V Egyptě začal soud s členy nevládních organizací

Desítky pro-demokratických aktivistů včetně 16 Američanů stanulo před soudem, kde čelí obvinění z nelegálního přijímání finanční podpory ze zahraničí a snahy destabilizovat politickou situaci v Egyptě. Tento proces již významně narušil vztahy Egypta s USA, které hrozily Egyptu zmrazením své finanční pomoci, ačkoliv později prezident USA Barack Obama později oznámil, že pomoc Egyptu chce zachovat. V současnosti podle zdrojů agentury Reuters probíhá „intenzivní diskuse“ v zájmu vyřešení krize vzájemných vztahů mezi představiteli obou zemí. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v posledních 3 dnech sešla již dvakrát s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amrem. Podle aktivistů za lidská práva je ale soud „odplatou“ egyptských vládnoucích generálů za přílišnou kritiku jejich vlády.

V Senegalu byly zahájeny prezidentské volby

Prezidentské volby byly zahájeny v pozadí týdnů nepokojů kvůli sporům o to, zda je současný prezident Abdoulaye Wade oprávněn kandidovat a opět obhajovat svůj post. Opozici se nelíbí, že dle senegalské ústavy z roku 2001 může být týž člověk zvolen pouze dvakrát a prezident Wade kandiduje potřetí, ovšem prezident i Ústavní rad Senegalu jsou přesvědčeni o tom, že ústava se vztahuje až na dění po svém zavedení a prezidentovo zvolení rok před jejím vstoupením v platnost a účinnost nelze zahrnovat do její působnosti. Senegalský prezident Abdoulaye Wade je již v úřadě 12 let a vzhledem k jeho další kandidatuře rostou obavy o další demokratický vývoj této země.

OSN: „126 400 obyvatel Mali bylo nuceno opustit své domovy“

Důvodem rozsáhlého exodu jsou boje mezi armádou a etnikem Tuaregů na severu země. Takové množství obyvatel podle OSN odešlo z regionu od ledna letošního roku. Celkem 65 000 obyvatel uprchlo do zahraničí a zdržují se v uprchlických táborech v Mauretánii, Burkině Faso, Nigérii a Alžírsku. Zbylá část se přesunula ze severu Mali na jih.

Muslimské bratrstvo deklaruje většinu v egyptském parlamentu

Přestože oficiální výsledky voleb do horní komory parlamentu budou zveřejněny až v neděli, Muslimské bratrstvo už v pátek uvedlo, že získalo většinu hlasů. Strana by měla získat 107 křesel, tj. absolutní většinu ze 180 křesel. Druhá islámská strana Salafist Nour Party podle Muslimského bratrstva obsadí 46 míst. V dolní komoře Muslimské bratrstvo disponuje 47% poslanců.

Bývalý jihoafrický prezident Mandela je v nemocnici

Třiadevadesátiletý Nelson Mandela podstoupil operaci, jeho stav je stabilní. Tiskový mluvčí potvrdil, že bývalý prezident je v dobré kondici. Brzké uzdravení popřál Mandelovi na dálku i současný prezident Jacob Zuma. Nelson Mandela byl sedmadvacet let vězněn během období apartheidu.  V roce 1994 se stal prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky.

V Nigérii byla zapálena už druhá křesťanská škola

Na severovýchodě Nigérie ve městě Maiduguri shořela část církevní základní školy. Spekuluje se, že za útokem stojí militantní skupina Boko Haram, která chce v zemi zavést islámské právo šaría. Útok se odehrál v noci, nikdo tak nebyl zraněn. Během toto týdne jde o druhou křesťanskou školu, která se stala terčem útoku.

Mezinárodní uznání by do Somalilandu mohlo přilákat investory

Prezident Ahmed Mohamed Silanyo na konferenci v Londýně uvedl, že by mezinárodní uznání pomohlo ekonomickému rozvoji země. Několik zahraničních bank už projevilo zájem o investici v Somalilandu, kde neexistuje formální bankovní sektor. Somaliland vyhlásil nezávislost na Somálsku v roce 1991 a na rozdíl od Somálska se těší relativní stabilitě. Navíc jde o region s ropným potenciálem.

Demokracie v Senegalu je podle některých v ohrožení

Senegal byl po dlouhou dobu považován za jednu z nejstabilnějších demokracií na západě Afriky. Od ledna v ulicích Senegalu zemřelo šest lidí. Důvodem protestů je kandidatura současného pětaosmdesátiletého prezidenta Wadeho, který se uchází o znovuzvolení do prezidentského křesla. Opozice ho viní z porušování ústavy, neboť v čele země stál Wade již dvě funkční období. Senegal má v ústavě zakotveno, že není možné kandidovat třikrát za sebou. „To může zvrátit demokratický proces nejenom v Senegalu, ale také v celém regionu,“ uvedl Gilles Yabi z International Crisis Group.

„Přátelé Sýrie“ se zavázali doručit humanitární pomoc, když armáda zastaví obléhaní povstaleckých měst

Státy, které se sešly na Konferenci přátel Sýrie v Tunisku, vyzvaly syrskou vládu, aby okamžitě umožnila přístup do obležených míst jako je město Ho hodin dodají potřebnou humanitární pomoc a podporu. Konference se účastní ministři zahraničí více než 50 zemí.

Libyjská armáda vstoupila do etnických bojů na jihovýchodě Libye

Libyjské armáda zasáhla do bojů na jihovýchodě Libye mezi etniky Zwai a Tibu v oblasti Al Kufra u hranic s Čadem, Súdánem a Egyptem. Nově se formující libyjská armáda tak dostála svému varování, které před 3 dny pronesl náčelník štábu Yousef al-Mangoush. Ten také uvedl, že libyjská armáda je od nynějška schopna prosazovat právo a pořádek s tím, že libyjské vojenské jednotky obsadily letiště a strategické body v oblasti s cílem zajistit město Al Kufra.

Somálský premiér zvažuje možnost leteckého zásahu proti rebelům

Premiér Abdiweli Mohamed Ali ve středu uvedl, že by země mohla přistoupit k jednání o leteckém úderu USA a Velké Británie proti islamistickým bojovníkům na somálském území. Předpokládá, že by odpor rebelů byl zlomen během měsíce. „Letecký nálet na Al-Kaidu by byl vítanou příležitostí. Musíme udělat vše, abychom ochránili životy, bezpečí a majetek somálských obyvatel,“ řekl pro Reuters.

Malawijská ekonomika zaznamenala zpomalení

Ministr financí Ken Lipenga uvedl, že pomalejší růst ekonomiky Malawi je způsoben vyššími cenami pohonných hmot a nižšími příjmy za tabák. Ekonomický růst Malawi se v posledních letech pohyboval kolem 7,4 procenta. Malawi je z velké části závislé na mezinárodní pomoci, která tvoří čtyřicet procent jejího rozpočtu. Několik západních zemí navíc minulý rok přistoupilo k redukci výše finanční pomoci kvůli autoritářské vládě prezidenta Bingu wa Mutharika.

Růst zambijské inflace se zpomalil

Meziroční růst inflace vnitrozemského státu se snížil na 6%. Ještě v lednu inflace činila 6,4%. Jedná se o nejnižší inflaci od roku 2002. „Ke snížení přispěla nižší cena potravin a nealkoholických nápojů,“ uvedl zambijský statistický úřad. Podle průzkumu Reuters se ale inflace v příštím měsíci opět zvýší.

Boje ve městě Kano na severu Nigérie

Střelba a exploze otřásly ve středu největším severním městem Nigerie. Boje propukly mezi vládními jednotkami a islamistickou militantní skupinou Boko Haram. Napětí ve městě trvá od minulého měsíce, kdy členové Boko Haram zabili na 186 lidí. Po středečním zásahu byli čtyři lidé zatčeni. Skupina Boko Haram se snaží rozdělit Nigérii na část křesťanskou a muslimskou, v níž by následně zavedla právo šaría.

Město Baidoa pod kontrolou somálských jednotek

Poté, co somálská armáda s pomocí etiopských jednotek ovládla ve středu klíčové město Yurkud, získala další významné město. „Kontrolujeme Baidoa. Není zde žádný odpor militantní skupiny Al-Shabaab,“ uvedl Abdifatah Mohamed Gesey, velitel somálské armády. Obsazení Baidoa v centru Somálska je ztrátou klíčové oblasti pro Al-Shabaab.

Za rok 2011 poskytlo Turecko 365 milionů dolarů na pomoc Somálsku

Uvedla to v prohlášení kancelář premiérova koordinátora styků s veřejností, v rámci mezinárodní konference o Somálsku, která proběhla ve čtvrtek v Londýně. Hladomor v loňském roce zabil v zemi okolo 29 tisíc dětí a Turecko stojí v čele států usilujících o poskytnutí pomoci této suchem zmítané zemi a její podobně postiženým sousedním státům. Istanbul hostil mezinárodní konferenci o Somálsku, které se zúčastnili i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, v květnu 2010.

V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku

V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku, která je experty vnímána jako ukazatel rostoucího globálního ohrožení bezpečnosti. Konference má za cíl rozjet opatření k ukončení hladu a násilí v této zemi. Konference se účastní zástupci 40 zemí včetně americké ministryně zahraničí Hillary Clinton. Stejně tak se účastní i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který poukázal na neúčinnost všech setkání za posledních 20 let. Neschopnost mezinárodního společenství podle nich mimo jiné vedla i ke ztrátě důvěry somálských elit, které mají velmi špatné zkušenosti se získáváním zahraniční podpory. Podle pořadatelů je ovšem cílem konference především upozornit na dění v Somálsku. Velká Británie chce ale například založit fond pro Somálsko či přispět na výstavbu zpravodajského střediska na Seychelách proti pirátství, jak oznámil britský premiér David Cameron. Stejně tak v noci Rada bezpečnosti OSN rozhodla o navýšení sil mise Africké unie v Somálsku (AMISOM).

Rada bezpečnosti OSN posílila bojovou misi Africké unie v Somálsku na 17 731 mužů

Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rozhodla o rozšíření mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) z 12 000 vojáků na 17 731 mužů. Mise AMISOM byla doposud složena z vojáků Ugandy a Burundi, nově se mají připojit i jednotky z Džibuti a Keni, která zahájila svou vlastní ofenzivu do Somálska na konci roku 2011 ve snaze porazit povstalce z islamistické skupiny al Shabaab. Síly AMISOM poprvé vstoupily do Somálska v roce 2007 a v posledních měsících zaznamenaly velké úspěchy při vytlačování rebelů z jihu a centrální oblasti Somálska.

Jižní Súdán obvinil společnost Trafigura z prodeje jihosúdánské ropy s udávanou zemí původu- Súdán

Ministr pro ropu Stephen Dhieu Dau odmítá obchodovat se společností Trafigura, pokud se prokáže, že firma prodávala ropu s tím, že pochází ze sousedního Súdánu, přestože byla ropa získána na území Jižního Súdánu. Společnost Trafiruga, která má sídlo svého založení v Ženevě, je třetím největším transportérem ropy na světě. „Pokud se vina prokáže a to musí udělat soud, se společností budou přerušeny všechny obchodní styky,“ uvedl ministr. Vztahy mezi Súdánem a Jižním Súdánem jsou napjaté od prosince minulého roku, kdy Súdán zabavil jižnímu státu šest milionů barelů ropy kvůli neproplaceným poplatkům za její transport na súdánském území.

Somálsko- Milice Al-Shabaab ztratila klíčové město

Etiopské jednotky spolu se somálskou armádou ovládly město Yurkud na jihu Somálska, které je strategickou křižovatkou regionů Bakool, Bay a Gedo. „Získali jsme Yurkud, našim cílem je zajistit i regiony Bay a Bakkolu,“ uvedl Abdifatah Mohamed, velitel somálských jednotek. Al-Shabaab dobytí města potvrdilo. Etiopské jednotky byly do země poslány v listopadu minulého roku jako součást mezinárodní pomoci k vytlačení rebelů právě této militantní skupiny.