Spojené království oznámilo, že předalo Ugandě 390 milionů liber, tedy 637 milionů dolarů, které mají pomoci v oblasti zdravotní péče a vzdělávání. Zahraniční pomoc tvoří v současnosti zhruba třetinu státního rozpočtu, ovšem Uganda se připravuje na těžbu ropy, která byla na jejím území objevena a která by mohla výrazně napomoci ekonomické situace této země.
Archiv rubriky: Uganda
Ugandský opoziční vůdce se nesmí vrátit do Ugandy
Kizza Besigye, opoziční vůdce, který před dvěma týdny odletěl do Keni, nebyl vpuštěn na palubu letadla do Ugandy se zdůvodněním, že letadlo by v Ugandě nemohlo přistát. Kizza Besigye, který byl protikandidátem prezidenta Yoweri Museveniho, byl jedním z těch, kteří volali po protestech – Uganda se tak dostala do celonárodní krize, která pokračuje. Vrátit se Besigye chtěl den před 4. slavnostním prezidentským slibem Yoweri Museveniho, který tak bude opět uveden do úřadu.
Uganda bude těžit ropu – Východoafrické společenství postaví nový ropovod
Východoafrické společenství (EAC) se rozhodlo vybudovat nový plynovod a ropovod, který by spojil dva nejnovější členy EAC Rwandu a Burundi s Ugandou na severu- měla by tak být posílena energetická bezpečnost obou zemí. Hlavní město Ugandy, Kampala, bude spojeno s hlavním městem Rwandy, Kigali, přičemž v další fázi bude dostavěno i spojení mezi Kigali a hlavním městem Burundi, Bujumbura. Výstavbu povede Uganda, přičemž EAC na ni poskytne 600 000 dolarů. Uganda totiž v roce 2006 objevila při hranicích s Demokratickou republikou Kongo bohatá uhlovodíková ložiska, kde se dle prvních odhadů dá vytěžit přes 2 miliardy barelů, ovšem všichni se shodují, že ložiska jsou pravděpodobně ještě mnohem větší. Uganda také oznámila, že plánuje výstavbu nových rafinérií, pro něž nyní potřebuje ještě 2 miliardy dolarů. Společnost Tullow Oil, která vedla průzkumy oznámila, že těžba ropy by měla být zahájena na začátku roku 2012.
Téměř 3 miliony obyvatel Nigeru nemají dostatek potravin
Potravinová krize je způsobena obrovskými suchy a přemnožením hmyzu, který napadl letošní úrodu. Vláda Nigeru oznámila, že 17, 3 % obyvatel země trpí smrtelným hladem, ačkoliv ještě v lednu vláda předpovídala, že úroda by mohla zajistit i přebytky. Tato situace se spolu s hladovými bouřemi v Ugandě přidává k naplňování předpovědí Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Obě tyto instituce varují před krizí afrického kontinentu.
Uganda už se měsíc topí v násilí a protestech – bezpečnostní síly jsou obviňovány ze zločinů proti lidskosti
Protesty, které probíhají kvůli vysokým cenám potravin a paliv, se ještě více rozhořeli po několikanásobném zatčení vůdce opozice Kizzi Besigye, který nakonec utekl do Keni. Hlavní město Kampala a ostatní větší města Ugandy jsou dennodenně dějištěm tvrdých zákroků policie a pořádkových sil, často za použití ostré munice. Přes 200 ugandských právníků v čele s prezidentem právnické komory Ugandy Brucem Kyererem podalo žalobu k vrchnímu soudu na pořádkové síly za porušování lidskosti.
OSN kritizuje vládu Ugandy za zásahy proti demonstrantům – situace se zatím proměnila v celonárodní krizi
Rada pro lidská práva OSN vyzvala Ugandu k zastavení užívání „nadměrné síly“ proti demonstrantům. Dále vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay vyjádřila velké znepokojení nad zatčeními opozičního vůdce Kizzy Besigye. Ugandský prezident Yoweri Museveni zatím ve svém projevu slíbil porazit demonstranty, kteří dle něj mají za cíl destabilizovat jeho vládu.
V Ugandě policie zahájila ostrou palbu, nepokoje kvůli potravinám rostou
Policie v hlavním městě Kampala dnes sáhla ke střelbě ostrými kulkami, jinak již několik dnů potlačuje nepokoje za pomoci gumových projektilů a slzného plynu. Podle Červeného kříže v Kampale byli zabiti dva lidé a dalších nejméně 100 leží zraněno v nemocnicích. V sedmi různých částech hlavního města jsou dle svědků dokonce stavěny hořící barikády a celé město je v slzném plynu a země pokrytá nábojnicemi. Uganda čelí rozsáhlým a stupňujícím se nepokojům kvůli razantně rostoucím cenám potravin a paliv a dle Světové banky je prvním varováním před možným vývojem v Africe. Problémy přiživuje i politická krize, kterou vede opozice po prohraných prezidentských volbách, jež zpochybnila. Vůdce opozice Kizza Besigye již utekl do Keni, údajně aby se nechal ošetřit kvůli zraněním způsobeným po čtvrtém zatčení v posledních týdnech.
Světová banka se domnívá, že stabilita Afriky je ohrožena – ceny potravin rostou
Ceny potravin jsou v současné době o 36% vyšší, než jaké byly minulý rok touto dobou. Státy celého světa postupně přistupují k diskusi a snaze k řešení problému růstu cen potravin, který dle varování mnoha mezinárodních institucí i odborníků přeroste v globální potravinovou krizi. Světová banka vyjádřila své obavy o Afriku, kde ceny potravin rostou nejrychleji a kde má tento vývoj i politický dopad. Stále více vůdců afrických zemí čelí nespokojenosti obyvatel a v některých státech přerůstá potravinová krize v násilí (příkladem může být Uganda). Experti se ale stále častěji shodují, že současné nepokoje Blízkého východu a zvláště pak severní Afriky jsou způsobeny především sociálními problémy a tzv. „hladovými bouřemi“ (lidé nemají práci a dostatek prostředků), nikoliv politickou motivací. Dalším aspektem problému je i fakt, že Afrika je tento rok v procesu voleb ve většině zemí, které na tomto kontinentě nemají vždy hladký průběh, a také skutečnost, že se stále více soukromých společností děsí vývoje v Ugandě a zkušenosti z roku 2008, kdy k problémům s potravinami již došlo.
V Ugandě pokračují nepokoje, jejichž rozsah se zvětšuje
Protesty jsou spojené s vysokými cenami potravin a paliv a týkají se především hlavního města Kampaly, kde policie již několik dnů rozhání davy slzným plynem a gumovými projektily. Po zatčení vůdce opozice, bývalého prezidentského kandidáta proti současnému prezidentu Museveni, Kizzi Besigye se k protestů přidávají i jeho příznivci. V Ugandě inflace spotřebitelských cen vzrostla jen za měsíc březen o 11,5 % a očekává se další vysoký růst. Odborníci však upozorňují na to, že tento růst se bude týkat celé východní Afriky.
V Ugandě byla zablokovány sociální média, protesty pokračují
Vláda Ugandy nařídila lokální blokaci sociálních sítí jako je Twitter a Facebook. Důvodem jsou rozsáhlé demonstrace kvůli vysokým cenám jídla a jeho nedostatku. Lidé také protestují proti závratně rostoucím cenám paliv a armáda rozhání především v hlavním městě Kampala tisíce lidí pomocí slzného plynu a vodních děl. Představitelé opozice v čele s poraženým prezidentským kandidátem Kizza Besigyem byli zatčeni a obviněni z podněcování násilí v protestech. Opozice se snaží dosáhnout celonárodní stávky, protože se domnívá, že tím lze donutit vládu k boji s rostoucími cenami. Uganda dále varovala, že pozorně sleduje všechny sociální média a v případě potřeby je zablokuje na celém svém území.
V Ugandě se schyluje k nepokojům kvůli cenám potravin- ugandský prezident varuje před protesty
Rozsáhlá sucha ve východní Africe a problémy spojené s Blízkým východem a severní Afrikou způsobují stále rychlejší stoupání cen potravin i paliv. V Ugandě se ceny potravin stávají pro mnoho obyvatel neúnosné. Prezident Ugandy Yoweri Museveni ale oznámil, že nedovolí žádné protesty a varoval svého politického protivníka, který nesouhlasí s výsledky voleb, před organizováním jakýchkoliv demonstrací. V Kampale již policie rozehnala tisícový dav střelbou gumových projektilů.
V Ugandě byl zadržen vůdce opozice – bez udání důvodu
Ugandská policie zadržela šéfa opozičního hnutí Kizza Besigye, odmítla ale udat důvod zatčení. Kazza Besigye byl protikandidátem ugandského prezidenta Yoweri Museveniho, jehož vítězství zpochybnil. Opozice již oznámila, že plánuje uspořádání protestního průvodu a označila zatčení za jasné porušení lidských práv.
Do Demokratické republiky Kongo se vrátil vůdce rebelů, který má na svědomí desítky tisíc zabitých nebo znetvořených obětí
Do východní části DRK se vrátil Joseph Kony, jenž vedl milice od roku 1990. Východní Kongo je v současnosti působištěm několika povstaleckých skupin, mimo jiné i rwandské FDLR- tedy Hutuů, kteří mají na svědomí genocidu ve Rwandě v roce 1994, a je také bohaté na přírodní zdroje. Joseph Kony do země dorazil ze Středoafrické republiky, oznámila to ugandská armáda, která podporuje konžskou armádu v boji proti povstalecké armádě LRA, kterou Joseph Kony pravděpodobně opět povede. Tato událost má podle všech velmi neblahý vliv na úsilí OSN a regionálních vlád stabilizovat soutaci v Demokratické republice Kongo. Konžský ministr informací Lambert Mende však oznámil, že armáda již začala jednat, aby Josepha Konyho co nejrychleji zajala.
Burundi a Uganda posílají do Somálska další 3000 vojáků
Uganda i Burundi se rozhodly v rámci mise Africké unie v Somálsku vyslat další vojáky na zesílení boje proti povstalcům. Somálská vláda premiéra Sheikha Sharif Ahmeda podporovaná OSN vede nyní rozsáhlou ofenzivu proti povstalcům a již se jí podařilo získat většinu hlavního města Mogadiša. Vojáci mise Africké unie AMISOM z Burundi a Ugandy přímo vojensky podporují vládní jednotky. Jedná se již o druhé posílení mise AMISOM v tomto roce, první proběhlo 12. 3. 2011 a nyní s dalšími 3000 mužů má Uganda a Burundi v Somálsku 12 000 mužů.
Uganda zmrazila aktiva Libye
Ugandský parlament se dohodl na zmrazení aktiv Libye v hodnotě 375 milionů dolarů v souladu s rozhodnutím OSN. Libye má v Ugandě investice ve finančním sektoru, telekomunikacích a v infrastruktuře.
Východoafrické společenství obvinilo Radu bezpečnosti OSN z přehlížení Afriky
Společenství východní Afriky ( EAC) obvinilo Radu bezpečnosti a země v ní z povýšenosti a přehlížení. EAC se nelíbí, že Rada bezpečnosti nechce projednávat závažná africká témata oficiálně a jedná o nich pouze neformálně- EAC, jehož členy jsou Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzánie a Uganda, mimo jiné vyzvedl i Keňskou žádost o pozastavení vyšetřování Mezinárodního trestního tribunálu. Prezident Keni Mwai Kibaki žádá o zastavení vyšetřování členů své vlády v souvislosti s násilím a boji po posledních volbách. Mahboub Maalim, generální tajemník Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), prohlásil, že nevidí jediný důvod, proč by Rada bezpečnosti měla vést pouze neformální jednání o tom, co má vliv na regionální bezpečnost a stabilitu vlády. Také obvinil mocnosti, že v problematice Afriky volí zdržovací taktiku, aby nemusely zaujmout jasný postoj či dokonce jednat v souladu s chartou OSN. Tuto nečekanou kampaň proti Radě bezpečnosti podpořila i Africká unie a postavila se za EAC. Podle průzkumů si ale obyvatelé Keni přejí, aby jejich ministři byli souzeni v Haagu kvůli slabé víře ve vlastní soudy, a za pokračování procesu se postavil i keňský premiér Raila Odinga.
Panel Africké unie pro řešení libyjské otázky vyzval k okamžitému ukončení nepřátelství všech stran
Prezidenti JAR, Mali, Mauretánie, Konga a Ugandy vydali prohlášení, ve kterém žádají Africkou unii, aby se diplomaticky zasadila o ukončení nepřátelství v Libyi. Panel afrických prezidentů sice explicitně nehovoří o kampani OSN, avšak mauretánský prezident Mohamed Ould Abdel Aziz se vyjádřil jasně proti jakémukoliv narušování státní integrity Libye a její územní celistvosti, přičemž se taktéž postavil proti zahraniční intervenci.
JAR oznámila, že uznává Allassane Ouattaru jako právoplatného prezidenta Pobřeží slonoviny
Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma tak po dlouhém váhání podpořil rozhodnutí Africké Unie, která prezidenta Ouattaru uznala. Pro Africkou unii byl zdrženlivý přístup jednoho ze svých nejsilnějších členů poměrně závažnou otázkou. Po tomto kroku však zůstává jediná země, která se staví velmi vlažně k uznání voleb a prezidenta Ouattary, a tou je Uganda.
Burundi posílá do Somálska v rámci Africké unie dalších 1000 mužů
Jednotky Burundi tak čítají v Somálsku 4400 mužů a spolu s ugandskými vojáky v misi AMISON tvoří devítitisícovou sílu, která přímo vojensky podporuje boj armády centrální somálské prozatímní vlády prezidenta Sheikha Sharifa Ahmeda. Boje proti islamistickým povstaleckým skupinám v Mogadišu i v ostatních částech země v posledních týdnech probíhají s velkou intenzitou a poměrně velkými úspěchy somálské armády.
Africká unie jmenovala panel, který má pomoci ukončit násilí v Libyi
V Etiopii se Unie shodla složení panelu podobě vůdců JAR, Ugandy, Mauretánie, Mali a Konga. Takto složený panel by měl v brzké době dorazit do Libye a zahájit vyjednávání. Jedná se o podobný krok, k jakému Africká unie přistoupila v počáteční fázi krize v Pobřeží slonoviny, ovšem bez jakéhokoliv úspěchu.
V Ugandě se spoštějí masové protesty, policie střílí do vzduchu a používá slzný plyn
Stovky lidí protestují v hlavním městě Kampala proti prezidentu Yoweri Musevenim, který v zemi vládne již 25 let. Policie protesty soustavně rozhání a vytváří bezpečnostní barikády, policejní mluvčí uvedl, že protesty jsou nezákonné, neboť je iniciuje opozice, která chce vyvolat násilí.
Libyjci napadají občany afrických států- ti utíkají do svých zemí
Podle výpovědí utečenců se v Libyi v oblastech kontrolovaných povstalci stávají stále častěji terčem útoků Afričané. Ze země nyní proudí letadla do všech afrických zemí, jen do Nigérie se již vrátilo přes 1500 lidí, dále pak utíkají občané jižního Súdánu, Ugandy, Zimbabwe, Lesotha, Zambie, Rwandy, Jihoafrické republiky, Tanzanie, Demokratické republiky Kongo, Sierry Leone a Burundi. Rebelové je údajně podezírají z žoldácké služby Muammarovi Kaddafimu.
V Ugandě v napjaté povolební situaci uvažují o prodloužení prezidentského mandátu
Prezident Ugandy Yoweri Museveni, který je u moci již 25 let, nyní obdržel návrh člena vlády ze své strany na prodloužení funkčního období z 5 na 7 let. Opozice ale už přes týden napdaá poslední volby, v nichž prezident Museveni vyhrál, a označuje je za podvodné, přičemž již několikrát vyzvala k celonárodním protestům.