USA udělily výjimku ze svého ropného embarga proti Íránu pro dalších sedm zemí

USA přidaly na seznam zemí, kterým je udělena výjimka pro import íránské ropy ze závažných ekonomických důvodů Indii, Jižní Koreu, Srí Lanku, Malajsii, Taiwan, Turecko a Jihoafrickou republiku, informovala o tom americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. Výjimku již dříve získalo 10 zemí EU a Japonsko. Výjimka předpokládá, že země jichž se týká, mohou dovoz íránské ropy obnovit po 180 dnech.

Vláda Pobřeží slonoviny oznámila, že se ji podařilo zabránit vojenskému převratu

Úřady v Pobřeží slonoviny oznámily, že bylo odhaleno „spiknutí exilových důstojníků a blízkého spolupracovníka bývalého prezidenta Laurenta Gbagbo, který je uvězněn po občanské válce z přelomu roku 2010 a 2011. Ministr vnitra Hamed Bakayoko uvedl, že bezpečnostní služby již několik účastníků údajného převratu pozatýkaly a že se zmocnily připravované hodinové videonahrávky, která měla veřejnost informovat o převratu. Vláda ji nechala vysílat ve veřejnoprávní televizi, ovšem agentura Reuters poukazuje na její velmi špatnou kvalitu.

Parlament Burkiny Faso schválil amnestii pro prezidenta a jeho předchůdce

Poslanci schválili zákon zaručující imunitu všem prezidentům od roku 1960, kdy Burkina Faso získala nezávislost na Francii. Zákon rovněž zavádí dolní a horní věkové limity pro prezidentské kandidáty, o prezidentský post se v příštích volbách budou moct ucházet jen politici starší 35 let a mladší 75 let. Opozice zákon bojkotovala, podle ní se současný prezident Blaise Compaoré, který stojí v čele od vojenského převratu v roce 1987, snaží schvalovanými zákony udržet u moci. Burkina Faso patří k nejchudším zemím Afriky, přestože má významné zásoby zlata.

Summit Africké unie se přesouvá do Etiopie

Poté, co Malawi zablokovalo vstup súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira, se summit Africké unie (AU) přesouvá do hlavního města Etiopie Addis Abeba. Důvodem odmítnutí účasti súdánského prezidenta je zatykač, který na al-Bashira vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). Malawi žádá o obnovení mezinárodní finanční pomoci, která tvoří 40 %, a prezidentka Joyce Banda se obávala, že by přítomnost súdánského prezidenta mohla jednání o finanční pomoci zastavit.

Napětí mezi Salafisty a tuniskou společností roste

Stovky konzervativních Salafistů, kteří prosazují puritánský výklad islámu a požadují zavedení islámského práva šaría, se střetly s policií v hlavním městě Tunis. V pondělí Salafisté poničili uměleckou výstavu v luxusní čtvrti La Marsa. Umění považují Salafisté za urážlivé. V posledních týdnech jde už několikátý střet s policií. 

USA hrozí Somálsku sankcemi, jestliže nebude dodržovat mírový plán

Náměstek ministryně zahraničí pro africké záležitosti Johnnie Carson, který jako první vysoký představitel USA navštívil po dvou dekádách Somálsko, uvedl, že USA zvažuje uvalení sankcí v podobě zákazu cestování a zmrazení majetku na politiky, kteří zdržují mírový plán. Podle něhož má Somálsko schválit novou ústavu do 20. srpna. Podle BBC je země nejblíže k vytvoření centrální vlády od svržení generála Barreho v roce 1991.

Vláda Demokratické republiky Kongo obviňuje Rwandu z podpory rebelů

Mluvčí vlády Demokratické republiky Kongo Lambert Mende ve svém projevu přenášeném státní televizí uvedl, že stovky rebelů, kteří bojují na východě země, byly vyškoleny ve Rwandě. Demokratická republika Kongo obvinila Rwandu z nečinnosti. Rwandská ministryně zahraničí Louise Mushikiwabo obvinění odmítá, Rwanda se podle ní stala „pouhým obětním beránkem, který má odvést pozornost od domácích problémů Demokratické republiky Kongo“. Na rwandském území mělo být podle mluvčího Mende vycvičeno na 200 až 300 rebelů.

Kandidát na egyptského prezidenta Mohamed Mursi: „Pokud budu zvolen, Egypt uzná nezávislost Kosova“

Toto uvedl kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi po setkání s Bekirem Ismailem, poradcem ministra zahraničních věcí Kosova Envera Hoxhy. Věc komentoval slovy: „Egypťané vždy podporovali nezávislost Kosova.“ Mursi skončil v 1. kole prezidentských voleb na 1. místě.

Libye přesouvá volby na 7. července

Volby do Národního shromáždění, které se měly konat 19. června, byly odloženy o 18 dní na 7. července. Důvodem jsou logistické problémy s registrací voličů a kandidátů, uvedl šéf volební komise Nuri al-Abbar. Nově zvolené Národní shromáždění bude navrhovat novou ústavu. V současnosti zemi po svržení Muammara Kaddafiho spravuje Prozatímní národní rada.

ECOWAS žádá OSN o mandát k vojenskému zásahu v Mali

Podle nigerského prezidenta Mahamadou Issoufou usiluje Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) o rezoluci Rady bezpečnosti OSN k získání mandátu pro vojenský zásah v Mali, kde se podle ECOWAS „zvyšuje islamistický radikalismus a země se může stát bezpečnostní hrozbou pro celý region“. Kapitola 7 v Chartě OSN umožňuje vojenský zásah, jestliže veškerá jednání selhala a krize se v zemi stupňuje. Mali bylo považováno za příklad africké demokracie, v březnu armáda ale provedla vojenský převrat a Tuaregové na severu země vyhlásili nezávislý stát Azawad.

Etnické boje na jihovýchodě Libye zabily 13 lidí

Při střetech mezi kmeny Tibu a Zwai ve městě Al Kufra na libyjské hranici s Čadem a Súdánem zemřelo 13 lidí. Prozatímní národní rada vyzvala ke klidu zbraní. Boje mezi oběma kmeny vypukly už v únoru. Na jihovýchodě Libye jsou etnické střety časté, v roce 2009 musela vláda do oblasti poslat bojové vrtulníky, aby násilí zastavila.

Keňský ministr pro vnitřní bezpečnost zemřel při nehodě helikoptéry

Ministr George Saitoti, který patřil mezi přední podporovatele nasazení keňských jednotek v Somálsku proti militantní skupině v Al-Shabaab, dva piloti a dva bodyguardi zemřeli, když se helikoptéra zřítila v lese nedaleko Nairobi. Ministr Saitoti byl kandidátem do příštích prezidentských voleb, které se mají konat v březnu 2013. Příčina havárie se vyšetřuje.

Egyptské strany se dohodly na složení ústavodárného sboru k sepsání ústavy

Zástupci 22 politických stran a předseda vojenské rady se dohodli na složení sboru, který má sepsat novou ústavu. Sbor se má skládat ze 100 členů a jeho složení by příští týden měl potvrdit parlament. Činnost předchozího sboru byla pozastavena poté, co soud na základě stížnosti liberálů a sekularistů uznal, že výbor nereflektuje složení egyptské společnosti. Ústavodárný sbor se má skládat z politiků, členů ozbrojených sil, policie, soudců a odborů, včetně muslimů i křesťanů.

Malawi nebude hostit summit Africké unie

Kvůli neshodám nebude Malawi pořadatelskou zemí červencového summitu Africké unie (AU). Malawi žádalo, aby se summitu neúčastnil súdánský prezident Omar al-Bashir, na něhož Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač za válečné zločiny v Darfúru. AU požadavek odmítla. Ve čtvrtek Súdán požádal AU, zdali by summit nemohl být přesunut do hlavního města Etiopie Addis Abeba, aby se súdánský prezident setkání mohl zúčastnit. ICC žádá mezinárodní společenství o pomoc při zatčení prezidenta al-Bashira.

V Libyi začal soud s prvním členem Kaddafiho vlády

Bývalý zpravodajský šéf Buzeid Dorba je obviněn z trestných činů během libyjského povstání. Dorba čelí šesti bodům obvinění: spiknutí s cílem zabití civilistů, poskytování zbraní za účelem zabití civilistů, snaha vyprovokovat občanskou válku, odepírání občanům práva na protest, nezákonné zadržování a zneužívání moci. Buzeid Dorba svou vinu odmítá. Soudce Al-Ajaily Al-Maalouli soudní proces přerušil do 26. června, vyhověl tak obhájci Dhao Al-Mansouri Awon, který u soudu požadoval více času na prostudování spisu.

Mezinárodní trestní soud žádá OSN o spolupráci v zatýkání súdánského prezidenta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira za válečné zločiny v Darfúru už v roce 2009. Nyní ICC žádá Radu bezpečnosti OSN, aby zvážila možnost určitého nátlaku na africké země a regionální společenství k zatčení prezidenta al-Bashira. Je nepravděpodobné, že by Rada bezpečnosti OSN s návrhem ICC souhlasila, především kvůli čínské podpoře Súdánu.

Egypťané volají po obnovení revoluce

Důvodem k znovuobnovení revoluce, kterou požadovaly tisíce Egypťanů na náměstí Tahrir, je rozsudek nad svrženým prezidentem Husni Mubarakem, který dostal trest doživotí. Demonstranti žádali pro exprezidenta trest smrti. Egypťané se domnívají, že země zůstala beze změny, neboť u moci zůstali stejní politici jako před revolucí. Hnutí 6. dubna, liberální a středové strany požadují odložení druhého kola prezidentských voleb, v nichž se proti sobě má postavit bývalý premiér Ahmed Shafiq a islamistický kandidát Mohamed Mursi.

Senegal žádá Světovou banku o úvěr na zlepšení energetického sektoru

Podle viceprezidenta Světové banky (SB) pro Afriku Makhtara Diopa může Senegal získat půjčku ve výši 140 milionů USD, z nichž 85 milionů USD má jít na zlepšení energetiky země a 55 milionů USD na rozpočtovou podporu. O půjčce by měla rada banky podle viceprezidenta Diopa jednat v nadcházejících týdnech. Senegalský energetický sektor po letech špatného řízení patří k nejhorším na světě. Většina energie pochází z benzínových generátorů. Minulý rok zemi postihly masivní výpadky energie, některé trvaly až 30 hodin.

Ambasáda Spojených států v Libyi se stala terčem bombového útoku

Bomba vybuchla u brány ambasády v Benghazi na východě země. Podle dostupných zpráv nebyl při útoku nikdo zraněn. Americké úřady v návaznosti na útok požádaly Libyjskou vládu o zvýšení bezpečnostních opatření. Hlavní ambasáda Spojených států v zemi se přitom nachází v hlavním městě Tripolisu. V posledních měsících se jedná již o několikátý útok na zahraniční a vládní cíle.

 

Hnutí nezúčastněných států podpořilo íránský jaderný program a vyjádřilo znepokojení nad postupem MAAE vůči Íránu

Zástupci členských států Hnutí nezúčastněných států (NAM), které sdružuje 118 zemí, zasedající v Radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v sídle OSN ve Vídni vydali prohlášení, ve kterém vyjádřili znepokojení nad tím, že MAAE nebyla schopna Íránu předat dokumenty obviňující Írán z údajných prací na vojenském jaderném programu. Státy NAM také podpořily íránské právo na mírový jaderný program a zdůraznily, že jde o základní právo každé země, která podepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT).

Nigérie pozastavila leteckou licenci aerolinek Dana Air

Nigerijská vláda rozhodla o pozastavení licence Dana Air  „z preventivních důvodů“ po letecké havárii jejího letounu McDonnell Douglas MD-83 přímo ve městě Lagos, při které zahynulo 153 lidí, když letadlo narazilo do činžovního domu. Oznámilo to nigerijské ministerstvo letectví s tím, že jde o nejhorší leteckou katastrofu za posledních 20 let. Prezident Nigérie Goodluck Jonathan vyhlásil tři dny národního smutku od pondělí. Společnost Dana Air popírá, že by letoun mohl mít nějakou závadu.

Mezinárodní trestní soud zvažuje zastavení pomoci pro státy pomáhající súdánskému prezidentovi

Na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač za válečné zločiny v Darfúru. Z totožného důvodu je obviněn i ministr vnitra Muhammad Husajn Badel Raheem. Prokurátor ICC Luis Moreno Ocampo uvedl, že by země, které pomáhají prezidentu al-Bshirovi vyhnout se zatčení, mohly přijít o mezinárodní pomoc. Mezi státy, které súdánský prezident za uplynulý rok a půl navštívil, patří Etiopie, Čína, Egypt, Čad, Malawi, Katar, Libye, Saudská Arábie a Irák.