Africká unie zařadila do seznamu teroristických skupin ugandskou Armádu božího odporu (LRA), která existuje od roku 1987 a operuje na území Ugandy, Jižního Súdánu, Demokratické republiky Kongo a Středoafrické republiky. LRA je povstalecká armáda, která ve jménu křesťanské ideologie smíšené s africkými vlivy od roku 2007 vede otevřené povstání proti Ugandské vládě. Vůdce LRA Joseph Kony se označuje za „mluvčího boha“ a samotná LRA je zodpovědná za znásilňování, vraždy, porušování lidských práva a mimo jiné i z verbování tzv. dětských vojáků či sebevražedných útoků. Podle odhadů OSN má LRA na svědomí desítky tisíc mrtvých či znetvořených nebo znásilněných. USA v říjnu tohoto roku rozhodly do Ugandy vyslat 100 vojenských poradců, kteří mají ugandské armádě pomoci v boji s LRA. Rada pro mír a bezpečnost Africké unie zároveň vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby učinila totéž a stejně jako Africká unie vyzvala africké země, aby zvážily zavedení takových předpisů a změny legislativy, které by zakázaly činnost jakýchkoliv místních orgánů LRA na svém území a uznaly členství v LRA za trestné pro jednotlivce.
Archiv rubriky: střední Afrika
Etiopská armáda zahájila ofenzivu do Somálska
Podle svědků postoupily desítky kusů etiopské vojenské techniky nejméně 80 km do somálského vnitrozemí. Etiopie tak navazuje na nedávnou keňskou ofenzivu, a to ze stejných důvodů – tedy útoků a únosů na vlastním území, které byly pořádány islamistickými somálskými povstalci. Etiopie mezitím již přiznala svůj krok a oznámila, že tak činí právě na podporu Keni. Stejně tak v posledních týdnech etiopská diplomacie věnovala velké úsilí na obnovení pozornosti k Somálsku, když navštěvovala státy Perského zálivu a východní Afriky. Zatím není jisté, zda etiopská armáda bude v Somálsku pod hlavičkou mise Africké unie AMISOM, ve které již slouží v Somálsku 12 000 vojáků Ugandy a Burundi. Někteří experti již spekulují o závěrečné ofenzivě proti somálským rebelům.
Nejvyšší představitel Africké unie dorazil do Demokratické republiky Kongo kvůli obavám z prezidentských voleb
Nejvyšší představitel Africké unie, Jean Ping (předseda komise Africké unie), dorazil do Demokratické republiky Kongo, aby vyzval kandidáty prezidentských voleb k respektování výsledků. Výzva se týká současného prezidenta Josepha Kabily a opozičního vůdce Etienna Tshisekedi, který se v nejbližší době chystá vrátit do země z Jihoafrické republiky. Návštěva potvrzuje obavy Africké unie před novou občanskou válkou v této zemi, v níž se prezidentské volby konají teprve podruhé od skončení občanské války v roce 2003. Již v květnu tohoto roku při bojích v Pobřeží slonoviny International Crisis Group upozornila, že podobná situace se může opakovat i v D. R. Kongo a vyzvala konžskou vládu, aby připravila záložní plány pro krizovou úřednickou vládu na přechodné období mezi volbami v případě, že k problémům dojde.
USA obvinily Ugandu z porušování lidských práv
USA obvinily svého afrického spojence, Ugandu, z omezování lidských práv, a to po nedávné dohodě, ve které se Washington zavázal pomoci ugandské armádě v boji proti rebelům z Armády odporu Páně. Americké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvádí, že ugandský prezident Yoweri Museveni a jeho vláda by se měla zaměřit na pokojné protesty a odpor, stejně jako aktivisté, kteří se snaží oživit pouliční demonstrace proti stoupající inflaci ve třetí největší ekonomice východní Afriky a rostoucím cenám potravin. Ugandská vláda již rozdrtila vlnu protestů v dubnu a květnu a podle USA zneužila bezpečnostních sil.
USA vyšle své jednotky do Ugandy na pomoc v boji proti hnutí LRA
Prezident USA Barack Obama dnes oznámil, že vyšle na území Ugandy 100 příslušníků americké armády, aby pomohli v boji proti rebelům z hnutí LRA (Lord’s Resistance Army). Vojáci se přidají k menší skupině která je již na místě. Podle prezidenta Obamy bude jejich úkolem poskytování informací a školení tamních jednotek. Vyslané jednotky bude navíc po skončení akce možné rozmístit jinde na potřebné lokality ve střední Africe.
Šéf mírových sil Africké unie v Somálsku žádá navýšení počtu mírových sil v Somálsku o třetinu
Velitel mírových sil Africké unie v Somálsku (AMISOM) generálmajor Fred Mugisha prohlásil, že pokud by se počet mužů sil AMISOM zvýšil o třetinu, bylo by možné kompletně osvobodit hlavní město Somálska Mogadišo. V současnosti mají síly AMISOM 9000 mužů, které byly již v březnu 2011 navýšeny o polovinu Ugandou a Burundi. Podle šéfa AMISOM by při počtu 12 000 mužů bylo možné porazit militantní Al Shabaab a poslední ohniska islamistických milic v Mogadišu do šesti měsíců.
Čínský Minmetal kupuje společnost Anvil Mining
Čína tak díky akvizici v hodnotě 1,3 miliardy dolarů získá tři doly na měď v Africe na území Demokratické republiky Kongo. Čína je momentálně díky masivní industrializaci největším světovým spotřebitelem kovů a paliv.
Mezinárodní trestním tribunál pro Rwandu vynesl další rozsudky – dva odsouzení, dva osvobození
Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu, kde se v roce 1994 odehrála genocida, osvobodil ve městě Dar Es Salaam v Tanzánii dva tehdejší vládní ministry a zprostil je viny z jakékoliv účasti na masakru. Bývalý ministr zdravotnictví Casimir Bizimungu a tehdejší ministr zahraničních věcí Jerome-Clement Bicamumpaka byli z okamžitého nařízení soudu propuštěni. Naopak dva další ministři Justin Mugenzi a Prosper Mugiraneza byli odsouzeni ze spiknutí za účelem spáchání genocidy a za veřejné podněcování ke genocidě. Oba stáli za instalací nového prezidenta, kterým byl Théodore Sindikubwabo a který ve svém projevu vyzval k zahájení genocidy. Prezident Théodore Sindikubwabo nastoupil k moci po dodnes velmi nejasném sestřelení letadla, v němž seděl prezident Juvenal Habyarimana.
Rwanda obnovuje své vztahy s Francií
Od roku 1994, kdy došlo ke genocidě ve Rwandě spáchané Huuty na Tutsiích, byly vztahy mezi Francií a Rwandou velmi špatné. Existuje několik důvodů domnívat se, že francouzská armáda zásobovala zbraněmi rwandskou armádu a chránila hlavy Huutů, přičemž Rwanda sama později Francii obvinila z podílu na vině z masakru 800 000 Tutsiů. V roce 2006 byly zcela přerušeny diplomatické vztahy obou zemí, když Francouzi obvinili prezidenta Rwandy Paula Kagame ze sestřelení prezidentského letadla v roce 1994, které vyústilo v rwandskou genocidu. Vztahy mezi oběma zeměmi se začali zlepšovat až po nástupu současného francouzského prezidenta Sarkozyho. Nyní prezident Rwandy Paul Kagame poprvé navštívil Francii s cílem navázaní obchodních a hospodářských vztahů, jak sám uvedl.
Společnost Heineken bude investovat v Demokratické republice Kongo
Heineken se rozhodl investovat 400 milionů euro do pivovarů Bralima v Demokratické republice Kongo v průběhu příštích pěti let. Cílem Heinekenu je proniknut úspěšně na trh země s velmi rychle rostoucí populací. Společnost Heineken je majoritním vlastníkem Bralimi, která v zemi působí skoro 90 let, od roku 1986. Podle generálního ředitele Bralimi bude 250 milionů eur vynaloženo na rekonstrukci původního pivovaru v Kinshase a dalších 150 milionů eur bude použito na nákup vybavení a zlepšení zařízení v jiných pivovarech po celé zemi.
Bývalá ministryně rwandské vlády odsouzena na doživotí
Pětašedesátiletá Pauline Nyiramasuhuko byla odsouzena na doživotí za svoji roli při genocidě páchané na tutsijském obyvatelstvu. Byla shledána vinnou společně se svým synem a čtyřmi bývalými rwandskými vládními činiteli. Rozsudek byl vyvrcholením procesu trvajícího téměř deset let.
Gabon přebírá předsednictví Rady bezpečnosti OSN – prezident USA se sešel se svým gabonským protějškem
Prezident USA Barack Obama se sešel s prezidentem Gabonu Ali Bongou Ondimbou v Bílém domě. Prezidetn Obama urgoval Gabon k vyřešení rozsáhlé korupce v zemi a vyzval k zajištění institucí pro ochranu lidských práv. Prezidenti také probírali možný společný postup v Radě bezpečnosti OSN. Gabon je dlouhodobě kritizován za korupci vládnoucí rodiny prezidenta Ondimby, přičemž francouzský nejvyšší soud již zřídil speciální odbor pro vyšetřování korupce v Gabonu. Kritikům prezidenta Obamy se nelíbí, že se s prezidentem Gabonu sešel, ovšem Bílí dům odmítá tato slova s tím, že prezident USA musí jednat i se státy, které nesplňují veškeré standardy.
Velká Británie poskytne Ugandě 637 milionů dolarů na rozšíření zdravotní péče a vzdělání
Spojené království oznámilo, že předalo Ugandě 390 milionů liber, tedy 637 milionů dolarů, které mají pomoci v oblasti zdravotní péče a vzdělávání. Zahraniční pomoc tvoří v současnosti zhruba třetinu státního rozpočtu, ovšem Uganda se připravuje na těžbu ropy, která byla na jejím území objevena a která by mohla výrazně napomoci ekonomické situace této země.
Konžská republika zakázala plastové tašky a obaly v rámci boje proti znečišťování životního prostředí
Konžská republika vydala zákaz o výrobě, dovozu a prodeji plastových tašek. Toto rozhodnutí upravuje speciální vládní dekret, který například zakazuje používání plastových sáčků na balení potravin a nápojů. Již několik let, a to zejména v městských oblastech, dochází v Kongu k významnému znečištění životního prostředí způsobenému vyřazenými igelitovými taškami, které blokují odvodňovací systémy, což způsobuje záplavy a sesuvy půdy.
Ugandský opoziční vůdce se nesmí vrátit do Ugandy
Kizza Besigye, opoziční vůdce, který před dvěma týdny odletěl do Keni, nebyl vpuštěn na palubu letadla do Ugandy se zdůvodněním, že letadlo by v Ugandě nemohlo přistát. Kizza Besigye, který byl protikandidátem prezidenta Yoweri Museveniho, byl jedním z těch, kteří volali po protestech – Uganda se tak dostala do celonárodní krize, která pokračuje. Vrátit se Besigye chtěl den před 4. slavnostním prezidentským slibem Yoweri Museveniho, který tak bude opět uveden do úřadu.
Uganda bude těžit ropu – Východoafrické společenství postaví nový ropovod
Východoafrické společenství (EAC) se rozhodlo vybudovat nový plynovod a ropovod, který by spojil dva nejnovější členy EAC Rwandu a Burundi s Ugandou na severu- měla by tak být posílena energetická bezpečnost obou zemí. Hlavní město Ugandy, Kampala, bude spojeno s hlavním městem Rwandy, Kigali, přičemž v další fázi bude dostavěno i spojení mezi Kigali a hlavním městem Burundi, Bujumbura. Výstavbu povede Uganda, přičemž EAC na ni poskytne 600 000 dolarů. Uganda totiž v roce 2006 objevila při hranicích s Demokratickou republikou Kongo bohatá uhlovodíková ložiska, kde se dle prvních odhadů dá vytěžit přes 2 miliardy barelů, ovšem všichni se shodují, že ložiska jsou pravděpodobně ještě mnohem větší. Uganda také oznámila, že plánuje výstavbu nových rafinérií, pro něž nyní potřebuje ještě 2 miliardy dolarů. Společnost Tullow Oil, která vedla průzkumy oznámila, že těžba ropy by měla být zahájena na začátku roku 2012.
Další napětí v Gabonu – opoziční vůdce obviněn z velezrady
Prezident Ali Bongo Odimba se rozhodl nechat obvinit svého největšího politického rivala Andre Mba Obameho z velezrady, neboť se při nepokojích na začátku roku 2011 prohlásil prezidentem a pokusil se na sebe strhnout moc inspirován děním v severní Africe a Pobřeží slonoviny. Odborníci nyní mají obavy o stabilitu tohoto ropného producenta.
Kongo by mohlo dopadnout jako Pobřeží slonoviny, varují mezinárodní organizace
Organizace International Crisis Group uvedla, že v Demokratické republice Kongo kvůli špatně zajištěným přípravám na volby a nedostatečné kontrole hrozí vzhledem k místnímu napětí podobný vývoj, jaký nastal po volbách v Pobřeží slonoviny. International Crisis Group také vyzvala konžskou vládu, aby připravila záložní plány pro krizovou úřednickou vládu na přechodné období mezi volbami v případě, že dojde k problémům. Demokratická republika Kongo zažila pouze dvoje volby od roku 2003, kdy skončil místní konflikt, který připravil o život 5 milionů lidí.
Uganda už se měsíc topí v násilí a protestech – bezpečnostní síly jsou obviňovány ze zločinů proti lidskosti
Protesty, které probíhají kvůli vysokým cenám potravin a paliv, se ještě více rozhořeli po několikanásobném zatčení vůdce opozice Kizzi Besigye, který nakonec utekl do Keni. Hlavní město Kampala a ostatní větší města Ugandy jsou dennodenně dějištěm tvrdých zákroků policie a pořádkových sil, často za použití ostré munice. Přes 200 ugandských právníků v čele s prezidentem právnické komory Ugandy Brucem Kyererem podalo žalobu k vrchnímu soudu na pořádkové síly za porušování lidskosti.
OSN kritizuje vládu Ugandy za zásahy proti demonstrantům – situace se zatím proměnila v celonárodní krizi
Rada pro lidská práva OSN vyzvala Ugandu k zastavení užívání „nadměrné síly“ proti demonstrantům. Dále vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay vyjádřila velké znepokojení nad zatčeními opozičního vůdce Kizzy Besigye. Ugandský prezident Yoweri Museveni zatím ve svém projevu slíbil porazit demonstranty, kteří dle něj mají za cíl destabilizovat jeho vládu.
V Ugandě policie zahájila ostrou palbu, nepokoje kvůli potravinám rostou
Policie v hlavním městě Kampala dnes sáhla ke střelbě ostrými kulkami, jinak již několik dnů potlačuje nepokoje za pomoci gumových projektilů a slzného plynu. Podle Červeného kříže v Kampale byli zabiti dva lidé a dalších nejméně 100 leží zraněno v nemocnicích. V sedmi různých částech hlavního města jsou dle svědků dokonce stavěny hořící barikády a celé město je v slzném plynu a země pokrytá nábojnicemi. Uganda čelí rozsáhlým a stupňujícím se nepokojům kvůli razantně rostoucím cenám potravin a paliv a dle Světové banky je prvním varováním před možným vývojem v Africe. Problémy přiživuje i politická krize, kterou vede opozice po prohraných prezidentských volbách, jež zpochybnila. Vůdce opozice Kizza Besigye již utekl do Keni, údajně aby se nechal ošetřit kvůli zraněním způsobeným po čtvrtém zatčení v posledních týdnech.
Mezinárodní měnový fond: Demokratickou republiku Kongo čeká výzva v cenách potravin a paliv
„Rostoucí ceny potravin a paliv budou v tomto roce představovat velkou výzvu pro Kongo“, oznámil Mezinárodní měnový fond (MMF) při předání úvěru konžské vládě v hodnotě 80 milionů dolarů. MMF tak nepřímo ukázal na další zemi, kterou mohou čekat problémy spojené se stále pravděpodobnější potravinovou krizí, před níž experti i mezinárodní instituce varují, a to zvláště v Africe.
Prezident Čadu povede zemi i nadále díky bojkotu voleb opozicí
Prezident Idriss Deby již zcela jistě vyhraje volby a bude v čele Čadu stát už po čtvrté. Opozice se totiž odmítla voleb zúčastnit kvůli zpožděním s otevíráním některých volebních místností a také kvůli nejasnostem s volebními lístky, kterých bylo vytištěno více, než je registrovaných voličů. Prezident Idriss Deby vládne v Čadu od roku 1990, kdy se pomocí převratu dostal k moci a má za sebou již troje vítězné volby.