Podle analytiků je přístup ke zlatu tím nejdůležitějším, co umožňuje plukovníku Muammaru Kaddafimu v úspěšném pokračování války. Plukovník totiž podle dostupných údajů kontroluje libyjskou Centrální banku, která vlastní odhadem 143,8 tun zlata. Cena zlata je v přepočtu asi 6,5 miliard dolarů, což podle expertů umožní vůdci v systematickém vedení války po dobu měsíců i let.
Archiv rubriky: Afrika
Somálský premiér oznámil, že do tří měsíců budou povstalci rozdrceni
Premiér Mohamed Abdullahi Mohamed slíbil, že islamističtí rebelové, kteří ovládali po 4 roky většinu hlavního města Mogadiša, budou do tří měsíců poraženi. Podle premiéra slaví somálská armáda spolu s misí Africké unie jedno vítězství za druhým a dnes se podařilo obsadit další důležité bašty povstalců v hlavním městě. Odborníci se shodují, že jde o snahu prozatímní vlády obnovit si reputaci, neboť ji brzy má skončit přidělený mandát, avšak pravdou je, že se podařilo zahájit celostátní úspěšnou ofenzivu a Somálsko je nyní na dobré cestě k obnovení alespoň částečné stability.
USA stále drží velení v Libyi
Spojené státy stále velí operacím v Libyi, avšak prezident Barack Obama ohlásil, že velení bude v následujících několika dnech předáno na některého z amerických spojenců. Konkrétní detaily však zatím nejsou známy.
Nigérie odsuzuje svět- má jiné měřítko na Libyi a jiné na Pobřeží slonoviny
Nigerijský ministr zahraničí Odein Ajumogobia obvinil mezinárodní společenství z dvojích standardů v otázce uložení bezletové zóny nad Libyí k ochraně civilistů, která je diskutabilní, a z odsunutí problému velmi vážnou krizí roztrhaného Pobřeží slonoviny. Nigérie, nejsilnější člen západoafrického společenství ECOWAS, již chtěla získat mandát na vojenský zásah v Pobřeží slonoviny s cílem zastavit krizi, nesetkala se však s žádnou reakcí. Nigerijský ministr odsoudil jednání Západu, kdy ukládá bezletovou zónu nad Libyí, kde se Muammar Kaddafi v občanské válce brání ozbrojeným povstalcům, kteří ho chtějí připravit o moc, zatímco nedělá nic v Pobřeží slonoviny, kde bezpečnostní síly prezidenta Gbagba střílejí do bezbranných civilistů a fanatizují tisíce mladých lidí ke vstupu do armády. Dále ministr ve svém veřejném projevu prohlásil, že tyto rozpory mezi zásadou a národním zájmem není možné nadále ignorovat.
Situace v Pobřeží slonoviny se vyostřuje- mírové jednotky volají o pomoc
Armáda věrná prezidentu Laurentu Gbagbo podle mírové mise OSN chystá bojové vrtulníky s raketomety k nasazení v bojích. Dále mise upozorňuje, že síly prezidenta Gbagba používají těžké zbraně ( kulomety atd.) proti civilistům. Samotná mise OSN v Pobřeží slonoviny ( UNOCI) čelí silné kritice ze strany prezidenta Ouattary, který tvrdí, že nedělá nic pro ochranu civilistů. Oficiální čísla OSN mluví o 800 zabitých bezpečnostními silami, číslo je však pravděpodobně mnohem větší.
Krize ve Svazijsku je podle vlády dočasně zažehnána
Svazijský ministr obchodu a průmyslu Jabulile Mashwama oznámil, že stát našel peníze na vyplacení mezd státních zaměstnanců. Dále oznámil, že vláda zahájila jdenání s Mezinárodním měnovým fondem o řešení situace. V zemi totiž začali propukat nepokoje poté, co vyšlo najevo, že vláda nemá peníze na platy. Tato poslední africká absolutistická monarchie přišla o 60% příjmů z Jihoafrické celní unie, které odpovídali dvěma třetinám státních příjmů- důvodem byly reformy prosazené JAR a již dříve kritizované ostatními členskými státy.
EU se vyjádřila ke keňskému požadavku zrušení vyšetřování u Mezinárodního tribunálu- paradoxně podporuje obě strany
Nicholas Westcott, výkonný ředitel EU pro Afriku oznámil, že EU stojí za Mezinárodním trestním tribunálem, zároveň však podporuje myšlenku vytvoření keňského tribunálu. Tuto variantu ale EU podmiňuje rychlými reformami, které by měly se soudem v Keni přijít. Částečně se tak naplnila nařčení Africké unie i východoafrického bloku, že velmoci se vyhýbají zaujmutí jasného stanoviska.
Libyjští povstalci se setkali s vyslancem OSN
Zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN Abdel Elah Al Khatib se sešel s vůdci povstalců- ti prý vyžadují, aby se OSN zasadilo o zrušení obléhání několika povstaleckých měst a prosadilo rychlé příměří se silami Kaddafiho.
NATO se dohodlo na prvních korcích v otázce Libye- zbrojní embargo
NATO se předběžně zavázalo prosazovat vůči Libyi zbrojní embargo. Severoatlantická rada, nejvyšší orgán NATO, se dnes usnesl na tom, že alianční lodě budou kontrolovat pobřeží Libye a hlídat ho dle rezoluce Rady bezpečnosti.
Egyptští policisté protestují- ministerstvo vnitra v plamenech
Dnes propukl požár budovy ministerstva vnitra v Káhiře. Ačkoliv zatím není známo, z jaké příčiny, je velmi pravděpodobné, že požár založili nespokojení policisté, kterých je v centru města před ministerstvem na 3000. Budova totiž vzplála ve všech patrech najednou. Policisté požadují odvolání ministra vnitra a větší sociální jistoty. Dále policisté požadují zrušení vojenských soudů, pod které spadají- obávají se stíhání za násilí, jehož se dopouštěli při demonstracích proti prezidentu Mubarakovi.
Východoafrické společenství obvinilo Radu bezpečnosti OSN z přehlížení Afriky
Společenství východní Afriky ( EAC) obvinilo Radu bezpečnosti a země v ní z povýšenosti a přehlížení. EAC se nelíbí, že Rada bezpečnosti nechce projednávat závažná africká témata oficiálně a jedná o nich pouze neformálně- EAC, jehož členy jsou Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzánie a Uganda, mimo jiné vyzvedl i Keňskou žádost o pozastavení vyšetřování Mezinárodního trestního tribunálu. Prezident Keni Mwai Kibaki žádá o zastavení vyšetřování členů své vlády v souvislosti s násilím a boji po posledních volbách. Mahboub Maalim, generální tajemník Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), prohlásil, že nevidí jediný důvod, proč by Rada bezpečnosti měla vést pouze neformální jednání o tom, co má vliv na regionální bezpečnost a stabilitu vlády. Také obvinil mocnosti, že v problematice Afriky volí zdržovací taktiku, aby nemusely zaujmout jasný postoj či dokonce jednat v souladu s chartou OSN. Tuto nečekanou kampaň proti Radě bezpečnosti podpořila i Africká unie a postavila se za EAC. Podle průzkumů si ale obyvatelé Keni přejí, aby jejich ministři byli souzeni v Haagu kvůli slabé víře ve vlastní soudy, a za pokračování procesu se postavil i keňský premiér Raila Odinga.
USA a Velká Británie převzaly velení vojenských operací v Libyi
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy po dnešní návštěvě letecké základny na Korsice prohlásil, že za svůj hlavní úkol považuje získání plné podpory arabských zemí, které už několikrát vyjádřily nesouhlas s probíhající válkou. Přestože úloha Francie v konfliktu bude především diplomatická, francouzské stíhačky spolu s letadlovou lodí Charles de Gaulle nadále zabezpečují bezletovou zónu nad Libyí.
Útoky milic v oblasti Abyei mezi jižním a severním Súdánem pokračují- Rada bezpečnosti OSN zasedla
Podle mírové mise OSN v Súdánu dochází k střetům mezi arabskými a černošskými kmeny. Stejně tak místní polovojenské milice provádějí nájezdy na vesnice a bojují s jihosúdanskými silami. Rada bezpečnosti OSN zahájila včera večer neveřejné zasedání kvůli situaci v oblasti Abyei, která je bohatá na ropu a stále je sporným územím mezi nově vznikajícím jižním Súdánem a centrální Súdánskou vládou. V oblasti dokonce znepřátelené síly podle satelitních snímků již minulý týden zahájily výstavbu zákopových linií a hromadí se zde bojové jednotky. Rada bezpečnosti považuje situaci za natolik vážnou, že by mohla rozpoutat další roky se táhnoucí válku,
Britský premiér David Cameron vyzval Kaddáfího stoupence ke složení zbraní
Při svém včerejším projevu v Dolní sněmovně parlamentu britský premiér prohlásil, že cílem vojenské intervence v Libyi je pomoc civilistům, nikoli okupace. Dále oznámil úspěšné zabezpečení bezletové zóny a vyjádřil přání, aby vojenské akce vedla NATO. O osudu pluk. Kaddáfího mají podle premiéra D.Camerona rozhodnout sami Libyjci.
Egyptská nejvyšší vojenská rada vyhlásí ústavní dekret
Vojenská rada, která po odstoupení prezidenta Husniho Mubaraka řídí Egypt, v několika dnech vydá ústavní dekret, ve kterém má být přímo stanoven průběh příštích několika měsíců v cestě za novou ústavou. Určeno má být i datum změny ústavy, časový rámec parlamentních voleb a termín následujícíh prezidentských voleb.
Libyjská armáda zahájila útok na povstalecká města, povstalci řeší, jak využít letecké podpory
Jednotky Muammara Kaddafiho začali opět ostřelovat 2 povstalecká města, přičemž jedno z nich- Misrata- je dle svědků na pokraji zhroucení. Povstalci se mezitím snaží zorganizovat nové velitelské struktury, aby mohli využít útoků Západu na libyjskou armádu. Právě útoky na Kaddafiho a jeho síly jsou stále častěji diskutovány neboť je zřejmé, že v některých případech neodpovídají mandátu OSN. Dnes americké letectvo ztratilo jeden stíhač typu F-15E, ovšem americká armáda tvrdí, že šlo o technickou závadu a posádka je údajně v pořádku a v bezpečí. Americký prezident Barack Obama pod tlakem veřejnosti a arabských států ve svém posledním projevu přislíbil, že americké letectvo ukončí útoky v několika dnech a bude provozovat jen průzkumné mise- o útocích jiných zemí se nezmínil. Zároveň prezident nepřímo přiznal původní plán, kdy bombardování mělo trvat několik týdnů.
NATO začne do 24h dohlížet nad dodržováním zbrojního embarga v Libyi
Severoatlantická aliance dnes odsouhlasila spuštění operací týkajících se dohledu nad dovážením zbrojního materiálu do Libye. Kontrolu v mezinárodních vodách budou provádět lodě a letadla NATO. Operační plán zajištění bezletové zóny nad Libyi je již hotov, jeho schválení však brání nedořešené propojení mezi akcemi NATO a koalice vedené Francií.
Humanitární pracovníci OSN upozorňují na súdánský Dárfúr- dalších 70 000 uprchlíků
Za poslední necelé 3 měsíce z oblasti západního Dárfúru kvůli obnovujícím se bojům mezi černošským a arabským obyvatelstvem uprchlo 70 000 lidí do sběrného tábora El Fasher poblíž Dárfúru, v němž se nyní nachází již 120 000 lidí. Společná mírová mise OSN a Africké unie ( UNAMID) varuje, že v táboře začíná být tlak na zajišťování základních potřeb lidí a hrozí tak humanitární krize.
Gabon se dostává do složité situace kvůli tzv. „gabonizaci“
Gabonský prezident Ali Bongo Ondimba již dříve oznámil plánovanou reformu, která má v ropném průmyslu Gabonu zajistit, aby 90% všech zaměstnanců v ropném odvětví bylo tvořeno z občanů Gabonu. Nyní se však prezident dostává do svízelné situace, neboť gabonské odbory, které původně reformu nechtěli přijmout, nyní tlačí na její co nejrychlejší dokončení, zatímco ekonomičtí poradci varují před velkým nebezpečím ztrát zahraničních investic. Firmy Total, Shell a Tullow dostali roky na splnění těchto podmínek, odbory a lidé si však nyní stěžují na příliš pomalou „gabonizaci“.
Čína se staví stále více do opozice proti útokům v Libyi
Čínská vláda již podruhé vyzvala k ukončení všech bojových akcí na území Libye. Čínské ministerstvo zahraničí vyjádřilo hluboké znepokojení nad rostoucími civilními oběťmi koaličních útoků a varovalo před humanitární katastrofou, která by mohla velmi rychle nastat. Dále Čína obvinila Západ z porušení mezinárodních pravidel a z nedodržení mandátu OSN, přičemž velmi kritizuje ropnou krizi, kterou tímto Západ vyvolává.
Brazílie vyzývá k ukončení bojů v Libyi
Brazilská vláda vyzvala k okamžitému ukončení bojů a k vyhlášení příměří v Libyi v zájmu ochrany civilistů a přípravy prostoru pro dialog. Brazílie tak učinila jen několik desítek hodin po odjezdu prezidenta Spojených států z Brazílie.
Bolivijský prezident je pro ukončení agrese proti Libyi
Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí vyzval k ukončení agrese směrované proti Libyi a vyslovil též požadavek na vznik komise, jež by pomohla dospět k poklidnému řešení tamějšího konfliktu. Dle Moralesova názoru by do celé situace měly být více zapojeny také organizace Africká unie a Liga arabských států.
Německá vláda zvažuje nepřímou podporu konfliktu v Libyi
Spolková vláda lehce mění svůj postoj a začínají se objevovat stanoviska, že Německo může nepřímým způsobem podpořit snahu o vyřešení konfliktu v Libyi. Bundestag by měl v nejbližších dnech rozhodnout o možných krocích ze strany Německa. Kancléřka Angela Merkel však pevně stojí za myšlenkou nenasadit žádné německé vojáky v libyjské krizi.