Na severu Maroka ve městě Tanger vyšlo do ulic přes 12 000 lidí, kteří protestují proti králi Mohammedovi V. a požadují konstituční reformy. Demonstranti se střetávají s policií a stejně tak i s odpůrci reforem. Král Mohammed V., který je zároveň věrným spojencem Západu, již několikrát slíbil, že provede reformy a částečně předá moc voleným zástupcům lidu v zatím absolutistickém království. Situace v Maroku, kde vládne nejstarší arabská královská dynastie, je zároveň pozorně sledována ostatními arabskými monarchiemi, které s napětím očekávají další vývoj, který by mohl být osudný i pro ně samé.

Již čtvrtý den pokračují radikální protesty. Občasně dochází i ke střetům s policií, a to především v Casablance a hlavním městě Rabatu. Nyní však marockou ekonomiku postihla další rána, neboť stovky nezaměstnaných obsadili železnice, které využívá státní společnost OCP – největší producent fosfátů na světě. Společnost se snaží dopravu nahrazovat nákladními automobily, ovšem již teď má tří denní zpoždění v dodávkách. Zcela zablokován je komplex Safi, který ročně vyprodukuje 400.000 tun kyseliny fosforečné a hnojiv. Ve středomarocké provincii Khouribga, která je i nejvytíženější oblastí ze strany OCP, již třetí den rozhání demonstranty policie za pomoci vodních děl, slzného plynu a obušků.

V Maroku proběhly další masové demonstrace, jichž se zúčastnili tisíce lidí. V ekonomickém centru země Casablance se shromáždilo přes 8000 lidí, v hlavním městě Rabatu okolo 3000. Lidé jsou naprosto nespokojeni s vládou krále, kterou považují za zkorumpovanou. Nápisy na plakátech průvodů hlásají „zabil jsi (král Mohamed V.) nás korupcí“, přičemž dav skanduje podstatně radikálnější hesla („Židé, zrádci a osli!“, „lid chce, aby byli zrádci popraveni!“). Maroko je obecně považováno za jednu z nejtolerantnějších zemí v otázce židovské komunity a proto jsou nálady obyvatel velmi znepokojující pro místní Židy. Lidé se také inspirují snahami v Tunisku a Egyptě, kde chtějí potrestat všechny, kteří se podíleli na rozkrádání veřejného majetku či jeho zneužívání ve svůj prospěch.

Po celé zemi vyšly do ulic tisíce lidí, kteří požadují reformy. K protestům došlo mimo jiné i v reakci na teroristický útok ve městě Marakesh. Podle odhadů se protestů účastnilo přes 8 000 lidí, kteří ve svých projevech odsuzují násilí a terorismus, požadují svobodu a kritizují korupci marockých úřadů. Demonstranti si také stěžují, že obyvatelé trpí nedostatkem příležitostí a pracovních míst, přičemž policie nerespektuje nikoho – požadují, aby policie zacházela s lidmi jako se sobě rovnými. V Maroku vládne nejstarší arabská královská dynastie v jejímž čele stojí současný král Mohammed VI., vládnoucí od roku 1999. Král v obavách před revolucí přislíbil na začátku roku 2011 reformy, ovšem převážně k žádným nedošlo.

Marocké ministerstvo vnitra oznámilo, že byli zadrženi 3 muži marocké národnosti, kteří jsou podezřelí ze spáchání bombového útoku v kavárně v turisticky oblíbeném městě Marrakesh, který zabil 16 lidí. Podle policistů se hlavní podezřelý již přiznal k věrnosti teroristické síti Al-Kaida a údajně se již snažil bojovat po boku islamistů v ruské republice Čečensko a v Iráku. Poslední teroristický útok se v Maroku odehrál v roce 2003, kdy sebevražedný atentátník zaútočil na americkou ambasádu v Casablance a zabil 45 lidí.

Maroko oznámilo, že výbuch v marakešské kavárně na turisticky rušném náměstí Jamaa el-Fnaa byl teroristickýcm útokem. Marocké ministerstvo vnitra odmítlo specifikovat, kdo by za útok měl být zodpovědný, ale stanovilo dosavadní počet obětí na 15 lidí. Mezi nimi byli dva Maročané, dva Kanaďané, několik Holanďanů a dva Židé, jak potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí. Experti se shodují, že teroristé zcela záměrně chtěli poškodit cestovní ruch, který je pro Maroko životně důležitý.

K explozi došlo ve městě Marakeš, které je oblíbenou turistickou destinací. Podle svědků jsou mezi mrtvými všichni cizinci, pouze jedna z obětí je marocké národnosti. Marocké ministerstvo vnitra ovšem vydalo prohlášení, v němž oznámilo, že exploze zabila 14 lidí, včetně neznámého počtu cizinců, zraněno má být dalších 20 lidí. Policie dále potvrdila, že se zcela jedná o trestný čin a další podrobnosti hodlá zveřejnit až po vyšetřování. Podle expertů by mohlo jít v souvislosti s nepokoji v severní Africe o aktivizaci islamistických militantních skupin, které mají na svědomí útoky v Casablance v roce 2003.

Čtyři marocké odborové svazy požadují po vládě reformy a sociální změny pro státní zaměstnance. Celkem odbory od vlády žádají 43 miliard Dirhamů, což je 92,5 miliard Kč. Marocká vláda již zahájila jednání s odbory a stejně tak se soukromým sektorem, který by ráda do budoucna zapojila, ale také zdůraznil, že nemusí nutně souhlasit se všemi požadavky odborů a že jakákoliv dohoda bude muset být rozložena minimálně do tří fiskálních období s ohledem na stav veřejných financí.

29. března zahájí učitelé v Maroku dvoudenní celostátní stávku, aby tak demonstrovali svůj nesouhlas s násilným zákrokem policie proti jejich protestům v sobotu před dvěma dny, kdy bylo zraněno 170 lidí. Marocké odbory již oznámily, že stávku podporují.

Marocká policie se střetla s protestujícími učiteli, kteří požadovali lepší zajištění v hlavním městě Rabat. Podle svědků byl zásah proveden bez varování a bezdůvodně, a to s nevídanou brutalitou. Policie se odmítla k zásahu vyjádřit. Minulý týden v neděli v Maroku proběhly největší demonstrace vůbec, kdy do ulic po celém království vyrazily desítky tisíc lidí. Na rozdíl od jiných arabských zemí v Maroku většina demonstrantů nepožaduje svržení krále, ale spíše politická práva, větší svobodu, konec korupce a větší sociální jistotu.

Předpovědi Amnesty International se naplnili. Dnes skutečně po celém Maroku vyšly do ulic tisíce převážně mladých demonstrantů požadujících větší občanskou svobodu a ústavní změny. Podle demonstrantů marocký král Mohamed VI. doposud nesplnil své pokrokové sliby z 9. března a to je důvod pro další protesty. Z řad protestujících se ozývají i varování, že by král měl vzít v potaz vývoj v okolních zemích.

Král ve vysílaném projevu řekl, že reforma bude zahrnovat plány na nezávislé soudnictví, silnější roli parlamentu a politických stran a regionalizační program, který přenese více pravomocí na místní úředníky. Dále král jmenoval komisi pro práci s politickými stranami, odbory a skupinami občanské společnosti, aby vypracovala návrhy této reformy do června tohoto roku. Návrh nové ústavy, kterou má komise vypracovat by poté měl být předložen k referendu. Maroku se tak pravděpodobně podařilo zažehnat nepokoje, neboť tyto kroky se shledaly s pozitivním ohlasem.

Údaje o počtu protestujících se rozcházejí, neboť orgnizátoři hovoří o 30 tisících, zatímco marocké ministerstvo vnitra o 37 tisících demonstrantů. Politické strany ale nejsou jednotné ve svých názorech ani v postupu a většina z nich bojkotovala výzvu k požadování konstituční monarchie. Král Mohammed VI., který se vyhýbá médiím, pouze uvedl, že odmítá přistoupit na hru demagogie, jaká se děje v ulicích. V současné chvíli je situace poměrně klidná.