Podle volební komise volby v Beninu, významném producentu bavlny, vyhrál úřadující prezident Boni Yayi. Doposud opozice nereagovala a experti vítali hladký průběh voleb, nyní však protikandidát Adrien Houngbedji oznámil, že dle jeho průzkumů vyhrál volby on. Houngbedji obvinil volební komisi z podjatosti a prohlásil, že občané Beninu jsou právě ve velkém podváděni. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan, předsedající západoafrickému společenství ECOWAS již vyjádřil svou obavu o vývoj v zemi a vyzval k umírněným řešením. Mezinárodní chvála Beninu za bezproblémové volby se tak vytrácí.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Kritici vlády popírají, že v Senegalu došlo k pokusu o převrat
Vláda prezidenta Wadeho v sobotu oznámila, že došlo k pozatýkání povstaleckého komanda, které plánovalo smrtící útoky v okolí hlavního města Dakar. Podle kritiků prezidenta Abdoulaye Wadeho se však jedná o prezidentovu taktiku, která vede k zatýkání demonstrantů. Protesty jsou namířené proti prezidentovi, rostoucím životním nákladům a stálým výpadkům elektřiny.
Bahrajnská opozice představila své požadavky pro začátek vyjednávání s vládou
Nejsilnější šíítská politická strana Wefaq, která se postavila do čela protestů, oznámila své požadavky: 1) Okamžité propuštění všech zatčených 2) konec všech opatření bezpečnostních sil 3) odchod zahraničních intervenčních sil, které tvoří především vojáci ze Saúdské Arábie. Dále Wefaq vyzval k nastolení podmínek pro řádný politický dialog. Opozice tak ustoupila ze svých předchozích požadavků nové vlády, odchodu královské rodiny a změnu ústavy.
Na Haiti začaly volby, 11 000 vojáků OSN bude pomáhat s ochranou
Na Haity je nyní 4,7 milionu voličů. Kandidáty na prezidenta jsou populární zpěvák Michel Martelly a bývalá haitská první dáma Mirlande Manigat. Státní policii pomáhá se zajištěním hladkého průběhu voleb 11 000 „modrých přileb“. Volby jsou velmi důležité, neboť se ukáže, kudy se Haity bude ubírat po ničivém zemětřesení a jak se stát bude stát vyvíjet na mezinárodním poli.
Americké politické vedení: „žádný americký voják nevstoupí do Libye“, americké vojenské vedení: „naše síly nebudou v čele“
Generál Carter Ham, hlava amerického velení pro Afriku a nyní i velitel koaliční operace v Libyi Odyssey Dawn, oznámil, že armáda spojených států jedná pouze na podporu svých spojenců a v budoucnu bude svou aktivitu tlumit, přičemž velení by v příštích několika dnech mělo převzít centrální koaliční vedení vytvořené pro Libyi. Americký prezident Barack Obama pak v hlavním brazilském městě již podruhé zopakoval, že USA nepošlou na libyjskou pevninu jediného vojáka. Americká veřejnost je silně nervózní, protože se jedná už o třetí arabský stát, který Spojené státy napadly v posledních 10 letech.
Americká armáda převzala velení nad operacemi v Libyi
Velení převzalo americké vojenské velitelství pro oblast Afriky. Nad Libyí doposud operuje pouze francouzské letectvo a z válečných lodí Spojených států jsou odpalovány rakety Tomahawk, s plochou dráhou letu v rámci operace „Odyssey Dawn“. Hlavním cílem těchto střel jsou města Tripolis a Misrata, zatímco francouzské letouny operují na západě nad Benghazi. Libyjská vláda obviňuje jednotky operující pod mandátem OSN z útoků na civilisty, kteří prý při ostřelování umírají.
Francouzská letadla začala útoky na jednotky plk. Kaddafiho
Doposud bylo zničeno 5 tanků vládních sil. Zásah zatím vedou jen francouzské jednotky, ovšem hodlají se připojit Kanaďané, Britové, Američané a Italové již nad Libyi vyslali průzkumná letadla. Své letectvo nabídlo i Dánsko a Norsko a NATO začalo jednat o připojení se k jednotlivým státům. Rezoluce 1973 Rady bezpečnosti je dle právních expertů nejofenzivnější od 1. války v Perském zálivu.
V Gaze se spouští násilí, byly napadeny stanice Reuters, CNN a NHK
V Gaze propuklo násilí, za demonstrací tisíců požadujících politické sjednocení Fatahu a Hamasu dochází k vzájemným střetům na hranicích s Izraelem. Palestinské bezpečnostní síly pod kontrolou Hamasu zaútočily na sídla mezinárodních zpravodajských stanic CNN, Reuters a japonské NHK. Požadovali zde přístroje na televizní vysílání, ale žádný z reportéru nebyl vážně zraněn. Asociace novinářů v Izraeli reagovala prohlášením, že bude bojkotovat nadcházející tiskovou konferenci Hamasu.
Kanada podporuje vojenský zásah v Libyi, potřebuje ale 2 dny
Kanada oznámila, že se hodlá zúčastnit bojových operací v Libyi, ale kanadské vojenské letectvo bude připraveno až za dva dny. Francouzská bojová letadla mezitím již zahájila průzkumné lety nad povstaleckou baštou Benghazi.
Benin má nového prezidenta- vítězství musí ještě potvrdit ústavní soud
Jeden z nejvýznamnějších afrických producentů bavlny se dočkal výsledků voleb po odkladech způsobených stížnostmi opozice. Vítězem voleb je Boni Yayi. Obavy z toho, že by jeho protikandidát Adrien Houngbedji mohl způsobit podobnou krizi, jaká je v Pobřeží slonoviny tak pomíjejí, neboť Houndbedji výsledek přijal. Rozhodnutí volební komise ale musí ještě potvrdit beninský ústavní soud.
Etiopie hrozí Eritrei- etiopský premiér odmítl vyloučit možnou konfrontaci
Etiopie oznámila, že hodlá přijmout „všechna nezbytná opatření“ proti Eritrei, kterou obviňuje ze zásahů do etiopské suverenity. Od války, která mezi státy proběhla v letech 1998-2000 a vyžádala si 80 000 obětí, si obě země vyměňují ostrou rétoriku, Etiopie však nyní přímo obvinila Eritreu z podpory etiopských rebelů za účelem destabilizace a narušení své státní integrity a dále z podpory somálských povstalců. Etiopský premiér Meles Zenawi prohlásil, že nemůže vyloučit možnost konfrontace, neboť Etiopie nadále nemůže nečinně přihlížet snahám Eritrei narušit stabilitu Afrického rohu. Eritrea reagovala prohlášením, že Západ jednoznačně straní Etiopii, ačkoliv dodnes nejsou vyřešené hraniční spory o území, dále popřela všechny obvinění.
V Jemenu vyhlášen výjimečný stav- tanky v ulicích
Těžká bezpečnostní opatření prosazovaná armádou a policií zakazují nošení střelných zbraní na veřejnosti. Vojáci kontrolují i pochvy tradiční jemenské dýky Jambiya, kterou Jemenci běžně nosí, což se střetává s velkým odporem. Po včerejším ostřelování demonstrantů ze střech, kdy bylo zabito více než 40 lidí, se situace razantně vyostřuje. Do měst byly povolány poprvé od začátku nepokojů i tanky a prezident Ali Abdullah Saleh vyhlásil výjimečný stav. Po Bahrajnu se tak jedná už o druhý stát v oblasti, kde situaci přebírá do rukou armáda.
Radou bezpečnosti OSN pravděpodobně neprojde žádost Keni, Francie je proti
Francie odmítá vyhovět žádosti Keni o odložení soudního řízení s ministry současné keňské vlády u Mezinárodního trestního tribunálu. Jsou obviněni z podílu na povolebním násilí v roce 2007. Keňa se odvolává na článek 16 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a dojde k neformální schůzi členů rady bezpečnosti s keňskou delegací, Francie ale odmítá, že by šlo o naplnění článku 16. V Keni prezident Mwai Kibaki vyzval Radu bezpečnosti k odložení soudu na rok a k projednávání v Nairobi.
V Senegalu proběhl pokus o převrat, byl zmařen
Před několika hodinami proběhl střet s ozbrojenci, kteří vtrhli do Dakaru a pokusili se o státní převrat namířený proti prezidentu Abdoulaye Wademu. Prezident čelí protestům kvůli rostoucím životním nákladům, nefungující energetické síti a svobodě. Prezident Wade je také obviňován z ohýbaní senegalské ústavy ve svůj prospěch. Bezpečnostní složky již pozatýkaly většinu z povstalců. Ministr spravedlnosti Cheikh Tidiane Sy ve státní televizi uvedl, že spiknutí se podařilo zastavit.
Bývalý haitský prezident byl triumfálně vítán při svém návratu
Bývalému prezidentu Haity Jean-Bertrandu Aristidovi se podařil působivý návrat ze svého sedmiletého exilu v JAR. V jeho vlasti ho přivítaly tisíce stoupenců. USA mají velké obavy velmi důrazně se proti návratu stavěly, neboť Aristide se vrátil dva dny před prezidentskými volbami. Jean-Bertrand Aristide byl v roce 2004 svržen ozbrojeným povstáním, nyní ho však po katastrofě, která na Haity zabila 300 000 lidí, obyvatelé opět vítají.
V Maroku proběhnou další protesty, Amnesty International varuje před násilím
Očekává se, že zítra v Maroku vyjdou do ulic tisíce lidí, kteří budou požadovat politická a lidská práva. Náměstek ředitele Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku Philip Luther upozornil, že i přes předchozí sliby marockého krále Mohameda VI., docházelo ke zbytečným represím ze strany bezpečnostních sil. Luther vyzval k dodržování závazků Maroka na nárok demonstrantů vyjádřit svůj názor v souladu s mezinárodním právem a sliby krále. Amnesty International uvádí, že má důvodné obavy před tvrdou a těžkopádnou reakcí marockých úřadů.
V Čadu byly podruhé odloženy volby, tentokrát na neurčito
Prezidentské volby, které měly proběhnout 24. dubna, jsou opět odloženy. Vláda odmítla sdělit další náhradní termín. Důvodem mají být problémy s přípravou seznamů voličů a volebními lístky.
V Benghazi byl sestřelen stíhací letoun, jednotky Muammara Kaddafiho začínají útok na město
Letoun, který měl pravděpodobně napadnout vojenská kasárna v Benghazi se po zásahu zřítil. Vládní armáda se přiblížila k městu a utahuje obklíčení povstalců v 5-ti kilometrovém pásmu. Francie si vyžádala schůzku s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton a arabskými představiteli, chce diskutovat o vojenské intervenci. Rebelové zatím stavějí betonové zátarasy na přístupových silnicích a opevňují sídlo Národní libyjské rady. Velitel povstaleckých jednotek Khalid al-Sayeh volá Západ o pomoc a žádá o okamžité útoky dle rezoluce OSN.
Thajský premiér přestál hlasování o důvěře
Premiér Abhisit Vejjajiva a celá jeho vláda nakonec zůstala u moci. Hlasování o důvěře bylo vyvoláno několika korupčními skandály, slabou pozicí premiérovi strany v šestičlenné koalici a také nepokoji, ke kterým v Thajsku v poslední době došlo. Skutečnost, že vláda nepadla pravděpodobně ukazuje, že premiér opět získává podporu a může mít šance v nadcházejících parlamentních volbách.
Do Bahrajnu dorazí další vojáci cizích států
Šejk Khaled bin Ahmed al-Khalifa oznámil, že do země míří posily z dalších čtyř států Perského zálivu, konkrétně je však nejmenoval. Vláda je prý ochotna začít vyjednávat s opozicí, ovšem zdůraznil, že priotitou je i nadále bezpečnost a pořádek.V Bahrajnu bylo zatčeno všech 7 opozičních vůdců, hlavní město Manama je obsazeno saúdskými vojáky a platí zákaz vycházení a jakéhokoliv shromažďování.
V Egyptě začalo referendum o ústavních změnách
Reformy jsou navrženy tak, aby otevřely dveře parlamentním a prezidentským volbám, které umožní armádě předat moc civilní, zvolené vládě. Očekává se velká volební účast. Egypťané se pravděpodobně při hlasování rozdělí na dva tábory- na ty, kteří požadují absolutní kompletní změny, a na ty, kteří chtějí provést jen dílčí úpravy.
Povstalci na jihu Thajska zesílili svou aktivitu
V jižních provinciích Thajska Yala, Narathiwat a Pattani u malajských hranic, kde se nachází povstalecké skupiny separatistických muslimských Malajců, se zesiluje potyčky a útoky na armádu. Konflikt zde existuje od roku 2004 a již si vyžádal 4500 obětí.
Vládní vojska Muammara Kaddafiho jsou 20 km od Benghazi- USA obviňuje z porušení příměří
Podle povstalců jsou jednotky plk. Kaddafiho postoupili opět k blíže k městu. Včera v noci byla armáda 60 km od města a dle tvrzení rebelů mohou vojáci do Benghazi dorazit do 90 minut. V noci údajně také mělo dojít k dalším náletům. Jednotky Francie a Británie pod mandátem OSN stále nezaútočili. Prvním z dvojice arabských států pověřených k útoku je Katar.