Írán oznámil ukončení prodeje ropy pro společnosti Hellenic Petroleum a Motor Oil Hellas pro jejich neschopnost splácet své nákupy. Podle odborníků by tento krok mohl významně zvednout ceny pohonných hmot v Řecku a tím tak ještě více prohloubit řeckou hospodářskou krizi.
Archiv rubriky: Írán
Írán odebral akreditaci agentuře Reuters po odvysílání mylné zprávy
Írán vyzval 11 zaměstnanců zpravodajské agentury Reuters, aby vrátili novinářské karty, a zrušil agentuře akreditaci poté, co Reuters odvysílala mylnou zprávu o tréninku nájemných vražedkyň v Íránu. Omyl vznikl špatným slovosledem v titulku. Šéfredaktor agentury Reuters Stephen Adler přiznal omyl a nyní se snaží obnovit akreditaci v Íránu. Írán to považuje za záměrnou manipulaci s cílem poškodit zemi v očích světové veřejnosti.
Jihoafrická republika dováží dále rekordní množství íránské ropy
Jihoafrická republika (JAR) v únoru 2012 podle nových informací dovezla z Íránu rekordní množství 417 000 tun ropy za 364 milionů dolarů poté, co v lednu 2012 byl dovoz na nule, neboť od října 2011 razantně klesal. Měsíční průměr importu íránské ropy byl v hodnotě 280 milionů dolarů a Írán byl dlouhodobě největším dovozcem ropy do JAR. Nová fakta ohledně dovozu ropy z Íránu jsou tak v přímém rozporu s dosavadními tvrzeními jihoafrických představitelů o tom, že dovoz ropy z Íránu se omezuje a končí.
Zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan shání podporu pro svůj návrh řešení konfliktu v Sýrii
Zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan navštíví Teherán, kde bude shánět podporu pro svůj šestibodový program, který by měl vyřešit konflikt v Sýrii. Kofi Annan se pokouší sehnat co největší mezinárodní podporu, především v arabském regionu. Již navštívil Káhiru, Doha, Moskvu, Ankaru a Peking. Syrský prezident Bashar al-Assad prohlásil, že syrská vláda udělá vše pro to, aby se podařilo plán splnit.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že čas na mírové řešení íránského jaderného programu se krátí
Na tiskové konferenci během konference o bezpečnosti v Saúdské Arábii prohlásila, že čas, po který jsou Spojené státy ochotny řešit otázku íránského jaderného programu, se krátí. Otázku, zdali budou řešit Spojené státy americké tento problém vojensky, pomůže vyřešit další kolo rozhovorů mezi velmocemi 13. dubna v Istanbulu. Hillary Clinton oznámila, že je na Íránu, aby udělal vstřícný krok a, že Spojené státy americké na tento krok nemohou čekat příliš dlouho, protože hrozba Íránu jako jaderné velmoci je příliš velká. USA zatím stupňují ekonomické sankce vůči Íránu.
CIA se domnívá, že Al Quaeda posiluje
Po smrti jednoho z vůdců Al-Kaidy Anwar al-Awlakiho se podařilo teroristické organizaci se reorganizovat a nyní posiluje svoji pozici na Arabském poloostrově. Vysoký představitel CIA řekl, že Al-Kaida nabírá na síle a získává další bojovníky džihádu. Podle CIA je nebezpečím hlavně pro Jemen, kde je silně nestabilní politická situace a do země proniká vliv Íránu a Al-Kaidy.
Americký ministr obrany Leon Panetta se vyslovil proti škrtům v armádním rozpočtu
Během návštěvy výsadkové námořní lodi USS Peleliu prohlásil americký ministr obrany Leon Panetta, že pokud Kongres Spojených států amerických přijme navrhované rozpočtové škrty, tak ohrozí bezpečnost země. Poukázal na nově se vynořující bezpečnostní hrozby, především Írán. Upozornil, že pokud Izrael zaútočí na Írán, tak může k válce dojít brzy a Spojené státy budou potřebovat armádu s dostatečným rozpočtem.
Prezident USA B. Obama vyzval k dalšímu stupňování sankcí vůči Iránu
Podle vyjádření amerického prezidenta B. Obamy bude možné zvýšenou produkcí a využitím krizových zásob vykrýt chybějící část dodávek z Íránu. Ve svém vyjádření prohlásil, že „bude velmi pozorně sledovat celou situaci, aby se ujistil, že se trh bude schopen přizpůsobit snížení nabídky ropy a ropných produktů z íránských zdrojů.“ O možném použití krizových zásob ropy hovořil B. Obama již při březnové návštěvě britského ministerského předsedy ve Spojených státech. Podle zpráv z minulého týdne o této možnosti uvažuje i Francie. Prezident B. Obama se v předvolebním období pohybuje na hraně mezi dvěma požadavky amerických voličů, které jsou vzájemně provázané. Na jedné straně veřejnost očekává tvrdý postup vůči islámské republice, na straně druhé neustále vzrůstá nespokojenost se zvyšováním cen pohonných hmot, které však přímo souvisí s nejistou situací okolo íránského jaderného programu.
Uruguay je připravena zahájit barterový obchod s Íránem
Uruguayský ministr zemědělství Tabaré Aguerre oznámil, že jeho země je připravena uzavřít s Íránem barterovou dohodu na export rýže do Íránu výměnou za íránskou ropu. Uruguay je největším latinskoamerickým vývozcem rýže a v roce 2011 do Íránu exportovala 90 000 tun rýže.
Polský ministr zahraničí varoval před válkou s Íránem
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski to uvedl ve svém projevu k parlamentu, jenž se týkal polských zahraničně-politických cílů v příštích čtyřech letech. Ministr také prohlásil, že podporuje právo Izraele na existenci a podpořil dialog mezi Izraelci a Palestinci. Očekávanému tématu ohledně vnitřní situace v Sýrii se ale vyhnul.
Výsledek jednání Turecka a Íránu ohledně iránského jaderného programu
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan navštívil Írán za účelem schůzky s iránským viceprezidentem a ministrem zahraničních věcí. Turecká strana vyjádřila svůj negativní postoj vůči uvalování sankcí na Írán. Upřednostňuje tak diplomatické řešení situace. Na to reagoval íránský viceprezident poděkováním za vyjádřenou podporu. Zároveň se ale Turecko přidalo k projektu radarového štítu NATO, jehož provoz byl zahájen v lednu letošního roku. Přestože Írán prozatím nevykazuje jakékoliv tendence k ústupkům od svého jaderného programu, očekává obnovení jednání se světovými mocnostmi během setkání, ke kterému má dojít 13. dubna v Turecku.
V Iráku zasedá summit Ligy arabských států – došlo k raketovým útokům
V Bagdádu, kde probíhá summit Ligy arabských států po více než 20 letech, došlo ke třem raketovým útokům, a to i přes masivní bezpečnostní operace. K prvnímu výbuchu došlo před íránskou ambasádou přímo na hranici tzv. zelené zóny, kde lídři arabských států zasedají, další dva útoky pak zasáhly západní a střední Bagdád. Podle současných informací nebyl nikdo zraněn, ovšem byla poškozena budova velvyslanectví Íránu, který má podle politických komentátorů se současnou iráckou vládou vedenou šíitským premiérem Nurim al-Maliki poměrně úzké vztahy.
Země BRICS schvalují pouze politické řešení ohledně íránského jaderného programu a krize v Sýrii
Skupina BRICS sdružující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku se shodla na tom, že podporuje pouze dialog v řešení probíhající krize v Sýrii, a další rozhovory o íránském jaderném programu. Prohlášení učinil na závěr summitu skupiny BRICS v Dillí indický premiér Manmohan Singh.
Katar odmítá útok na Írán a případné poskytnutí svého území k jeho uskutečnění
Katarský premiér Hamad bin Jassem Al-Thani prohlásil, že Katar nikdy neumožní žádnému státu, aby bylo jeho území využito pro útok na Írán. Katarský premiér dále zdůraznil, že Katar se staví proti jakémukoliv útoku na Írán. V Kataru se v současnosti nachází centrální americké velitelství (CENTCOM) zodpovědné za operace amerických jednotek na Blízkém východě, v severní Africe a ve střední Asii. USA v současnosti mají své stálé vojenské základny v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Ománu, Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Jordánsku a dále i v Pákistánu a některých státech střední Asie.
Irák a Írán jsou proti zahraniční intervenci v Sýrii
Irácký ministr zahraničí Hoshyar Zebari uvedl, že Irák odmítá v zájmu zachování syrské jednoty jakýkoliv cizí zásah do vývoje v Sýrii a podporuje národní dialog a diplomatické řešení, které nyní představuje společný vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan. Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi pak v Teheránu při jednání se zvláštním vyslancem syrského prezidenta Faisalem Meqdadem uved, že Írán je připraven pomoci v jednáních Sýrie s OSN a Ligou arabských států, a varoval před zahraniční intervencí.
Turecký premiér v Íránu řeší íránský jaderný program
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan do Íránu dorazil ze summitu o jaderné bezpečnosti, který se konal v Jižní Koree. Turecký premiér se setká s íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem a dalšími íránskými představiteli, přičemž se očekává, že budou jednat o íránském jaderném programu. USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo se již dříve shodly na dalším společné jednání s Íránem o jeho jaderném programu 13. dubna v Turecku.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii se připravuje na jednání s Íránem
Yukiya Amano, nejvyšší představitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii se na rozdíl od svého předchůdce, domnívá, že vše nasvědčuje, že Írán se angažuje ve výrobě jaderné bomby. Vyslanec Íránu Ali Asghar Soltanieh řekl, že Írán se nepokouší vyrobit jadernou bombu, ale nevzdá se nikdy svého programu na obohacování uranu. Írán odmítl vstup Mezinárodní agentury pro atomovou energii do svých nukleárních laboratoří. Odmítnutí zdůvodnil Ali Asghar Soltanieh tím, že nemůže komukoli, kdo si řekne povolit přístup do íránských vojenských prostorů. Vzájemné rozhovory budou v následujícím měsíci pokračovat.
Společnost Shell má potíže s platbou za íránskou ropu
Společnosti Shell se nedaří zaplatit její současný dluh vůči Íránu, který se pohybuje okolo 1 miliardy USD, což představuje platbu za zhruba 8 miliónů barelů ropy. Situace je způsobena finančními sankcemi, které byly na Írán uvaleny Spojenými státy a Evropskou unií v souvislosti s jeho jaderným programem a díky kterým je nyní téměř nemožné využít pro platbu obvyklé bankovní cesty. Podle zdrojů ze společnosti se firma snaží udržet rovnováhu mezi dodržením sankcí a uchováním dobrých vztahů s islámskou republikou, která je druhým největším producentem ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Royal Dutch Shell je v současnosti druhým největším íránským korporátním klientem – denně vyveze ze země přes sto tisíc barelů ropy.
Účastníci mítinku v Soulu se shodli na trvající hrozbě jaderného terorismu
Prezident Spojených států Obama a další řečníci se shodli, že největší hrozbou světovému míru zůstávají i nadále atomové zbraně „v nesprávných rukou“. Americký prezident tak dle mnohých účastníků mířil na Írán a Severní Koreu. Dále byla probrána agenda týkající se ochrany jaderných zařízení, mírového využití jaderné energie a pašování jaderného materiálu, zejména vysoce obohaceného uranu.
Amnesty International: Počet poprav v roce 2011 vzrostl na 676
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty Intenrational (AI) ve své zprávě uvádí, že za rok 2011 bylo popraveno nejméně 676 osob. Nárůst byl dle organizace zaznamenán především v Iráku, Íránu a Saúdské Arábii. Právě Írán dle AI nepřiznal nejméně 274 poprav. AI se také vyjádřila, že nejvíce poprav nadále probíhá v Číně, většina jich však zůstává utajená. Oproti roku 2010 přesto počet zemí, které přistoupily k popravám, klesl o tři na 20 zemí.
Pákistán postaví plynovody do Afghánistánu, Turkmenistánu a Indie stejně jako do Íránu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari na konferenci o regionální hospodářské spolupráci v Afghánistánu (RECCA-V) v hlavním městě Tádžikistánu zdůraznil, že Pákistán z každou cenu dokončí projekt společného plynovodu s Íránem (Iran-Pakistan IP) a stejně tak že se zavazuje k vytvoření stejných regionálních plynovodů s Turkmenistánem, Afghánistánem a Indií (TAPI).
Americký prezident a turecký premiér se sešli v Soulu
Prezident USA Barack Obama a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se sešli při jednání prezidenta USA 25. března v jihokorejském Soulu. Dle prohlášení prezidenta USA budou obě země nadále spolupracovat v otázkách řešení současné krize v Sýrii. U otázky íránského jaderného programu pak mají dle slov prezidenta Obamy USA s Tureckem „podobné názory“ na to, že Írán „musí plnit své závazky“. Prezident Obama také otevřel otázku náboženských svobod v Turecku a turecký premiér Erdogan se ujistil, že USA nadále stojí na straně Turecka v boji proti Kurdské straně pracujících (PKK), kterou Turci považují za teroristickou organizaci.
Bývalý šéf MAAE: „informace o plánech Íránu vytvořit jadernou zbraň jsou převážně z Izraele a USA“
Bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Hans Blix v rozhovoru pro katarskou televizi Al-Jazeera zkritizoval zprávu MAAE z 8. listopadu 2011 o tom, že Írán vyvíjí aktivity, které by mohly vést ke snaze získat jadernou zbraň. Podle Hanse Blixe totiž MAAE získávala pro tuto zprávu informace převážně z amerických a izraelských zdrojů. „Můj názor je, že informace, ze kterých MAAE vychází, by měly být posuzovány velmi pečlivě a kriticky,“ prohlásil Blix a uvedl pro příklad události v Iráku, kde se často vycházelo z informací, které byly později vyvráceny nebo nepotvrzeny.