Jižní Súdán zvažuje vybudování ropovodu k pobřeží přes Etiopii a Džibuti kvůli stálým sporům se Súdánem o cenu za tranzit zhruba 350 000 barelů ropy denně do Rudého moře. Súdán je v současnosti jedinou cestou pro jihosúdánskou ropu, přičemž analytici varují, že neustálé spory mohou vyvolat další konflikt mezi oběma zeměmi, jejichž hospodářství je na ropě závislé. Jižní Súdán minulý týden podepsal memorandum o porozumění v obchodní oblasti s Etiopií i Džibuti, přičemž se v něm hovoří i o možnosti vybudování ropovodu, jak uvedl jihosúdánský náměstek ministra financí Marial Awou Yol. Podobné memorandum již Jižní Súdán uzavřel i s Keňou.
Archiv rubriky: Etiopie
Súdán údajně propustí tři zadržované tankery surové ropy patřící Jižnímu Súdánu
Tato tři plavidla nesoucí celkem 2,2 milionu tun surové ropy jsou prozatím zadržována v přístvu Port Sudan. Súdánská vláda je dle svého vyjádření ochotna je propustit, aby zmírnila napětí, které v současné době panuje okolo ropné produkce Jižního Súdánu. Jižní Súdán před týdnem obvinil Súdán z nelegálního odklonu ropy za 815 milionů USD, přičemž další spory byly vedeny ohledně poplatků za přepravu surové ropy skrze súdánskou ropnou infrastrukturu. Tento krok je výsledkem jednání mezi prezidenty obou zemí probíhajícím v hlavním městě Etiopie.
Setkání prezidentů Jižního Súdánu a Súdánu s cílem vyřešit spor o ropné bohatství
Čelní představitelé obou států se setkají v etiopském hlavním městě Addis Abeba, aby prodiskutovali spor o ropné bohatství, které má nyní na svém území nedávno odtržený Jižní Súdán. Ten ovšem nedisponuje potřebnou zpracovatelskou technikou a tak je nucen transportovat surovou ropu skrze ropovody do súdánských rafinérií. Právě v této otázce vzniklo v poslední době hned několik sporů, které mimo jiné vyústily i v dohodu o stavbě ropovodu s Keňou. O zprostředkování dohody mezi oběma státy se nyní snaží především Džibuti, Keňa, Etiopie a Somálsko.
Etiopie je stále více nebezpečnější – hlad a bída na severu
V provincii Afar na severu Etiopie bylo zabito 5 evropských turistů a další 2 Evropané a 2 Etiopané byli uneseni, oznámila to etiopská vláda. Většina ministerstev zahraničí EU varuje své občany, aby se severní Etiopii vyhnuli, neboť zde kvůli problémům mezi Súdánem a Jižním Súdánem je mnoho uprchlíků a kvůli nedostatku potravin a vody zde působí organizované lupičské skupiny a separatisté.
Human Rights Watch upozorňuje na nucené vysidlování v Etiopii
Organizace Human Rights Watch (HRW) prohlásila, že vláda Etiopie nutí desítky tisíc lidí k opuštění svých pozemků, aby mohly být pronajaty zahraničním investorům. Podle HRW etiopská vláda v rámci „programu přesídlení v rámci rozšíření obyvatelstva“ donutila již 70 000 lidí, aby přesídlili ze západního regionu Gambella do nově vystavěných vesnic, které postrádají adekvátní potravinové zajištění, farmářské prostory, zdravotní péči a příležitost ke vzdělání. Etiopie již podle údajů HRW pronajala 3 miliony hektarů zahraničním zemědělským podnikům (území o rozloze téměř jako Belgie) a údajně chystá pronajmout dalších 2,1 milionu hektarů.
Etiopská armáda otevřela další válečnou frontu v Somálsku
Pozemní jednotky etiopské armády vstoupily měst na západě Somálska a rozšířily tak svou účast v nové válce v Somálsku s Keňou. Stovky etiopských vojáků tak otevřeli třetí frontu proti rebelující islamistické skupině al-Shabaab. Somálsko čelí již třetí velké zahraniční intervenci od vypuknutí občanské války. Po neúspěšné akci USA v 90. letech a angažmá Etiopie do země vstoupila v polovině října armáda Keni, ke které se Etiopie přidala. Dále v Somálsku operují i jednotky Africké unie z Ugandy, Burundi a nejnověji i z Džibuti. Africká unie jednotky z Ugandy, Burundi a nejnověji z Džibuti.
Podle OSN bylo na hranicích mezi Súdánem a Jižním Súdánem nuceno opustit své domovy již přes 500 000 lidí
Podle informací OSN již přes 417 000 lidí bylo kvůli bojům na hranicích mezi Jižním Súdánem a Súdánem nuceno opustit své domovy. Podle zprávy OSN jsou lidé také vyháněni ze svých domovů ve státech Jižní Kordofan a Modrý Nil, kde probíhají povstání proti súdánské vládě, neboť zdejší obyvatelé sympatizují s černošským křesťanským Jižním Súdánem. Stejně tak ale z Jižního Súdánu na sever uprchlo již přes 82 000 lidí, většinou do Súdánu či Etiopie, neboť i v Jižním Súdánu probíhají různorodá povstání.
Keňa a Etiopie jsou definitivně vtaženi do války v Somálsku
Keňa oznámila po koordinaci s Etiopií, že Somálsko neopustí, dokud nebude situace s rebely z Al Shabaab vyřešena. Jednotky etiopské a keňské armády mezitím zahajují rozsáhlou ofenzivu na různých místech jihu Somálska, kde se snaží obsadit jednotlivé pevnosti této islamistické organizace. Keňa již včera oznámila, že cílem je opět upoutat pozornost mezinárodního společenství na Somálsko a jednou provždy vyřešit anarchii, která zde vládne. Podle analytiků je Etiopie slabším partnerem Keni, neboť se spíše zdráhá, ovšem po výzvách Keni se účastní diplomatického tlaku, který se tento tandem snaží vyvinout na své spojence.
Etiopská armáda zahájila ofenzivu do Somálska
Podle svědků postoupily desítky kusů etiopské vojenské techniky nejméně 80 km do somálského vnitrozemí. Etiopie tak navazuje na nedávnou keňskou ofenzivu, a to ze stejných důvodů – tedy útoků a únosů na vlastním území, které byly pořádány islamistickými somálskými povstalci. Etiopie mezitím již přiznala svůj krok a oznámila, že tak činí právě na podporu Keni. Stejně tak v posledních týdnech etiopská diplomacie věnovala velké úsilí na obnovení pozornosti k Somálsku, když navštěvovala státy Perského zálivu a východní Afriky. Zatím není jisté, zda etiopská armáda bude v Somálsku pod hlavičkou mise Africké unie AMISOM, ve které již slouží v Somálsku 12 000 vojáků Ugandy a Burundi. Někteří experti již spekulují o závěrečné ofenzivě proti somálským rebelům.
Napětí mezi Keňou a Eritreou kvůli somálským rebelům roste
Keňa obvinila Eritreu s podpory somálských povstalců, proti kterým nyní vede vojensou ofenzivu na území Somálska. Keňský ministr zahraničí Moses Wetangula si již nechal předvolat velvyslance Eritrei, kterému sdělil mu obavy a znepokojení ze zpráv svých tajných služeb, které ukazují na stálé dodávky zbraní z Eritrey pro islamistickou milici al Shabaab. Z podpory somálských rebelů obviňuje Eritreu dlouhodobě i Etiopie, která se naposledy ohradila proti Eritree i kvůli vměšování se do vnitřních záležitostí země. Eritrejské ministerstvo zahraničí se k obvinění Keni vyjádřilo stroze: „jde o politováníhodnou skutečnost, že si keňský ministr zahraničí vymýšlí neexistující dodávky zbraní z Eritrei“.
OSN: “ v Súdánu roste počet uprchlíků před novými útoky súdánské armády“
OSN upozornilo, že již přes 2000 uprchlíků opustilo súdánský stát Modrý Nil a přešlo do Etiopie v posledních 3 dnech. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky informuje: „Nově příchozí jsou většinou ženy, děti a starší osoby, kteří údajně prchají před bombovými útoky útoky letadel Antonov.“ Podle odhadů OSN jen z Modrého Nilu od června do Etiopie uprchlo 28 700 lidí. Súdánská vláda se k informaci doposud nevyjádřila, ovšem nepopírá, že zahájila ofenzivu proti povstalcům v nejdůležitějším ropném státě Jižní Kardofan, stejně tak, jako potlačuje separatistické tendence v Abyei a Modrém Nilu.
Tahanice o řeku Nil: Egypt a Etiopie se snaží najít řešení
Egypt v posledních letech s hrůzou sleduje plány na gigantické přehrady, které by měly stát na horním toku Nilu. Dle starých koloniálních smluv měl totiž Egypt právo na převážnou většinu vody Nilu a stejně tak právo veta na stavbu přehrad, ovšem počátkem minulého roku 6 z 9 „nilských národů“ podepsalo smlouvu, která Egypt obou práv zbavovala, což vedlo k ochlazení vztahů především mezi Etiopií a Egyptem. Po pádu egyptského prezidenta Mubaraka ovšem přišlo nové kolo jednání, které nyní vedlo k vzájemné dohodě o tom, že bude sestaven panel z egyptských, etiopských a súdánských odborníků, kteří budou hodnotit dopad stavby etiopské přehrady stejně tak jako dalších v budoucnu. Cílem má být rozvoj všech zemí bez negativních dopadů na ostatní. Etiopie také přislíbila pozdržení ratifikace smlouvy o zbavení práva veta Egypta až do zvolení nové egyptské vlády v zájmu dalšího vyjednávání.
Rada bezpečnosti Africké unie zahájila mimořádné zasedání kvůli Libyi
Vzhledem k poslednímu vývoji v Libyi, kde se povstalcům podařilo po půl roce bojů dosáhnout hlavního města Tripolisu, zasedne nouzově Rada bezpečnosti Africké unie v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Africká unie podle některých zdrojů očekává konec vlády Muammara Kaddafiho v Libyi, ovšem stejně tak se připravuje na tvrdé boje v Tripolisu, které pravděpodobně nastanou. Libyjská vláda deklarovala, že je jí nadále věrno 65 000 vojáků a v Tripolisu vyjeli do ulic tanky, které zatlačují povstalce zpět. Rebelové nyní očekávají posily.
OSN chce mimořádné zasedání kvůli potravinové krizi ve východní Africe
OSN hodlá 25. července mimořádně zasednout kvůli extrémním suchům, které již postihly především východní Afriku a které vedou ke stále častějším hladovým bouřím. Včera byl vyhlášen stav hladomoru hned ve dvou provinciích Somálska, kde nyní 3,7 milionu lidí trpí absolutním hladem, dalšími ohroženými zeměmi jsou Etiopie a Keňa, východoafrická největší ekonomika. Zasedání Organizace pro zemědělství a výživu se uskuteční v Římě a zúčastní se ho zástupci všech 191 členských států, další orgány OSN, nevládní organizace a regionální rozvojové banky. Zasedání je svoláno na popud Francie, která v současnosti předsedá skupině G20.
Rada bezpečnosti OSN schválila nasazení etiopských vojáků v Súdánu
Původní plány, které počítaly s iniciativou Africké unie, se přelily pod OSN. Rada bezpečnosti dnes schválila rezoluci navrženou Spojenými státy, která vytváří mírovou misi UNISFA na sporném území Súdánu Abyei po dobu šesti měsíců. V misi má sloužit 4 200 vojáků z Etiopie.
Eritrea obvinila čtyři britské občany ze špionáže a příprav ke spáchání teroristického činu
Již tak mrazivé vztahy mezi Eritreou a Velkou Británií jsou opět narušeny. Eritrea dlouhodobě obviňuje USA a Velkou Británii z neakceptovatelné podpory Etiopie ve hraničním sporu s Eritreou. Podle eritrejského ministerstva zahraničí byli již v prosinci zatčeni čtyři Britové, kteří pracují pro britskou firmu námořní bezpečnosti. Následné vyšetřování dle Eritrei ukázalo, že muži, o nichž společnost tvrdí, že se do země dostali jen náhodou kvůli špatnému počasí a byli nuceni přistát u břehů, měli provádět špionážní akce. Podle zprávy ministerstva také existuje vysoká pravděpodobnost, že mohli připravovat sabotážní akci například v podobě teroristického činu – to má být podloženo jejich skladem zbraní, který byl nalezen na ostrově Romia 56 km od pevniny ( jednalo se o 18 různých typů odstřelovacích pušek, 10 neprůstřelných vest, 1700 nábojů různých typů, 2 GPS, přístroje pro noční vidění a dalekohledy. Velká Británie se prozatím ke zprávě nevyjádřila, ale dlouhodobě označuje Eritreu za podporovatele teroristů v Etiopii.
Etiopie: “ jednání Západu hraničí s kriminálním činem, snaží se Afriku držet v chudobě“
Etiopský premiér Meles Zenawi se velmi ostře vyjádřil na adresu západních zemí ve spojitosti s novými projekty vodních elektráren po celé Africe. Etiopie v současnosti buduje pět obřích vodních elektráren a nyní oznámila, že hodlá vybudovat obří přehradu na řece Nilu o kapacitě 5 250 megawatt. Premiér Zenawi prohlásil, že vůdcům Západu je zcela jedno, že miliony lidí trpí katastrofální chudbou, a odsoudil to, že západní nevládní organizace vedou kampaň proti nové výstavbě, která podle něj hraničí s trestní odpovědností- „ačkoliv má kontinent obrovské potenciální zdroje energie (sluneční energie, vodní energie, ropy, zemního plynu, uhlí a geotermální energie), trpí jejím největším nedostatkem, který vede k utrpení lidí. Nejsem zastáncem teorie o spiknutí, ale kdybych byl, tak bych si musel myslet, že lidé z Evropy a USA chtějí chudou zdevastovanou Afriku, mimo jiné, aby si mohli užít její původní přírodu a stav.“
Africká unie zve Muammara Kaddafiho, povstalce, EU i Radu bezpečnosti OSN k rozhovorům
Předseda Africké unie Jean Ping oznámil, že Africká unie hodlá zahájit jednání o libyjské krizi za účasti všech stran, které jsou k tomuto účelu pozvány do hlavního města Etiopie Addis Abeba. Muammar Kaddafi již souhlasil a rád by vyslal na jednání svého předsedu vlády, ovšem otázkou je, nakolik je to možné, když je nad Libyí nařízena bezletová zóna. Africká unie dále striktně zdůraznila, že nepodporuje ani jednu ze stran konfliktu a jedná pouze v zájmu bezpečnosti civilního obyvatelstva.
V Etiopii začínají náboženské nepokoje- muslimové napadají křesťany
V Etiopii je 60 % křesťanů a 30 % muslimů a útoky se stávají stále častěji. Provádějí je muslimští mladíci ozbrojení mačetami a pronásledují křesťany, přičemž je okrádají a napadají. Doposud se Etiopie dlouho chlubila svou náboženskou stabilitou, kdy bylo i běžné, že docházelo ke sňatkům mezi vyznavači obou náboženství, nyní se však začínají objevovat varovné signály.
Etiopie hrozí Eritrei- etiopský premiér odmítl vyloučit možnou konfrontaci
Etiopie oznámila, že hodlá přijmout „všechna nezbytná opatření“ proti Eritrei, kterou obviňuje ze zásahů do etiopské suverenity. Od války, která mezi státy proběhla v letech 1998-2000 a vyžádala si 80 000 obětí, si obě země vyměňují ostrou rétoriku, Etiopie však nyní přímo obvinila Eritreu z podpory etiopských rebelů za účelem destabilizace a narušení své státní integrity a dále z podpory somálských povstalců. Etiopský premiér Meles Zenawi prohlásil, že nemůže vyloučit možnost konfrontace, neboť Etiopie nadále nemůže nečinně přihlížet snahám Eritrei narušit stabilitu Afrického rohu. Eritrea reagovala prohlášením, že Západ jednoznačně straní Etiopii, ačkoliv dodnes nejsou vyřešené hraniční spory o území, dále popřela všechny obvinění.
Povstalci ze Somálska pravděpodobně začali s útoky na pohraničí Keni a Etiopie
Podle dosavadních odhadů skupina al Shabaab, která je nyní v zostřeném boji se somálskou vládou a čelí poměrně úspěšné ofenzivě vládních jednotek, jako odvetu začala útočit na keňské a etiopské hranice. Jsou ostřelovány nemocnice a vesnice a desítky tisíc lidí utíká do vnitrozemí. Důvodem je nejspíše fakt, že obě napadené země podporují somálskou centrální vládu, školí její armádu a etiopští vojáci jsou dokonce v Somálsku nasazeni v rámci Africké unie. Vojenský důstojník keňské armády oznámil, že hlavní přímí útok na hranice armáda očekává dnes v noci.
OSN vyzvalo Africkou unii, aby se tvrdě postavila proti neuznávanému prezidentu Pobřeží slonoviny Laurentu Gbagbo
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k pevnému a jednotnému postoji Afriky proti snahám moc držícího prezidena v Pobřeží slonoviny L. Gbagba. Učinil tak na zahájení 16. summitu Africké Unie v hlavním městě Etiopie Addis Abeba.