Prezident Barack Obama podepsal novou pomoc pro syrské rebely

Balíček pomoci pro syrské povstalce byl schválen minulý týden na zasedání Národní bezpečnostní rady. Byl vytvořen po rozhodnutí prezidenta Obamy z minulého měsíce, který se rozhodl poslat syrským rebelům léky a jídlo. Mnozí jeho humanitární obsah zpochybňují a mluví o vojenském vybavení defenzivní povahy, jako jsou neprůstřelné vesty. Národní bezpečnostní tým a členové Kongresu opakovaně urgují, aby USA zvýšily přímou pomoc pro povstalce, kteří žádají těžké zbraně a high-tech vybavení. Administrativa prezidenta Obamy poslala do Sýrie již 385 milionů USD na humanitární pomoc a přes 100 milionů USD politické opozici na utvoření řídící struktury.

Peníze za doplatky na léky se zřejmě vracet nebudou

Vláda má v plánu ve středu zamítnout návrh stíhaného poslance Davida Ratha, který se týká proplácení doplatků za léky pro určité skupiny lidí. Doplatky by vracela pojišťovna a týkaly by se chronicky nemocných do 18 let, lidí nad 70 let a lidí v hmotné nouzi. Podle názoru vlády není možné řešit sociální situaci penězi ze zdravotního pojištění. Vláda namítá, že podpora sociálně znevýhodněných osob je plně v kompetenci systému sociálního zabezpečení, ne v systému veřejného zdravotního pojištění.

Na Slovensku je nedostatek léků, většina se totiž vyváží

V lékárnách se již začaly psát pořadníky důsledkem nedostatku medikamentů. Jde hlavně o léky pro pacienty se srdečními, neurologickými a onkologickými problémy. Ústav pro kontrolu léčiv může vývoz zakázat, jestliže léky chybí na domácím trhu. Firmy prodávají část léků do zahraničí za vyšší cenu a část na Slovensko, čímž se země někdy ocitne bez dostatečného množství léků. Čekající pacient si může koupit lék v zahraničí, nicméně tam za něj zaplatí plnou cenu. Léky koupené v zahraničí totiž pojišťovna neproplácí.

Papírové recepty od lékaře budou nahrazeny elektronickými

V případě že prezident Václav Klaus podepíše právě schválenou novelu zákona o léčivech, budou lidé chodit pro předepsané léky s elektronickými recepty namísto současných papírových. Novela by měla začít platit od roku 2015 a až na výjimky se bude týkat všech lékařských předpisů. Podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv Pavla Březovského by tento systém měla ušetřit až 2 miliardy korun ročně. Lékárníci však tvrdí že současný návrh je připraven moc narychlo.

Ekvádor schválil výrobu patentovaného léku proti HIV

Vláda Ekvádoru přijala mezinárodní normu, která umožňuje větší flexibilitu ve využívání patentů, a následně vydala licenci pro produkci patentovaného léku pro nakažených virem HIV. Nová legislativa umožní ekvádorským laboratořím vyrábět látky potřebné pro kontrolu viru HIV. Za 30 tabletek nemocní normálně zaplatí 753 USD, díky novému zákonu může cena klesnout až o 70 %. Ekvádor ve své ústavě garantuje obecný přístup k lékům, a proto často léky nakupuje ze státního rozpočtu a volně je distribuuje mezi obyvatele. V zemi se nachází kolem 37 000 osob nakažených virem HIV, z toho důvodu se ekvádorská vláda rozhodla pro změnu zákona.

Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků

Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.

S novým rokem přichází změna DPH

Od 1. ledna 2013 platí zvýšená sazba DPH o jeden procentní bod, tedy na 15 % a 21 %. Jelikož obchodníci zdražovali zboží postupně, skokový nárůst cen se neočekává. Nejrychleji na změny reagovali výrobci elektřiny a od 1. ledna si lidé, kteří topí elektřinou, připlatí ročně až o 1000 Kč. Zvýšení sazeb DPH se odrazí i při běžných nákupech. Podraží léky a potraviny, přesto některé obchodní řetězce uvedly, že se budou snažit dlouhodobě udržet stávající ceny základních potravin.