Podle Světového potravinového programu (WFP) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství bude mít Jižní Súdán v roce 2012 minimální potravinový schodek 400 000 tun jídla. Jižní Súdán má v současnosti okolo 8,3 milionu lidí, přičemž okolo 2,7 milionu lidí bude potřebovat potravinovou pomoc. Zemi poškozuje rozsáhlé násilí, inflace, která se vyšplhala až na 78,8%, uprchlíci ze Súdánu a nepravidelné deště, které způsobily, že cena potravin se téměř ztrojnásobila. OSN dále upozorňuje na to, že se zde nachází statisíce podvyživených dětí.
Archiv rubriky: Súdán
Jižní Súdán se stane členem Mezinárodního měnového fondu na počátku roku 2012
Oznámila to šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde po jednání s jihosúdánským prezidentem Salva Kiirou. Jižní Súdán požádal o členství po vyhlášení nezávislosti v tomto roce a podle šéfky MMF byla jeho žádost v pořádku.
Podle generálního prokurátora Mezinárodního trestního tribunálu v Dárfúru stále probíhá genocida
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Luis Moreno-Ocampo prohlásil, že v Dárfúru je pod vedením nejvyšších státních úředníků Súdánu nadále vedena genocida, ze které je obviněn současný súdánský prezident Omar al-Bashir. Žalobce ICC dále upozornil i na to, že již dříve požádal ICC o vydání zatykače na súdánského ministra obrany Mohameda Husseina Abdelrahima v souvislosti s Dárfúrem.
Podle OSN bylo na hranicích mezi Súdánem a Jižním Súdánem nuceno opustit své domovy již přes 500 000 lidí
Podle informací OSN již přes 417 000 lidí bylo kvůli bojům na hranicích mezi Jižním Súdánem a Súdánem nuceno opustit své domovy. Podle zprávy OSN jsou lidé také vyháněni ze svých domovů ve státech Jižní Kordofan a Modrý Nil, kde probíhají povstání proti súdánské vládě, neboť zdejší obyvatelé sympatizují s černošským křesťanským Jižním Súdánem. Stejně tak ale z Jižního Súdánu na sever uprchlo již přes 82 000 lidí, většinou do Súdánu či Etiopie, neboť i v Jižním Súdánu probíhají různorodá povstání.
OSN se obává dalších střetů mezi Súdánem a Jižním Súdánem
OSN uvedlo, že dalších 20 000 uprchlíků se dává do pohybu na hranicích mezi Jižním Súdánem a Súdánem, přičemž podél hranic narůstá nejistota. Obě země se vzájemně obviňují z podpory vnitřních povstalců a vedou ozbrojené střety, stejně jako podávají stížnosti k OSN. Vzhledem k posledním událostem, kdy bylo ze strany Súdánu do bojů nasazeno i vojenské letectvo, je situace vážná, tvrdí OSN. Melissa Fleming, mluvčí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), pak uvádí, že stále větší přesuny uprchlíků mohou brzy narušit jednotu obou států. Vážnost situace pak dotvrzuje i angažmá Číny, která se snaží spory uklidnit v zájmu zabezpečení svých zdrojů surovin.
V Súdánu byla jmenována nová vláda
Súdánský prezident Omar al-Bashir představil nový vládní kabinet, který zahrnuje více opozičních stran ve vládě spolu s vládnoucí Stranou národního kongresu (NCP). Prezidentova NCP si přesto nechává ve vládě významnou většinu. Důvodem vládní změny je tlak vyvíjený na NCP k překonání hospodářské krize, která se zhoršila poté, co se osamostatnil Jižní Súdán spolu se 3/4 zásob ropy, které tvoří hlavní příjem státního rozpočtu.
Armáda Jižního Súdánu se střetla s vojáky Súdánu ve sporných hraničních oblastech
Mluvčí ozbrojených sil Jižního Súdánu Philip Aguer oznámil, že súdánské dělostřelectvo a letectvo bombardovalo oblast Jau, která podle jeho slov leží na území Jižního Súdánu. Podle slov mluvčího jihosúdánské Lidově-osvobozenecké armády (SPLA) se proto Jižní Súdán musel bránit. Mluvčí súdánské armády (SAF) Khalid Al-Sawarmi potvrdil boje v oblasti Jau, ovšem prohlásil, že je územím Súdánu. Obě země již podaly další stížnosti k OSN, přičemž oba státy se vzájemně obviňují z podpory povstalců a vyprovokovávání konfliktu.
Čína vysílá vyslance, aby pomohl řešit spor Súdánu s Jižním Súdánem – jde o zabezpečení dodávek ropy
Čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že čínská vláda rozhodla o vyslání zvláštního vyslance pro africké záležitosti Liu Guijina, který má pomoci hledat kompromis ohledně sporu o poplatcích za transport ropy mezi Jižním Súdánem a Súdánem. Súdánská ropa je pro Čínu vzhledem k její stále větší surovinové poptávce strategicky důležitá a dlouhotrvající spory o poplatky Jižního Súdánu, který má největší ropné zásoby bývalého jednotného Súdánu, Súdánu, který pak má potřebnou infrastrukturu a přístup k moři pro export.
Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač na súdánského ministra obrany
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), Luis Moreno Ocampo, požádal o zatykač na súdánského ministra obrany Mohameda Husseina Abdelrahima za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny spáchané v Dárfúru od srpna 2003 do března 2004. Hussein byl ministr vnitra a zvláštní představitel prezidenta Súdánu v Dárfúru v době zločinů, uvádí žalobce. Zatykač přichází necelý den poté, co došlo k vyhrocení vztahů mezi Keňou a Súdánem kvůli mezinárodnímu zatykači na súdánského prezidenta Omara al-Bashira, který je obviněn z genocidy.
Přes noc došlo k diplomatické krizi mezi Keňou a Súdánem
Poté, co keňská justice rozhodla, v souladu se smluvním členstvím Keni v Římském statutu, o povinnosti keňských orgánu zatknout súdánského prezidenta Omara al-Bashira, na kterého vydal zatykač Mezinárodní trestní tribunál (ICC), Súdán v noci zahájil kroky k vyhoštění velvyslance Keni a zároveň povolal svého velvyslance z Nairobi. Súdán také hrozil zavedením sankcí proti Keni. Ještě v noci proto do Súdánu dorazil keňský ministr zahraničí Moses Wetangula a setkal se se Súdánským prezidentem al-Bashirem obviněným z genocidy, aby diplomatickou krizi zažehnal. Keňa poté oznámila, že situace se uklidnila a velvyslanci nebudou odvoláni. Podle ministra Wetanguli by súdánské sankce byly pro keňskou ekonomiku fatální.
Keňský soud rozhodl, že Keňa musí zatknout súdánského prezidenta
Keňský soud rozhodl ve věci, kdy do Keni na státní návštěvu dorazil súdánský prezident Omar al-Bashir, na kterého vydal již v minulosti zatykač Mezinárodní trestní tribunál v Haagu (ICC) kvůli obvinění z genocidy a keňské úřady ho nezadržely. Prezident Bashir je jediným člověkem, kterého stíhá mezinárodní instituce v pozici hlavy státu s diplomatickou imunitou. Ve světě se dlouhodobě řeší, jak by se mělo v jeho případě postupovat, neboť Súdán ho přirozeně ICC nevydá, zatímco ostatní státy váhají. Již dnes je ovšem súdánský prezident nucen cestovat pouze přes země, které ho ICC odmítají vydat. Soudní rozhodnutí v Keni, které říká, že Keňa je povinna dodržet své závazky plynoucí z členství v paktu o ICC, by mohlo být příkladem pro ostatní státy.
Předseda libyjské prozatímní rady (NTC) poděkoval Súdánu za zbraně v době povstání (a embarga)
Předseda NTC, Mustafa Abdel Jalil, na své první oficiální návštěvě Súdánu poděkoval za zbraně, které súdánská vláda poslala libyjským rebelům přes Egypt v době povstání. Podle slov Jalila súdánské zbraně výrazně pomohly rebelům porazit síly Muammara Kaddafiho. Stalo se tak na sjezdu súdánské vládnoucí strany Národní kongres. Libyjský vůdce Muammar Kaddafi za své vlády podporoval súdánské povstalce v Dárfúru, což vedlo k velmi napjatým vzájemným vztahům. Díky slovům Mustafi Abdel Jalila se ovšem potvrdili dříve vehementně popírané spekulace o porušování zbrojního embarga uvaleného rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Když se v červnu ukázalo, že embargo pravděpodobně porušuje Francie, několik týdnů to bylo popíráno a nikdy nebyly vyvozeny žádné důsledky.
Africká unie označila novou teroristickou skupinu a vyzvala OSN ke stejnému kroku
Africká unie zařadila do seznamu teroristických skupin ugandskou Armádu božího odporu (LRA), která existuje od roku 1987 a operuje na území Ugandy, Jižního Súdánu, Demokratické republiky Kongo a Středoafrické republiky. LRA je povstalecká armáda, která ve jménu křesťanské ideologie smíšené s africkými vlivy od roku 2007 vede otevřené povstání proti Ugandské vládě. Vůdce LRA Joseph Kony se označuje za „mluvčího boha“ a samotná LRA je zodpovědná za znásilňování, vraždy, porušování lidských práva a mimo jiné i z verbování tzv. dětských vojáků či sebevražedných útoků. Podle odhadů OSN má LRA na svědomí desítky tisíc mrtvých či znetvořených nebo znásilněných. USA v říjnu tohoto roku rozhodly do Ugandy vyslat 100 vojenských poradců, kteří mají ugandské armádě pomoci v boji s LRA. Rada pro mír a bezpečnost Africké unie zároveň vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby učinila totéž a stejně jako Africká unie vyzvala africké země, aby zvážily zavedení takových předpisů a změny legislativy, které by zakázaly činnost jakýchkoliv místních orgánů LRA na svém území a uznaly členství v LRA za trestné pro jednotlivce.
Súdánské rebelující státy podepsaly alianci proti súdánské vládě
Federativní státy Súdánu, kde probíhají rebelie proti centrální vládě utvořily spolu s povstalci v Dárfúru alianci za účelem svrhnutí vlády prezidenta Omara Hassan al-Bashira. Súdán v reakci obvinil Jižní Súdán z podpory a koordinace dohody a označil to za akt agrese. Analytici zatím uvádí, že aliance ukazuje na lepší koordinaci mezi různými povstaleckými skupinami, což jistě povede k dalšímu násilí.
OSN: „Súdán bombardoval uprchlické tábory v Jižním Súdánu“, Jižní Súdán se k obvinění přidává
Jižní Súdán obvinil Súdán z organizování nových přeshraničních útoků na své vojáky, a to ve stejný den, kdy OSN prohlásila, že súdánská letadla bombardovala uprchlické tábory na území Jižního Súdánu, kde mezitím počet uprchlíků neustále roste. Súdán obvinění popírá s tvrzením, že na jih od vlastních hranic neproběhla jediná vojenská operace. Rada bezpečnosti OSN zatím již dříve obdržela už druhou stížnost ze strany Súdánu, že Jižní Súdán podporuje povstalce na jihu Súdánu a vměšuje se do vnitřních záležitostí státu.
Súdán předal stížnost Radě bezpečnosti OSN na Jižní Súdán
Súdán oznámil, že podal stížnost k Radě bezpečnosti OSN na Jižní Súdán, který obviňuje z podpory rebelů ve dvou hraničních státech. Súdán již podává druhou stížnost (první stížnost podal v srpnu 2011 pouze kvůli Jižnímu Kardofanu) a tentokrát kvůli státům Jižní Kardofan i Modrý Nil, ve kterých již delší dobu bojuje proti povstalcům. Situace je ovšem nadále podobná i ve sporném ropném regionu Abyei, který si oba státy nárokují. Jižní Súdán naopak od svého vzniku obviňuje Súdán z podpory rebelů na svém území.
USA prodloužily sankce proti Súdánu
Americký prezident Barack Obama informoval o rozhodnutí prodloužit rozsáhlé sankce uvalené na Súdán o další rok. Podle slov prezidenta Obamy súdánská vláda stále nezměnila dostatečně svou politiku, aby bylo ospravedlnitelné zrušení sankcí. Sankce uvalené Spojenými státy od roku 1997 omezují obchod a investice do Súdánu a blokují majetek súdánské vlády a některých konkrétních vládních činitelů. Ačkoliv USA slíbily Súdánu zlepšení vztahů, pokud umožní referendum o odtržení jihu země a nebude dělat problémy při rozdělování, nyní USA tvrdí, že problémy ve sporných oblastech jako je např. Abyei nelze přehlédnout.
OSN: “ v Súdánu roste počet uprchlíků před novými útoky súdánské armády“
OSN upozornilo, že již přes 2000 uprchlíků opustilo súdánský stát Modrý Nil a přešlo do Etiopie v posledních 3 dnech. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky informuje: „Nově příchozí jsou většinou ženy, děti a starší osoby, kteří údajně prchají před bombovými útoky útoky letadel Antonov.“ Podle odhadů OSN jen z Modrého Nilu od června do Etiopie uprchlo 28 700 lidí. Súdánská vláda se k informaci doposud nevyjádřila, ovšem nepopírá, že zahájila ofenzivu proti povstalcům v nejdůležitějším ropném státě Jižní Kardofan, stejně tak, jako potlačuje separatistické tendence v Abyei a Modrém Nilu.
Malawi odmítlo zatknout prezidenta Súdánu, na kterého je vydán mezinárodní zatykač
Jihoafrické Malawi odmítlo zatknout súdánského prezidenta i přesto, že je členem dohody o Mezinárodním trestním tribunálu (ICC). Prezident Súdánu Omar al-Bashir je ICC stíhaný od roku 2008 za válečné zločiny z občanské války v Súdánu, ovšem jeho zadržení je z pohledu mezinárodního práva velmi problematické – jako oficiální nejvyšší představitel země nikdy nebude vydán Súdánem a ostatní země se zdráhají. Ministr informací Malawi Patricia Kaliati se k omítnutí zadržet prezidetna Bashira vyjádřil stručně – „nejde o záležitost, kterou by měla řešit vláda Malawi“. Mimo jiné vláda Malawi také tvrdí, že prezidenta ani nebylo možné zadržet, neboť do země dorazil s diplomatickou imunitou, aby se zúčastnil regionální konference organizace pro společný trh východní a jižní Afriky COMESA. EU i organizace na ochranu lidských práv již vyjádřily své znepokojení a nesouhlas. „Nelze nechat nepotrestané zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, ať už se jich dopustí kdokoliv,“ řekla šéfka evropské diplomacie Catherine Ashton.
Súdán oznámil, že jeho vojska zůstanou ve sporném regiony Abyei
Súdánská vláda prohlásila, že súdánská armáda zatím zůstane na území sporného regionu Abyei, ve kterém leží velké zásoby ropy a o který projevuje zájem i Jižní Súdán. Sousední Jižní Súdán již vyjádřil svůj ostrý nesouhlas a stejně tak učinila i OSN. Podle OSN Súdán dříve přislíbil jednání o budoucnosti Abyei v Etiopii, ale nyní učinil neočekávaný krok.
Írán chce stát za novou infrastrukturou Súdánu
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad v rámci své státní návštěvy v Súdánu prohlásil, že jeho země chce pomoci s budováním nové infrastruktury Súdánu. Súdán zatím opět podpořil jaderný program Íránu a obě země se shodly na svém strategickém spojenectví při obraně islámské entity.
Íránský prezident navštíví Súdán
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad dorazil do Súdánu, aby prohloubil ekonomické apolitické vztahy obou zemí. Írán spolu s Čínou patří dloudobě k zastáncům súdánského prezidenta, kterým je Omar Hassan al-Bashir obviněný Mezinárodním trestním tribunálem z válečných zločinů v dlouhotrvajícím konfliktu v Dárfúru. Na Súdán jsou uvaleny tvrdé obchodní sankce USA a po odtžení Jižního Súdánu ztratil Súdán významnou část svého ropného bohatství, proto se nyní bude zaměřovat na spolupráci s Íránem, se kterým má mimo jiné i úzké vojenské vztahy díky dohodě o vzájemné spolupráci z roku 2008.
Jižní Súdán čelí nedostatku potravin v důsledku násilí
Jižní Súdán čelí vážnému nedostatku potravin, protože tato nová africká země nje schopna produkovat pouhou polovinu své potravinové spotřeby. Na produkci se také podepisuje těžké období sucha i silných dešťů spolu s neutěšenou bezpečnostní situací. Humanitární koordinátor OSN pro Jižní Súdána Lise Grande tvrdí, že se jedná o alarmující problém. Podle odhadů OSN bude v příštím roce v této zemi 1,2 milionu lidí zcela závislých na potravinové pomoci. V současnosti je to 970 000 obyvatel Jižního Súdánu. Podle predikací zemědělských expertů se ovšem v nejbližší budoucnosti Jižnímu Súdánu nemůže podařit poradit si s deficitem více než půl milionu tun potravin.