Venezuelský prezident Hugo Chávez se na veřejnosti neukázal již 3 týdny poté, co se na Kubě podrobil operaci kvůli rakovině. Zdravotní stav prezidenta má být stabilní, nicméně opozice tvrdí, že vláda obyvatelstvu poskytuje zavádějící informace o stavu prezidenta Cháveze. Prezident by měl být znovu jmenován do funkce prezidenta po vítězství ve volbách, zatím není jasné, zdali mu jeho zdravotní stav dovolí ceremonie se zúčastnit. Předseda Národního shromáždění Diosdado Cabello uvedl, že by se ceremonie mohla posunout, což opozice rázně odmítla a označila za protiústavní.
Archiv rubriky: Jižní Amerika
V Chile vypovídala exprezidentka, důvodem je možné pochybení u varování před tsunami
Státní prokurátorka Solange Huerta, jenž vyšetřuje okolnosti spojené s tsunami z února v roce 2010, vyslýchala exprezidentku Michelle Bachelet. Bývalá prezidentka se mohla dopustit pochybení při varování před tsunami, jimž předcházelo zemětřesení o síle 8,8 stupňů Richterové škály. Exprezidentka Bachelet se na jednání, jež trvalo přibližně 2 hodiny, dostavila dobrovolně. Soudní proces začal z iniciativy pozůstalých, jejichž rodinní příslušníci zemřeli důsledkem zemětřesení nebo tsunami. Přírodní katastrofa připravila o život 525 lidí a ekonomika země utrpěla ztrátu ve výši 15 až 30 miliard USD.
Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland
V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.
Soudní dvůr OSN rozhodl osvobodit argentinskou loď Libertad
Mezinárodní tribunál OSN pro mořské právo rozhodl o vydání argentinské lodě, kterou více než dva měsíce zadržuje Ghana. Jedná se o vojenské plavidlo a nelze ho tedy využít jako zástavu. Nejpozději do 22. prosince musí loď opustit přístav. Ghana zadržela argentinskou loď Libertad v říjnu letošního roku, ghanský soud vyhověl žádosti mezinárodních věřitelů, kteří nechali plavidlo zadržet, neboť jim Argentina dluží peníze za dluhopisy vydané před rokem 2002. Záměrem zadržení bylo přinutit Argentinu, aby iniciovala vyjednávání s lidmi, kteří jsou odpovědní za problémy týkající se zmíněných dluhopisů.
Venezuelský prezident Hugo Chavez odletěl dnes ráno na Kubu podrobit se operaci
Prezident Chavez, který tento rok obhájil prezidentský mandát, se musí podrobit již čtvrté operaci rakoviny v oblasti pánve během 18 měsíců. Poslední operaci absolvoval v roce 2011 rovněž na Kubě. Opozice žádá podle ústavy o jmenování dočasného nástupce prezidenta Hugo Chaveze po dobu jeho nepřítomnosti. V říjnových prezidentských volbách zvítězil prezident Chavez, do nového šestiletého funkčního období by měl být znovu jmenován v lednu.
Světová banka poskytla půjčku pro lepší vysokoškolské vzdělání v Peru
Světová banka (SB) včera v rámci svého projektu PROCALIDAD, který má za cíl zvyšovat kvalitu vysokoškolského vzdělání, schválila půjčku ve výši 25 miliónů USD. Finance pomohou více než 250 institucím zlepšit akreditační proces, v zemi studuje na 1 milion Peruánců. Projekt by zároveň měl přispívat ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí v zemi.
Argentina získala více času na splácení dluhů
Latinskoamerická země dostala více času na vyjednávání se zahraničními investory, kteří se soudí za nevyplacení dluhopisů v hodnotě 1,3 miliard USD v roce 2011. Další soudní jednání proběhnou v únoru. Podle dřívějšího rozhodnutí soudu v New Yorku měla země do 15. prosince vložit požadované peníze na zvláštní účet, kde by s nimi nemohla disponovat, dokud nebude případ uzavřen. Argentinská prezidentka Cristina Fernandez de Kirchener to nazvala „soudním kolonialismem“ a uvedla, že do konečného rozhodnutí země „nevyplatí jediný dolar“. V roce 2001 Argentina nezvládla vyplatit 100 miliard USD na dluhopisech, od roku 2003 země restrukturalizovala enormní státní dluh dvakrát.
Kolumbie již nadále nebude uznávat jurisdikci Mezinárodního soudního dvoru
Rozhodnutí přichází 9 dní poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN překreslil námořní hranice v Karibiku ve prospěch Nikaragui, čímž ukončil několik dekád trvající spor o ostrovy San Andres. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uvedl, že změnit hranice mohou jen státy, nikoliv soud. Tím prezident Santos odstoupil od Bogotské deklarace podepsané v roce 1948. Nové hranice rozšiřují oblast Nikaragui o 70 000 kilometrů čtverečních, na jejichž dně by se mohla nacházet ropná ložiska.
Povstalci z FARC propustili na znak dobré vůle 4 čínské pracovníky
Tlumočník a 4 čínští pracovníci byli propuštěni skupinou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a předáni členům Červeného kříže poté, co byli drženi více než rok. Podle agentury Reuters jde o projev dobré vůle a ochoty k jednání s kolumbijskou vládou. FARC a vládní představitelé Kolumbie v posledních dnech vyjednávají na Kubě o ukončení 5 desetiletí trvajícího násilí. Na začátku mírových jednání vyhlásila skupina FARC dvouměsíční příměří.
Šéf bezpečnosti Sao Paula rezignoval, násilí ve městě za poslední rok vzrostlo
Antonio Ferreira Pinto rezignoval na svůj post šéfa bezpečnosti poté, co se násilí v brazilském městě Sao Paulo výrazně zhoršilo. Za posledních 40 dní zemřelo v ulicích města 260 lidí a 95 policistů bylo v tomto roce zavražděno. Podle analytiků je příčinou eskalace násilí vyhlášení nepsané války mezi místním gangem PCC a úzkou skupinou představitelů policie. Snaha bývalého šéfa bezpečnosti Ferreira Pinto sjednotit státní a federální jednotky se nezdařila.
V Bolívii probíhá sčítání lidu, po dobu sčítání byl nařízen zákaz vycházení z domu
Po 11 letech na popud bolivijského prezidenta Evo Morales probíhá sčítání lidu, na 10 milionů obyvatel muselo zůstat ve svých domovech. Pokud bude dům prázdný, bude podle vládního prohlášení vyvlastněn. Každý Bolivijec má být ve středu v místě, kde se narodil. Sčítání lidu má naznačit geografické přesuny obyvatelstva, předpokládá se, že ubylo lidí v hornických oblastech a zvýšil se naopak počet obyvatel v Santa Cruz. Důvod sčítání je i politický, podle nového rozložení obyvatelstva se bude volit do parlamentu.
Sporné ostrovy v Karibském moři přiřkla OSN Kolumbii, Nikaragua dostala větší námořní území
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN zamítl požadavek Nikaragui na ostrovy Roncador, Quitasueno, Serrana, Serranilla, Bajo Nuevo, Cayo Bolivar a Alburquerque, které zůstanou kolumbijské. Soud nicméně překreslil námořní hranice, když rozšířil nikaragujskou oblast. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos označil rozhodnutí ICJ rozšířit nikaragujskou námořní hranici za „protichůdný a špatný krok“. Nikaragujský protějšek Daniel Ortage rozsudek přivítal s tím, že „soud dává zemi jen to, co jí patří, a to tisíce kilometrů přírodních zdrojů“.
Mírové rozhovory na Kubě přinesly hned první den úspěch, povstalci z FARC přerušují boje
Povstalci ze skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) se dohodli s kolumbijskou vládou na mírových jednáních na Kubě, jenž má ukončit 5 desetiletí trvající boje, na vyhlášení tzv. vánočního dvouměsíčního příměří, které potrvá od úterý 20. listopadu do 20. ledna. Na mírovém jednání má být diskutováno 5 hlavních bodů: pozemková reforma, ukončení ozbrojeného konfliktu, garance vzniku politické opozice a občanské participace, ukončení obchodu s drogami a pomoc obětem konfliktu. Podle vládních dokumentů mělo od začátku bojů zemřít na 600 000.
V Argentině protestovaly tisíce lidí proti vládní politice
Tisíce demonstrantů se sešly v ulicích hlavního města Buenos Aires, aby vyjádřily svou nespokojenost s vládní politikou prezidentky Cristiny Fernandez de Kirchner, především s nárůstem inflace, vysokou kriminalitou a zvyšujícím se korupčním prostředím. Podle vládních dokumentů se inflace pohybuje kolem 12 %, analytici podle BBC předpokládají, že dosahuje vyšších čísel. Mezinárodní měnový fond (MMF) pohrozil zemi, že pokud nepředloží do prosince skutečná a relevantní data ohledně své ekonomiky, může Argentina čelit sankcím. Vláda odmítá, že by pokles ekonomiky byl způsoben její politikou, na vině má být globální ekonomická krize. Příznivci prezidentky Fernandez, která byla znovu zvolena v minulém roce, tvrdí, že protestů se zúčastnili lidí ze střední a vyšší třídy, kteří se bojí o svá privilegia.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Ekvádor: Velká Británie přestala zemi hrozit ve věci udělení azylu zakladateli Wikileaks
Tak se vyjádřil ekvádorský prezident Rafael Correa. Podle něj Ekvádoru, po udělení azylu zakladateli Wikileaks Julianu Assangeovi, nic nehrozí. Velká Británie se k věci vyjádřila se slovy, že ani nikdy zemi nehrozila. Ekvádorská ambasáda ve Velké Británii zároveň obdržela oficiální dopis, ve kterém Velká Británie vyzývá k „uklidnění situace“.
Kolumbijská vláda vyjednává o míru s levicovou guerrilou FARC
To potvrdil prezident Kolumbie Juan Manuel Santos. Jednání s nejznámější levicovou guerrilou FARC by tak mohla ukončit téměř 50 let trvající spor mezi oběma stranami. Prezident Santos i přes toto potvrzení nesdělil bližší informace. Podle místních médií ale zástupci obou stran již podepsali první smlouvy. Stát se tak mělo v kubánské Havaně.
Peru chce postavit letiště v blízkosti Machu Picchu
Peruánský prezident Ollanta Humala oznámil udělení zpracování plánů letiště v blízkosti města Cuzco. Toto letiště by mělo stimulovat turistický ruch do blízké památky Machu Picchu a pomoci tak nezaměstnanosti v regionu. Vláda hodlá do projektu investovat na 460 milionů dolarů. Nové mezinárodní letiště by mělo být umístěno ve městě Chinchero.
Ekvádor doufá v podporu od OAS ve věci udělení azylu pro zakladatele Wikileaks
Diplomatickou pomoc hledá Ekvádor od Organizace amerických národů (OAS), jejíž speciální setkání se bude odehrávat ve Washingtonu a hlavním tématem bude právě spor Ekvádoru a Velké Británie ve věci udělení azylu Julianu Assangeovi, zakladateli Wikileaks. I přes to na mítink své ministry zahraničí poslala pouze třetina členských států organizace.
Státy UNASUR podporují Ekvádor ve věci udělení azylu Julianu Assange
Státy Unie jihoamerických národů (UNASUR) vyjádřily podporu Ekvádoru po té, co země udělila azyl zakladateli Wikileaks Julianu Assangeovi. Schůze ministrů zahraničí UNASUR se konala především kvůli nařčení Ekvádoru ohledně případných útoků na ekvádorskou ambasádu ve Velké Británii, kde se momentálně zakladatel Wikileaks nachází.
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange získal politický azyl v Ekvádoru, Velká Británie jej chce přesto vydat do Švédska
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange, jenž se nyní nachází na ekvádorské ambasádě v Londýně, získal dle slov ekvádorského ministra zahraničních věcí Ricarda Patiña po „pečlivém uvážení“ politický azyl v této zemi. Velká Británie však trvá na svém rozhodnutí vydat Assange do Švédska. V uběhlém týdnu došlo mezi Ekvádorem a Velkou Británii k ochlazení vztahu poté, co Ekvádor pobouřilo britské prohlášení, že ekvádorská ambasáda by se mohla stát terčem policejního zásahu, nedošlo-li by k vydání zakladatele WikiLeaks. Zmíněný je ve Švédsku vyšetřován pro podezření ze znásilnění, které v roce 2010 vznesly dvě bývalé spolupracovnice WikiLeaks.
Brazílie hodlá investovat 66 miliard USD do své infrastruktury
Brazilská vláda oznámila, že se chystá investovat 66 miliard dolarů do své infrastruktury. Měly by se především posílit spojnice mezi hlavními dopravními uzly tak, aby silnice mohly pojmout co nejvíce dopravních prostředků. Projekt se týká i posílení infrastruktury mezi letišti.
Peru bude hostit summit latinskoamerických a arabských zemí
V říjnu proběhne již třetí summit latinskoamerických a arabských zemí. Tentokrát se setkání zúčastní 21 arabských a 11 latinskoamerických zemí. Mezi nepozvané země se řadí Paraguay kvůli momentálním politickým problémům a Sýrie. Tento summit byl posunut z minulého roku na letošní říjen právě kvůli politickým nepokojům v Sýrii.