V sobotu předal úřadující mexický prezident Felipe Calderon prezidentský post Enrique Pena Nieto. Prezident Nieto, který byl v červencových volbách zvolen 38 % hlasy, se podle svých slov zaměří na zrychlení ekonomického růstu země a slibuje zamezení organizovanému zločinu, především drogových kartelů. Prezidentovala Revoluční institucionální strana (PRI) stála v čele země celých 71 let do roku 2000, kdy ve volbách vyhrála Národní akční strana (PAN).
Archiv autora: Klára Zelenková
Prezidentské volby na Slovinsku vyhrál expremiér Borut Pahor
Bývalý premiér Slovinska Borut Pahor porazil se 67 % hlasů v prezidentských volbách dosavadního prezidenta Danilo Turk a stane v čele země. Volební účast byla kolem 40 %. V pátek propukly v hlavním městě Ljubljana demonstrace proti škrtům ve státních výdajích a rozsáhlé korupci v politice, proti demonstrantům zasahovala policie vodními děly. Na Slovinsko jako zemi eurozony tvrdě dopadla ekonomická krize.
Izrael chce vybudovat 3 000 bytů na západním břehu Jordánu, reaguje tím na hlasování v OSN
Na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě by podle nového záměru izraelské vlády mělo vzniknout 3 000 nových bytů, což by mělo spojit osadu Maale Adumim na západním břehu s židovskými čtvrti v Jeruzalémě. Izrael prohlášením reagoval na uznání palestinské státnosti OSN poté, co se Valné shromáždění OSN shodlo na zvýšení statutu Palestiny na nečlenský pozorovatelský stát. USA, které hlasovaly proti, nicméně kritizují záměr Izraele s tím, že znemožní další mírové vyjednávání s Palestinou. Palestina nové osady odmítá, podle ní rozdělení západního břehu Jordánu na dvě oblasti následně znemožní vytvoření jednotného palestinského státu.
Zákonodárci v Srbsku schválili rozpočet na rok 2013, snížit se má deficit
Konsolidační rozpočet, který má snížit státní dluh na 3,3 % HDP z 6,2 %, na rok 2013 schválili zákonodárci v Srbsku. Ekonomika Srbska by v roce 2013 měla růst o 2 %. Srbská vláda jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce v hodnotě 1,3 miliard USD. Nezaměstnanost se vyšplhala ke 25,5 % a meziroční inflace v říjnu stoupla na 12,9 %.
Egypt čekají provládní demonstrace, rozdělení egyptské společnosti i nadále pokračuje
Příznivci prezidenta Mohammeda Mursiho na sobotu svolali do hlavního města Káhiry demonstraci na podporu prezidentských dekretů a nového návrhu ústavy, který v pátek schválil ústavodárný sbor. Protivládní demonstranti tvrdí, že ústava stojí příliš na islámském právu šaría. V neděli měl soud rozhodnout o tom, zdali je ústavodárný sbor legální a odpovídá složení egyptského obyvatelstva, ovšem na základě nových prezidentských dekretů nemůže žádný soudní orgán sbor rozpustit. Prezident Mursi dekrety obhajuje, mají jen podpořit přechod k demokracii. V pátek v ulicích Káhiry demonstrovaly tisíce lidí se slovy „chceme pád režimu“, který byl použit při demonstracích proti exprezidentu Husni Mubarakovi.
Velká Británie neuvolní poslední část rozvojové pomoci pro Rwandu
Britskou rozvojovou pomoc v hodnotě 27 milionů USD Rwanda neobdrží, uvedla tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening. Důvodem pozastavení rozvojové pomoci bylo obvinění, že Rwanda trénuje a vyzbrojuje rebely na východě Demokratické republiky Kongo. Naopak Justine Greening řekla, že by Velká Británie mohla okamžitě uvolnit 23 milionů USD na humanitární pomoc pro Demokratickou republiku Kongo. Rwanda dlouhodobě obvinění odmítá.
Palestina se stala nečlenským pozorovatelským státem OSN
Valné shromáždění OSN uznalo svým hlasováním palestinskou státnost, země se od dnešního dne může účastnit debat OSN a připojit se například k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), kde by Palestina mohla obvinit Izrael z válečných zločinů. Pro změnu statutu Palestiny hlasovalo 138 zemí, 41 států se zdrželo. Stovky Palestinců výsledky hlasování oslavovaly v ulicích Ramallahu. USA rozhodnutí zhodnotily jako nešťastné a kontraproduktivní, proti hlasoval i Izrael a Kanada. „Valné shromáždění OSN dnes vydalo rodný list státu Palestina,“ řekl prezident země Mahmoud Abbas.
Ústavodárný sbor schválil návrh ústavy, očekává se vyhlášení referenda
Návrh ústavy nyní míří k prezidentu Mohammedu Mursi, který by měl vyhlásit referendum, ústava musí být schválena i občany. Sbor návrh ústavy schválil dříve, než soud mohl rozhodnout, jestli je složení ústavodárného sboru legální. Liberálové, levice a křesťané kritizovali rozložení sboru, v němž dominovali islámští členové. Základem nové ústavy se má stát islámské právo šaría, náboženská svoboda bude limitována ve prospěch muslimů, křesťanů a židů. Ústava omezuje vládu prezidenta na 2 čtyřletá funkční období.
Opozice v Sierra Leone považuje uplynulé volby za zfalšované
Největší opoziční strana Sierra Leone People’s Party (SLPP) považuje parlamentní volby a volby do lokálních samospráv, které začaly 17. listopadu, za zfalšované. V parlamentu měla strana získat 40 % křesel, prezidentský kandidát SLPP Julius Maada Bio skončil na druhém místě za současným prezidentem Ernes Bai Koroma, který post obhájil. Podle SLPP byly některé lístky předem vyplněné a vhozené do volební urny, nicméně mezinárodní pozorovatelé považují volby za transparentní a pokojné.
Některé parlamenty eurozony čeká hlasování o záchranném balíčku pro Řecko
V úterý se dohodli ministři financí eurozony na odpouštění dluhu Řecku a poskytnutí půjčky, dohodu nicméně musí schválit ještě čtyři parlamenty eurozony. V Německu se předpokládá schválení, neboť opoziční demokraté a zelení podporují pomoc Řecku. Podobně by měl balíček projít i v Nizozemsku a Finsku, které do dohody začlenilo své podmínky, ve Francii parlament hlasování spojuje s hlasováním o rozpočtu na rok 2013. Další země eurozony jednat o finanční pomoci nemusí.
Bývalý kosovský premiér byl zproštěn viny za válečné zločiny
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil bývalého premiéra Kosova Ramush Haradinaj, který se měl v letech 1998 a 1999 dopustit válečných zločinů. Soud expremiéra osvobodil již v roce 2008 pro nedostatek důkazů, o 2 roky později byl proces obnoven. Podle obvinění měl exministr Haradinaj vyzývat k mučení a vraždění srbského obyvatelstva. Nyní ICTY obvinění zrušil, což vyvolalo vlnu nevole v Srbsku. Obvinění byli zproštěni i Idriz Balaj a Lahi Brahimaj, kteří rovněž stáli v čele Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Soudce Bakone Moloto uvedl, že důkazy o mučení Srbů byly soudu předloženy, nicméně přímé zapojení obviněných se neprokázalo.
Argentina získala více času na splácení dluhů
Latinskoamerická země dostala více času na vyjednávání se zahraničními investory, kteří se soudí za nevyplacení dluhopisů v hodnotě 1,3 miliard USD v roce 2011. Další soudní jednání proběhnou v únoru. Podle dřívějšího rozhodnutí soudu v New Yorku měla země do 15. prosince vložit požadované peníze na zvláštní účet, kde by s nimi nemohla disponovat, dokud nebude případ uzavřen. Argentinská prezidentka Cristina Fernandez de Kirchener to nazvala „soudním kolonialismem“ a uvedla, že do konečného rozhodnutí země „nevyplatí jediný dolar“. V roce 2001 Argentina nezvládla vyplatit 100 miliard USD na dluhopisech, od roku 2003 země restrukturalizovala enormní státní dluh dvakrát.
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon doporučil schválit misi na sever Mali
Vojenská mírová mise Africké unie (AU) na sever Mali by podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona měla být schválena Radou bezpečnosti OSN, nicméně OSN by se na operaci neměla finančně podílet. Mandát mise na prosazení míru umožňuje použití síly v závažných situacích, zatímco mírové operace jsou určeny pouze k podpoře a dohlížení na již existující příměří. Mise pod předběžným názvem AFISMA by měla trvat jeden rok a měla by zahrnovat 3 300 jednotek. Mise by měla „obnovit jednotu a teritoriální integritu Mali a snížit hrozbu terorismu a nadnárodního organizovaného zločinu“, uvedl tajemník Ban Ki-Moon.
Kolumbie již nadále nebude uznávat jurisdikci Mezinárodního soudního dvoru
Rozhodnutí přichází 9 dní poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN překreslil námořní hranice v Karibiku ve prospěch Nikaragui, čímž ukončil několik dekád trvající spor o ostrovy San Andres. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uvedl, že změnit hranice mohou jen státy, nikoliv soud. Tím prezident Santos odstoupil od Bogotské deklarace podepsané v roce 1948. Nové hranice rozšiřují oblast Nikaragui o 70 000 kilometrů čtverečních, na jejichž dně by se mohla nacházet ropná ložiska.
Ropná společnost BP nemůže dočasně uzavírat kontrakty s americkou vládou
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) uvedla, že důsledkem „nedostatečné obchodní integrity“ nemůže dočasně ropná společnost BP uzavírat nové smlouvy s americkou vládou. Zatím není jasné, jak dlouho zákaz potrvá. Firma BP je zodpovědná za výbuch na plošině Deepwater Horizont v Mexickém zálivu v roce 2010. „Vyloučení je běžná praxe, když se firma zodpovídá z trestné činnosti,“ v prohlášení uvedla EPA. Společnost BP přislíbila, že na odstranění škod dá 14 miliard USD. Dočasné vyloučení nemá mít podle EPA a BP vliv na již uzavřené kontrakty s americkou vládou.
Hnutí M23 si stanovilo podmínky k jednání a ukončení bojů na východě Demokratické republiky Kongo
Rebelové v hnutí M23, kteří minulý týden obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, stanovili podmínky, za nichž se z města stáhnou. Podle analytiků ale vláda podmínkám, které zahrnují například propuštění politických vězňů a rozpuštění volební komise, nevyhoví. BBC uvedla, že většina členů M23 je z etnika Tutsiů jako mnoho politiků v sousední Rwandě, která je konžskou vládou a OSN obviňována z podpory rebelů. Rwanda nařkla etnické Hutu sjednocených v Demokratické síly za osvobození Rwandy (FDLR) z napadení měst Cyanzarwe a Bugesh blízko hranic s Demokratickou republikou Kongo, FDLR to odmítá.
USA požaduje nové sankce na Irán
Návrh sankcí, které sníží globální obchod s íránským sektorem energetiky, dopravy a minerálů, v současnosti vypracovává americký Senát. Cílem je zvýšit tlak na Írán, aby se přestal obohacovat uranem, který by mohl být použit na výrobu zbraní. Země odmítá, že by byl uran používán na zbrojní účely. Senát navrhne, aby byly stíhatelné i banky, které se na transakcích budou podílet. Na černé listině by se mohla objevit osoba nebo organizace, která by byla ve spojení s íránskou vládou a prodávala jí nerostné suroviny.
Politické napětí v Egyptě se stupňuje, v Káhiře protestovaly tisíce lidí
Desítky tisíc lidí se sešly v hlavním městě Egypta, aby vyjádřily svou nespokojenost s prezidentskými dekrety, které rozšiřují pravomoci prezidenta. „Nechceme znovu diktaturu. Provedli jsme revoluci, abychom měli spravedlnost a svobodu,“ uvedl pro agenturu Reuters demonstrující Ahmed Husseini. Protesty se uskutečnily i v dalších městech po celé zemi. Po kritice ze strany soudců prezident Mursi řekl, že dekrety se budou vztahovat pouze na „záležitosti suverenity“, tedy k ochraně institucí. Opozice i nadále žádá stažení dekretů. Muslimské bratrstvo, které podporuje prezidenta, posunulo svou demonstraci, aby nedošlo „k napětí“. Správní soud by měl posuzovat podanou žádost na zrušení dekretu 4. prosince.
Izraelský ministr obrany oznámil konec své politické kariéry
V pondělí na tiskové konferenci oznámil izraelský ministr obrany Ehud Barak svůj odchod z politiky, aby měl více času na rodinu. Ministrem obrany zůstane ještě následující tři měsíce, ve volbách, které se budou konat v lednu příštího roku, se již neobjeví. Jeho odchod z politiky přichází v době, kdy Izrael vyjednává o příměří s palestinským hnutím Hamas. Ministr Barak byl ministrem obrany ve vládě premiéra Ehud Olmerta v letech 2007 až 2009, na ministerském postu setrval i v současné vládě premiéra Benjamina Netanyahu. V obou vládách působil i jako vicepremiér.
Až 10 % hlasů bylo ve volbách v Sierra Leone neplatných
Předsedkyně volební komise Christiana Thorpe uvedla, že v prezidentských volbách v Sierra Leone bylo na 10 % neplatných hlasů. Ve volbách zvítězil dosavadní prezident Enest Bai Koroma, když porazil zbylých 8 kandidátů. Volby nyní budou muset být znovu přepočteny po stížnostech opozice. Spolu s prezidentskými volbami se konaly i volby do parlamentu a místních samospráv, výsledky zbylých dvou voleb by měly být známy ve čtvrtek.
Ministři financí eurozony našli shodu, Řecku získá dalších 51 miliard USD
Na jednání v Bruselu se ministři financí eurozony shodli na nezbytné finanční pomoci pro Řecko v podobě odpuštění dluhu ve výši 51 miliard a dohodli se na půjčce Řecko, která by měla činit až 57 miliard USD. Podle řeckého premiéra Antonis Samaras jde o „nové začátky Řecka“. Díky pomoci by se mělo Řecko ekonomicky zotavovat tak, aby v roce 2020 jeho státní dluh dosáhl 124 % HDP.
Mezi Hamasem a Izraelem začala nepřímá jednání
K jednání o ukončení násilí v pásmu Gazy se sešli v Egyptě zástupci Izraele a Hamasu. Očekává se, že se Izrael zaváže k ukončení blokády v pásmu Gazy a Hamas přestane do země pašovat zbraně. Během osmidenního násilí zemřelo v pásmu Gazy na 158 Palestinců a 6 Izraelců. Mezitím předseda palestinské samosprávy Mahmud Abbas uvedl, že by Palestina měla být nečlenským, ale pozorovatelským státem v OSN. Jde o výrazný posun, neboť Hamas dlouhodobě považoval OSN „za ztrátu času“.
Mauretánský prezident se vrátil do země po zotavení ze střelby
V říjnu postřelil voják mauretánského prezidenta Mohamed Ould Abdelaziz, prezident následně strávil 6 týdnů léčby ve Francii. Podle oficiální zdrojů šlo o incident, nikoliv o cílený útok. Tisíce lidí přivítaly prezidenta na letišti v hlavním městě Nouakchott. Prezident Abdelaziz stojí v čele země od roku 2008, kdy proběhl vojenský převrat, o 2 roky později v roce 2010 byl zvolen v prezidentských volbách.