Poté, co v posledních pěti dnech kvůli násilí mezi policií a demonstranty zahynulo 39 lidí, dodržovalo se dnes všeobecně příměří, ovšem v pátek se demonstranti chystají vytáhnout do centra Káhiry v velkém. V komuniké demonstrantů se vyzývá k „milionovému pochodu“ a odborové svazy vyzvaly své členy k shromáždění se na náměstí Tahrir. Egyptská vládnoucí Nejvyšší vojenská rada přislíbila, že volby začnou příští týden a také, že přepracuje harmonogram předání moci civilní vládě, to ovšem doposud nepolevilo nespokojenost tisíců Egypťanů v ulicích. Situace připomíná únorové povstání proti prezidentu Husnimu Mubarakovi. Davy Egypťanů mimo jiné volají po popravě současného šéfa vojenské rady, polního maršála Mohameda Husseina Tantawi, který byl Mubarakovým ministrem obrany po 20 let. 

Zatímco organizace Amnesty International již označila některé kroky proti demonstrantům ze strany policie za horší, než za vlády bývalého prezidenta Husniho Mubaraka, policie pokračuje v centru Káhiry v potlačování protestů. Demonstranti jsou nespokojení s minimálním postupem vpřed v přechodu k demokracii a v neposlední řadě znechuceni posledními kroky Nejvyšší vojenské rady, která avizovala své návrhy k budoucí egyptské ústavě. Ačkoliv vojenská rada, v čele s polním maršálem Mohamedem Husseinem Tantawim, chce, aby ústavu tvořila lidem zvolená vláda, hodlá zároveň postavit egyptskou armádu mimo ústavu do pozice „ochránce egyptské ústavnosti“ s autonomním fungováním – v praxi tedy bez civilní kontroly egyptské demokraticky volené vlády. V Káhiře zatím od 18. listopadu probíhají nepokoje, které již podle posledních informací mají 36 obětí. Egyptská vláda pověřená vojenskou radou mezitím rezignovala, ačkoliv demisi ještě nepřijala vojenská rada, a šéf vojenské rady, polní maršál Tantawi, vyzval politické strany a významné osobnosti k připojení se ke krizovému jednání, ovšem například Mohammed ElBaradei, bývalý šéf MAAE a jeden z kandidátů na budoucího prezidenta, odmítl svou účast s tím, že řešení musí pocházet z lidu, nikoliv z rady generálů. Politické strany se dále shodují na tom, že volby se musejí konat v termínu, a to i přes násilí.

Egyptská pořádková policie dnes rozpouští a vyklízí hlavní káhirské náměstí Tahrir, kde se shromáždilo na 50 000 demonstrantů proti vojenské vládě. Policie podle informací Reuters strhala stany, zabavovala židle a bannery, přičemž došlo i k několika menším střetům s protestujícími. Protestů se zúčastnilo 39 politických stran a zástupci islámských hnutí, neboť jednání s vojenskou vládou o ústavních změnách ztroskotala.

Více než 50 000 lidí protestuje na káhirském náměstí Tahrir proti vojenské diktatuře. Zatím vůbec největší protesty od převratu v Egyptě organizuje Muslimské bratrstvo a hnutí salafistů a to především prostřednictvím sociálních sítí. Demonstranti požadují jasný plán předání moci z rukou Nejvyšší vojenské rady do rukou civilní vlády a již tradičně kritizují dosavadní kroky vojenské rady a především žádný zásadní vývoj.

V Egyptě byla spuštěna volební kampaň, která má předcházet prvním svobodným volbám. Proti sobě stojí islamisté, armáda hájící své zájmy a liberálové, kteří považují tuto kampaň za „boj na život a na smrt“ o Egypt, jak hlásají i jejich slogany. Velké množství Egypťanů se totiž obává rostoucího vlivu islamistů, a to nejen v Egyptě, ale po celém regionu severní Afriky. Vítěz voleb totiž výrazně ovlivní budoucí egyptskou ústavu.

Centrum Al-Ahram pro politická a strategická studia v Káhiře se domnívá, že frustrace nižších vrstev v Egyptě začíná být hrozbou, která může vyústit v další masové nepokoje. „Po osmi měsících od svržení prezidenta Mubaraka nevidí dělníci a jiní žádné zásadní změny a dokonce vnímají v některých ohledech zhoršení. Neustálé stávky a protesty, které mají i svůj ekonomický dopad kvůli přerušování výroby způsobují těžší životní podmínky pro obyčejné lidi a vojenská vláda zatím nepodnikla žádnou změnu. Naopak často velmi restriktivně zasahuje proti vyjadřování požadavků jednotlivých skupin,“ říká Nabil Abdel Fattah, analytik společnosti Al-Ahram. Podle jeho slov stále více hrozí nový převrat.

Na svém plánovaném setkání se představitelé jednotlivých stran shodli na tom, že nebudou bojkotovat volby a přistoupí na smířlivé návrhy vládnoucí vojenské rady. Rada slíbila, že zváží konec vojenských soudů pro civilisty a nastavení jasnějšího časového plánu pro přechod k civilní vládě. Hlavním důvodem je slib vojenské rady, že bude vytvořen nový zákon, který zabrání politiků z doby prezidenta Mubaraka kandidovat. Přesto se aliance 34 politických stran shodla na tom, že bude pokračovat v tlaku na vládu a v případě neúspěchu k bojkotu voleb sáhne.

Polní maršál Mohamed Hussein Tantawi u procesu s bývalým egyptským prezidentem Mubarakem vypověděl, že armáda nebyla v průběhu nepokojů nikdy požádána o střelbu do lidu. Informaci přinesla tisková agentura MENA. Polní maršál Tantawi tak potvrdil předchozí výpověď šéfa egyptské policie, generála Husseina Saeeda Mohameda Mursi.

Egyptská vládnoucí vojenská rada oznámila, že zváží konec vojenských soudů pro civilisty a nastavení jasnějšího časového plánu pro přechod k civilní vládě. Státní tisková agentura MENA také informovala o tom, že vojenská rada uvažuje o zavedení právních předpisů, které by zabránily členům rozpuštěné Národní demokratické strany bývalého prezidenta Husního Mubaraka v účasti na politickém životě. Opoziční politické strany již reagovaly oznámením, že nabízené ústupky zváží na společném setkání v neděli.

Na náměstí Tahrir v Káhiře opět protestují tisíce aktivistů, kteří požadují ukončení výjimečných soudů, mimořádných zákonů a předání moci do rukou civilní správy. Demonstranti požadují „rekultivaci své revoluce“, která se podle nich nyní ubírá špatným směrem.

Politické strany napříč egyptským politickým spektrem hrozí bojkotem plánovaných parlamentních voleb, které by se měly konat v listopadu tohoto roku. Důvodem je Krizový zákon, který vojenská rada vládnoucí Egyptu odmítá odvolat, politické strany ho ale považují za nástroj k represím a odmítají ho. Proti faktickému výjimečnému stavu, který v Egyptě stále platí se obecně zvedá veřejný odpor a to i z toho důvodu, že byl hlavní přičinou svržení prezidenta Mubaraka.