Po dvacetihodinovém jednání Poslanecká sněmovna Argentiny ve čtvrtek schválila 3 ze 6 plánovaných bodů reformy soudnictví. Dva z nich vstoupí v platnost, třetí navrhovaná změna byla sice Poslaneckou sěmovnou přijata, ale musí se vrátit k projednávání zpět do Senátu. Byly schváleny následující změny: členové Soudní rady, kteří vybírají a odvolávají soudce, mají být nově voleni ve všeobecných volbách a musí se přihlásit k nějaké politické straně. Dále budou vytvořeny 3 soudy třetí instance – jeden pro oblast pracovního práva, druhý pro občanské a třetí pro obchodní. Mají se zabývat odvoláními od soudů druhých instancí a spor vyřešit dříve, než se dostane k Nejvyššímu soudu. Poslední přijatou změnou je, že soudy nebudou moci přijímat preventivní opatření, které by pozastavovaly platnost zákonů po dobu delší než 6 měsíců. V zemi vznikla silná opozoce, která navrhované reformy kritizuje.
Archiv štítku: reforma soudnictví
Egyptský prezident Mursí se setkal s nejvyššími soudci
Den po rezignaci ministra spravedlnosti Mekky se sešel prezident Mohammed Mursí s Nejvyšší soudní radou a generálním prokurátorem, aby diskutovali připravovaný zákon, který má reformovat soudnictví. Důležitý bod nového zákona je snížení věku soudců při odchodu do důchodu ze 70 na 60, což by znamenalo, že soudnictví opustí asi 3 000 lidí. Lídři opoziční Fronty národní spásy jsou proti tomuto zákonu, vidí v něm snahu, aby Muslimské bratrstvo mělo kontrolu nad soudy a nazývají ho „masakr soudců“. Prezident Mursí řešil se soudci i postavení generálního prokurátora Talaata Ibrahima, protože soudy rozhodly, že jeho jmenování v loňském roce bylo nezákonné. Od roku 2011 soudy opakovaně zasahovaly, aby změnily události, které se staly po pádu režimu prezidenta Mubaraka.
Stovky tisíc Argentinců protestovaly proti vládě
Ve čtvrtek se v několika velkých argentinských městech uskutečnily protestní průvody proti současné vládě. Jedná se čtvrtou protestní akci v 7 měsících. Cílem pořadatelů bylo sjednotit na náměstí v Buenos Aires 100 000 osob, konečná účast byla o něco nižší. Důvody jednotlivých demonstrantů se lišily. Prezidentka země Cristina Fernández de Kirchner je mnohými kritizována za omezování demokracie na úkor posilování pravomocí vlády. Další ji viní za zvýšení korupce. Mezi důvody, které vyvolaly nepokoje, se nacházela rovněž plánovaná reforma soudnictví či míra inflace v zemi. Opoziční parlamentní politické strany vyjádřily protestu svou podporu. Argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner se v době protestu nacházela v Peru na mimořádné schůzi Unie jihoamerických národů (UNASUR), která byla svolána proto, aby se nejvyšší představitelé států Jižní Ameriky vyjádřili k napjaté politické atmosféře ve Venezuele, která zde panuje po prezidentských volbách, které proběhly minulou neděli.