zahrnují zákaz pro zahraniční společnosti, které tak nebudou moci uzavírat jakékoliv obchodní dohody s íránskou centrální bankou. Tento krok, ve snaze zabránit Íránu v údajném snažení se o výrobu atomových zbraní, následuje po podobných sankcích uvalených na tuto zemi ze strany Evropské unie. Postihy proti Íránu odhlasované senátem však ještě musí schválit prezident Barack Obama, který je k celé otázce velmi skeptický.
Rada ministrů zahraničí bude řešit Írán a nová opatření proti němu
Rada ministrů zahraničí EU bude dnes řešit nová opatření proti Íránu. Jednat se má o společné reakci na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Očekává se, že Velká Británie bude po poslední diplomatické roztržce usilovat o další sankce proti íránskému energetickému sektoru.
Jordánsko odsoudilo Írán za útok na britskou ambasádu
Jordánsko odsoudilo úterní útok na velvyslanectví Velké Británie v Teheránu, přičemž jordánské ministerstvo zahraničí zdůraznilo důležitost zachovávání bezpečnsoti všech diplomatických misí po celém světě. Podle Jordánska by také Írán měl nést právní odpovědnost za tento incident.
Velká Británie vyhostila íránské diplomaty, Írán hrozí silnou odvetou
Velká Británie vyhostila členy íránské diplomatické mise jako „personas non gratis“ („osoby nežádoucí“) kvůli útoku na svou ambasádu v Teheránu, kterou již britští diplomaté opustili. Podle britského ministra zahraničí Williama Hague k útoku na britskou misi nemohlo dojít bez souhlasu íránské vlády. Jedná se zatím o nejhorší diplomatickou roztržku mezi Velkou Británií a Íránem ve stínu zhoršujících se vztahů Íranu se Západem, který Írán obviňuje z cíle vytvořit jadernou zbraň. Írán již Britům vzkázal, že vyhoštění jeho diplomatů povede k odvětě. Íránští diplomaté zatím po celé Evropě čelí protestům ze strany místních vlád proti incidentu v Teheránu, zatímco některé státy jako Německo již ukončily své diplomatické zastoupení v Íránu.
Německo dočasně odvolalo svého velvyslance v Íránu
Berlín označil včerejší útok íránských demonstrantů na britské velvyslanectví v Teheránu za nepřijatelný. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle uvedl, že jeho země podporuje Velkou Británii jako svého evropského partnera, a zároveň zdůraznil, že mezinárodní právo vyžaduje zabezpečení ochrany zahraničních ambasád. Německo je jednou ze šesti světových mocností, které se podílí na jednáních o íránském jaderném programu.
Norsko uzavřelo svou ambasádu v Íránu
Mluvčí norského ministerstva zahraničí, Hilde Steinfeldu, informoval o tom, že Norské království se rozhodlo z bezpečnostních důvodů uzavřít své velvyslanectví v Teheránu v souvislosti se včerejším útokem íránských demonstrantů na ambasádu Velké Británie. Norský diplomatický personál bude tak z Íránu v nejbližší době evakuován.
Velká Británie evakuovala veškerý svůj personál z Íránu
Poté, co byla včera napadena a vypleněna britská ambasáda v Teheránu íránskými demonstranty, kteří odsuzují sankce uvalené Velkou Británií, byli z Íránu evakuováni všichni britští zaměstnanci velvyslanectví. Obě dvě budovy jsou poškozeny a většina majetku včetně osobních věcí personálu byla vyrabována a zabavena. Velká Británie oznámila, že je útokem zcela šokována, a varovala Írán před vážnými důsledky. Zároveň byla také vypovězena íránská diplomatická mise z Londýna.
V Íránu dav napadl britskou ambasádu – byla spálena vlajka Velké Británie
Íránští demonstranti, protestující proti sankcím ze strany Velké Británie, vnikli do budovy britského velvyslanectví v Teheránu, kde odstranili britskou vlajku a spálili ji, zatímco nad budovou vyvěsili vlajku Íránu.oken britského velvyslanectví. Íránský parlament mezitím již odhlasoval omezení diplomatických vztahů s Brity.
EU připravuje nová opatření proti Íránu
Evropská unie připravuje nové omezující opatřeních vůči Íránu v rámci sdílení obav USA z jaderného programu Teheránu, oznámil to předseda Evropské rady (EC) Herman Van Rompuy. Předseda EC Van Rompuy neposkytl podle Reuters informace o plánovaných sankcích poté, co se setkal s prezidentem USA Barackem Obamou, ale ve společném prohlášení EU a USA o „hlubokém znepokojení z íránského jaderného programu“ se hovoří i o možných vojenských aspektech kroků proti Teheránu.