Dokument v arabštině z roku 2006, který dle serveru podepsal tehdejší libyjský ministr zahraničních věcí Moussa Koussa, údajně odkazuje na „dohodu o finanční podpoře kampaně kandidáta francouzských prezidentských voleb Nicolase Sarkozyho ve výši 50 milionů eur.“ Současný prezident Sarkozy popřel toto i podobná dřívější nařčení. V dokumentu nebylo uvedeno, že by libyjské peníze byly skutečně předány. Nejnovější zpráva přichází několik dnů před druhým kolem prezidentských voleb, ve kterých Sarkozy soupeří o znovuzvolení se socialistou Francoisem Hollandem. Mluvčí Sarkozyho kampaně Nathalie Kosciusko-Morizet pro agenturu AFP uvedla, že finanční prostředky pro Sarkozyho kampaň pro rok 2007 byly schváleny Ústavní radou a to bez výhrad.
Archiv rubriky: severní Afrika
V Egyptě protestovaly stovky islamistů proti prezidentské kandidatuře bývalého premiéra
Stovky egyptských islamistů protestovaly v pátek v Káhiře proti prezidentské nominaci Ahmeda Shafiqa, který byl posledním premiérem ve vládě svrženého prezidenta Husni Mubaraka. K protestům se nepřipojila další hnutí s argumentem, že jde o islamistický, nikoliv celoegyptský protest. Ahmedu Shafiqovi bylo dovoleno kandidovat, přestože vojenská vláda zakázala kandidaturu bývalým členům vlády Husni Mubaraka.
OSN doporučuje snížit počet jednotek mírové mise v Darfúru
Počet vojáků by se mohl snížit o 16 %, tj. 3 200 mužů, u policie by se snížení mělo týkat 12 %, tj. 800 policistů. Důvodem je větší bezpečnost v některých částech Darfúru. Menší počet vojáků by se měl týkat především hranice s Čadem a severních částí Darfúru. OSN vyslala mírovou misi do Darfúru v roce 2006, o dva roky později se k ní připojily jednotky Africké unie (AU).
Bývalý egyptský premiér zpět v boji o prezidentské křeslo
Ahmed Shafiq, který byl posledním premiérem ve vládě svrženého prezidenta Husni Mubaraka, byl v úterý vyloučen z květnových prezidentských voleb. Příčinou vyloučení bylo schválení nového zákona vojenskou vládou, který zakazuje kandidaturu členům bývalé vlády Husni Mubaraka, především viceprezidentovi a premiérovi. Kandidatura Ahmeda Shafiqa byla den po schválení zákona povolena bez bližšího udání důvodu volební komise.
Jižní Súdán propustil súdánské vězně ve snaze zmírnit napětí
Propouštění 14 súdánských vězňů je považováno za krok, kterým se Jižní Súdán snaží vyhnout válce. Jednalo se o vojáky, kteří byli zadrženi v bojích o spornou ropnou oblast Heglig mezi 10. až 15. dubnem, uvedl mluvčí jihosúdánské armády Philip Aguer. Dohoda o propuštění vězňů měla údajně být zprostředkována před deseti dny v Egyptě.
V Libyi byly zakázány náboženské strany
Prozatímní přechodná vláda schválila v úterý zákon, který zakazuje politické strany založené na náboženství, etnickém či kmenovém původu. Důvodem má být „zachování jednoty země“. Zákon přichází dva měsíce před červnovými volbami. Nejorganizovanější stranou v Libyi je Muslimské bratrstvo založené na principech islámského práva.
Střety mezi Súdánem a Jižním Súdánem se přiostřují, spekuluje se o vyhlášení války
Jihosúdánský prezident Salva Kiir uvedl, že Súdán vyhlásil jeho zemi válku. Důvodem byly nálety ve městě Bentiu nedaleko společných hranic. Prezident Súdánu Omar Hassan Al-Bashir tvrdí, že Jižní Súdán musí „pochopit jazyk zbraně“, přesto nevylučuje návrat k jednacímu stolu. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval ke klidu zbraní. Boje mezi oběma státy pokračují už několik týdnů, především ve sporné oblasti Heglig, která je bohatá na ropu.
Libyjská armáda převzala odpovědnost za letiště v Tripolisu
Důležité letiště bylo po pádu Muammara Kaddafiho doposud v držení milice Zintan, která v posledních měsících žádala vládu, aby alespoň část odpovědnosti za letiště převzala. Jejich požadavek byl vyslyšen až v pátek. Podle ministerstva obrany někteří rebelové odevzdali zbraně výměnou za zaměstnání na letišti.
Egyptský prezidentský kandidát Amr Moussa by v případě vítězství posílil pozici armády
Bývalý ministr zahraničí Amr Moussa, který se po vyloučení deseti kandidátů volební komisí stal předním kandidátem, by v případě vítězství posílil armádu prostřednictvím Národní bezpečnostní rady. Národní bezpečnostní rada by měla zahrnovat ministry a vojenské důstojníky a předsedat by jí měl prezident. Krok Amr Moussy je chápán jako snaha uklidnit vládnoucí vojenskou vládu, která stojí v čele země od svržení prezidenta Husni Mubaraka.
OSN obnovuje mírovou misi v Západní Sahaře
V Západní Sahaře, která je z velké části spravována Marokem, by měl být obnoven mandát mírových sil, známý jako MINURSO. Na jeho obnovení se dohodla Rada bezpečnosti OSN a trvat by mohl do dubna 2013. Mírové síly mají dohlížet na porušování lidských práv. Hnutí Polisario, které sdružuje obyvatelstvo Saharawi, v oblasti ustanovilo Saharskou arabskou demokratickou republiku a žádá její uznání. Na území Západní Sahary se nachází fosfáty, přičemž se mluví o potenciálních zásobách ropy.
USA a Tunisko podepsalo prohlášení o finanční garanci a pomoci ve výši 100 milionů USD
Ministři financí obou zemí podepsali v pátek prohlášení o americké garanci tuniských úvěrů. USA přislíbily poskytnutí „několika stovek milionů dolarů“ úvěrových záruk na podporu tuniského přechodu k demokracii a hospodářské obnově. Dohoda obsahuje i americkou přímou finanční pomoc ve výši 100 milionů USD.
Desítky tisíc lidí protestují v Egyptě proti vojenské vládě
Desítky tisíc Egypťanů v Káhiře protestují proti vojenské vládě a požadují předání moci do rukou civilní vlády v souvislosti s vyřazením některých kandidátů na prezidenta. Podle demonstrantů tak vzrůstají pochyby o závazku vojenské vlády dovést Egypt k demokracii. vyjádřila pochyby o armádní. Mezi vyřazenými kandidáty na prezidenta byl i kandidát Muslimského bratrstva Khairat Al-Shaterm a kandidát salafistů Hazem Salah Abu Ismail, což se demonstrantům nelíbí nejvíce.
Firma Actis chce ročně investovat do Afriky 300 milionů USD
Soukromá investiční společnost Actis chce využít rozvíjející se africké trhy a investovat ročně 300 milionů USD, především na větších trzích afrického kontinentu, tj. v Jihoafrické republice, Egyptě a Nigérii. Finanční prostředky chce rozdělit do jednotlivých investic ve výši 50 milionů USD a více. Společnost v loňském roce vykoupila za 434 milionů USD jihoafrickou firmu Tracker, která vyrábí sledovací zařízení pro vozidla.
V Libyi probíhá soud s občany SNS obviněnými ze spolupráce s režimem Muammara Kaddáfího
V Tripolisu dnes proběhlo třetí zasedání vojenského soudu nad skupinou 24 obžalovaných (19 z nich jsou občany Ukrajiny, 3 Běloruska a 2 Ruské federace), kteří čelí obvinění z kolaborace s režimem plukovníka Muammara Kaddáfího. Podle dřívějších informací byli tito lidé zadrženi před osmi měsíci libyjskými povstalci za údajnou práci na zakázkách v ropném průmyslu. Zasedání se zúčastnili zástupci ambasád všech tří zemí. Jak uvedl v rozhovoru pro BBC jeden z obžalovaných Alexandr Shadrov, advokáti obžalovaných od prokuratury stále neobdrželi žádné oficiální dokumenty týkající se obžaloby.
Francie před pádem libyjského vůdce Muammara Kaddafi uvažovala o dodání jaderného reaktoru do Libye
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy překvapivě ukončil předchozí popírání a pro televizi BFM uznal, že s libyjským vůdcem Muammarem Kaddafi, který údajně pomohl financovat politickou kampaň francouzského prezidenta (což prezident Sarkozy popírá) a později byl svržen s podporou NATO, ve které měla hlavní iniciativu Francie, jednal o možném přesunu jaderného reaktoru do Libye. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy prohlásil, že hlavním předmětem jednání bylo dodání závodu na odsolování mořské vody v roce 2007, který by ovšem měl svou energetickou náročnost, přičemž podle prezidenta Sarkozy bylo dodání jaderného reaktoru pouze ve fázi projektu. „Ve fázi projektu také celá záležitost zůstala, neboť o několik měsíců později Kaddáfí upadl do stavu šílenství a ničení,“ uvedl dále francouzský prezident. Agentura Reuters ale upozorňuje, že povstání v Libyi započalo až v roce 2011 a mezitím libyjský vůdce Muammar Kaddafi v prosinci 2007 uskutečnil státní návštěvu Francie, při které tehdy prezident Sarkozy uvedl, že Libye má na jaderný reaktor pro odsolovací zařízení právo a potvrdil, že Francie se bude podílet na výstavbě odsolovacího zařízení.
Egyptská volební komise neuznala odvolání prezidentských kandidátů
Poté, co volební komise pro nadcházející květnové prezidentské volby zrušila kandidaturu 10 uchazečů, měli kandidáti 48 hodin na odvolání. Dnes volební komise všechny odvolání zamítla. Z dané situace by podle BBC mohl těžit bývalý šéf Arabské ligy Amr Mousa a umírněný islamistický kandidát Abdel Moneim Abol Fotouh. Muslimské bratrstvo, jehož kandidáta volební komise zamítla, chce do prezidentských voleb nově nominovat Mohameda Mursiho.
Boje mezi Jižním Súdánem a Súdánem se rozšířily do dalšího regionu
Střety mezi oběma státy, které se doposud odehrávaly ve sporné a na ropu bohaté oblasti Heglig, se nyní rozšířily na sever od města Aweil v súdánském regionu Jižní Kordofan. Oblast současných bojů je od Hegligu vzdálena 160 kilometrů. OSN a Africká unie (AU) zvažují uvalení sankcí na oba státy.
Alžírsko plánuje investici 600 milionů USD do cestovního ruchu
Investice ve výši 600 milionů USD by měly podle ministra cestovního ruchu Smail Mimoune od roku 2015 přivést do země 3,5 milionů turistů ročně. Vláda chce kombinovat soukromé a veřejné investice pro zlepšení hotelové nabídky, včetně vybudování 70 nových hotelů, zahraniční propagaci kulturních památek a horských středisek. Tento krok je snahou Alžírska diverzifikovat svou ekonomiku, která je v současnosti závislá na příjmech z ropy a zemního plynu.
Volební komise v Egyptě odvolala 10 prezidentských kandidátů
Farouk Sultan, vedoucí volební komise pro květnové prezidentské volby v Egyptě, uvedl, že kandidatura 10 z 23 prezidentských uchazečů byla zrušena. Na ukončení své kandidatury mají 48 hodin. Mezi odvolanými kandidáty je Hazem Salah Abu Ismail, nominovaný Salafisty, místopředseda Muslimského bratrstva Khairat Al-Shater i viceprezident z éry vlády prezidenta Husni Mubaraka Omar Sulejman. Nový prezident by měl ujmout úřadu 1. července, kdy by vojenská vláda, která v čele státu stojí od svržení prezidenta Mubaraka, měla předat moc do rukou civilní vlády.
Jižní Súdán chce na hranice se Súdánem nasazení mírových jednotek OSN
Jižní Súdán oznámil, že stáhne své jednotky z ropné provincie Heglig, o kterou vede spor se Súdánem, přičemž dochází trvale k bojům mezi oběma stranami. Podmínkou pro stažení jihosúdánských jednotek je ale rozmístění neutrálních mírových sil OSN v oblasti a na hranicích mezi oběma státy. Oblast Heglig je mezinárodním společenstvím považována za součást Súdánu a Jižní Súdán byl již za operace zde mezinárodně odsouzen, Africká unie označila okupaci za nezákonnou a vyzval Súdán a Jižní Súdán k odvrácení „katastrofální války“.
Maroko schválilo nový rozpočet na rok 2012
Marocký parlament schválil rozpočet počítající s navýšením státního dluhu o 3,8 miliard USD a a vyšším zdaněním alkoholu a firem. Celkové výdaje Maroka mají podle rozpočtu činit 40,7 miliard USD, očekávané příjmy jsou ve výši 36,9 miliardy USD. Podle centrální banky ekonomika země následkem zpomalení eurozóny, která je hlavním marockým obchodním partnerem, poroste jen o 2 až 3 %. Inflace by měla vzrůst z 0,9 % na 2,5 %. Vláda rovněž počítá s poskytnutí menšího počtu dotací než v minulém roce.
Zemřel první prezident nezávislého Alžírska
První prezident Alžírska po získání nezávislosti v roce 1962 Ahmed Ben Bella zemřel ve středu ráno ve věku 96 let na následky nemoci. Prezident Bella bojoval ve francouzské armádě v druhé světové válce a zapojil se do osvobozeného boje, za což byl několik let vězněn. Prezident Ahmed Ben Bella byl poté v roce 1965 svržen vojenským převratem a následně několik let strávil ve vězení a vyhnanství. Do země se vrátil až na počátku nového tisíciletí. Prezident Boutefilik vyhlásil týden národního smutku.
Kosovský náměstek ministra zahraničních věcí na oficiální návštěvě Saúdské Arábie a Egypta
Kosovský náměstek Ibrahim Gashi byl přijat v Rijádu náměstkem ministra zahraničí pro dvoustranné vztahy Khalidem Al Jindanem. Během této návštěvy Gashi informoval svůj protějšek o nynějším politickém vývoji v Kosovu a požádal ho o pomoc pro Kosovo na dvou úrovních- lobování za uznání kosovské nezávislosti mezi dalšími arabskými a islámskými státy, dále pak o investice do Kosova. Oba představitelé hovořili konkrétně o sjednání dvoustranné dohody mezi oběma zeměmi, jako předpoklad pro prohlubování hospodářské spolupráce. Další zemí navštívenou kosovskou delegací včele s Gashim je Egypt, kde by politik měl hovořit se svým protějškem o tom, za jak dlouho by Egypt a další státy mohly uznat kosovskou nezávislost.