Jeden z šéfů ruské Renaissance Capital, Plamen Monovski, v rozhovoru pro Reuters uvedl, že Afrika dnes připomíná Čínu v roce 1999. „Je to poslední místo na světě, které čekají rychlé změny a pokrok,“ řekl Monovski. Podle jeho názoru by se měli investoři obrátit do Afriky, kde se akcie obchodují za „mimořádně levné“ ceny a ekonomiky místních zemí začínají těžit z obrovské čínské poptávky po přírodních zdrojích a z masivních asijských investic. Jako příklad uvedla hlava Renaissance Asset Managers (jedné z dceřiných společností Renaissance Capital), která spravuje 2,5 miliardy dolarů poslední singapurskou komoditní společnost Olam International Ltd, která oznámila investici 100 milionů dolarů do Nigérie či soukromou banku Standard Chartered, která plánuje vstoupit na trh Keni. Samotná Renaissance Capital dnes vlastní části jihoafrické Telecom MTN Group Ltd a nigerijské Zenith Bank plc. Plamen Monovski se domnívá, že největší zisky se budou týkat africké infrastruktury spojené se spotřebiteli a finančním sektorem, který se nyní začne rozvíjet spolu s rostoucí prosperitou.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Přes noc došlo k diplomatické krizi mezi Keňou a Súdánem
Poté, co keňská justice rozhodla, v souladu se smluvním členstvím Keni v Římském statutu, o povinnosti keňských orgánu zatknout súdánského prezidenta Omara al-Bashira, na kterého vydal zatykač Mezinárodní trestní tribunál (ICC), Súdán v noci zahájil kroky k vyhoštění velvyslance Keni a zároveň povolal svého velvyslance z Nairobi. Súdán také hrozil zavedením sankcí proti Keni. Ještě v noci proto do Súdánu dorazil keňský ministr zahraničí Moses Wetangula a setkal se se Súdánským prezidentem al-Bashirem obviněným z genocidy, aby diplomatickou krizi zažehnal. Keňa poté oznámila, že situace se uklidnila a velvyslanci nebudou odvoláni. Podle ministra Wetanguli by súdánské sankce byly pro keňskou ekonomiku fatální.
Evropský parlament odhlasoval přijetí Chorvatska do EU
Evropský parlament dle očekávání odhlasoval vstup Chorvatska do EU, Chorvatsko tak bude moci slavnostně podepsat přístupovou smlouvu 9. prosince, podle které se stane členem EU 1. července 2013. Přístupovou smlouvu nyní musí ratifikovat všech 27 členů EU, ovšem neočekávají se komplikace.
Jordánsko odsoudilo Írán za útok na britskou ambasádu
Jordánsko odsoudilo úterní útok na velvyslanectví Velké Británie v Teheránu, přičemž jordánské ministerstvo zahraničí zdůraznilo důležitost zachovávání bezpečnsoti všech diplomatických misí po celém světě. Podle Jordánska by také Írán měl nést právní odpovědnost za tento incident.
Velká Británie vyhostila íránské diplomaty, Írán hrozí silnou odvetou
Velká Británie vyhostila členy íránské diplomatické mise jako „personas non gratis“ („osoby nežádoucí“) kvůli útoku na svou ambasádu v Teheránu, kterou již britští diplomaté opustili. Podle britského ministra zahraničí Williama Hague k útoku na britskou misi nemohlo dojít bez souhlasu íránské vlády. Jedná se zatím o nejhorší diplomatickou roztržku mezi Velkou Británií a Íránem ve stínu zhoršujících se vztahů Íranu se Západem, který Írán obviňuje z cíle vytvořit jadernou zbraň. Írán již Britům vzkázal, že vyhoštění jeho diplomatů povede k odvětě. Íránští diplomaté zatím po celé Evropě čelí protestům ze strany místních vlád proti incidentu v Teheránu, zatímco některé státy jako Německo již ukončily své diplomatické zastoupení v Íránu.
Novým mezinárodním trestním žalobcem bude žena z Gambie
Velvyslanec Lichtenštejnska při OSN, Christian Wenaweser, který je zároveň prezidentem Shromáždění zemí Římského statutu (ASP) oznámil, že mezinárodní společenství a ASP dosáhlo společného konsenzu v otázce jmenování nového Žalobce mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu, který byl založen v roce 2002 na základě Římského statutu a který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti,válečné zločiny a v budoucnu také zločin agrese, jehož definice není dodnes vyřešena. Novým žalobcem se pravděpodobně stane Fatou Bensouda ze Gambie, která doposud působila jako náměstkyně současného generálního prokurátora ICC Luise Moreno-Ocampy z Argentiny, jehož funkční období v příštím roce končí. Dnes se koná neformální jednání v sídle OSN v New Yorku, kde se má definitivně dohodnout kandidatura Fatou Bensoudy, kterou by pak mělo jmenovat 12. prosince slavnostní shromáždění 118 zástupců členských států ASP v sídle OSN.
Svět se, až na USA, shoduje na bezproblémovosti voleb v Demokratické republice Kongo
V teprve druhých volbách od konce občanské války v roce 2003 v Demokratické republice Kongo (DRK) se podle mezinárodních pozorovatelů neobjevily žádné problémy. Ačkoliv 4 opoziční prezidentští kandidáti již vyzvaly k zneuznání voleb kvůli podvodům, někteří své výzvy již odvolali, a mezinárodní pozorovatelské mise to odmítají. Šéfka diplomacie EU, Catherine Ashton, odsoudila občasné lokální násilí a vyzvala všechny k bezmeznému respektování výsledků. Stejně tak učinil i šéf mise Africké unie (AU) v DRK, Moctar Ouane, spolu s Jihoafrickým rozvojovým společenstvím (SADC) a Mezinárodní konferencí oblasti velkých jezer (ICGLR). Ministr Jihoafrické republiky pro vězeňství, Nosiviwe Mapisa Nqakula, také ocenil konžskou Národní volební komisi (CENI) za vynikající práci. Jediný, kdo zůstává zdrženlivý, je americká pozorovatelská mise organizace Carter Center, která vyzývá, aby svět „předčasně neslavil“.
Island uznal nezávislost Palestiny
Parlament Islandu hlasoval ve prospěch uznání palestinského státu, informovalo o tom zpravodajství Associated Press. Islandští zákonodárci odhlasovali uznání Palestiny za nezávislý a suverénní stát s hranicemi před Šestidenní válkou z roku 1967. Rezoluce islandského parlamentu dále uznává Organizaci pro osvobození Palestiny za právní orgán státu a vyzývá Izrael i Palestinu k dosažení mírové dohody.
Turecko zavedlo sankce vůči Sýrii
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu oznámil zavedení vlastních sankcí vůči Sýrii. Byly pozastaveny veškeré ekonomické transakce mezi Istanbulem a Damaškem a zmrazeny všechny vládní prostředky. Stejně tak byl zakázán vstup syrských vládních představitelů a obchodních zástupců na turecké území. Turecko dále opakovaně vyzvalo prezidenta Sýrie, Bashara al-Assada k ukončení násilí a odstoupení.
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo je v Haagu a čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti
Bývalý prezident Pobřeží slonoviny, Laurent Gbagbo, který se na konci minulého roku prohlásil za vítěze voleb spolu se současným prezidentem Alassane Ouattarou a který vedl se současným prezidentem boje o moc, byl dnes v noci převezen do sídla Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu (ICC), kde bude čelit obvinění ze zločinů proti lidskosti spáchaných od 16. 12. 2010 do 12. 4. 2011, kdy byl prezident Laurent Gbagbo zadržen ve svém bunkru v Abidjanu. Okolo pádu prezidenta, kterému zachovávala dlouhou dobu věrnost armáda, se vedou pochyby, neboť právě proti armádě Pobřeží slonoviny silně zasahovaly jednotky OSN a francouzská armáda. Laurent Gbagbo je první bývalou hlavou státu, která stane před ICC od jeho založení v roce 2002. Samotné zatčení prezidenta v Abidjanu napadá dcera prezidenta Gbagba s týmem francouzských právníků, neboť tvrdí, že Francie se dopustila porušení rezoluce OSN a napomohla straně prezidenta Ouattary.
Čína ostře kritizuje Kanadu za fiasko ohledně Kjótského protokolu
Čánská tisková agentura Xinhua uvedla, že Kanada hodlá odstoupit od smlouvy z Kjóta, neboť sama nedodržela své závazky, ale dokonce své emise navyšovala. Číňané hovoří i o slovech kanadského ministra pro životní prostředí, Petera Kenta, který prohlásil, že „Kjóto je již dávno minulostí“ a odmítl se vyjádřit k tomu, zda chce Kanada od smlouvy o snižování emisí odstoupit. Informace přichází v době pesimisticky naladěné konference v jihoafrickém Durbanu, kde se má právě pokračování Kjótského protokolu řešit. Číňané odsuzují Kanadu za tlak, který vyvíjí na rozvojové země včetně Číny, ačkoliv sama Kanada svým příkladem podkopává globální úsilí o dosažení dohody. Podle čínské tiskové agentury si Kanada nyní zásadně očernila svou dobrou pověst v přístupu k životnímu prostředí.
Velká Británie evakuovala veškerý svůj personál z Íránu
Poté, co byla včera napadena a vypleněna britská ambasáda v Teheránu íránskými demonstranty, kteří odsuzují sankce uvalené Velkou Británií, byli z Íránu evakuováni všichni britští zaměstnanci velvyslanectví. Obě dvě budovy jsou poškozeny a většina majetku včetně osobních věcí personálu byla vyrabována a zabavena. Velká Británie oznámila, že je útokem zcela šokována, a varovala Írán před vážnými důsledky. Zároveň byla také vypovězena íránská diplomatická mise z Londýna.
V Egyptě ve volbách drtivě vítězí islamisté
Po prvním kole parlamentních voleb, které proběhlo v Káhiře a Alexandrii se dle předběžných výsledků ukázalo, že Muslimské bratrstvo prozatím získalo 40% veškerých hlasů. Skrze agenturu Reuters to uvedla sama strana. Zemi čekají ještě další dvě hlasovací etapy, které skončí za 6 týdnů.
Pákistánská armáda vidí v útoku NATO otevřenou agresi
Generálmajor Ishfaq Nadeem, ředitel pákistánských vojenských operací oznámil, že se při incidentu, kdy bylo zabito 24 pákistánských vojáků, jednalo o otevřenou a úmyslnou agresi. Jako důkaz pákistánský generálmajor uvádí fakt, že bojové vrtulníky NATO byly bezprostředně po útoku upozorněny, že se jedná o pákistánské jednotky, což podle Pákistánců ignorovaly. Stejně tak generálmajor Nadeem upozorňuje na fakt, že mise ISAF v Afghánistánu vlastní mapy s pozicemi pákistánské armády a musela tedy vědět, že se jedná o pákistánskou základnu. Pákistán se bude příští týden účastnit konference o budoucnosti Afghánistánu po roce 2014 v Německu, ovšem západní spojenci se nyní obávají, nakolik zde bude Pákistán negativně naladěn – samotnou účast na konferenci potvrdil teprve dnes. Pákistán mimo jiné ukončil možnost používat svá letiště pro americké bezpilotní letouny a uzavřel hranice s Afghánistánem, které jsou klíčové pro zásobování spojenců.
V Íránu dav napadl britskou ambasádu – byla spálena vlajka Velké Británie
Íránští demonstranti, protestující proti sankcím ze strany Velké Británie, vnikli do budovy britského velvyslanectví v Teheránu, kde odstranili britskou vlajku a spálili ji, zatímco nad budovou vyvěsili vlajku Íránu.oken britského velvyslanectví. Íránský parlament mezitím již odhlasoval omezení diplomatických vztahů s Brity.
EU připravuje nová opatření proti Íránu
Evropská unie připravuje nové omezující opatřeních vůči Íránu v rámci sdílení obav USA z jaderného programu Teheránu, oznámil to předseda Evropské rady (EC) Herman Van Rompuy. Předseda EC Van Rompuy neposkytl podle Reuters informace o plánovaných sankcích poté, co se setkal s prezidentem USA Barackem Obamou, ale ve společném prohlášení EU a USA o „hlubokém znepokojení z íránského jaderného programu“ se hovoří i o možných vojenských aspektech kroků proti Teheránu.
Bylo oznámeno jméno hlavního podezřelého z vraždy vojenského šéfa libyjských rebelů
Na tiskové konferenci ve vysílání libyjské televize hlavní vojenský prokurátor prozatímní Libyjské národní rady (NTC), Yussef Al-Aseifr, oznámil, že hlavním podezřelým z vraždy Abdela Fattaha Younese 29. července, který byl vrchním vojenským velitelem NTC, je Ali El-Essawi, který byl prozatímní libyjským vicepremiérem NTC. Vražda Abdela Fattaha Younese, který byl dlouhou dobu členem úzkého vnitřního kruhu vlády Muammara Kadddafiho a poté přešel na stranu rebelů, tehdy poprvé zásadně otevřela diskuze o nejednotnosti rebelů. Podle analytiků ovšem i dnes díky obvinění tak vysoce postaveného člověka s vazbami na NTC může vést k rozkolům.
Jižní Afriku čeká pandemie AIDS, varují experti
Soukromo-veřejný Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii odvolal velkou část svých programů poté, co nedokázal zajistit 13 miliard dolarů potřebných k jejich financování. Fond také již na začátku listopadu oznámil, že sníží dotace pro nové země. Podle expertů čeká v průběhu příštích tří let především země jižní Afriky jako je Svazijsko, Malawi, Zimbabwe či Mosambik velký nárůst úmrtnosti a rozšíření infekce v důsledku finančních nedostatků. Stejně tak mají nebezpečně klesnout zásoby antiretrovirálních léčiv (ARV). Zástupce organizace Lékaři bez hranic, Faizel Tezera, například uvedl, že pro stát Zimbabwe se jedná o katastrofu – 86 000 lidí bude kvůli škrtům ponecháno zcela bez léčby, přičemž se to týká i 5000 dětí.
Keňský soud rozhodl, že Keňa musí zatknout súdánského prezidenta
Keňský soud rozhodl ve věci, kdy do Keni na státní návštěvu dorazil súdánský prezident Omar al-Bashir, na kterého vydal již v minulosti zatykač Mezinárodní trestní tribunál v Haagu (ICC) kvůli obvinění z genocidy a keňské úřady ho nezadržely. Prezident Bashir je jediným člověkem, kterého stíhá mezinárodní instituce v pozici hlavy státu s diplomatickou imunitou. Ve světě se dlouhodobě řeší, jak by se mělo v jeho případě postupovat, neboť Súdán ho přirozeně ICC nevydá, zatímco ostatní státy váhají. Již dnes je ovšem súdánský prezident nucen cestovat pouze přes země, které ho ICC odmítají vydat. Soudní rozhodnutí v Keni, které říká, že Keňa je povinna dodržet své závazky plynoucí z členství v paktu o ICC, by mohlo být příkladem pro ostatní státy.
Pákistán vzkázal USA: „s dosavadními vztahy je konec“
Pákistánský premiér Yusuf Raza Gilani pro CNN řekl, že je konec s jednáním jako obvykle („business as usual“) s USA. Pákistánská armáda také hrozí omezením spolupráce ve válce v Afghánistánu. Pákistánský premiér prohlásil, že Pákistán přistoupí na další spolupráci pouze pokud bude jednání s ním odpovídat jeho významu a důležitosti pákistánského národa, přičemž případné budoucí vztahy s USA musejí být založeny na vzájemné úctě a zájmu. Podle pákistánského premiéra kvůli USA čelí pákistánská vláda stále většímu tlaku svých vlastních lidí a lidé v Americe si prý neuvědomují, že žádnou válku nelze vyhrát bez podpory mas.
Izrael zasáhly rakety odpálené z Libanonu
Několik raket, které zasáhly oblast západní Galileje, bylo vypáleno z jižního Libanonu a těžce poškodilo dvě budovy. Izraelská armáda palbu opětovala na území Libanonu a nyní šetří odkud byly rakety vypáleny. Podle izraelského vojenského mluvčího se jedná o první raketový útok od roku 2009, kdy dozníval konflikt z roku 2006 – 34-denní válka mezi Izraelem a Hizballáhem, který je údajně podporován Íránci. Izraelská armáda již oznámila, že útok považuje za závažný incident.
EU vyšle své bezpečnostní experty do Afriky, aby pomohli v boji proti síti al-Kajda
Evropská unie plánuje vyslat tým policejních a bezpečnostních expertů do oblasti jižní Sahary, aby pomohl místním vládám v boji proti hrozbě okraji Sahary v Africe na pomoc vládám, že v boji proti rostoucí hrozbě z al-Kajdy. Oznámil to britský ministr zahraničí William Hague, podle něhož hrozba stále více roste. Experti mají pomoci v boji proti severoafrické odnoži al-Kajdy, Islámského Maghrebu (AQIM), který vznikl v Alžírsku a dnes výrazně funguje i v Mali, Nigeru a Mauritánii.
OSN zahájilo jednání o změnách klimatu v JAR
V jihoafrickém městě Durban byla zahájena 17. konference OSN o změnách klimatu, kde se má řešit především budoucnost po skončení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012. Otázky spojené se snižováním emisí skleníkových plynů zůstanou pravděpodobně nevyřešeny a celkem 12 000 zástupců 183 členských států OSN nevěří v jakýkoliv zásadní úspěch z jednání, neboť klimatická konference v roce 2009 v hlavním městě Dánska, Kodani, nepřinesla závazné dohody a konference v mexickém Cancúnu z roku 2010 skončila až na smlouvu o ekologizaci průmyslu nezdarem.