Sdružení Invisible Children natočilo třicetiminutové propagační video, které má pomoci dopadnout vůdce strany Armáda božího odporu, která působí na severu Ugandy více než dvě dekády a je obviňována z verbování chlapců a využívání dívek jako sexuálních otrokyň. Video během týdne získalo celosvětovou pozornost a stalo se nejvyhledávanějším i na sociálních sítích. Tvůrci video obhajují jako „jedinou skutečnou cestu k zastavení vůdce tohoto hnutí a k ochraně občanů“. Jejich názor ale nesdílí část ugandské společnosti. Podle politika Ogenga Latigo jde o „příliš úzký pohled na daný problém“.
Archiv rubriky: Uganda
Jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti se stáhnou ze Somálska do konce dubna
Při setkání náčelníků generálních štábů zemí, jejichž jednotky nyní operují v Somálsku (Keňa, Etiopie, Uganda, Burundi a Džibuti), padlo rozhodnutí, že jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti, které podporují vojáky působící v rámci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), by se měly ze Somálska stáhnout do 30. dubna 2012. Důvodem setkání v etiopském hlavním městě Addis Abeba je snaha ujasnit detaily působení jednotlivých armád poté, co padlo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o rozšíření mise AMISOM na 17 731 vojáků. V současnosti v Somálsku působí 9 000 vojáků Ugandy a Burundi v rámci mise AMISOM a dalších 2 500 mužů Ugandy, Burundi a Džibuty spolu s etiopskými a keňskými jednotkami, které jsou nezávislé na misi AMISOM ovšem operují v součinnosti s ní. Zatímco Etiopie své jednotky stáhne, vojáci Keni a Džibuti budou začleněni v rámci rozšíření kontingentu do mise AMISOM. Stejně tak se očekává, že do června do země vyšle 850 mužů také Sierra Leone.
Uganda chce otevřít třetí tábor pro uprchlíky
Podle ugandského ministra pro uprchlíky Stephena Malinga nejméně 100 lidí každý den překročí hranici Ugandy ve snaze uniknout násilí v Demokratické republice Kongo. Uprchlické tábory v Nakivale a Oruchinga jsou podle Malinga už přeplněné. Od listopadových voleb uprchlo ze země na 3000 obyvatel. Několik rebelských skupin ovládá od konce občanské války v roce 2003 východ Demokratické republiky Kongo, který je bohatý na nerostné suroviny.
Uganda zákon proti homosexualitě nestáhne navzdory mezinárodnímu nesouhlasu
V Ugandě, podobně jako ve velké části afrických zemí, je homosexualita trestným činem. Přestože mezinárodní společenství vyvíjí na Ugandu tlak, aby daný zákon zrušila, místní vláda to odmítá. Podle kritiků by postoj ugandských politiků mohlo změnit zastavení finanční pomoci, kterou mezinárodní společenství do Ugandy posílá. Na základě pohrůžky snížení finanční pomoci vláda alespoň vyňala ze zákona trest smrti za sexualitu či nutnost občanů hlásit projevy sexuality policii.
Rada bezpečnosti OSN posílila bojovou misi Africké unie v Somálsku na 17 731 mužů
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rozhodla o rozšíření mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) z 12 000 vojáků na 17 731 mužů. Mise AMISOM byla doposud složena z vojáků Ugandy a Burundi, nově se mají připojit i jednotky z Džibuti a Keni, která zahájila svou vlastní ofenzivu do Somálska na konci roku 2011 ve snaze porazit povstalce z islamistické skupiny al Shabaab. Síly AMISOM poprvé vstoupily do Somálska v roce 2007 a v posledních měsících zaznamenaly velké úspěchy při vytlačování rebelů z jihu a centrální oblasti Somálska.
Uganda oficiálně uznala nezávislost Kosova
V den 4. výročí vyhlášení nezávislosti Kosova Uganda oficiálně uznala zemi jako nezávislý stát. Kosovo je nyní mezinárodně uznáváno 88 státy.
Uganda- vláda prezidenta Museveniho čelí obvinění z korupce
Čtyři ministři již podali rezignaci na své posty. Dnes ze své funkce odstoupila i ministryně práce a sociálních věcí Syda Bbumba a ministr Khida Makubuya. Podle parlamentního výboru pro korupci měla Syda Bbumba ještě jako ministryně financí nařídit guvernérovi centrální banky, aby banka ručila za několikamilionovou platbu podnikatele Hassana Basajjabalaba. Khida Makubuya, tehdy v roli generálního prokurátora, měl s Bbumbou spolupracovat. „Jedná se o obrovskou finanční ztrátu,“ uvedl Kasiano Wadri, předseda parlamentního výboru.
Ugandská policie rozehnala setkání homosexuálů
Podle homosexuálních aktivistů bylo setkání rozpuštěno policií za doprovodu ugandského ministra pro etiku a integritu Simona Lokodo. Organizace Amnesty International označila akci policie za „nájezd“ a vyzvala vládu, aby okamžitě ukončila „pobuřující“ pronásledování komunity homosexuálů. Podle vlády bylo ale setkání nelegální. V Ugandě byl také tento měsíc podán návrh zákona, který počítá s trestem smrti pro homosexuály. Ačkoliv Uganda kvůli tomuto čelí velkému mezinárodnímu tlaku, podle analytiků má vládní politika podporu obyvatel.
Parlament v Ugandě řeší tvrdý zákon proti homosexuálům, který je posílá na smrt – USA jsou proti
Návrh zákona, který počítá s trestem smrti pro homosexuály označované v tomto zákoně za „recidivisty“ bude opětovně projednáván v ugandském parlamentu. Poprvé k tomu došlo v roce 2009 za velkého nesouhlasu mezinárodního společenství. Americký prezident Barack Obama již návrh zákona odsoudil a označil ho za „odpornost“, zatímco americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala prezidenta Ugandy Yoweriho Museveni, aby takový zákon odmítl. Někteří dárci zahraniční pomoci pro Ugandu zatím již pohrozili stažením své podpory v případě, že by zákon měl být přijat.
V Ugandě skončila stávka obchodníků v hlavním městě
Obchodníci v hlavním městě Kampala ukončili stávku proti rostoucím úrokovým sazbám komerčních bank, které jsou podle nich likvidační. Ugandský prezident Yoweri Museveni, ačkoliv dříve odmítl jakýkoliv zásah do cenové politiky bank, nyní přislíbil, že centrální banka se bude zabývat způsoby, jak zmírnit dopad stále rostoucích nákladů na půjčky.
Ugandský prezident odmítl přistoupit k jednání pod tlakem stávky
Ugandský prezident Yoweri Museveni odmítl ustoupit tlaku stávkujících obchodníků, kteří požadují, aby centrální banka Ugandy zastavila zvyšování úrokových sazeb. Prezident Museveni, který čelil vlnám odporu kvůli rostoucím cenám a nedostatku energie již minulý rok, vzkázal odborům, že „nebude akceptovat tlak a zmatek, který poškozuje ekonomiku země“. Podle jeho názoru pak ke stávkám neexistuje žádný důvod, neboť je připraven zahájit přátelský dialog. Obchodníci v Kampale naopak tvrdí, že situace je neúnosná a cenová politika státu likvidační.
V hlavním městě Ugandy se protestuje proti rostoucím úrokovým sazbám komerčních bank
V hlavním městě Kampale byla zahájena třídenní stávka obchodníků, kteří protestují proti rostoucím úrokovým sazbám komerčních bank, po kterých obchodníci chtějí, aby růst sazeb banky zastavily. Ugandská bankovní asociace již tento požadavek zamítla. Centrální banka Ugandy totiž zvýšila za poslední 4 měsíce úrokovou sazbu na 23% v rámci boje s inflací, která je nyní v Ugandě 29%´a narůstá kvůli nepokojům v minulém roce a stále rostoucím cenám potravin a paliv, jež se vláda snažila řešit uvolněním dalších peněz do oběhu. Obchodníci třetí největší ekonomiky východní Afriky tvrdí, že situace v Ugandě je neúnosná a zátěž komerčních bank likvidační. Prezident Ugandy Yoweri Museveni zatím vyzval obchodníky k vyjednávání a odmítl zastavit růst úrokových sazeb.
Etiopská armáda otevřela další válečnou frontu v Somálsku
Pozemní jednotky etiopské armády vstoupily měst na západě Somálska a rozšířily tak svou účast v nové válce v Somálsku s Keňou. Stovky etiopských vojáků tak otevřeli třetí frontu proti rebelující islamistické skupině al-Shabaab. Somálsko čelí již třetí velké zahraniční intervenci od vypuknutí občanské války. Po neúspěšné akci USA v 90. letech a angažmá Etiopie do země vstoupila v polovině října armáda Keni, ke které se Etiopie přidala. Dále v Somálsku operují i jednotky Africké unie z Ugandy, Burundi a nejnověji i z Džibuti. Africká unie jednotky z Ugandy, Burundi a nejnověji z Džibuti.
Do Ugandy se vrací nepokoje s rostoucím nedostatkem energie
V Ugandě v posledním týdnu došlo k několika vzpourám, poslední propukla dnes kvůli dalšímu celodennímu výpadku elektřiny ve městě Ndeeba. Lidé postavili na hlavních ulicích barikády a zapalovali pneumatiky. Policie zahájila nasadila slzný plyn a gumové projektily, aby dav rozehnala, ale analytici varují, že nepokoje by mohly znervózňovat investory, kteří se již vystrašili na přelomu roku 2010 a 2011, kdy docházelo k masivním nepokojům v hlavním městě Kampala. Stejně tak Ugandě nepomáhá ani nejvyšší infalce za posledních 20 let. Uganda je třetí největší ekonomikou východní Afriky a nedávno objevila velké zásoby ropy, ovšem potýká se dlouhodobě s nedostatkem energie kvůli mnoha letům nedostatečných investic do energetického sektoru. V nedávné době dokonce byly dvě soukromé tepelné elektrárny nuceny ukončit provoz kvůli neschopnosti vlády poskytnou dotace. Africká rozvojová banka pak snížila předpokládaný růst Ugandy v roce 2011 z 6,3% na 6,1%. V roce 2010 vykazovala ugandská ekonomika růst 6,4%.
Africká unie označila novou teroristickou skupinu a vyzvala OSN ke stejnému kroku
Africká unie zařadila do seznamu teroristických skupin ugandskou Armádu božího odporu (LRA), která existuje od roku 1987 a operuje na území Ugandy, Jižního Súdánu, Demokratické republiky Kongo a Středoafrické republiky. LRA je povstalecká armáda, která ve jménu křesťanské ideologie smíšené s africkými vlivy od roku 2007 vede otevřené povstání proti Ugandské vládě. Vůdce LRA Joseph Kony se označuje za „mluvčího boha“ a samotná LRA je zodpovědná za znásilňování, vraždy, porušování lidských práva a mimo jiné i z verbování tzv. dětských vojáků či sebevražedných útoků. Podle odhadů OSN má LRA na svědomí desítky tisíc mrtvých či znetvořených nebo znásilněných. USA v říjnu tohoto roku rozhodly do Ugandy vyslat 100 vojenských poradců, kteří mají ugandské armádě pomoci v boji s LRA. Rada pro mír a bezpečnost Africké unie zároveň vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby učinila totéž a stejně jako Africká unie vyzvala africké země, aby zvážily zavedení takových předpisů a změny legislativy, které by zakázaly činnost jakýchkoliv místních orgánů LRA na svém území a uznaly členství v LRA za trestné pro jednotlivce.
Etiopská armáda zahájila ofenzivu do Somálska
Podle svědků postoupily desítky kusů etiopské vojenské techniky nejméně 80 km do somálského vnitrozemí. Etiopie tak navazuje na nedávnou keňskou ofenzivu, a to ze stejných důvodů – tedy útoků a únosů na vlastním území, které byly pořádány islamistickými somálskými povstalci. Etiopie mezitím již přiznala svůj krok a oznámila, že tak činí právě na podporu Keni. Stejně tak v posledních týdnech etiopská diplomacie věnovala velké úsilí na obnovení pozornosti k Somálsku, když navštěvovala státy Perského zálivu a východní Afriky. Zatím není jisté, zda etiopská armáda bude v Somálsku pod hlavičkou mise Africké unie AMISOM, ve které již slouží v Somálsku 12 000 vojáků Ugandy a Burundi. Někteří experti již spekulují o závěrečné ofenzivě proti somálským rebelům.
USA obvinily Ugandu z porušování lidských práv
USA obvinily svého afrického spojence, Ugandu, z omezování lidských práv, a to po nedávné dohodě, ve které se Washington zavázal pomoci ugandské armádě v boji proti rebelům z Armády odporu Páně. Americké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvádí, že ugandský prezident Yoweri Museveni a jeho vláda by se měla zaměřit na pokojné protesty a odpor, stejně jako aktivisté, kteří se snaží oživit pouliční demonstrace proti stoupající inflaci ve třetí největší ekonomice východní Afriky a rostoucím cenám potravin. Ugandská vláda již rozdrtila vlnu protestů v dubnu a květnu a podle USA zneužila bezpečnostních sil.
USA vyšle své jednotky do Ugandy na pomoc v boji proti hnutí LRA
Prezident USA Barack Obama dnes oznámil, že vyšle na území Ugandy 100 příslušníků americké armády, aby pomohli v boji proti rebelům z hnutí LRA (Lord’s Resistance Army). Vojáci se přidají k menší skupině která je již na místě. Podle prezidenta Obamy bude jejich úkolem poskytování informací a školení tamních jednotek. Vyslané jednotky bude navíc po skončení akce možné rozmístit jinde na potřebné lokality ve střední Africe.
Šéf mírových sil Africké unie v Somálsku žádá navýšení počtu mírových sil v Somálsku o třetinu
Velitel mírových sil Africké unie v Somálsku (AMISOM) generálmajor Fred Mugisha prohlásil, že pokud by se počet mužů sil AMISOM zvýšil o třetinu, bylo by možné kompletně osvobodit hlavní město Somálska Mogadišo. V současnosti mají síly AMISOM 9000 mužů, které byly již v březnu 2011 navýšeny o polovinu Ugandou a Burundi. Podle šéfa AMISOM by při počtu 12 000 mužů bylo možné porazit militantní Al Shabaab a poslední ohniska islamistických milic v Mogadišu do šesti měsíců.
Světová banka poskytne východní Africe 1,88 miliardy dolarů
Světová banka oznámila, že více než ztrojnásobí původní slíbenou pomoc zemím tzv. afrického rohu kvůli extrémnímu suchu, které nyní ovlivňuje již 13 milionů lidí. Z původních 500 milionů dolarů to bude 1,88 miliardy. Ředitel Světové banky Robert Zoellick řekl, že peníze mají pomoci řešit sucho a potravinovou krizi v Somálsku, Keni, Etiopii, Eritree, Džibuti a Ugandě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon přesto ve svém projevu ve východní Africe řekl, že již nyní chybí na řešení krize 700 milionů dolarů a tato částka se dle něj bude ještě zvyšovat.
Eritrea vede bezpečnostní rozhovory s Ugandou kvůli Somálsku
Eritrejský prezident Isais Afwerki navštívil Ugandu, která poskytuje největší počet vojáků do mírových sborů Africké unie operujících v Somálsku. Eritrea je dlouhodobě obviňována z podpory islámského hnutí al Shabaab, které bojuje se somálskou vládou a nachází se kvůli tomu v mezinárodní izolaci. Eritrejská vláda je dokonce obviňována z financování bombových útoků v Ugandě, proto je setkání velmi pozorně sledováno mezinárodními pozorovateli stejně tak jako Etiopií, která vede s Eritreou od jejího odtržení rozsáhlé spory.
OSN vyhlásila v Somálsku stav hladomoru
Ve dvou regionech jižního Somálska je nyní dle OSN hladomor, přičemž Spojené národy varují před rychlím rozšířením totální potravinové krize po celé zemi. Regiony Jižní Bakool a Dolní Shabelle jsou zasaženy nejhorším nedostatkem potravin za posledních 20 let. Pro válkou zničené Somálsko, kde navíc centrální vláda na počátku tohoto roku rozvířila nové a intenzivní boje, je situace vážná, neboť rebelové oznámili zákaz dovozu humanitární pomoci – chtějí tak vládě sebrat podporu obyvatel. Somálsko se tak stává první obětí předpovídané světové potravinové krize. Problémy s potravinami však tíží celou severní a východní Afriku, nejvíce nyní Keňu, Etiopii či Ugandu.
V Keni policie rozhání „hladové bouře“
V hlavním městě Nairobi byla policie nucena zahájit palbu slzných granátů do davů protestujících proti vysokým cenám potravin a nedostatkům paliv. Dav stovek lidí byl policií zastaven dříve, než se dostal k prezidentskému paláci, ovšem dařilo se mu blokovat hlavní komunikace a obchody. Policie tvrdí, že protesty byly rozehnány, neboť se konaly bez povolení. Po Ugandě a Senegalu či v menší míře i v Nigeru se Keňa tak dostává mezi země, kde se začínají projevovat prvotní ukazatele předpovídané potravinové krize. Na hranicích Keni s Etiopií již delší dobu dochází k bojům o potraviny a vodu mezi vesničany a místními bandity, které často končí smrtí.