Stovky žen vyšly do ulic v minisukních, aby upozornily na nedávné napadení dvou žen. Příčinou útoku podle protestujících byly krátké sukně napadených. Podle organizátorů je nutné, aby „v Jihoafrické republice přestaly platit patriarchální názory, které jsou v její společnosti hluboce zakořeněné“. Jihoafrická republika se nelichotivě pyšní nejvyšším procentem znásilnění žen na světě.
Archiv rubriky: jižní Afrika
Turecký ministr energetiky: „sankce Západu proti Íránu dopadají na turecká bedra, obchod s Íránem ale probíhá bez problému“
Turecký ministr energetiky Taner Yıldız při zasedání hospodářské turecko-jihoafrické komise v Ankaře prohlásil, že spory mezi Západem a Íránem dopadají na ceny paliv v Turecku i přes snahu vlády vyvažovat rostoucí cenu ropy kvůli napětí novými dvoustrannými dohodami.“Jen pronesení slova „sankce“ dopadá na turecká bedra,“ uvedl turecký ministr energetiky a oznámil, že obchodní vztahy Turecka s Íránem neutrpěly žádné škody a nadále pokračují „jako obvykle“.
Zimbabwe kritizuje sankce EU
Vládnoucí strana prezidenta Roberta Mugabeho odmítá sankce, které EU uvalila na jeho zemi. Evropští diplomaté navíc mluví o tom, že embargo na zbraně by se mohlo rozšířit i na rozvojovou pomoc a trvat dalších šest měsíců. „Celý systém sankcí je nelegální a rasistický,“ prohlásil Ruhare Gumgo, mluvčí vládní strany ZANU-PF. „Je smutné, že někteří členové Evropské unie, především Velká Británie, stále využívá svých neo-koloniálních praktik, jak dostat ZANU-PF od moci.“ Prezident Mugabe je u moci od roku 1980, kdy země získala nezávislost na Velké Británii. EU před deseti lety na zemi uvalila embarga na základě podezření, že jsou v zemi porušována lidská práva a dochází k manipulaci voleb.
Nepokoje v platinových dolech v Jihoafrické republice
Tisícové protesty horníků, kteří protestují již měsíc v platinových dolech v Rustenburgu společnosti Impala Platinum, se proměňují v násilné nepokoje. Asi 5000 horníků blokuje silnici vedoucí k dolům 120 km severozápadně od města Johannesburg, přičemž zapalují pneumatiky a automobily. Vypálena byla i místní policejní stanice a došlo ke zranění policisty a zabití jednoho z demonstrantů. Doprava v oblasti je narušena, neboť dav napadá projíždějící automobily kameny.
Schodek státního rozpočtu Malawi v roce 2011 činí 121 milionů dolarů kvůli omezení zahraniční pomoci
Malawi oznámilo, že schodek státního rozpočtu za rok 2011 je 121 milionů dolarů. Ministr financí Malawi Ken Lipenga oznámil, že tak velký schodek je způsoben především omezením zahraniční finanční pomoci v minulém roce, a to nejen Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF), ale i další dárci kvůli obavám z autokratických klonů malawského prezidenta Bingu wa Mutharika a kontroverzním zákonům proti homosexuálům.
EU se chystá uvolněním sankcí proti konkrétním lidem v Zimbabwe ocenit ekonomický pokrok
EU pravděpodobně odstraní 51 lidí ze Zimbabwe ze seznamu, který jim zakazuje cestovat do EU a drží zmrazená jejich aktiva. Zbrojní embargo a zmrazení rozvojové pomoci na dalších 6 měsíců ale nadále zůstanou v platnosti. ankce uvalené na Zimbabwe pravděpodobně budou pokračovat. Důvodem je fakt, že se prezidentovi Robertu Mugabe a jeho vládní koalici podařilo stabilizovat ekonomiku, která před několika lety čelila i nedostatku potravin. EU podle svých diplomatů podporuje reformní proces a hodlá tak ocenit úspěchy, nicméně podle vyjádření svých diplomatů očekává další pokrok.
Britský ministr zahraničí: „nepovažuji za pravděpodobné, že by Západ do Sýrie vyslal své vojáky“
Britský ministr zahraničí William Hague na tiskové konferenci během návštěvy Jihoafrické republiky vyzval k jednání o návrhu Ligy arabských států, aby byly do Sýrie vyslány mírové síly, ale prohlásil, že nepovažuje za pravděpodobné, že by do Sýrie šli i „vojáci západních národů“. Přesto ale dodal, že pokud by rozhodnutí, aby do Sýrie vstoupili síly složené ze západních vojáků, bylo životaschopné, Velká Británie ho bude podporovat a bude postupovat dle „všech obvyklých způsobů“. Úspěch mírové mise podle šéfa britské diplomacie závisí na „důvěryhodném příměří“.
Návrh nové ústavy v Zimbabwe by mohl vyřadit prezidenta Roberta Mugabe z boje o další funkční období
Zimbabwský prezident Robert Mugabe by mohl být vyloučen z kandidatury na další funkční období prezidenta, jak vyplývá z návrhu nové ústavy zaměřené na okleštění prezidentských pravomocí. Nová ústava musí být přijata v rámci dohody prezidentovi strany ZANU-PF z roku 2008 s MDC, stranou současného premiéra Zimbabwe a prezidentovo největšího politického rivala Morgana Tsvangirai. Referendum o nové ústavě dle očekávání proběhne v druhé polovině tohoto roku.
Jihoafrická republika uklidňuje těžařské koncerny: „nechystáme znárodňování“
Jihoafrický prezident Jacob Zuma oznámil, že vláda nemá „v žádném případě“ v záměru znárodňovat doly, ve snaze ukončit spekulace nad budoucími vládními plány pro těžěbní průmysl. Obavy těžařů rozvířil dnes již z ANC (vládnoucí strana v JAR) vyloučený Julius Malema, když v květnu 2011 volal po masivním znárodňování a o něco později hovořil o „ekonomické válce s bílými“. Prezident Jacob Zuma také slíbil „silný a globálně konkurenceschopný“ těžební sektor v Jihoafrické republice v reakci na obavy těžařských společností z rostoucích nákladů po celé Africe – jak uvádí Reuters: „mzdové nároky na jihu, problémy s nedostatkem energie na východě a nové daňové zátěže na západě – všude v Africe čelí těžaři bouři s rostoucími náklady.“
Angola na konci března dostane poslední část půjčky od MMF
Mezinárodní měnový fond (MMF) měl podle plánu z roku 2009 provézt poslední revizi angolské ekonomiky 22. února 2012, ovšem bylo dohodnuto prodloužení do 30. března. Pro Angolu to bude znamenat uvolnění poslední části půjčky od MMF ve výši 133,6 milionů dolarů z celkových 1,4 miliardy dolarů. Angola již nepožádala o navazující půjčku, MMF ale přesto bude monitorovat vývoj angolské ekonomiky.
Nová studie jihoafrické vlády navrhuje 50% zdanění výnosů z těžby nerostného bohatství
Studie vypracovaná pro vládu Jihoafrické republiky (JAR) kvůli plánu reformovat svůj těžební sektor navrhuje, aby byla nastavena těžebním sektoru 50% daň ze zisků. Studie dále odmítá „znárodňování“ s tím, že by se jednalo o „naprostou katastrofu“ pro současnou největší africkou ekonomiku. Jihoafrický těžební sektor je 5. největší na světě a podle odborníků je vývoj v posledních letech pro těžařské koncerny v JAR stále více alarmující kvůli volání po znárodňování, po navyšování daní a růstu sociální odpovědnosti jednotlivých těžebních společností vůči svým zaměstnancům.
Světová banka vyzývá Afriku k rušení cel, různých přeshraničních povolenek a ke skoncování s byrokracií
Byrokracie a obchodní bariéry stojí Afriku miliardy dolarů, jak uvádí poslední zpráva Světové banky, která upozorňuje na to, že je tím významně škrcen hospodářský růst regionu i jednotlivých států. Viceprezidentka Světové banky pro Afriku a bývalá nigerijská ministryně Obiageli Ezekwesili řekla, že tímto způsobem Afrika nikdy nemůže dosáhnout svého ekonomického potenciálu a že afričtí vůdci nyní musí podpořit snahy o společné sladění politiky potřebné k odblokování obchodních bariér. Jako příklad uvádí jihoafrický potravinový řetězec Shoprite, který týdně utratí 20 000 dolarů za dovozní povolenky ze sousední Zambie, přičemž jeden kamion společnosti potřebuje pro jedno překročení hranic až 1600 dokumentů.
Zambie bude zvyšovat daně z těžby mědi a prověří jejich dosavadní placení
Největší africký producent mědi, Zambie, plánuje prověřit všechny těžební společnosti ve snaze odhalit, kolik dluží na nezaplacených daních z těžby. Zambijský ministr pro těžbu Wylbur Simuusa prohlásil, že se očekává odhalení dluhů v rozmezí 500 milionů dolarů až 1 miliardy dolarů. Ministr Simuusa dále uvedl, že po Africké těžební konferenci v Kapském městě chystá Zambie zdvojnásobení současné daně na 6%. „Je načase, abychom se podívali na to, kolik těžařské firmy dávají v porovnání s tím, kolik si berou,“ uvedl ministr s tím, že Zambie byla upozorněna i Světovou bankou na to, že nevybírá adekvátně vysoké daně.
V Jihoafrické republice by odpovědnost za smrt v dolech mohli nést generální ředitelé těžařských koncernů
Jihoafrická ministryně pro nerostné bohatství a doly Susan Shabangu oznámila, že zodpovědnost za nehody a úmrtí v dolech by měli nést manažeři těžebních společností, respektive jejich generální ředitelé, kteří podle vlády mají odpovědnost za provoz, se kterým bezpečnost souvisí. V rozhovoru pro agenturu Reuters Susan Shabangu řekla: „Jelikož se projevil zájem o další a vyšší zisky, musí také úměrně tomu narůstat zájem o bezpečnost.“ Dále ministryně upozorňuje na možnost žalob, které by v budoucnu mohly šéfy těžařských koncernů potkat. Ministryně Shabangu již dříve vzbudila velké znepokojení těžařů na Africké těžební konferenci v Kapském městě, kde bránila příspěvky pozůstalým v případě úmrtí a bezpečnostní odstávky těžby.
Jihoafrická vládnoucí strana definitivně vyloučila svého mládežnického vůdce
Strana Africký národní kongres (ANC) vyhostila již dříve svého mládežnického vůdce Julia Malemu kvůli „buřičství a špatné pověsti“, nyní rozhodnutí potvrdil i odvolací panel ANC. Julius Malema je velmi razantním politikem, který v JAR získává v posledním roce stále větší popularitu pro svou tvrdou rétoriku volající po znárodňování dolů či průmyslu. Julius Malema také čelil disciplinárnímu řízení kvůli vyvolávání sporů uvnitř ANC či výrokům jako byla „ekonomická válka s bílými“ a kvůli nepokojům.
Jihoafrická republika popírá vliv svého telekomunikačního giganta na svou politiku vůči Íránu
Jihoafrická republika (JAR) se brání tvrzení, že by byla pod tlakem největší africké telekomunikační společnosti MTN Group, aby podpořila íránský jaderný program. Důvodem pro údajné vyvíjení tlaku na vládu JAR by měla být snaha MTN Group udržet svou telefonní licenci v Íránu, kterou získala v roce 2004 a kvůli které čelí v USA žalobě od turecké společnosti Turkcell. Jihoafrické ministerstvo zahraničí uvedlo, že politika JAR je nezávislá a neovlivnitelná. JAR totiž dříve odmítla připojit se k embargu na íránskou ropu, protože ta tvoří tvoří 1/4 veškeré dovezené ropy. MTN Group se zatím stala poslední jihoafrickou společností, která má být kvůli svému jednání s Íránem kontrolována.
Prezident Angoly odvolal šéfa státní ropné společnosti a přesouvá ho na post ministra
Prezident Angoly Eduardo dos Santos odvolal hlavu státní ropné společnosti Sonangol Manuela Vicente, který se nově stane ministrem pro koordinaci hospodářské politiky. Ačkoliv Manuel Vicente byl v prosinci jmenován po třetí do čela Sonangol, v pondělí vláda schválila dekret o jeho přesunu. Manuel Vicente je považován za blízkého spojence prezidenta a spekuluje se o tom, že by se měl stát jeho nástupcem. Nově vytvořený post ministra má zvýšit účinnost vládních ekonomických rozhodnutí, přičemž nový ministr Vicente bude podřízen přímo prezidentovi a pravděpodobně získá dalekosáhlé politické pravomoci.
Africká unie prodloužila mandát svého vedení
Africká unie rozhodla o prodloužení mandátu předsedy komise, která je nejvyšším orgánem Africké unie. Úřadující předseda komise Jean Ping z Gabonu tak udržel svůj mandát, ačkoliv nedokázal plně vyhrát ve 4 kolech hlasování. Proti němu se postavil bývalý jihoafrický ministr zahraničí Nkosazana Dlamini-Zuma. Současné vedení, tedy hlava komise, její místopředsedové i komisaři budou ve svých nyní již prozatímních funkcích dalších 6 měsíců až do summitu Africké unie v Malawi. Oznámil to současný předseda Africké unie Boni Yayi, prezident Beninu.
Guvernér amerického státu Colorado John Hickenlooper v Davosu: „Privatizace vody nepřipadá v úvahu“
Americký guvernér za stát Colorado John Hickenlooper v Davosu jednoznačně odmítl, že by někdy mohlo dojít k „vodní privatizaci“ a voda puštěna do soukromých rukou, neboť „jde o primární strategický zájem“. „Je nepředstavitelné, že by soukromý sektor zajistil bezpečnou sociální distribuci vody,“ uvedl guvernér. Jihoafrická ministryně pro vodu a životní prostředí Edna Molewa pak prohlásila, že je třeba u vody vytvořit zcela novou progresivní cenovou strategii, v reakci na prohlášení Jima Leape, generálního ředitele WWF International, který řekl, že distribuce vody musí být zajištěna sociálním a demokratickým modelem.
V Zimbabwe pokračuje stávka státních zaměstnanců
Státní zaměstnanci vstoupili do stávky poté, co selhala jednání s vládou o zdvojnásobení dosavadních platů. Vládní zaměstnanci zahájili pětidenní stávku již v pondělí, kdy usilovali také o zajištění zdravotního pojištění a příspěvek na zaměstnance se sídlem ve venkovských oblastech. Odbory následně pozastavily stávku ve středu, teď však tvrdí, že v jednání hodlají pokračovat po zbytek týdne, jelikož nebylo dosaženo dohody.
Madagaskar odmítl přijmout letadlo se svým bývalým prezidentem
Madagaskarské úřady zakázaly přistát letadlu z Jihoafrické republiky, ve kterém se do země pokoušel vrátit její bývalý prezident Marc Ravalomanana. Nejnovější pokus bývalého prezidenta Ravalomanany, jehož politická strana se staví proti uznávání současné vlády, by podle komentátorů mohl vést k jeho zatčení a ke zvýšení politického napětí na Madagaskaru.
Světová banka vydala kompletní prognózu ekonomického růstu
Světová banka nyní předpokládá 4% růst světové ekonomiky v případě eskalace krize eurozóny, jejíž ekonomika má růst o 0,3%. Ostatní vyspělé země mají předpověď 1,4% růstu, rozvojové země pak 5,4%. Expanze trhu se pak očekává pouze z Brazílie, Indie a v menší míře i v Rusku. Evropa čelí nejrazantnějšímu poklesu, neboť v minulém roce byl růst ekonomiky v prvním pololetí 2,7% a ve druhém 1,8%. Rozvojovým zemím pak Světová banka předpověď zhoršila o 0,8% a dále upozornila na vypadnutí Turecka a Jihoafrické republiky ze skupiny expandujících trhů pro výrazné zpomalení jejich růstu.
Zimbabwe čeká stávka státních zaměstnanců
Státní zaměstnanci v Zimbabwe hodlají vstoupit do stávky za účelem zdvojnásobení jejich platů, neboť se jim nepodařilo navyšování mezd vyjednat s vládou. Jedná se zhruba 230 000 lidí, kteří nyní požadují minimální měsíční plat 538 dolarů narozdíl od současných 250 dolarů. Vláda Zimbabwe na požadavek již dříve reagovala prohlášením, že vzhledem k sankcím uvaleným Západem ekonomická situace země navyšování mezd neumožňuje. Podle agentury Reuters masové protestní akce mohou také přispět k politickému napětí mezi prezidentem Robertem Mugabe ze strany ZANU-PF a premiérem Morganem Tsvangiraie z MDC.