Arabská liga překvapivě zrušila svou žádost o pomoc OSN v Sýrii

Liga arabských států po svém zasedání v Káhiře opět vyzvala syrskou vládu, aby ukončila násilí proti demonstrantům a umožnila pozorovatelům Arabské ligy svobodně pracovat v zemi, ovšem překvapivě zrušila svou žádost o pomoc OSN, kterou prosazoval především Katar. Z průběhu jednání v Káhiře podle Reuters vyplývá, že syrská vláda zatím jen částečně realizovala svůj slib stáhnout vojáky z měst. Arabská liga pak schválila prodloužení pozorovatelské mise a 19. ledna 2012 mají ministři zahraničních věcí členských států projednat souhrnnou zprávu pozorovatelů v Sýrii. Syrská opozice zatím prohlašuje, že jednání Arabské ligy je „bezzubé“ a pouze dává více času syrskému prezidentovi Basharu al-Assad.

Spojené arabské emiráty chtějí urychlit výstavbu ropovodu kvůli hrozbám z Íránu

Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že hodlají urychlit výstavbu ropovodu Habshan-Fujairah, který má zajistit export ropy z Blízkého východu a který zbaví export závislosti na strategickém průlivu Hormuz, který by v budoucnu mohl Írán uzavřít. Ministr pro energetiku Mohammad bin al-Dhaen Hameli oznámil, že ropovod má být uveden do provozu do šesti měsíců, tedy již na konci června 2012. Ropovod má mít kapacitu pro transport 1,5 milionu barelů ropy denně z Habshan v SAE do Fujairah na pobřeží Ománského zálivu.

Africká unie prodloužila mandát svých mírových sil v Somálsku

Africká unie prodloužila mandát svých mírových sil v Somálsku AMISOM o dalších 12 měsíců, přičemž hodlá navýšit počet vojáků až na 18 000 v zájmu poražení rebelů z militantní skupiny al Shabaab. Rada Africké unie pro mír a bezpečnost pak vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby schválila rozšíření působnosti mise AMISOM v zájmu „využití jedinečné příležitosti k vytvoření definitivní operace proti rebelům z al Shabaab“ i mimo oblast hlavního města Mogadišo tak, aby mohla být koordinována i s keňskou či etiopskou ofenzivou.

Křesťané začali prchat ze severní Nigérie před muslimy

Stovky křesťanů začali utíkat ze severní Nigérie a již desítky jich bylo zabito v sérii útoků islámských radikálů, kteří pro křesťany vydali ultimatum k „opuštění převážně muslimských oblastí pod trestem smrti“. K útokům již došlo ve městech čtyř federativních států na severovýchodě Nigérie, při kterých podle Červeného kříže zahynulo 37 křesťanů.

Súdán nabízí Libyi pomoc s vytvářením nové armády

Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir, který je mimo jiné obviněn Mezinárodním trestním tribunálem (ICC) z genocidy, nabídl v rámci zkušeností súdánské armády s integrací rebelů pomoc Libyi při integraci desítek milic do nové libyjské armády. „Máme zkušenosti s integrací rebelů do národní armády,“ uvedl Bashir, jehož návštěva Libye čelila kritice ze skupin pro lidská práva. Súdánský prezident také nabídl pomoc súdánské armády při ochraně jižních hranic Libye, ale tuto nabídku libyjská vláda odmítla. Předseda prozatímní národní rady (NTC) Mustafa Abdul Jalil, který v minulosti poděkoval Súdánu za pomoc při svržení Muammara Kaddáfího, pak varoval prozatímní vládu před nebezpečím další občanské války, pokud nebude urychleně vyřešena otázka nekontrolovatelných a ozbrojených milic po celé zemi s různými politickými zájmy a vzájemnými nepřátelskými postoji.

Nigerijský prezident žádá obyvatele o podporu reforem ve stínů protestů proti ukončení dotací paliv

Prezident Nigérie Goodluck Jonathan veřejně vystoupil, aby požádal obyvatele Nigérie o podporu odstranění státních dotací na paliva. Výměnou za tento krok, který téměř zdvojnásobil ceny paliv přislíbil snížení platů vládních úředníků. Nigerijské odbory totiž na protest k podpoře demonstrací po celé zemi oznámili, že chystají zítra vstoupit do neomezené generální stávky. Nigérie ukončila dotace paliv k 1. lednu 2012 v rámci úsilí o snížení vládních výdajů a omezení propojení  lobby ropného průmyslu se státem včetně korupce. Vláda naopak chce místo dotací podporovat zahraniční investice do místní rafinace ropy.

Írán oznámil nové vojenské cvičení v úžině Hormuz – napětí roste a Západ připravuje zásoby ropy

Írán oznámil v pátek nové vojenské cvičení v úžině Hormuz, která je nejdůležitějším ropným uzlem na světě. Agentura Reuters přinesla informace od nejmenovaného diplomata o tom, že Mezinárodní agentura pro energii (IEA) již diskutuje o krizovém plánu na využití strategických zásob ropy v USA, EU a Japonsku a úplném nahrazení dovozu ropy z Perského zálivu, který by v případě, že by Írán zablokoval Hormuz, zcela zkolaboval. Celkem by tak po dobu jednoho měsíce byly strategické zásoby schopny uvolnit 14 milionů barelů denně po dobu jednoho měsíce. Jen Hormuzským průlivem ale v současnosti denně projde 16 milionů barelů ropy denně.

Libyjští vojáci protestují proti milicionářům a požadují své platy

Stovky vojáků bývalé libyjské armády, kteří se přidali na stranu povstání proti Muammarovi Kaddáfímu, se shromáždily před pobočkou libyjské centrální banky v Benghazi, kde požadovaly vyplacení svých mezd a stěžovaly si na milicionáře, kteří nyní drží v rukou bývalé libyjské vojenské základny a nemají zájem o vstup do nové libyjské armády.

Bývalý šéf turecké armády byl vzat do vazby – je obviněn z plánování převratu

Turecký státní zástupce požádal o vzetí do vazby bývalé hlavy turecké armády Ilkera Basbuga, který opustil tureckou armádu v roce 2010 kvůli údajné přípravě ultra-nacionalistického spiknutí proti tureckému premiérovi Tayyip Erdoganovi. Jedná se tak o pokračování vlny zatýkání v březnu 2011, kdy byl mimo jiné zatčen i šéf bezpečnostních složek.

Hassan al-Turabi: „Súdán je na prahu revoluce“

Opoziční islamistický vůdce Hassan al-Turabi prohlásil, že Súdán bude brzy čelit povstání, neboť súdánský prezident Hassan al-Bashir podle jeho slov nebyl schopen překonat hospodářskou krizi a ani povstání v Dárfúru a příhraničních oblastech. Hassan al-Turabi řekl, že očekává v nejbližší době revoluci, která do země přinese skutečně pluralitní parlamentní systém.

Čína a Japonsko hodlají omezit dovoz íránské ropy po rozhodnutí EU

Po rozhodnutí členů EU o zastavení dovozu íránské ropy, začaly o omzení nákupu ropy z Íránu uvažovat i Japonsko a Čína, největší íránský obchodní partner, která již dříve omezila svůj dovoz z Íránu téměř o polovinu. Japonsko bude zvažovat škrty v nákupech taktéž po konzultaci s USA. EU, Čína a Japonsko byly doposud odběrateli zhruba poloviny veškerého íránského ropného exportu, který činí 2,6 milionu barelů denně. Podle odborníků to pro Írán bude znamenat kritické snížení příjmu tzv. tvrdé měny, tedy amerických dolarů, což významně ztíží dovoz potravin a základních potřeb pro 74 milionů íránských obyvatel. Politologové se přesto shodují, že se Írán k situaci postavil velmi „statečně“, když íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi prohlásil,že jeho země nyní „přečká bouři“. Írán za dva měsíce čekají parlamentní volby poprvé od problematických prezidentských voleb v roce 2009, které vedly k masovým demonstracím.

 

V Nigérii pokračuje násilí – útoky na křesťanské kostely, bomby a přestřelky islamistů s policií

Včera večer došlo v severovýchodní Nigérii ke dvěma bombovým útokům ve městě Maiduguri, kde pokračuje povstání muslimské sekty Boko Haram, při němž již zahynulo i několik policistů. V severní Nigérii od soboty platí výjimečný stav a jsou uzavřeny hranice s okolními státy. Dnes pak došlo k střeleckému útoku na kostel v Nasarawa, také v severní Nigérii, při kterém útočníci ostřelující prostor u kostela zabili několik lidí.

Egyptská prokuratura požaduje trest smrti pro bývalého prezidenta Mubaraka, jeho syny i bývalého ministra vnitra

Egyptský státní zástupce požaduje pro bývalého egyptského prezidenta Husni Mubaraka trest smrti. Prokuratura ho viní z politické a morální zodpovědnosti za smrt demonstrantů zabitých policií při rozsáhlých nepokojích ve velkých egyptských městech. Prokuratura žádá trest smrti i pro oba dva syny Husni Mubaraka a stejně tak i bývalého ministra vnitra. Soud zatím takovému trestu podle komentátorů není příliš nakloněn, neboť bere v potaz argumenty, že policie při povstání mnohdy jednala samostatně a především v sebeobraně.

V hlavním městě Iráku došlo k dalším bombovým útokům

Čtyři bomby v převážně šíitských muslimských oblastech v Bagdádu zabily nejméně 25 lidí, další desítky jsou nyní hospitalizovány. V Iráku i v zahraničí zatím stále více rostou obavy z dalšího vývoje pod vládou šíítského premiéra Nuri al-Maliki, který na konci minulého roku zahájil kroky proti několika sunnitským politikům.

 

Šéf námořnictva Guiney Bissau byl zatčen pro pokus o převrat

Šéf námořnictva Americo Bubo Na Tchuta, který vydal na konci prosince 2011 příkaz k zatčení náčelníka generálního štábu Antonio Indjai, byl zatčen pro pokus o převrat. Oznámil to generál Indjai spolu s premiérem Carlosem Gomesem, který byl při vypuknutí nepokojů v armádě nucen uprchnout na zahraniční ambasádu. Podle jejich vyjádření došlo ještě k několika drobným střetům s příznivci hlavy námořnictva, ale nyní je situace uklidněná. Prezident Guiney Bissau Malam Bacai Sanha je stále ve Francii na léčení.

Politické angažmá Kataru v posledních letech výrazně roste

Katarský emirát, který má i přes svou malou rozlohu nejvyšší HDP na světě, sehrál nejvýznamnější roli ve finanční pomoci libyjským rebelům při povstání proti Muammarovi Kaddádímu. Mimo jiné byl i místem jednání rebelů s Západem a organizoval Fórum na podporu libyjského povstání. Katar zároveň stojí za iniciativou Ligy arabských států proti Sýrii a jejími sankcemi a zároveň se nyní začal angažovat ve zprostředkování jednání mezi Talibanem, Afghánskou vládou a USA ve svém hlavním městě Doha, kde má být zřízena politická kancelář Talibanu. V Kataru zároveň sídlí a je financován největší arabský zpravodajský kanál Al Jazeera, který mimo jiné nedávno oznámil rozšíření své působnosti i na Balkánský poloostrov. Katarský emirát zároveň provozuje fond pro financování palestinské samosprávy. Země se dále jako obrovská zásobárna zemního plynu snaží předehnat Dubaj ve Spojených arabských emirátech (SAE) v souboji o finanční a kulturní centrum oblasti, což dokazuje i hoštění mistrovství světa ve fotbale v roce 2022.

V kazašském městě Zhanaozen byl prodloužen výjimečný stav

Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev oznámil prodloužení výjimečného stavu v ropném městě Zhanaozen do 31. ledna. Výjimečný stav zde byl vyhlášen 17. prosince po několika měsících drobných stávek místních dělníků, které nabraly na intenzitě a vedly ke střetům s bezpečnostními složkami, při kterých zahynulo nejméně 17 lidí. Výjimečný stav měl skončit 5. ledna 2012.

Taliban hodlá otevřít politickou kancelář v Kataru

Afghánský Taliban otevře svoji politickou kancelář v Doha v Kataru, která by měla vést jednání se spojenci v Afghánistánu. Podle oznámení Talibanu by mělo kromě Kataru v budoucnu být více prostředníků.  Krok Talibanu vnímá pozitivně afghánská vláda chystající zvláštní výbor určený k jednání. USA pak byly vyzvány, aby propustily vězně ze základny Guantanamo na Kubě, což experti vnímají jako velmi riskantní krok vzhledem k nepředvídatelnosti Talibanu.

Stoupá cena ropy kvůli napětí kolem Íránu i rostoucí spotřebě Číny

Za barel ropy WTI se nyní platí 101 dolarů, za směsnou ropu Brent pak 110 dolarů za barel. Analytici tvrdí, že tyto cenové nárůsty jsou způsobeny politickým napětím kolem íránského vojenského cvičení a nebezpečí obsazení Hormuzského průlivu, který je nejdůležitějším tranzitním uzlem ropy. Dalším důvodem je ale i velmi dobrá ekonomická situace Číny, která je spolu s USA největším spotřebitelem ropy.

USA nehodlají stáhnout své lodě z Perského zálivu

Americké ministerstvo obrany v reakci na íránské varování oznámilo, že bude pokračovat v nasazení válečných lodí v Perském zálivu, aby tak byl zachován „konstantní stav vysoké bdělosti, zajišťující ochranu plynulosti námořního obchodu“.