Již podle předběžných volebních výsledků strana prezidenta Allasane Ouattary RDR získala 127 křesel v Národním shromáždění Pobřeží slonoviny. Koaliční partnes, PDCI, pak vyhrála 77 míst. Vládní koalice tak obsadí 4/5 parlamentu. Prezident Ouattara bude muset nyní po krizové stabilizaci země soustředit své síly ke sjednocení muslimského severu s křesťanským jihem, neboť propast mezi jimi se po poslední občanské válce prohloubila. Stejně tak se bude muset vláda soustředit na rozvoj rozvrácené ekonomiky Pobřeží slonoviny.
Archiv rubriky: Pobřeží slonoviny
Ve volbách v Pobřeží slonoviny vede koalice současného prezidenta
Podle předběžných volebních výsledků zatím výrazně vede koalice RDR-PDCI, kterou vede prezident Pobřeží slonoviny Allassane Ouattara. Ovšem k dispozici nebyly dány údaje o volební účasti, která je dle odhadů pozorovatelů velmi malá, zatímco nejsilnější opoziční strany vyzvaly k bojkotu voleb, kvůli zadržení prezidenta Laurenta Gbagba, který nyní čelí obvinění u Mezinárodního trestního tribunálu (ICC).
V Pobřeží slonoviny začaly parlamentní volby
Volby přicházejí rok poté, co země upadla kvůli prezidentským volbám na pokraj občanské války a střety stály přes 3000 životů. Po zhruba týdenní volební kampani je ovšem hlášeno již 5 mrtvých. K zajištění voleb bude nasazeno 25 000 mužů bezpečnostních sil a 7000 vojáků mise OSN. Premiér Pobřeží slonoviny Guillaume Soro ve čtvrtek vydal „naléhavou výzvu“ pro všechny politické strany, aby se vyvarovaly násilí kvůli volbám, a upozornil na politickou angažovanost některých vojáků, kteří by podle něj měli být potrestáni. Jedná se tak o další volební pokus po více než 10 letech politických a vojenských krizí. Volby bude sledovat 150 mezinárodních pozorovatelů a 3000 domácích pozorovatelů. Z 21 milionů obyvatel jich k urnám půjde necelých 6 milionů, přičemž volební výsledky se očekávají v polovině týdne. Lidová fronta Pobřeží slonoviny, která podporuje zadrženého prezidenta Laurenta Gbagba, který nyní čelí obžalobě před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC), již vyzvala své stoupence k bojkotu voleb.
Volební nepokoje v Demokratické republice Kongo pokračují – opoziční kandidát se prohlásil prezidentem
Hlavní vyzývatel současného prezidenta D. R. Kongo Etienne Tshisekedi sám sebe prohlásil novým prezidentem poté, co opozice zpochybnila volební výsledky. Podle výsledků volební komise současný prezident D.R. Kongo Joseph Kabila získal 49% hlasů, zatímco druhý Etienne Tshisekedi pouze 32%. V hlavním městě propukají srážky mezi demonstranty a bezpečnostními silami, zatímco v ulicích dav pálí pneumatiky. Prezident Kabila již oznámil, že bude-li současný stav pokračovat, bude nucen nasadit do hlavního města Kinshasy armádu. Analytici se již shodují, že volební spor pravděpodobně povede k další občanské válce, potvrzují se tak předpovědi organizace International Crisis Group.
Mezinárodní trestní tribunál zahájil řízení s bývalou hlavou Pobřeží slonoviny
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny, Laurent Gbagbo, který vedl boje o moc se současným prezidentem Ouattarou, dnes stanul před Mezinárodním trestním tribunálem ICC, kde čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Více informací čtěte zde.
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo je v Haagu a čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny, Laurent Gbagbo, který se na konci minulého roku prohlásil za vítěze voleb spolu se současným prezidentem Alassane Ouattarou a který vedl se současným prezidentem boje o moc, byl dnes v noci převezen do sídla Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu (ICC), kde bude čelit obvinění ze zločinů proti lidskosti spáchaných od 16. 12. 2010 do 12. 4. 2011, kdy byl prezident Laurent Gbagbo zadržen ve svém bunkru v Abidjanu. Okolo pádu prezidenta, kterému zachovávala dlouhou dobu věrnost armáda, se vedou pochyby, neboť právě proti armádě Pobřeží slonoviny silně zasahovaly jednotky OSN a francouzská armáda. Laurent Gbagbo je první bývalou hlavou státu, která stane před ICC od jeho založení v roce 2002. Samotné zatčení prezidenta v Abidjanu napadá dcera prezidenta Gbagba s týmem francouzských právníků, neboť tvrdí, že Francie se dopustila porušení rezoluce OSN a napomohla straně prezidenta Ouattary.
Nejvyšší představitel Africké unie dorazil do Demokratické republiky Kongo kvůli obavám z prezidentských voleb
Nejvyšší představitel Africké unie, Jean Ping (předseda komise Africké unie), dorazil do Demokratické republiky Kongo, aby vyzval kandidáty prezidentských voleb k respektování výsledků. Výzva se týká současného prezidenta Josepha Kabily a opozičního vůdce Etienna Tshisekedi, který se v nejbližší době chystá vrátit do země z Jihoafrické republiky. Návštěva potvrzuje obavy Africké unie před novou občanskou válkou v této zemi, v níž se prezidentské volby konají teprve podruhé od skončení občanské války v roce 2003. Již v květnu tohoto roku při bojích v Pobřeží slonoviny International Crisis Group upozornila, že podobná situace se může opakovat i v D. R. Kongo a vyzvala konžskou vládu, aby připravila záložní plány pro krizovou úřednickou vládu na přechodné období mezi volbami v případě, že k problémům dojde.
Prezidentské volby v Libérii chce bojkotovat opozice, dochází k násilí
Zatím se naplňují obavy sousedního Pobřeží slonoviny, které v souvislosti s liberijskými prezidentskými volbami volalo po krizovém plánu. V Libérii před prezidentskými volbami již opozice vyzvala k bojkotu a oznámila, že se voleb nebude účastnit, zatímco na ulicích policie potlačuje nepokoje. Po prvním kole voleb již bylo zabito několik lidí v hlavním městě Monrovii. Proti současné prezidentce Libérie, Ellen Johnson Sirleaf, se postavil bývalý velvyslanec Libérie při OSN, Winston Tubman. Ten nejprve podal protest proti podvodům v prvním kole a následně ho stáhl. Podle dosavadních výsledků se zdá, že liberijská prezidenta uhájí své křeslo, ovšem organizace Amnesty International již volá po vyšetření možných porušení lidských práv a jednotky OSN v zemi zadrželi policistu, který při střetu s demonstranty střílel kolem sebe.
USA ruší dovozní cla pro Pobřeží slonoviny, Niger a Guineu
Americký prezident Barack Obama oznámil, že Spojené státy se vzdají dovozních cel na zboží vyrobené v západoafrických státech Nigeru, Pobřeží slonoviny a Guinee, neboť všechny tyto země mají za sebou svobodné a demokratické volby. Prezident Obama vydal rozhodnutí v rámci amerického zákona African Growth and Opportunity Act (AGOA), který vstoupil v platnost v roce 2000 a má vést k rozšíření amerického obchodu a investic v subsaharské Africe a stimulaci hospodářského růstu regionu.
Pobřeží slonoviny požaduje po Ghaně vydání obviněných z válečných zločinů
Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara vyzval Ghanu, aby zatkla a předala občany Pobřeží slonoviny, kteří jsou obvinění z válečných zločinů, kterých se měli dopustit při bojích po volbách na v listopadu 2010. Podle vyjádření prezidenta Pobřeží slonoviny by Ghana měla podniknout všechny požadované kroky, které vyplývají i ze závazků v západoafrickém společenství ECOWAS.
Mezinárodní trestní tribunál zahájil vyšetřování v Pobřeží slonoviny
Žalobce Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Luis Moreno-Ocampo dostal povolení zahájit vyšetřování povolebního násilí v Pobřeží slonoviny, ke kterému došlo při bojích mezi silami prezidenta Laurenta Gbagba a Alassane Ouattary. Ministr Pobřeží slonoviny pro lidská práva Gnenema Coulibaly spolu s představiteli ICC prohlásil, že věří že budou potrestáni viníci obou stran konfliktu.
Pobřeží slonoviny volá po bezpečnostním plánu z obavy před volbami v Libérii
Pobřeží slonoviny chce vytvořit a spolufinancovat rozsáhlý bezpečnostní plán pro region západní Afriky. Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara oznámil, že již vedl diskusi na toto téma s generálním tajemníkem OSN. Důvodem je obava Pobřeží slonoviny z vývoje voleb v sousední Libérii, která se již několikrát stala epicentrem problémů regionu. Krizový plán by počítal s nasazením bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghany a NigérieTo by znamenalo nasazení bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghana a Nigérie, které se rozmístí podél hranic Pobřeží slonoviny s Libérií. Pokud by k tomu Libérie dala souhlas, bylo by možné uvažovat i o nasazení vojáků přímo v Libérii. Celkem by každý stát měl nasadit zhruba 350 mužů. Pobřeží slonoviny podle vyjádření prezidenta pak potřebuje od OSN 40 milionů dolarů, které nemá v rozpočtu.
Armáda Pobřeží slonoviny mění svůj název – chce se zbavit své minulosti
Současná armáda Pobřeží slonoviny, která je složená z různých povstaleckých frakcí a dobrovolných bojovníků, se snaží od skončení konfliktu a sesazení prezidenta Laurenta Gbagba o restrukturalizaci a zavedení pořádku. V rámci toho bylo již demobilizováno 10 000 mužů. Stávající název Republikánská armáda Pobřeží slonoviny (FRCI) bude změněn na Národní ozbrojené síly Pobřeží slonoviny (FANCI). Důvodem má být zapomenutí na válku z konce roku 2010, kdy FRCI bojovala se stálou armádou prezidenta Gbagba FDS. Důvodem je ale ovšem i to, že armáda pod názvem FRCI je dle hlášení, která obdrželo OSN, odpovědná za rozsáhlé popravy i po skončení bojů a podle obyvatel Abidjanu také za rabování a vydírání. Armáda se tak změnou názvu snaží zbavit své „temné nedávné minulosti“, jak uvádějí někteří kritici.
V Pobřeží slonoviny byl poprvé obviněn bývalý prezident Laurent Gbagbo
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo, který přišel o moc v bojích se současným prezidentem Allasane Ouattarou, byl nyní poprvé od svého zadržení obviněn státním zastupitelstvím. Laurent Gbagbo, o kterém se nyní poprvé od ukončení bojů zásadně zmínila současná vláda, čelí obvinění z hospodářských trestných činů, ozbrojených loupeží, plenění a zpronevěry. Obvinění čelí také 57 vojenských důstojníků a tehdejší šéf Gbagbovi politické strany Pascal Affi N’Guessan spolu s 11 svými spolupracovníky. Většinou se obvinění týká tzv. napadení státní bezpečnosti.
Pobřeží slonoviny bude demobilizovat 10 000 ozbrojenců
Vláda Pobřeží slonoviny oznámila, že hodlá odzbrojit 10 000 mužů, kteří se účastnili bojů mezi silami prezidenta Ouattary a Gbagby. Oživení ekonomiky této země do značné míry závisí na schopnosti vlády vytvořit disciplinovanou a jednotnou sílu z bývalých vládních a povstaleckých jednotek, ale i z nepřeberného množství ozbrojenců, které nyní hodlá v zájmu bezpečnosti a centralizace moci odzbrojit.
Mezinárodní komise červeného kříže navštívila bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny
Mezinárodní výbor Červeného kříže uskutečnil prostřednictvím svých zástupců kontrolní návštěvu uvězněného bývalého prezidenta Laurenta Gbagba a jeho ženy spolu s dalšími asi 60 vězni. Podle zprávy Červeného kříže je s vězni nakládáno standardním způsobem. Návštěva tak vyvrátila obavy o život rivala současného prezidenta Ouattary, který prohrál boj o moc, k němuž došlo v Pobřeží slonoviny na začátku roku.
Pobřeží slonoviny žádá o pomoc na hranicích kvůli žoldákům bývalého prezidenta
Prezident Pobřeží slonoviny Allasane Ouattara na jednání Guinei, Libérie a Sierra Leone (zemí tzv. Unie Mano, dle řeky Mano) požádal západoafrickou organizaci ECOWAS a OSN o pomoc při zabzpečování 700 km dlouhé hranice s Libérií. Důvodem je zvýšená aktivita žoldáků v této oblasti, kteří jsou věrní bývalému prezidentu Laurentu Gbagbo. Všechny státy Unie Mano se shodli na tom, že situace je závažným problémem pro budoucí bezpečnost a je nutné ji vyřešit i v rámci ukončení kapitoly boje o moc s bývalým prezidentem Gbagbou.
Šéfem ozbrojených sil Pobřeží slonoviny bude vůdce rebelů
Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara jmenoval generála Soumaila Bakayoko velitelem ozbrojených sil země, informovalo o tom ministerstvo obrany. Bezpečnostní složky a armáda jsou po převzetí moci novým prezidentem zcela reorganizovány a zbavovány vlivu lidí z vlády prezidenta Laurenta Gbagba. Konflikt v Pobřeží slonoviny si dle prozatímních oficiálních čísel vyžádal přes 3000 mrtvých, přičemž své domovy bylo nuceno opustit více než milion lidí.
Zvedá se vlna kritiky proti Mezinárodnímu trestnímu tribunálu
Jednotlivý představitelé afrických států, včetně Africké unie, zveřejnili svou kritiku Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), který podle slov mnohých z nich měří dvojím metrem – odlišně v Africe než v jiných částech světa. Zástupce hlavního prokurátora ICC Fatou Bensouda se brání tím, že mnoho podnětů pro mezinárodní zatykače vychází z Afriky samotné. Vlna kritiky se spustila při zahájení vyšetřování ICC v hlavním městě Pobřeží slonoviny.
Mezinárodní měnový fond půjčí Pobřeží slonoviny 130 milionů dolarů
Mezinárodní měnový fond (MMF) oznámil, že se usnesl na poskytnutí půjčky v hodnotě 130 milionů dolarů Pobřeží slonoviny, které je rozvrácené po 4 měsíčním konfliktu mezi bývalým a současným prezidentem této země. Peníze mají být poskytnuty z fondu MMF pro chudé země postižené přírodní katastrofou či konfliktem, který umožňuje uvolnit tyto prostředky v krátké době. Podle MMF je nyní největším problémem Pobřeží slonoviny snaha snižovat daně na podporu soukromého sektoru, což je v rozporu s potřebou vlády získat co nejvíce prostředků. Vláda Pobřeží slonoviny nyní snižuje energetické daně s cílem udržet stabilní ceny elektřiny a ropných produktů.
Pobřeží slonoviny bude potřebovat 15 – 20 miliard euro na zotavení z občanské války
Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara oznámil, že jeho země bude potřebovat 15 až 20 miliard euro na zotavení se z ozbrojeného konfliktu a ekonomických ztrát. Pobřeží slonoviny s touto informací přišlo poté, co se skupina G8 v Deauville shodla na pomoci Egyptu a Tunisku částkou 20 miliard dolarů. Prezident Alassane Ouattara prohlásil, že země G8 musí Pobřeží slonoviny pomoci, aby bylo schopné vzpamatovat se. Francie již slíbila odpuštění všech dluhů a pomoc v hodnotě 2 miliard euro, přičemž Pobřeží slonoviny se hodlá obrátit i na USA.
Alassane Ouattara byl oficiálně prohlášen prezidentem Pobřeží slonoviny
Ústavní rada Pobřeží slonoviny se shodla a ratifikovala výsledky listopadových voleb 2010, dle kterých vyhrál Alassane Ouattara a porazil tak Laurenta Gbagbu. Ovšem byla to právě Ústavní rada Pobřeží slonoviny, která před více než 5 měsíci prohlásila vítězem voleb bývalého prezidenta Laurenta Gbagbu, jenž je nyní vězněn někde na severu země. Výsledkem konfliktu, který po volbách nastal, když se vítězem voleb prohlásil i Alassane Ouattara, jsou tisíce zabitých lidí a více než 1 milion lidí musel opustit své domovy.
Další napětí v Gabonu – opoziční vůdce obviněn z velezrady
Prezident Ali Bongo Odimba se rozhodl nechat obvinit svého největšího politického rivala Andre Mba Obameho z velezrady, neboť se při nepokojích na začátku roku 2011 prohlásil prezidentem a pokusil se na sebe strhnout moc inspirován děním v severní Africe a Pobřeží slonoviny. Odborníci nyní mají obavy o stabilitu tohoto ropného producenta.