Stovka studentů se sešla před prezidentským palácem v centru hlavního města Chartúmu, kde protestovala proti uzavření kampusů jihosúdánských univerzit na území Súdánu. Policie pomocí obušků rozptýlila dav. Jižní Súdán se osamostatnil v červenci minulého roku. Súdán následně uzavřel kampusy univerzit svého jižního souseda a otevřel nový kampus v Chartúmu. Studenti kritizují, že se jedná o nedostatečný krok a žádají dostudování na svých bývalých univerzitách.
Archiv rubriky: severní Afrika
Komise OSN poukázala na některé válečné zločiny v průběhu války v Libyi
Mezinárodní trestní tribunál prý nalezl důkazy o válečných zločinech, které údajně spáchaly obě strany konfliktu, jak příslušníci Kaddáfího sil, tak armáda rebelů. Komise OSN přitom referuje o rozšířeném znásilňování a mučení v průběhu války.
V Libyi byli obviněni dva britští novináři pracující pro íránskou agentury ze špionáže
Dva britští zaměstnanci íránské agentury PressTV, kteří před několika dni zadrženi milicí, jsou podle šéfa milice Faraj al-Swehla podezřelí ze špionáže. Milicionáři údajně u novinářů našli „oficiální libyjské dokumenty, zařízení používaná izraelskou armádou a seznamy milicionářů a žoldáků, kteří bojovali na straně Muammara Kaddafi“. Milice ujistila, že poté, co dokončí vyšetřování, bude zahájeno standardní trestní řízení a oba novináři budou vydání do rukou státních orgánů.
Súdánský prezident odsoudil zatykač na ministra obrany
Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal v týdnu zatykač ministra obrany Abdela Raheema Muhammada Husseina, který čelí obvinění z válečných zločinů a zločinům proti lidskosti během války v Darfúru. Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir, jenž sám čelí obvinění, zatykač odsoudil. „Chtějí podkopat víru v súdánskou armádu. Jménem ozbrojených sil říkám, že budeme bránit důstojnost a hrdost Súdánu,“ uvedl Bashir.
Súdán se chce zbavit závislosti na dovozu cukru
Přestože je Súdán třetím největším africkým vývozcem cukru po Jihoafrické republice a Egyptě, musí země, aby pokryla poptávku 32 milionů obyvatel, cukr dovážet. Vláda Súdánu se proto rozhodla zvýšit produkci cukru o 450 000 tun a tím se zbavit závislosti na dovozu do roku 2014. Plánuje investice ve výši 1 bilionu dolarů. Súdán postihla ekonomická krize poté, co se Jižní Súdán v červenci minulého roku osamostatnil a země tím ztratila tři čtvrtiny produkce ropy.
Libyjci v Benghazi žádali nezávislou justici
Stovky Libyjců v pátek protestovaly před hlavní budovou soudu v Benghazi. Požadovali, aby armáda soud opustila a umožnila tak nezávislou justici. Armáda v loňském roce používala soudní budovu jako své ústředí. „Co pro armádu znamená obsadit soud? Z mého pohledu chce armáda stát Libyi v revoluci,“ uvedl jeden z protestujících.
Alžírská opozice pravděpodobně ukončí bojkot voleb
Největší alžírská opoziční strana Front of Socialist Forces (FFS) v pátek uvedla, že by se mohla zúčastnit květnových parlamentních voleb a tím ukončit 15letý bojkot. K rozhodnutí přistoupila poté, co vláda Alžírska přislíbila demokratičtější volby. Ty se mají konat 10. května a dohlížet by na ně měli západní pozorovatelé. Front of Socialist Forces je sekulární politickou stranou, která se těší velké podpoře největšího alžírského etnika Berberů.
OSN: „Chybovala libyjská vláda i NATO“
Podle zprávy OSN, kterou zveřejnila v pátek, zemřelo v bojích v Libyi nejméně 60 civilistů a dalších 55 jich bylo zraněno, přičemž odpovědnost za to nese NATO i libyjská prozatímní vláda. Zatímco NATO podle OSN předem dostatečně neprověřilo místa plánovaných náletů, libyjská prozatímní vláda neudělala vše pro to, aby zastavila násilí. Zprávu vypracovala tříčlenná komise právníků, která zároveň upozorňuje, že v zemi jsou stále porušována lidská práva i mezinárodní úmluvy.
Muslimské bratrstvo ustanovilo v Libyi politickou stranu
V červnu se v Libyi budou konat první volby od svržení Muammara Kaddafiho. Islamistické muslimské bratrstvo zformovalo v zemi politickou stranu, která po boku sekulárních stran bude ve volbách bojovat o hlasy. Nový parlament bude mít za úkol sepsat novou ústavu. Podle politických analytiků je muslimské bratrstvo nejsilnější organizovanou politickou silou, proto očekávají jejich vítězství.
OSN představila výroční zprávu o stavu lidských práv ve světě
Zprávu v Ženevě představila komisařka pro lidská práva Navi Pillay. Rok 2011 nazvala rokem kritickým. Zdůraznila hlad, válku a nedodržování základních lidských práv na východě Afriky. Zároveň upozornila na aktivizaci občanské společnosti na Blízkém východě a v Severní Africe. Dále hovořila o porušování práv uprchlíků a apelovala na změnu imigrační politiky států, kterých se tato problematika týká.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických varuje před situací v Súdánu
Americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že Súdán přestává dodržovat mírové dohody z roku 2005. Mluvčí Ministerstva zahraničí Spojených států amerických Victoria Nuland upozornila, že súdánské vládní jednotky dříve bombardovaly území Jižního Súdánu. Pokračování současné situace by prý mohlo v zemi obnovit občanskou válku.
Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na súdánského ministra obrany
Abdelrahim Mohamed Hussein se podle Mezinárodního trestního soudu měl provinit ve 41 případech zločinem proti lidskosti a válečnými zločiny spáchanými v Darfúru. Obvinění se vztahuje k bojům od srpna 2003 do března 2004. Tehdy Hussein působil na postu ministra vnitra. Podle OSN během konfliktu zemřelo 300 000 lidí a na 3 miliony obyvatel přišli o své domovy. Mezinárodní trestní soud vznesl obvinění i proti současnému súdánskému prezidentovi Omaru al-Basharovi. Súdán soud neuznává a odmítá do Haagu podezřelé vydat.
Američané čelící v Egyptě obvinění mimo jiné ze špionáže zemi letecky opustili
16 amerických občanů, kteří byli zaměstnanci nevládních organizací působících v Egyptě podezřelých egyptskými úřady ze špionáže ve prospěch CIA a kteří byly obvinění z přijímání nelegálních finančních prostředků ze zahraničí, provádění politické činnosti, která nesouvisí s jejich prací a provozování své činnosti bez potřebné licence, opustili dnes Egypt. To jim bylo umožněno poté, co byl nejprve odročen soud s nimi a poté také včera zrušen zákaz vycestování. (čtěte více zde)
Byla stanovena data k prezidentským volbám v Egyptě
Egyptské prezidentské volby se budou konat 23.-24. května a výsledky pak budou vyhlášeny 21. června 2012, uvedl to Nejvyšší výbor pro prezidentské volby. Egyptská Nejvyšší vojenská rada se dříve zavázala předat moc do rukou civilní vlády ihned poté, co bude zvolen nový prezident, ovšem datum pro předání stále není stanoveno. Šéf volební komise Farouk Sultan v televizním vysílání uvedl, že volební kampaň pro prezidentské kandidáty bude trvat 21 dní a začne 30. dubna.
Islamisté si upevnili své místo v egyptském parlamentu
Freedom and Justice Party (FJP), strana Muslimského bratrstva, získala většinu v egyptské horní komoře a zároveň obsadila křeslo jejího předsedy. Tím se stal Ahmed Fahmi. V horní komoře má strana 59% křesel, v dolní komoře 43%. Obsazení postu předsedy horní komory povede podle odborníků k větší kontrole legislativy Muslimským bratrstvem. Parlament bude v sobotu sestavovat stočlennou komisi, která bude pracovat na změně ústavy.
Nejsilnější povstalecká skupina v Jižním Súdánu skládá zbraně
Hlavní jihosúdánská povstalecká skupina SSDM podezíraná vládou Jižního Súdánu z napojení na Súdán uzavřela s vládou příměří a podepsala smlouvu o udělení amnestie prezidenta Salvu Kiira výměnou za složení zbraní. Demokratické hnutí Jižního Súdánu (SSDM) založil George Athor, bývalý důstojník súdánské armády, který byl na konci roku 2011 zabit jihosúdánskou armádou. Milice SSDM byla až do smrti George Athora považována za nejsilnější odbojovou skupinu, která bojovala proti ústřední vládě Jižního Súdánu.své smrti byl považován za nejsilnější skupina několika milice napadat ústřední vládu nejmladší země Afriky, která hledá stabilitu, aby se mohl rozvíjet po desetiletích válek se na severu.
Do Egypta se vrátil izraelský velvyslanec
V Egyptě bylo přijato 14 nových velvyslanců, mezi nimi i první izraelský velvyslanec jmenovaný po svržení prezidenta Husni Mubaraka. Izraelský velvyslanec Yaacov Amitai tak nahrazuje bývalého velvyslance v Egyptě Jicchaka Levanona, který opustil Egypt v září 2011 poté, co byla izraelská ambasáda napadena Egypťany na protest proti zabití egyptských vojáků izraelskou armádou na hranicích Egypta a Izraele. S Izraelským velvyslancem se již setkal předseda Nejvyšší vojenské rady polní maršál Mohamed Hussein Tantawi.
Tisíce uprchlíků se vrací zpět do Dárfúru
Podle OSN návrat uprchlíků do regionu na západě Súdánu značí konec války, která začala v roce 2003. Přesto se stále jedná o pouhý zlomek těch, kteří pod vlivem válečného konfliktu byli nuceni opustit své domovy. „Lidé se vrací společně. Připomíná mi to Libanon po skončení občanské války,“ uvedl Dysane Dorani, šéf mírové mise OSN pro Dárfúr. Region je po dlouho trvající válce zničen a chybí zde základní infrastruktura.
Libyjský prozatímní premiér se svým doprovodem na první zahraniční cestě v Turecku, Kataru a Spojených arabských emirátech
Libyjský prozatímní premiér Abdurrahim el-Keib v rámci své první oficiální zahraniční cesty navštívil před dvěma dny Turecko, kde se setkal s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoğanem. Součástí delegace byl i libyjský ministr práce, ministr vnitra, ministr hospodářství a ministr pro energetiku. Po návštěvě Turecka navštívila libyjská delegace Katar a nyní je ve Spojených arabských emirátech. Hlavním tématem ve všech navštívených zemích je poválečná rekonstrukce Libye.
Niger varuje své občany před cestování do Libye s rostoucím napětím mezi oběma státy
Nigerské ministerstvo zahraničí v radiovém vysílání důrazně varovalo své občany před cestováním do Libye s tím, že jim v důsledku rostoucího napětí mezi oběma státy hrozí nebezpečí. Podle vlády Nigeru se některé libyjské milice soustředí na občany Nigeru, které považují za „žoldáky Muammara Kaddafi“. Před třemi dny byli v Libyi zabiti dva občané Nigeru při útěku před milicionáři. Posledním důvodem stále více rostoucího napětí mezi Nigerem a Libyí je to, že Niger odmítl vydat syna Muammara Kaddafi, Saadi Kaddafi, který mimo jiné informoval o přípravě dalšího povstání v Libyi. Libye již delší dobu vystupuje s požadavky na vydání všech uprchlých Libyjců a vyhrožuje narušením vzájemných vztahů se sousedními zeměmi.
Soud s aktivisty včetně 16 Američanů v Egyptě byl odročen
Egyptský soud odročil proces s 40 členy nevládních pro-demokratických organizací včetně 16 občanů USA do dubna, což dle analytiků zvyšuje naděje, že by mohlo dojít k vyřešení napětí mezi USA a Egyptem smířlivější cestou. Zmínění aktivisté jsou obviněni z přijímání nelegálních finančních prostředků ze zahraničí, provádění politické činnosti, která nesouvisí s jejich prací a provozování své činnosti bez potřebné licence. Státní zástupce Khaled Sulejman u soudu v Egyptě uvedl, že organizace, jejichž jsou obvinění součástí, „jsou obviněné ze špionáže přičemž většina z nich je v kontaktu s americkou tajnou službou CIA, pro kterou tyto organizace shromažďují informace o Egyptu.
Francie a Libye se dohodly na spolupráci v námořní oblasti a zabezpečování hranic
Francouzský ministr obrany Gerard Longuet a libyjský ministr obrany Osama al-Juwali podepsali dohodu o záměru zlepšit a navázat užší spolupráci v oblasti námořní obrany a zabezpečení hranic. Podle francouzského ministra obrany je Libye „se svou strategickou polohou mezi Afrikou a Evropou vystavena velkému očekávání a Francie považuje začínající spolupráci za dlouhodobý projekt“. Nyní má být vytvořen společný francouzsko-libyjský výbor složený z vojenského personálu, inženýrů, techniků a diplomatů, kteří se zaměří na problematická témata libyjské bezpečnosti. Již dříve podepsala podobnou smlouvu s Libyí i Itálie. Sousední státy se obávají, že libyjská prozatímní vláda není schopna zajistit své pobřeží, které by mohlo sloužit jako brána do Evropy i Afriky pro překupníky se zbraněmi a pro teroristická hnutí.
Libye vyzývá své sousedy k vydání podporovatelů Muammara Kaddafi jako „nepřátel libyjského lidu“
Předseda libyjské vládnoucí Národní přechodné rady (NTC) Mustafa Abdel Jalil vyzval „sousedy Libye“, aby předaly Libyi všechny podporovatele Muammara Kaddafi, kteří uprchli v době občanské války. Mustafa Abdel Jalil neuvedl žádné konkrétní státy, ovšem zdůraznil, že se výzva týká afrických a arabských zemí. Podle předsedy NTC jsou státy, jichž se výzva týká, „hostí nepřátele libyjského lidu“. Předseda NTC také vyzval, aby sousední státy nezasahovaly do interních záležitostí Libye s tím, že se tak zatím bohužel neděje a varoval, že by to mohlo ohrozit vzájemné vztahy Libye s takovými státy.