Poslanci Parlamentu České republiky schválili nový občanský zákoník, který sestavilo ministerstvo spravedlnosti pod vedením ministra Jiřího Pospíšila. Nový zákoník, který nahradí současný z roku 1964 stvořený v komunistickém Československu, by měl vstoupit v platnost v roce 2014, předtím ho ještě musí schválit Senát České republiky. Kodex ministra Pospíšila, který sestavoval tým českého profesora Karla Eliáše, řeší především rodinné a dědické právo či majetkové a smluvní záležitosti.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Írán napadne izraelské jaderné výzkumné středisko v případě útoku na svá jaderná zařízení
Írán oznámil, že v případě izraelského útoku na svá jaderná zařízení bude následovat odvetná akce, ve které bude napadeno Jaderné výzkumné centrum Negev nedaleko města Dimona. Oznámil to íránský vojenský mluvčí, generál Massoud Jazayeri v televizním projevu. Otázka jaderného výzkumu v Izraeli je velkým tabu na poli mezinárodního společenství.
Mezinárodní trestní tribunál možná obviní bývalého šéfa libyjské rozvědky ze znásilňování
Žalobce mezinárodního trestního tribunálu, Luis Moreno-Ocampo, oznámil, že uvažuje o obvinění bývalého šéfe libyjských tajných služeb, Abdullaha al-Senussi, z účasti na stovkách znásilnění během povstání proti Muammarovi Kaddafimu. Abdullah al-Senussi byl již v Haagu u Mezinárodního trestního tribunálu obviněn ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů.
Francie volá po zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli íránskému jadernému programu
Francie požaduje, aby zasedla Rada bezpečnosti OSN v reakci na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), ve které se uvádí, že Írán nyní může pracovat na vývoji jaderných zbraní.Mezinárodní agentura pro atomovou energiizprávu řekl, že Írán může pracovat na vývoji jaderných zbraní. Írán mezitím ústy svého prezidenta Mahmouda Ahmadinejada oznámil, že neodstoupí od svého jaderného programu, neboť jeho účel je mírový. Dále Írán již po několikáté upozornil na nedostatečné důkazy ve zprávě MAAE.
Palestina přiznává, že nemá dostatečnou podporu v Radě bezpečnosti OSN
Palestinský ministr zahraničí, Riad Malki, přiznal, že není dostatek podpory na půdě Rady bezpečnosti OSN k získání statutu členského státu OSN pro Palestinu. Oznámení přichází ve stejné chvíli, kdy Rada bezpečnosti OSN obdržela zprávu, která jasně říká, že neexistuje společný konsensus na toto téma. Palestina by pro získání plného členství potřebovala 9 hlasů přičemž žádný z 9 členů by nesměl toto rozhodnutí vetovat. USA ale již dříve jasně deklarovaly, že tak učiní.
Nejvyšší představitel Africké unie dorazil do Demokratické republiky Kongo kvůli obavám z prezidentských voleb
Nejvyšší představitel Africké unie, Jean Ping (předseda komise Africké unie), dorazil do Demokratické republiky Kongo, aby vyzval kandidáty prezidentských voleb k respektování výsledků. Výzva se týká současného prezidenta Josepha Kabily a opozičního vůdce Etienna Tshisekedi, který se v nejbližší době chystá vrátit do země z Jihoafrické republiky. Návštěva potvrzuje obavy Africké unie před novou občanskou válkou v této zemi, v níž se prezidentské volby konají teprve podruhé od skončení občanské války v roce 2003. Již v květnu tohoto roku při bojích v Pobřeží slonoviny International Crisis Group upozornila, že podobná situace se může opakovat i v D. R. Kongo a vyzvala konžskou vládu, aby připravila záložní plány pro krizovou úřednickou vládu na přechodné období mezi volbami v případě, že k problémům dojde.
Tunisko rozhodlo o vydání bývalého libyjského premiéra do Libye
Tuniský soud rozhodl o tom, že Al-Baghdadi Ali al-Mahmoudi, libyjský premiér od roku 2006 do povstání proti Muammarovi Kaddafimu, má být vydán libyjským úřadům. Proti soudnímu rozhodnutí již není odvolání a může tak být vytvořen nový precedens pro ostatní země, ve kterých se nacházejí lidé bývalé libyjské vlády a doprovodu Muammara Kaddafiho. Advokát bývalého libyjského premiéra, Mabrouk Korchid, v reakci na rozhodnutí soudu prohlásil: „Je to nespravedlivé a politické rozhodnutí. Pokud se v Libyi stane cokoliv panu al-Mahmoudimu, ponese za to odpovědnost tuniská justice.“
Řecký vládní kabinet rezignoval
Řecký vládní kabinet odstoupil, aby pomohl urychlit vytvoření nové prozatímní vlády. Demisi všech ministrů oznámil ministr cestovního ruchu George Nikitiadis, zatímco náměstek řecké ministryně školství, Evi Christophilopoulou, oznámil, že Řecko už je velmi blízko k zformování nové koaliční vlády. Předsedové dvou nejsilnějších stran, Georgae Papandreou, dosavadní řecký premiér a zároveň šéf socialistické strany PASOK, a Antonis Samaras, šéf Nové demokracie zatím nadále jednají.
„Írán nepotřebuje k jednání s Američany atomové bomby“ řekl íránský prezident Ahmadinejad
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad prohlásil, že jeho země nepotřebuje k jednání s USA atomovou bombu, i když USA samy na Írán stále vyvíjejí tlak. Prezident Ahmadinejad dále oznámil, že pokud se USA hodlají postavit proti íránskému národu, budou litovat po odpovědi, která je čeká. Dále íránský prezident zdůraznil, že je „naprostá drzost“ obviňovat Írán z výroby jaderných zbraní v situaci, kdy Spojené státy vlastní tisíce jaderných hlavic.
Zpráva MAAE: „Írán pracuje na výrobě jaderné bomby“
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), hlídací pes OSN pro jadernou energetiku, ve své dlouho očekávané a podrobné zprávě uvedl, že Írán je podezřelý z provádění tajných pokusů za ůčelem vývoje jaderné zbraně. Očekává se, že zprávu využijí USA a jejich spojenci k zesílení a uvalení dalších sankcí proti Íránu v OSN. Írán, jak už oznámil dříve, popírá obvinění ze zprávy jako falešné a nepodložené
Izraelský ministr obrany vyvrací spekulace o útoku na Írán
Izraelský ministr obrany, Ehud Barak, oznámil, že se nerozhodl přijmout žádné rozhodnutí o útoku na íránská jaderná zařízení. Svým velmi strohým prohlášením tak reaguje na rozsáhlé spekulace médií, a to především v Izraeli, která tvrdí, že pro preventivní útok se již rozhodl izraelský premiér Benjamin Netanyahu. Stejně tak se hovoří i o slovech izraelského prezidenta Shimona Perese, který prohlásil, že útok na Írán je stále více pravděpodobnější.
Francouzský prezident považuje šéfa izraelské vlády za lháře
Podle agentury Reuters se francouzský prezident při jednání summitu G20 u příležitosti soukromého rozhovoru s americkým prezidentem Barackem Obamou svěřil, že má již dost veškerých jednání s izraelským premiérem. Prezident Sarkozy údajně označil izraelského šéfa vlády, Benjamina Netanyahu, za lháře. K rozhovoru došlo, když americký prezident žádal o vysvětlení francouzské podpory Palestinců při přijetí do UNESCO. Francie se poté zavázala zdržet se hlasování o přijetí Palestiny za plnohodnotného člena OSN, které USA hodlají vetovat. USA i Francie však nadále vyzývají Izrael k mírovým rozhovorům.
V Nigérii jsou zpožděny dodávky benzínu, řeší se citlivé dotace pro dovozce
Ačkoliv je Nigérie největším vývozcem ropy v Africe, nemá dostatek rafinérií, takže dováží 85% z celkové spotřeby paliv, přičemž většina dovozu se děje pomocí swapových výměn, které vede dceřiná společnost státní ropné společnosti National Petroleum Corporation (NNPC). Dodávky pro 4. čtvrtletí jsou ovšem nyní pozastaveny, neboť nigerijský parlament stále jedná o odstranění dotací na dovoz benzínu, neboť plovoucí skladiště, které Nigérie má ve svých vodách jsou plné zásob. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan již podpořil návrh na zastavení dotací a stejně tak i Světová banka je přesvědčena o jejich nesmyslnosti, neboť neovlivňují ceny pro spotřebitele, ale pouze jdou do kapes dovozcům.
Islamistické milice v Libyi odmítají své odzbrojení
Několik milic, které se v Libyi podílely na svržení Muammara Kaddafiho, odmítlo složit zbraně s odůvodněním, že je to v zájmu ochrany revoluce. Stejně tak prý hodlají pomoci s udržováním bezpečnosti a pořádku. Vůdce povstaleckých vojenských sil, který pravděpodobně bude stát v čele vznikajícího ministerstva obrany, Abduljawad Bedeen, který je také mluvčím Svazu revolučních sil, tvrdí, že velká část bojovníků se časem bude chtít vrátit do civilního života, zatímco zbytek by se pak měl podřídit ministerstvu obrany a stát se základem budoucích vojenských složek Libye. Svaz revolučních sil má nyní přes 25 000 bojovníků a náměstek faktického ministra obrany, Fawzi Bukatif, tvrdí, že se nyní pracuje na jejich rozčlenění do stálých brigád – ti kteří zůstanou mimo tuto organizaci budou podle Bukatifa postaveni mimo zákon. Faktický šéf libyjských bojovníků, Abduljawad Bedeen, vedl povstání proti Kaddafimu již v roce 1990 v čele Libyjské islámské bojové skupiny (LIFG), kterou tehdy USA prohlásily za teroristickou. Podle expertů je v Libyi ovšem velkým problémem velké množství míst, kde již obyvatelstvo, které povětšinou vlastní zbraně, začíná být podezíravé vůči novým vládcům, či je stále věrné Muammarovi Kaddafimu.
Prezidentské volby v Libérii chce bojkotovat opozice, dochází k násilí
Zatím se naplňují obavy sousedního Pobřeží slonoviny, které v souvislosti s liberijskými prezidentskými volbami volalo po krizovém plánu. V Libérii před prezidentskými volbami již opozice vyzvala k bojkotu a oznámila, že se voleb nebude účastnit, zatímco na ulicích policie potlačuje nepokoje. Po prvním kole voleb již bylo zabito několik lidí v hlavním městě Monrovii. Proti současné prezidentce Libérie, Ellen Johnson Sirleaf, se postavil bývalý velvyslanec Libérie při OSN, Winston Tubman. Ten nejprve podal protest proti podvodům v prvním kole a následně ho stáhl. Podle dosavadních výsledků se zdá, že liberijská prezidenta uhájí své křeslo, ovšem organizace Amnesty International již volá po vyšetření možných porušení lidských práv a jednotky OSN v zemi zadrželi policistu, který při střetu s demonstranty střílel kolem sebe.
USA pošlou do Palestiny 198 milionů dolarů
Spojené státy uvolní zhruba 200 milionů dolarů finanční pomoci pro Palestinskou národní autonomii. Informovala o tom republikánská předsedkyně sněmovního výboru pro zahraniční věci, Ileana Ros-Lehtinen. USA tak pošlou 50 milionů na podporu palestinských bezpečnostních sil a 148 milionů dolarů na další podpůrné projekty. Podle vyjádření Ileny Ros-Lehtinen, která citovala prezidenta USA, je podpora v bezpečnostním zájmu USA a Izraele taktéž – ten proti pomoci údajně nic nenamítá. Finanční prostředky byly zmrazeny v srpnu před žádostí Palestiny o uznání své státnosti v OSN. Spojené státy každoročně rozdělí 500 milionů dolarů na pomoc Palestině přičemž většina finančních prostředků je vynakládána na bezpečnostní složky.
Otto Perez Molina vyhrál prezidentské volby v Guatemale, viceprezidentkou bude jeho žena
Nový prezident Perez Molina, jehož vítězství se očekávalo, slibuje přitvrdit boj proti násilí, zločinu a drogovým kartelům. Podle expertů se Guatemala tímto posunula do pravicových zemí. označovat posun doprava v chudé středoamerické země. Bývalý generál Perez, který nahradí současného prezidenta Álvara Colom Caballera, je prvním vojákem zvoleným za prezidenta od skončení vojenské diktatury před 25 lety, ve které měl významné postavení. Podle komentátorů je důvodem jeho vítězství především populismus a fakt, že mladá generace si již nepamatuje na občanskou válku a brutální vládu tehdejších vojenských velitelů. Podle svědků bylo za tehdejšího režimu zničeno v rámci politiky „spálené země“ zničeno stovky vesnic. Perez dlouhodobě odmítá, že by byl účasten jakéhokoliv masakru či genocidy, ze kterých ani nikdy nebyl obviněn, a v roce 1996 stál u zrození mírové dohody. Novou viceprezidentkou Guatemaly bude jmenována jeho žena, Roxana Baldetti.
V St. Peterburgu zasedlo SCO, Rusové s Číňany si ji chválí
Na svém setkání v St. Peterburgu se členové Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Rusko a Čína shodly na úspěšnosti svého ekonomického bloku. 10 let stará SCO je podle obou zemí výborným pojítkem s investory a napomáhá ekonomické stabilitě, a to i v době krize. Moskva a Peking dále oznámily, že SCO, jehož členy jsou dále Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán, hodlají vytvořit společnou rozvojovou banku, která by podpořila klíčové finanční a tranzitní projekty. SCO se dále na svém zasedání v Rusku shodla o otevřenosti pro nové členy, přičemž se očekává, že by do SCO mohly vstoupit Indie a Pákistán, kteří mají zatím statut pozorovatelů SCO.
Země skupiny BRIC jsou ochotné pomoci eurozóně výměnou za reformy v MMF
Země skupiny BRIC jsou připraveny poskytnout finanční pomoc eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) výměnou za reformy v MMF, oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle ministra Lavrova „jsou členové BRIC připraveni účastnit se společného úsilí včetně poskytování úvěrů podle současných pravidel MMF“. Prohlášení přišlo poté, co se setkal ruský prezident Dmitrij Medveděv s šéfkou MMF, Christine Lagarde. Jaké reformy má Rusko na mysli zatím ruský šéf diplomacie neuvedl, ovšem samotné Rusko již pomoc prostřednictvím MMF přislíbilo, nyní se tedy přidávají také Brazílie, Indie, Jihoafrická republika a Čína.
Syrská armáda přes noc vstoupila do města Homs
Vojáci a milicionáři loajální k syrskému prezidentovi Basharu al-Assadovi vstoupili do obytných čtvrtí města Homs po šesti dnech bombardování, při kterém podle aktivistů bylo zabito několik desítek lidí a stovky zraněno. Vojenští povstalci a zbězi, kteří operují z Bab Amro, celou noc podle svědectví místních pomáhali s obranou čtvrtí, což podle některých lze považovat za regulérní důkaz o syrském povstání.
Irsko chce být nadále členem eurozóny
Ministr zahraničních věcí Irska, Eamon Gilmore, prohlásil, že Irsko rozhodně neopustí eurozónu, a to i přes existující problémy. Na konferenci v Moskvě dále řekl, že Irsko hodlá pokračovat ve své konstruktivní spolupráci se členy EU s cílem vyřešit problémy v eurozóně. Irsko v současnosti zažívá vážnou dluhovou krizi, kterou lze podle mnohých překonat pouze s pomocí Evropské unie.
Německo si na USA vybojovalo daňové úlevy ve výši 8,3 miliard dolarů
Německá vláda se dohodla s USA na daňových úlevách pro Němce ve výši 8,3 miliardy dolarů. Vzájemné právní předpisy musí ještě schválit parlament. Německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že její vláda tak chce poděkovat občanům za zátěž, kterou nesou v mezinárodní finanční krizi. Snížení daní by pak mělo přijít ve dvou krocích v lednu 2013.
USA vyzývá Turecko k uklidnění svých vztahů se sousedy, chce-li být garantem stability na Blízkém východě
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton naléhá na Turecko, aby nastavilo bezproblémové vztahy se svými sousedy v regionu a aby se více snažilo stmelovat demokratické výdobytky. USA se pak nelíbí „pichlavé vztahy, jaké má nyní Turecko s Izraelem, a mělo by je nepravit, chce-li se Turecko považovat za lídra regionu, řekla americká ministryně. Stejně tak USA vyzývají Turky k vytvoření návrhu nové ústavy do roku 2012, ve které bude jasně zaručena ochrana lidských práv a menšin včetně garantování svobody médií. „Chce-li se Turecko plně realizovat, musí posílit svou demokracii a podporovat mír ve svém regionu,“ prohlásila Hillary Clinton. Turecko je pro USA stále více „žhavým tématem“, neboť během 10 let se více než ztrojnásobil objem turecké ekonomiky a reformy v ekonomické oblasti vedou k rozsáhlé turecké expanzi v regionu a do Afriky. Stejně tak jsou ale USA nervózní z tvrdého přístupu Turecka vůči Izraeli a námořním sporům s Kyprem kvůli těžbě zemního plynu.