V severní Nigérii propukly boje mezi muslimy a bezpečnostními silami

Trvalé přestřelky vypukly mezi nigerijskými bezpečnostními silami a islámskými bojovníky na severu Nigérie ve městě Damaturu. Došlo zde i k několika výbuchům bomb. Jedná se o bojovníky islámské sekty Boko Haram, která podle nigerijské policie v posledních dnech nebezpečně zvýšila svou aktivitu. Povstání je ale podle policejního šéfa federativního státu Yobe Lawana Tanko spíše sporadické, nízkého rozsahu.

U pobřeží Nigérie došlo k ropné havárii, Shell kvůli tomu uzavřel své ropné pole

Anglo-holandská společnost Royal Shell vlastnící ropné pole Bonga, které vyprodukuje 200 000 barelů ropy denně, byla nucena své vrty uzavřít. Důvodem je únik asi 40 000 barelů ropy do moře 120 km od pobřeží Nigérie, k němuž došlo při plnění tankeru. Podle Royal Shell se únik ropy již podařilo zastavit a nyní se společnost bude plně soustředit na co nejproduktivnější řešení situace. Ropné pole Bonga tvoří přibližně 10 % měsíční ropné produkce Nigérie, která je členem organizace OPEC.

MMF doporučuje rozvojovým zemím navýšení devizových rezerv kvůli blížící se evropské recesi

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde při jednání o budoucnosti Afriky v Nigérii vyzvala rozvojové země, aby zlepšily obranu svých ekonomik a navýšily  své devizové rezervy, prý zejména kvůli očekávané evropské recesi. Christine Lagarde prohlásila: „Dejte si pozor na to, co se děje ve vyspělých ekonomikách v tomto okamžiku. Dejte si pozor na mraky, které se stahují nad evropské nebe.“ Podle šéfky MMF je ovšem celá globální ekonomika v „havarijním stavu“.

„Světová ekonomika je ve velmi špatném stavu,“ říká šéfka MMF.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde uvedla v úterý v nigerijském městě Lagosu své stanovisko ke stávající ekonomické situaci. Během své první návštěvy v Africe na postu šéfky fondu tak odkazovala na možný dopad pro chudší země, především pak na hospodářskou budoucnost Afriky. Generální ředitelka MMF dále mluvila o krizi důvěry, vysoké míře nezaměstnanosti a zpomalení globálního růstu.

Šéfka MMF jedná v Nigérii o budoucnosti Afriky

Hlava Mezinárodního měnové fondu (MMF) Christine Lagarde dorazila do Nigérie, kde se s ní setká nigerijský prezident Goodluck Jonathan a nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala, bývalý generální ředitel Světové banky. Šéfka MMF zde má jednat o budoucnosti Afriky a poté navštívit sousední Niger.

Nigérie chce zahájit námořní a leteckou blokádu Pobřeží slonoviny

Nigerijský ministr zahraničí prohlásil, že vojenská intervence do Pobřeží slonoviny nemusí nutně znamenat tvrdé boje v ulicích, ale může se jednat pouze o námořní a leteckou blokádu, kterou je Nigérie ochotna s mandátem OSN vést. Nigérie v rámci společenství ECOWAS i OSN již delší dobu prosazuje intervenční akci, která by vyřešila krizovou situaci v Pobřeží slonoviny a donutila odstoupit prezidenta Laurenta Gbagba.

Nigérie zahájila jednání o své důležité energetické reformě- 2 měsíce před prezidentskými volbami

Dle slibů nigerijského prezidenta dnes vláda skutečně přistoupila k dlouho očekávanému řešení energetické reformy, kterou velmi napjatě sledují zahraniční těžařské koncerny. Cílem reformy totiž bude modernizovat celou energetickou strukturu země a stejně tak zrušit dosavadní téměř monopolní postavení státního ropného podniku NNPC, který by se měl otevřít široké spolupráci právě se zahraničními investory.

Brazílie investuje do výzkumu ohledně bioenergie v Africe

Brazílie bude financovat výzkum týkající se možnosti alespoň částečného využívání bioenergie v na území Senegalu, Burkina Faso, Pobřeží slonoviny, Guiney Bissau, Mali, Nigeru a Toga. Do investice by měly být zahrnuty studie týkající se této problematiky a též průzkum oblastí za účelem zjištění, kde by se naskytovaly optimální podmínky na realizaci tohoto projektu, tedy instalaci potřebných zařízení.

USA a společnost Chevron budou investovat 50 milionů dolarů do delty Nigeru

Delta Nigeru v Nigérii, která je největším producentem ropy v Africe, je jedním z nejbohatších nalezišť, avšak přírodní podmínky jsou kvůli mokřadům velmi nepříznivé, stejně jako politická situace v regionu, kde řádí vojenské gangy a neustále napadají těžební stanice. Spojené státy se nyní s Chevronem dohodly, že zde budou investovat především do zdravotnictví a vzdělání kvůli lepší stabilitě do budoucna.

Nigérie bude reformovat svůj ropný trh- nejpozději do května

Při návštěvě Turecka nigerijský prezident Goodluck Jonathan slíbil, že do konce května uvede  v platnost nové zákony PIB ( Petroleum Industry Bill) , které umožní vládě prosadit změny a podpořit liberalizaci ropného a palivového průmyslu. Má to vést k atraktivizaci investic pro velké zahraniční partnery jakými jsou Royal Dutch Shell, Exxon Mobil a Chevron.

Prezident Nigérie Jonathan Goodluck slíbil poslední kandidaturu na prezidenta

V dubnových prezidentských volbách je jasným favoritem právě současný prezident J. Goodluck, ovšem tradičně opoziční sever Nigérie ho příliš nepodporuje. V zájmu uvolnění vztahů proto prezident nejvýznamější země v západoafrickém regionu přislíbil poslední pokus o mandát. Mimojiné na zasedání Africké unie oznámil, že občané Nigérie mimo hranice bohužel vzhledem k náročnosti nebudou moci volit.

Nigérie chce získat podporu a mandát OSN pro vojenskou intervenci do Pobřeží slonoviny

Kvůli obavám ze sklouznutí Pobřeží slonoviny k nové občanské válce, která by mohla destabilizovat západoafrický region, se Nigérie rozhodla  žádat o intervenční zákrok pod záštitou OSN. Západoafrické společenství ECOWAS, které již dlouho hrozilo vojenským zákrokem k donucení odstoupení prezidenta L. Gbagba, nyní chce rozhodnou a jasnou mezinárodní podporu posvěcenou rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN.

Stranické volby a post kandidáta na prezidenta Nigérie vyhrál současný prezident Goodluck Jonathan

V důležitých stranických volbách vládní strany PDP opět vyhrál prezident G. Jonathan. Od r. 1999 tato strana vyhrává všechny demokratické volby a je nejsilnější v zemi, je tedy skoro jisté, že příštím prezidentem Nigérie, který vzejde z voleb 9. dubna 2011 bude opět G. Jonathan.

Obama nabídl pomoc Egyptu a Nigérii po teroristických útocích

Americký prezident Barack Obama se nechal slyšet, že je připraven pomoci egyptské i nigerijské vládě v boji a vyřešení série bombových útoků namířených proti křesťanům a obyvatelům těchto zemí. Za útokem stojí pravděpodobně islámské radikální hnutí, které útočilo na obyvatele Nigérie dokonce na Štědrý večer.

Nigérie možná obviní bývalého víceprezidenta USA z korupce spolu s ropnou společností Halliburton.

Protikorupční nigerijská policie oznámila, že bývalý víceprezident USA Dick Cheney a společnost Halliburton chtěli uplatit nigerijské představitele. Odmítá však uvést z jakých důvodů. Nyní se čeká, zda nigerijská vláda ratifikuje žalobu. Také firma KBR, jedna z bývalých firem Halliburtonu, již minulý rok přiznala americkým úřadům vinu za úplatky nigerijským úřadům v letech 1994-2004 v hodnotě 180 milionů dolarů. Šlo o projekt v deltě Nigeru za 6 miliard dolarů.

Nigerijský ropovod napaden povstalci v reakci na nedávné zatčení vůdce

Skupina bojovníků za osvobození delty Nigeru zničila zásobování hlavní rafinérie v oblasti. Státní ropná společnost NNPC již oznámila, že pracuje na opravě ropovodu Warri-Escravos, dále se nechce vyjadřovat. Jde o reakci na uvěznění šéfa skupiny a jeho 60ti následovníků. Bylo zajato 19 rukojmích z toho 15 z mořských ropných věží společností Exxon Mobil a Afren, které lze jen těžko bránit. Podle expertů jsou teď potyčky mezi obyvatelstvem a ropnými společnostmi běžné a vzhledem k rozlehlosti oblasti se zatím nejde účinně bránit.

Nigerijská armáda zadržela šéfa vojenského gangu, který řídil útoky na ropné transporty

Nigerská delta, která je velmi důležitým exportérem ropy, byla nebezpečná pro zahraniční investory a docházelo zde k vydírání a únosům. Armáda Nigérie zatkla nejen velitele této skupiny, ale dalších 50 lidí tvořících páteř gangu, čímž otevřela cestu k novému vývoji v oblasti.