Mezinárodní energetická agentua (IEA) tak reaguje na nedávné znárodnění ropné společnosti YPF, kterou kontroloval španělský Repsol. Právě znárodnění YPF by, podle agentury, mohlo negativně ovlivnit chuť mezinárodních firem v zemi investovat. Tyto společnosti do Argentiny láká především nově objevené zásoby v ropném poli Vaca Muerte.
Archiv rubriky: Latinská Amerika
Argentinský senát schválil zákon o ,,důstojné smrti“
Tento zákon umožňuje těžce nemocným a jejich rodinám více možností v rozhodování o ukončení života. Eutanázii však stále nepovoluje. Díky novému zákonu tak rodiny nemusí vyhledávat soudce, který by nařídil lékařům odpojení od přístrojů. Právě získání takového povolení je v některých regionech Latinské Ameriky velice těžko sehnatelné, kvůli silnému odporu římsko-katolické církve. Argentinská poslanecká sněmovna zákon odhlasovala již minulý rok. Zákon prošel oběma komorami parlamentu především proto, že je v něm výslovně zakázána eutanázie.
Španělský Repsol zveřejnil své příjmy
Španělská společnost Repsol zveřejnila své příjmy, ve kterých zahrnula i ztráty, které plynou ze znárodnění argentinské ropné společnosti YPF. V prvním čtvrtletí letošního roku společnost Repsol včetně YPF inkasovala na 792 milionů EUR, což je o 3,5% více, než loňský rok. Bez argentinské YPF příjmy Repsolu činily 643 milionů EUR. I tato částka je vyšší, než loňský rok a to o 12,4%. Důvodem takového nárůstu příjmů společnosti je především vyšší cena ropy a LPG.
Ekvádorský prezident kritizuje Organizaci amerických států
Ekvádorský prezident Rafael Correa kritizuje především Inter-americkou komisi pro lidská práva (IAHRC), která funguje pod hlavičkou Organizace amerických států (OAS). Prezident hodlá kritiku přednést s generálním tajemníkem OAS José Miguelu Inzulzovi. Podle prezidenta Correy IAHRC aplikuje anglo-saskou vizi lidských práv, která ukazuje Ekvádor a další země Latinské Ameriky ve špatném světle. Prezident Correa tak navazuje na prezidenta Venezuely Hugo Cháveze. Ten již dříve vyzval Radu státu, aby Venezuela vystoupila z IAHRC. Země dále navrhla, aby státy Latinské Ameriky založili vlastní komisi pro lidská práva, nejlépe pod hlavičkou Unie jihoamerických národů (UNASUR) nebo organizace CELAC.
Argentinský vice-prezident zve americké firmy, aby investovaly do ropné společnosti YPF
Argentinský vice-prezident Amado Boudou vyzval americké firmy ropného sektoru, aby investovaly do nedávno znárodněné společnosti YPF. Podle něj vláda prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner připravila ,,výborné podmínky pro společné podniky v energetice“. Administrace prezidentky Fernández de Kirchner doufá, že objevení naleziště ropy v Patagonii přiláká investory a Argentina by tak mohla získat nejmodernější know-how v energetickém sektoru.
Čína je první státem těžícím v hlubokých vodách Jihočínského moře
Těžba ropy a zemního plynu byla zahájena v oblasti nacházející se přibližně 320 km od Hongkongu, v hloubce 1500 metrů. Náklady projektu se vyšplhaly témeř na jednu miliardu USD, konstrukce trvala více než tři roky. Jedná se o první nezávislou těžbu tohoto druhu, která má mimo jiné poukázat na svrchované právo Číny v této mořské oblasti. Odborníci tvrdí, že v oblasti Jihočínského moře se nachází 23 až 30 miliard tun ropy. Uvádí také, že až 70% těchto zásob ropy a zemního plynu se nachází právě v oblasti hlubokých vod. Zásoby Jihočínského moře představují pro Čínu až třetinu celkových zdrojů zásob těchto surovin. Mezi klíčové těžaře v hlubokých vodách se v současnosti řadí tzv. zlatý trojúhelník, tedy oblast Mexického zálivu, Brazílie a západní Afriky. Získávání vlastních zdrojů je pro Čínu, jejíž spotřeba během minulých desetiletí rapidně vzrostla, zcela klíčová. Momentálně je země závislá na dovozu 55% ropy a 20% zemního plynu.
Latinskoamerický operátor América Móvil nabídl odkoupení 23,2% akcií nizozemské KPN
Nizozemská telekomunikační skupina KPN dostala nabídku od mexické telekomunikační skupiny América Móvil (AMX), která je jednou z pěti největších mobilních operátorů na světě. Ta již kontroluje 4,8 procenta akcií a nyní chce odkoupit dalších 23,2%. AMX nabídla za akcii KPN 8 eur. Největší mexický operátor také nedávno unikl placení pokuty od COFECO.
Falklandská obchodní komise na návštěvě Velké Britálnie
Během 3-denní návštěvy ve skotském Aberdeenu chce falklandská obchodní komise rozvinout investice v ropném sektoru a především know-how ropné politiky. Během návštěvy Velké Británie budou tak zástupci Falklandských ostrovů jednat se zástupci několika severomořských firem o případných investicích do falklandského ropného průmyslu. Informaci přinesl deník The Scotsman.
Ředitel argentinské pobočky Gas Natural nemá obavy ze znárodnění
Prezident španělské energetické společnosti Gas Natural Rafael Villaseca oznámil, že se domnívá, že investice podniku Gas Natural v Argentině nebudou znárodněny a nepostihne je tak stejný osud, jako ropnou společnost YPF, která byla kontrolována španělským Repsolem. Podle prezidenta Villasecy se společnost Gas Natural v Argentině příliš neangažuje a tudíž její investice v zemi nejsou vysoké.
Hlavním exportním produktem Peru se stalo zlato
Zlato tak na postu hlavního exportního produktu země vystřídalo měď. Během prvního trimestru letošního roku země prodala zlato za 2,6 mld USD, což je 23% celkové částky, kterou Peru za své vyvážené produkty získalo. Celosvětově je tato země na 6. pozici hlavních vývozců zlata a 2. největší producent mědi a stříbra. V březnu letošního roku v zemi protestovaly tisíce lidí, proti tvrdším sankcím za nelegální těžbu zlata.
Těžební společnost InMet odhalila plány pro rozvoj projektu Cobre Panamá
Podle plánů kanadské těžební společnosti InMet by měl rozvoj projektu Cobre Panamá vyjít na 6,2 miliardy USD, které by byly vyplaceny hotovostí nebo pomocí dluhů. Projekt Cobre Panamá se zaměřuje na těžbu mědi a molybdenu v Panamě. Společnost InMet na něj spolupracuje s jihokorejským konsorciem a plánuje, že doly Cobre Panamá bude vlastnit z 80%. V budoucnu ale nevylučuje možnost prodeje části projektu.
Podle bolivijského vice-prezidenta země za znárodnění zaplatí malou sumu, možná nic
Bolivijský vice-prezident Álvaro García Linea ujistil, že Bolívie zaplatí za znárodnění energetické společnosti Transportadora de electricidad (TDE) kompenzace. Ty by, podle počátečních předpokladů, neměly dosahovat vysokých částek. Vice-prezident García Linea dodal, že by se po posouzení ceny podniku mohlo stát, že Bolívie nebude muset platit nic. Vše uvedl na tiskové konferenci, která se konala po prvním kole vyjednávání s prezidentem španělské Red eléctrica española, která byla mateřskou společností TDE.
Prezident španělské společnosti Red eléctrica española míří do Bolívie
Důvodem cesty prezidenta společnosti Red eléctrica española (REE) José Folgada je vyjednávání s bolivijským ministrem energetiky a uhlovodíků Juanem José Sosou. Hovořit by měli o kompenzacích za znárodnění podniku Transportadora de electricidad (TDE), který byl dceřinou společností právě REE.
Bolívijská vláda souhlasí se zaplacením kompenzací za znárodnění energetické společnosti
Bolivijská vláda slíbila zaplacení kompenzací za znárodnění společnosti Transportadora de electricidad (TDE), která byla dceřinou společností španělské Red eléctrica española (REE). Stát by se tak mělo do 180 dnů od doby, kdy analytici vyčíslí cenu společnosti TDE a jejích investic. Společnost REE se nechala slyšet, že respektuje rozhodnutí bolívijské vlády tak dlouho, dokud bude jednat podle mezinárodního práva a dodrží vyplacení kompenzací.
Španělsko by si přálo, aby Argentina zaplatila za znárodnění ropné společnosti YPF
Španělský ministr zahraničí José Manuel García Margallo uvedl, že by ,,Argentina měla zaplatit za znárodnění ropné společnosti YPF, která byla z 51% kontrolována španělským Repsolem“. Jako příklad ministr uvedl oznámení o znárodnění bolivijské energetické společnosti Transportadora de electridad (TDE), který byla dceřinou společností Red electricidad española (REE) – bolivijská vláda totiž souhlasila s vyplacením kompenzací společnosti REE. Společnost Repsol před dvěma týdny oznámila, že Argentina za znárodnění YPF dluží společnosti Repsol na 10,3 miliard USD. Argentina, která s výší částky nesouhlasila, obvinila Repsol ze zakrývání dluhů.
Argentinská prezidentka jmenovala nového ředitele ropné společnosti YPF
Prezidentka Cristina Fernández de Kirchner dnes oznámila, že novým ředitelem zestátněné ropné společnosti YPF se stal Miguel Galuccio. Tento inženýr již dříve pro společnost YPF pracoval a kvůli svému novému titulu musel rezignovat na post v Integrovaném projektu Manay v Londýně.
Haitský senát schválil kandidáta Laurence Lamotheho jako nového premiéra
Po měsíci posuzování schválil haitský senát dosavadního ministra zahraničí Laurence Lamotheho za nového premiéra země. Na postu tak nahradil bývalého premiéra Garryho Conille, který na konci února rezignoval.
Venezuela navrhuje, aby země Latinské Ameriky a Karibiku vytvořily vlastní komisi pro lidská práva
Po té, co prezident Hugo Chávez požádal radu státu o vystoupení z Inter-americké komise pro lidská práva (IAHRC), ministr zahraničních věcí Venezuely Nicolás Maduro navrhl, aby země Latinské Ameriky a Karibiku založily vlastní komisi pro ochranu lidských práv. Podle ministra by měla být komise vytvořena pod hlavičkou organizace UNASUR nebo CELAC. Návrh ministr Maduro předložil právě na summitu Unie jihoamerických národů (UNASUR) v kolumbijském městě Cartagena de las Indias.
Argentinská poslanecká sněmovna odhlasovala schválení zákona o znárodnění ropné společnosti YPF
Od středy jednala argentinská poslanecká sněmovna o schválení zákona o znárodnění ropné společnosti YPF a o její dceřiné společnosti YPF Gas. Podle předpokladů byl zákon schválen. Nyní jej musí podepsat pouze prezidentka země Cristina Fernández de Kirchner, která minulý měsíc znárodnění společnosti oznámila. Tento krok zesílil napětí mezi Argentinou a Španělskem, jehož společnost Repsol kontrolovala 51% YPF. Španělsko již na znárodnění reagovalo zastavením dodávky argentinského bioetanolu a sóji.
Mezinárodní měnový fond nevidí tendence znárodňování v Latinské americké
Po znárodnění argentinské ropné společnosti YPF, která byla kontrolována španělským Repsolem, ohlásil bolivijský prezident Evo Moráles znárodnění bolivijské energentické společnosti Transportadora de electricidad (TDE). Ta byla dceřinou společností španělské Red electricidad española (REE). I přes to Mezinárodní měnový fond (MMF) nevidí v Latinské Americe tendence znárodňování důležitých podniků. Podle mluvčího MMF Gerry Rice je nejdůležitější fakt, že všechny země regionu budou i do budoucna udržovat příznivé podmínky pro zahraniční investice. To i přes to USA i EU během posledních dvou dnů vyjádřily obavy ze znárodnění TDE.
Mexický mobilní operátor América Móvil unikl pokutě 926 milionů USD
Nejdůležitější mobilní společnost Mexika América Móvil unikla placení pokuty ve výši 926 milionů USD, kterou jí udělila Komise pro hospodářskou soutěž (COFECO). América Móvil, která patří nejbohatšímu muži světa Carlosu Slimovi, byla obviněna z údajných monopolistických praktik. COFECO ale souhlasilo s upuštěním od pokuty za ústupky společnosti América Móvil, které obsahují i snížení poplatků za připojení konkurenčních sítí. América Móvil kontroluje na 80% mobilní sítě a 70% sítě pevných linek v Mexiku.
Brazílie zahájila operaci bojující proti zločinu v oblasti Amazonie
Na 8 500 jednotek brazilské armády se účastní operace, jejímž cílem je eliminovat organizovaný zločin v oblasti Amazonie. Plocha, která by těmito hlídkami měla být pokryta je široká 5 000 km. Akce s názvem Agata 4 vyvolala vlnu obav u sousední Venezuely. Podle brazilské armády byly ale všechny sousední státy Brazílie o operaci dostatečně informovány s předstihem a severní sousední země osobně navštívil gen. José Carlos Da Nardi z ministerstva obrany. Touto akcí si brazilská vláda slibuje i posílení svého vlivu v pohraniční oblasti.
Venezuela zvyšuje minimální mzdu
Dnes vešla v platnost první fáze zvýšení mezd po té, co prezident Hugo Chávez na začátku dubna tento fakt oznámil. V první fázi se mzdy zvyšují o 15%, v září o dalších o 17,5%. Po 1. září letošního roku bude minimální mzda činit 413,9 USD. Ze zvýšení mezd by mělo těšit na 4 miliony pracovníků. Podle poslance Daria Vivase minimální mzda v zemi bude po celkovém navýšení o 32,5% nejvyšší minimální mzdou v Latinské Americe.