Prezidenti zemí Uganda, Keňa, Tanzanie a Demokratická republika Kongo se sešli na summitu, kde projednali bezpečnostní situaci v regionu. Představitelé zemí vyzvali hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo a v minulém týdnu obsadilo hlavní město provincie Severní Kivu Goma, aby upustilo od boje. OSN varuje před humanitární krizí na východě země, kde dochází zásoby jídla i lékařského vybavení. Země žádají o vytvoření neutrální zóny v Goma za pomoci mírových jednotek OSN.
Archiv rubriky: střední Afrika
Šéf armády Demokratické republiky Kongo byl suspendován, rebelové odmítají opustit město Goma
Generál Gabriel Amisi byl suspendován z postu šéfa armády Demokratické republiky Kongo poté, co byl obviněn, že prodával zbraně rebelům ve skupině Nyatura na východě země. Vedle generála Amisi je podle BBC vyšetřováno i několik dalších vysokých představitelů armády, do obchodu se měli zapojit i rodinní příslušníci vyšetřovaných. Mezitím hnutí M23, které v úterý obsadilo hlavní město provincie Severní Kivu Goma a mluví o tažení na hlavní město Kinshasa, odmítá město opustit. Skupina navíc prohlásila, že obsadí i další města, jestli prezident Joseph Kabila nebude souhlasit s jednáním. Odborníci se nemohou shodnout na to, jaké jsou požadavky rebelů.
Po dobytí města Goma rebelové v M23 mluví o svržení konžského prezidenta
Rebelové sjednocení v hnutí M23, kteří na východě Demokratické republiky Kongo získali hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v projevu pohrozili dobytí hlavního města Kinshasa a svržením prezidenta Josepha Kabila. Rebelové obsadili i nedaleké město a cestu k dalšímu velkému městu Bukavu. „Zamíříme na Bukavu a poté na Kinshasu. Cesta za osvobozením Demokratické republiky Kongo právě začala,“ řekl mluvčí rebelů plukovník Vianney Kazarama. Konžský prezident Kabila jedná se svým rwandským protějškem Paulem Kagame a ugandským prezidentem Yoweri Museveni o stabilitě regionu. OSN obvinila sousední Rwandu i Ugandu z výcviku a vyzbrojování rebelů v hnutí M23, samotná OSN nicméně nyní čelí kritice za jen nepatrný odpor rebelům v bojích o město Goma, kde měla své jednotky.
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci k situaci v Demokratické republice Kongo
Jednohlasně přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která vyzývá k okamžitému zastavení zahraniční pomoci hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo. Podle BBC je Rada bezpečnosti OSN připravena přijmout vhodná opatření k ukončení bojů. Rebelové mezitím obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v němž bylo na 1500 jednotek mírové mise OSN. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil misi OSN za „absurdní“ a žádá změnu jejího mandátu. Představitelé Demokratické republiky Kongo a Rwandy odletěli do Ugandy k jednáním o situaci v regionu.
Čína a Demokratická republika Kongo se dohodly na satelitní komunikace
Po Nigérii je Demokratická republika Kongo druhou africkou zemí, které má disponovat satelitní komunikací prostřednictvím satelitu CongoSat-01. Provoz má být podle čínské státní agentury Xinua zahájen během 3 let z čínské provincie Sichuan. Očekává se, že satelit pokryje celou jižní a střední Afriku. Dohoda byla v sobotu podepsána mezi Národní sítí satelitní telekomunikace Demokratické republiky Kongo (Renatelsat) a čínskou Great Wall Industry Corporation.
Boje na východě Demokratické republiky Kongo i nadále pokračují
V sobotu převzali rebelové v hnutí M23 kontrolu nad městem Kibumba, které leží asi 30 kilometrů od hlavního města provincie Severní Kivu Goma. Střety mezi konžskou armádou a rebely propukly v druhé polovině týdne a jsou označovány za nejhorší od dubna letošního roku. Rada bezpečnosti OSN požaduje okamžité ukončení bojů a upozorňuje na dobré vyzbrojení rebelů. Konžská vláda a později i OSN obvinila sousední Rwandu z vyzbrojování a výcviku rebelů, ta vinu odmítá. Francouzský velvyslanec Gerard Araud vyzval Radu bezpečnosti OSN k vyslání jasné zprávy rebelům a všem, kteří je podporují.
V bojích mezi konžskou armádou a rebely v hnutí M23 mělo zemřít 150 rebelů
V nových bojích, které propukly na východě Demokratické republiky Kongo nedaleko města Goma, bylo podle armády zabito na 150 rebelů, sjednocených do hnutí M23, které vede generál Bosco Ntaganda. Podle mluvčího konžské armády Lamberta Mende byla jedna třetina zabitých rebelů v uniformě rwandské armády. Sousední země opakovaně odmítá jakoukoliv pomoc při výcviku rebelů na svém území. Boje jsou považované za nejhorší od propuknutí konfliktu na jaře letošního roku.
Na východě Demokratické republiky Kongo propukly nové boje
Střety mezi vládními jednotkami a rebely v hnutí M23 znovu propukly na východě Demokratické republiky Kongo u města Goma. Podle analytiků se jedná o největší boje od dubna, kdy střety začaly. Důsledkem nepokojů opustilo své domovy na 500 000 obyvatel. V úterý uzavřela Uganda své hranice s Demokratickou republikou Kongo v oblasti Bunagana na žádost konžské vlády, podle níž jsou rebelové v hnutí M23 financováni ze zahraničí.
USA uvalily sankce na předního konžského rebela Sultani Makenga
Americká vláda uložila sankce na Sultani Makenga, jenž patří mezi přední členy rebelů v hnutí M23, které bojuje proti konžské armádě na východě Demokratické republiky Kongo. Sultani Makenga je obviňován z využívání dětských vojáků v boji. USA tímto krokem reagovaly na úterní rozhodnutí OSN, která na Makenga uvalila sankce v podobě zákazu cestování a zmrazení majetku. Demokratická republika Kongo rozhodnutí přivítala, přesto dodává, že Makenga není iniciátorem celého hnutí, přestože stojí za mnohým jeho násilím.
Velká Británie chce k obnovení pomoci Rwandě přistupovat jen velmi opatrně
Podle britské tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening je nutné k obnovení rozvojové pomoci pro Rwandu přistupovat „jen velmi opatrně“. Její předchůdce Andrew Mitchell poslední den v úřadu prodloužil Rwandě finanční prostředky v hodnotě 16 milionů USD, polovina prostředků byla již uvolněna na vzdělání a zemědělství. V červenci následně Velká Británie pomoc pozastavila důsledkem nařčení středoafrické země z výcviku a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo. Rozhodnutí, zdali zbylé prostředky pro Rwandu uvolnit, by se mělo podle tajemnice Greening velmi zvážit. Jestli Rwanda další finanční pomoc dostane, se rozhodne příští měsíc.
Africká rozvojová banka žádá země o finanční obnovení pomoci Rwandě
Poté, co Demokratická republika Kongo a následně i OSN obvinila Rwandu z vyzbrojování a trénování rebelů v tzv. Hnutí M23, kteří bojují proti armádě na východě Demokratické republiky Kongo, některé země a organizace zastavily svou rozvojovou pomoc pro Rwandu. Prezident Africké rozvojové banky (AfDB) Donald Kaberuka, který pochází z Rwandy, tvrdí, že pozastavená zahraniční pomoc může mít rozsáhlé negativní důsledky pro středoafrickou ekonomiku. Rozvojová pomoc tvoří až 40 % rwandského státního rozpočtu, bez ní by země musela přistoupit ke škrtům především ve zdravotnictví a vzdělání. „Není důvod, abychom vytvořili ekonomickou krizi zemí Velkých jezer. Důsledky pozastavené rozvojové pomoci pocítí všechny země regionu, nejenom Rwanda,“ řekl prezident AfDB Kaberuka. AfDB poskytne Rwandě pro tento fiskální rok 45 milionů USD na stabilizaci rozpočtu.
Uganda chce stáhnout své jednotky z misí, mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo vzrůstá napětí
Ugandská vláda v pátek oznámila, že stáhne veškeré své jednotky z misí, které tvoří až jednu třetinu ze všech operací na africkém kontinentě. Například ugandské jednotky jsou součástí boje proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab v Somálsku. Důvodem je obvinění Ugandy z podpory a napomáhání rebelům v hnutí M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. Ugandský ministr bezpečnosti Wilson Mukasa uvedl, že rozhodnutí je nezvratitelné. Minulý týden se přitom konalo zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, kde ugandský ministr pro informatiku a komunikační technologie Ruhakana Rugunda nejednal o stažení jednotek. Mluvčí armády Felix Kuayigye řekl, že žádný rozkaz ke stažení jednotek zatím vydán nebyl. Pokud by Uganda svá slova dodržela a stáhla své jednotky ze Somálska, mohlo by to mít destabilizační vliv na zemi, kde byl po více než dvou dekádách zvolen nový prezident. Mezitím vzrůstá napětí mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, která byla spolu s Ugandou nařčena z napomáhání rebelům kolem generála Bosco Ntangandy. V sobotu měl na hranici oddělující obě země po střetu zemřít jeden konžský voják. Rwanda odmítla, že by se jednalo o vojenskou operaci a naopak tvrdí, že to byl konžský provokativní útok. „Chtějí nás zatáhnout do svých vnitřních problémů, ale my stále opakujeme, že nejsme zdrojem jejich problémů,“ řekl rwandský mluvčí armády brigádní generál Joseph Nzabamwita. Vztahy mezi oběma státy se tak ještě vyhrotily.
Rwandská opoziční politička byla odsouzena k osmi letům vězení
Victoire Ingabire byla zatčena několik měsíců poté, co se v dubnu 2010 vrátila z exilu, a nyní byla odsouzena k osmi letům vězení. Žalobce požadoval pro předsedkyni opoziční politické strany Sjednocené demokratické síly (UDF) odnětí svobody do konce života za ohrožení státní suverenity, soud jí nakonec vyměřit osm let vězení. Podle soudu měla Vitoire Ingabire navíc zlehčovat genocidu z roku 1994, během níž zemřelo na 800 000 etnických Tutsiů., když se ptala, proč se memoriálu neúčastní žádní Hutuové. Politička byla zatčena na jaře 2010, přičemž ještě ten samý rok se konaly volby, podle některých analytiků byla Ingabire zatčena právě proto, aby se voleb nemohla účastnit.
Burundi získá 2 miliardy USD v rámci rozvojové pomoci
Donátorské země se shodly na navýšení pomoci pro středoafrickou zemi, která v rámci rozvojového programu získá mezi léty 2012-2015 2 miliardy USD. Finanční prostředky mají napomoct plně obnovit fungování země po občanské válce, která byla ukončena v roce 2009 po téměř dvou dekádách boje. Rozvojová pomoc má podpořit ekonomický růst, vznik nových pracovních míst, rozvíjet soukromý sektor, turismus a důlní průmysl. Vláda země předpovídá ekonomický růst země kolem 4 %, nicméně až 60 % státního rozpočtu ale tvoří zahraniční pomoc. „Burundi se v současnosti dostala z poválečné situace a je připravena dát se cestou rozvoje,“ řekl burundský prezident Pierre Nkurunziza.
Uganda zvažuje působení svých mírových misí v Africe kvůli obvinění OSN
OSN obvinila Ugandu podpory rebelů, sjednocených do tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntangada, kteří na východě Demokratické republiky Kongo bojují s armádou. Nyní chce země zvážit část svých mírových operací. Uganda vyslala na mírové mise v Africe 17 600 vojáků, což je třetina všech mírových jednotek, které zde pod mandátem OSN na kontinentu operují. Další část ugandských vojáků působí pod vedením americké armády v Středoafrické republice, kde hledají vůdce Armády božího odporu (LRA) Josepha Konyho. Ugandské jednotky operují i v Somálsku a Jižním Súdánu.
Uganda zvažuje zastavení vyjednávání v Demokratické republice Kongo, důvodem je obvinění OSN
Konžská vláda obvinila v červnu sousední Rwandu z podporu, výcviku a vyzbrojování rebely v hnutí M23, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. OSN obvinění potvrdila a dodala, že nemalou roli v konfliktu má i Uganda. Země, která v současnosti vyjednává v Demokratické republice Kongo ukončení nepokojů v provincii Severní Kivu, zvažuje své odstoupení od hledání mírového řešení. Důvodem je právě zpráva OSN, v níž se tvrdí, že Uganda poskytuje rebelům vojáky, zbraně, technickou pomoc a politické poradenství. Demokratická republika Kongo požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na vysoké představitele obou zemí. Důsledkem konfliktu na východě Demokratické republice Kongo přišlo na půl milionů Konžanů o své domovy. Podle analytiků Uganda a Rwanda dlouhodobě těží z nepokojů v zemi, především na východě, který je bohatý na nerostné minerály. Během válečných konfliktů v devadesátých letech a v první dekádě nového tisíciletí poslaly obě země do Demokratické republiky Kongo své vojáky.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Nová zpráva OSN přisuzuje vedoucí roli v podpoře konžských rebelů rwandskému ministrovi obrany
Vztahy mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou se zhoršily před několika týdny poté, co konžská vláda a následně i OSN obvinila Rwandu z podporu, vyzbrojování a výcviku rebelů v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří bojují s konžskou armádou na východě země. Nová zpráva OSN uvádí, že rwandský ministr obrany generál James Kabarebe má vedoucí v roli v podpoře rebelů. Rwanda nařčení dlouhodobě odmítá. OSN nyní také tvrdí, že pomoc hnutí M23 nabídla i sousední Uganda, země rovněž obvinění popírá. „Zatímco rwandští politici pomohli vytvořit rebelské hnutí a napomáhá s většinou vojenských operací, Uganda rebely podporuje a posiluje politické vztahy s nimi,“ píše se ve zprávě OSN. Rebelů kontrolují část východní oblasti Demokratické republiky Kongo, především region Severní Kivu, který je bohatý na nerostné minerály. Na vůdce hnutí Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač za válečné zločiny. Boje mezi rebely a konžskou armádou propukly v dubnu letošního roku a od jejich počátku skoro půl milionů Konžanů muselo opustit své domovy.
Amnesty International obvinila rwandskou vojenskou výzvědnou službu z mučení civilistů
Lidskoprávní organizace Amnesty International v pondělí obvinila rwandskou vojenskou rozvědku z mučení, nezákonného zadržování a násilných zmizení civilistů. Těchto zločinů se mělo dopustit oddělení vojenské rozvědky známé pod názvem J2. Rwandské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zprávy o mučení jsou vyšetřovány a brány s maximální vážností. Mezi březnem 2010 a červnem 2012 došlo podle Amnesty International k 45 případům nezákonného zadržování a 18 případům údajného mučení či špatného zacházení ve vojenském táboře v Kigali.
Poslanci v Gabonu navrhují 14% zvýšení rozpočtu pro rok 2013
Rozpočet středoafrické země pro příští rok by se měl podle návrhu poslanců zvýšit o 14 %, více než polovinu příjmů mají tvořit zisky z ropy a zemního plynu. Vláda ve svém návrhu počítá s rozpočtem ve výši 6,2 miliard USD, přičemž očekává, že se příjmy z ropy a zemního plynu zvýší o 1,8 %. Vláda rovněž předpokládá, že si další 1 miliardu USD bude muset půjčit. V roce 2011 podle údajů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) vyprodukuje Gabon v průměru 245 000 barelů za den. Ropa tvoří 80 % exportu a 45 % HDP. Středoafrická země má kolem 1,5 milionů obyvatel a patří mezi jednu z afrických zemí s nejvyšším HDP na obyvatele. Hospodářský růst Gabonu by přes mírný pokles v letošním roce měl v roce 2013 podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhnout 5,6 %. O rozpočtu bude parlament hlasovat příští týden.
Kamerunská vláda rozšíří nové aerolinie o 2 letadla
Kamerunská vláda souhlasila s nákupem 2 letadel Boeing pro nového národního dopravce Camair-Co v hodnotě 429 miliónů USD. Podle obchodního ředitele státem vlastněné společnosti Alphonse Bea budou letadla uvedena do provozu v roce 2015. Aerolinie Camair nahradily předchozí Cameroon Air. Společnost od minulého roku nabízí mezinárodní lety do Paříže, linku do čadského hlavního města N´Djamena a dále řadu vnitrostátních letů. Camair vykázaly v prvním roce ztrátu 17,7 miliónů USD způsobené silnou konkurencí mezinárodních dopravců.
Spojené státy americké požadují, aby se Rwanda oficiálně zřekla podpory rebelů M23
Středoafrická země se musí podle USA oficiálně zřeknout narčení z podpory a vyzbrojování rebelů v tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. Zemi k tomu vyzval americký náměstek ministra zahraničí pro Afriku Johnnie Carson. Rwanda popřela obvinění vlády sousední Demokratické republiky Kongo, že by měla s podporou rebelů cokoliv společného. Rwandský prezident Paul Kagame a jeho konžský protějšek Joseph Kabila se setkali na jednání Valného shromáždění OSN, které se konalo minulý týden, ovšem k žádné dohodě a uklidnění vztahů nedošlo. Podle prezidenta Kagame „bude řešení krize i nadále nemožné, pokud mezinárodní společenství bude problém definovat chybně“. Nemalou roli Rwandy v konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo potvrdila i zpráva OSN. Demokratická republika Kongo následně požádala OSN o uvalení sankcí na Rwandu. Středoafrická země důsledkem obvinění z podpory rebelů přišla i o část americké pomoci v hodnotě 200 000 USD a Nizozemsko zcela zastavilo tok finančních prostředků do země ve výši 6,15 milionů USD. Konflikt na východě Demokratické republiky vyhnal statisíce lidí ze svých domovů. Na vůdce Hnutí M23 Bosco Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač pro válečné zločiny.
MMF: Demokratická republika Kongo zaznamená v roce 2013 ekonomický růst
Mezinárodní měnový fond (MMF) predikuje ekonomický růst Demokratické republiky Kongo 8,2 % v roce 2013, ale zároveň dodává, že se na výkonu ekonomiky odrazí rostoucí zadlužení země a chabé řízení těžebního průmyslu. Ve výroční zprávě MMF uveřejněné ve čtvrtek se uvádí očekávaný 7,2% růst pro letošní rok. Země je ekonomicky závislá na těžbě mědi a kobaltu. Podle MMF je třeba, aby došlo ke zlepšení správy a transparentnosti v oblasti těžebního průmyslu.