Rozhodnutí Itálie nevydat námořníky obviněné z vraždy indickým soudům způsobilo výrazné ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi. Situace se vyostřila, když Indie odmítla obsadit post velvyslance v Itálii. Diplomatická roztržka tak i nadále pokračuje, italský premiér Mario Monti odmítá ustoupit mezinárodnímu tlaku a indický premiér Manmohan Singh považuje celou situaci za neúnosnou. Dalo by se očekávat, že Itálie zareaguje podobně jako Indie a stáhne svého zástupce, Indický nejvyšší soud se proto uchýlil k nezvyklému kroku – italský velvyslanec Daniele Mancini nesmí bez povolení opustit zemi a úředníci na letištích, hraničních přechodech i v přístavech jsou pověřeni jej při pokusu o odjezd zadržet. Právě Nejvyšší soud umožnil italským námořníkům na 4 týdny odcestovat do vlasti, rozhodnutí ve věci italského diplomata je reakcí na jeho ujištění, že se oba obvinění vrátí do Indie.
Archiv štítku: napjaté vztahy
Pákistánský premiér odjel na návštěvu Indie
Premiér Pákistánu Raja Pervez Ashraf odcestoval do Indie, ve státě Radžastán na severu země se setká s indickým ministrem pro vnější záležitosti Salman Khurshidem a poté navštíví svatyni súfího Moinuddin Chishti. Ministr Kurshid se s pákistánským premiérem Ashrafem sejde i přes protesty indických opozičních stran, které tak vyjádřily svůj nesouhlas s popravou dvou indických vojáků působících ve sporné hraniční oblasti Kašmíru. Indie z toho důvodu oficiálně odmítla jakákoli diplomatická jednání během Ashrafovy návštěvy a to i přesto, že jej doprovází diplomatická delegace. Setkání premiéra Ashrafa a indického ministra vnějších záležitostí Khurshida bude neformální, obě země však mají vzhledem k situaci zájem na udržování vzájemných vztahů.
Makedonský premiér s představitelem hlavní opoziční strany se navzájem obviňují za špatný stav v zemi
Komisař EU pro rozšíření Štefan Füle poslal makedonskému premiérovi Nikolovi Gruevskemu a lídrovi opozičních sociálních demokratů Branku Crvenkovskemu dopisy, ve kterých oba státníky vybídl k společnému dialogu a urovnání napjatých politických poměrů v Makedonii. Vláda i opozice reagovaly na dopisy vzájemným obviňováním za politické napětí v zemi. Mluvčí Füleho Peter Stano ve čtvrtek uvedl, že Füle je připraven, pokud se vztahy mezi vládní a opoziční stranou zlepší, přijet do Makedonie a pomoci vyřešit politické poměry, již dříve plánovanou cestu do země tento týden zrušil. Rada EU uvedla, že rozhodnutí o zahájení přístupových jednání Makedonie do EU bude záviset na zprávě Evropské komise na jaře.
Vztahy mezi Maďarskem a Rumunskem jsou napjaté, důvodem je maďarská menšina v rumunské Transylvánii
Minulý týden rumunští úředníci v transylvánských oblastech Covasna a Harghita zakázali, aby rumunští Maďaři vyvěšovali na úřední budovy vlastní vlajku. Maďarský velvyslanec v Rumunsku Ozskar Fuzes ve středu veřejně podpořil právo rumunských Maďarů na vyvěšení vlastní vlajky, ale také na vytvoření samostatné maďarské Transylvánie, kde žije v současné době na 600 000 rumunských Maďarů. Přes tento spor jsou vztahy mezi oběma zeměmi dobré, maďarská otázka v Rumunsku je problematická především pro nacionalistické strany v Maďarsku.
Srbsko odstranilo památník na jihu země, Kosovo tento akt kritizuje
Památník byl postaven na památku albánských veteránů Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) v srbském městě Presevo. Srbsko odstranilo památník v neděli za pomoci 200 policistů. Kosovo odsoudilo odstranění památníku jako porušení lidských práv a konstatovalo, že tento čin by mohl vážně ohrozit dialog pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem.
Chorvatský a srbský premiér se sešli v Bělehradu
Ve středu jednali chorvatský předseda vlády Zoran Milanovic se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem o urovnání napjatých vztahů mezi zeměmi, potřebě vyřešit všechny citlivé záležitosti, které se týkají vysídlení osob a uprchlíků, dalšího stíhání válečných zločinců, hraničních a soudních sporů či o zlepšení hospodářské spolupráce. Státníci se vzájemně podpořili v přistoupení zemí do EU, kdy se Chorvatsko má stát členem 1. července a Srbsko očekává zahájení přístupových jednání. Mezi premiéry se jednalo o 1. oficiální státní schůzku. Srbský prezident Tomislav Nikolic vybídl chorvatského prezidenta Iva Josipovice, aby následovala společným setkáním jednání mezi premiéry a pomohly se tak rychleji urovnat vztahy mezi zeměmi.