Argentinský senát schválil zákon, který omezuje cizince v koupi argentinské půdy. Cizinec (zahraniční firma, stát..) si od nynějška bude moci koupit max. 1000 ha nejúrodnější půdy, která se nachází v oblasti pamp. Pokud si bude kupovat půdu v jiné oblasti, její cena nesmí přesáhnout cenu 1000 ha půdy z pampy. Navíc půda vlastněná cizinci nesmí přesáhnout 15% půdy celého státu. Argentinu teď čeká celostátní inventura půdy. Nikdo totiž neví, kolik % vlastní cizinci. Odhady hovoří o 10%.
Paraguay: výskyt slintavky a kulhavky
Nemoc byla nalezena v malém stádě dobytka v provincii San Pedro, severovýchodně od hlavního města Asunción. Vláda proto okamžitě vyhlásila pohotovost ohledně zvířecí hygieny a hlavně karanténu ranče, na kterém se nemoc vyskytla. Nemoc by ale údajně neměla ohrozit export hovězího masa, ani zvířata z okolních států. Paraguay patří mezi hlavní exportéry hovězího masa na světě.
Írán je největší hrozbou světového míru, tvrdí kanadský premiér
Kanadský premiér dnes Stephen Harper řekl, že režim, který vládne v Teheránu je největší hrozbou pro světovou bezpečnost a může mít zájem na použití jaderné zbraně. Íránské výhružky o uzavření Hormuzského průplavu jen dokazují, jak je Írán pro zbytek planety nebezpečný.
Kanadská vláda uzavřela byt Saadi Kaddáfího v Torontu
Kanadská federální vláda neumožní Saadi Kaddáfímu, synovi bývalého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, přístup do jeho vlastního bytu v Torontu. Byt za 1,6 milionu kanadských dolarů, který Saadi Kaddáfí vlastní už 5 let, však není na prodej. Jmění Saadi Kaddáfího bylo zmraženo Radou bezpečnosti OSN.
CIA a Ministerstvo obrany USA zveřejní informace o atentátu na bin Ládina
Americké Ministerstvo obrany a CIA se dohodly na odhalení plánu na zabití vůdce al-Kaidy, Usámy bin Ládina. Hlavním důvodem je natáčení hollywoodského filmu o zmíněném teroristovi. CIA i ministerstvo se tak dohodly poté, co republikán Peter King, předseda bezpečnostního výboru (v House of Homeland), podal návrh na propuštění informací o Ládinově smrti pro filmovou režisérku Kathryn Bigelow.
Manžel bývalé ukrajinské premiérky Tymošenko požádal o azyl v České republice
Zprávu potvrdil ministr zahraniční Karel Schwarzenberg. Ministerstvo vnitra se prý rozhodlo požadovaný azyl udělit. Ministr však nechtěl spekulovat o možnosti změny dosavadních česko-ukrajinských vztahů. Oleksandr Tymošenko nebyl nikdy politicky činný. Loni získal azyl v České republice také Bohdan Danylyszyn, bývalý ministr hospodářství v kabinetu Julie Tymošenko v letech 2007-2010. Tento krok způsobil napětí ve vztazích mezi Kyjevem a Prahou. Dva čeští diplomaté byli z Ukrajiny vyhoštění na základě obvinění z údajné špionáže v květnu 2011.
Maďarsko: Premiér Orbán začal vyjednávat
Dle zpráv agentury MTI dnes ráno proběhla schůze maďarského premiéra Viktora Orbana, šéfa vedoucí strany Fidesz, s guvernérem centrální banky Andrásem Simorem. Důvod schůze není zatím znám, očekává se ale, že po skončení proběhne konference. Strana premiéra Orbána byla tento týden silně kritizována za přijetí kontroverzních změn ústavy, které dle odpůrců mají snižovat nezávislost zejména centrální banky. Demonstraci proti dosavadnímu vedení se v pondělí zúčastnilo asi 70 tisíc lidí. Kurz forintu se vůči hlavním světovým měnám v posledních dnech vytrvale propadá a země tak čelí vážným hospodářským problémům.
Japonsko nakoupilo dluhopisy EFSF v hodnotě 300 milionů eur
Ve čtvrteční aukci nakoupilo Japonsko tříleté dluhopisy ochranného valu eurozóny EFSF v hodnotě 300 milionů eur, oznámila agentura Reuters. Evropský fond finanční stability tak získá plánované peníze pro podporu zadlužených států eurozóny – Portugalska a Irska. Záchrannému fondu pomohl především top AAA rating, který je však podmíněn ratingy ostatních zemí eurozóny. Japonsko projevilo o dluhopisy značný zájem a hodlá v jejich nákupu pokračovat.
Euro kleslo na nejnižší kurz vůči dolaru a libře za posledních 16 měsíců
Euro kleslo až na 1,2780 vůči dolaru a spadlo tak na 11-leté minimum vůči jenu, v rámci pokračujících obav o slabý zájem o evropské dluhopisy. V celém loňském roce euro oslabilo o tři procenta. Investoři nyní čekají na na aukce španělských a italských dluhopisů v příštím týdnu. Finanční trhy sužují obavy ohledně schopnosti Itálie zajistit si potřebné finanční prostředky. Francie uskutečnila aukci svých desetiletých dluhopisů ve čtvrtek, s úrokovou sazbou 3,29%, kdy prodala 8 miliard eur. Zájem investorů byl poměrné nízký. Obavy pramení z možného brzkého snížení francouzského top ratingu.
Švýcarské banky zmrazily úvěr firmě Petroplus
Švýcarská petrochemická společnost Petroplus Holdings, největší nestátní rafinerská společnost v Evropě, před několika dny uvedla, že jí banky zmrazily revolvingový úvěr za 1 miliardu dolarů. Krize se prohloubila ve čtvrtek, kdy se věřitelé rozhodli rozšířit zmrazení tohoto úvěru. Firma neuvedla důvody, které by vedly k tomuto kroku ze strany bank, o návratu k původní situaci se však vyjednává. Pokud budou jednání neúspěšná, dojde k ukončení činnosti ve všech rafineriích společnosti- v německém Ingolstadtu, britském Corytonu, v belgických Antverpách, ve francouzském Petit-Couronne a ve švýcarském Cressieru.
Kosovo těží ze zjednodušení trhu s EU
Údajně je to důležité rozhodnutí pro kosovské produkty, které se exportují do EU. Díky tomu bude vstup na evropský trh o mnoho jednodušší. Očekává se i růst kosovského exportu. Zjednodušená možnost vstupu na evropský trh bude umožněna všem zemím západního Balkánu. Preferencí jejich trhu jim Evropa pomůže v rozvoji a růstu ekonomiky.
Čína a Japonsko hodlají omezit dovoz íránské ropy po rozhodnutí EU
Po rozhodnutí členů EU o zastavení dovozu íránské ropy, začaly o omzení nákupu ropy z Íránu uvažovat i Japonsko a Čína, největší íránský obchodní partner, která již dříve omezila svůj dovoz z Íránu téměř o polovinu. Japonsko bude zvažovat škrty v nákupech taktéž po konzultaci s USA. EU, Čína a Japonsko byly doposud odběrateli zhruba poloviny veškerého íránského ropného exportu, který činí 2,6 milionu barelů denně. Podle odborníků to pro Írán bude znamenat kritické snížení příjmu tzv. tvrdé měny, tedy amerických dolarů, což významně ztíží dovoz potravin a základních potřeb pro 74 milionů íránských obyvatel. Politologové se přesto shodují, že se Írán k situaci postavil velmi „statečně“, když íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi prohlásil,že jeho země nyní „přečká bouři“. Írán za dva měsíce čekají parlamentní volby poprvé od problematických prezidentských voleb v roce 2009, které vedly k masovým demonstracím.
V Nigérii pokračuje násilí – útoky na křesťanské kostely, bomby a přestřelky islamistů s policií
Včera večer došlo v severovýchodní Nigérii ke dvěma bombovým útokům ve městě Maiduguri, kde pokračuje povstání muslimské sekty Boko Haram, při němž již zahynulo i několik policistů. V severní Nigérii od soboty platí výjimečný stav a jsou uzavřeny hranice s okolními státy. Dnes pak došlo k střeleckému útoku na kostel v Nasarawa, také v severní Nigérii, při kterém útočníci ostřelující prostor u kostela zabili několik lidí.
Egyptská prokuratura požaduje trest smrti pro bývalého prezidenta Mubaraka, jeho syny i bývalého ministra vnitra
Egyptský státní zástupce požaduje pro bývalého egyptského prezidenta Husni Mubaraka trest smrti. Prokuratura ho viní z politické a morální zodpovědnosti za smrt demonstrantů zabitých policií při rozsáhlých nepokojích ve velkých egyptských městech. Prokuratura žádá trest smrti i pro oba dva syny Husni Mubaraka a stejně tak i bývalého ministra vnitra. Soud zatím takovému trestu podle komentátorů není příliš nakloněn, neboť bere v potaz argumenty, že policie při povstání mnohdy jednala samostatně a především v sebeobraně.
V hlavním městě Iráku došlo k dalším bombovým útokům
Čtyři bomby v převážně šíitských muslimských oblastech v Bagdádu zabily nejméně 25 lidí, další desítky jsou nyní hospitalizovány. V Iráku i v zahraničí zatím stále více rostou obavy z dalšího vývoje pod vládou šíítského premiéra Nuri al-Maliki, který na konci minulého roku zahájil kroky proti několika sunnitským politikům.
Syrská vláda podle svého tvrzení zadržuje 552 osob spojených s nepokoji, 755 jich již propustila.
Syrské úřady zveřejnily seznam 552 lidí zadržených během 10-měsíční vzpoury proti vládě prezidenta Bashara al-Assada, syrský státní televize uvedla ve čtvrtek. Minulý syrská vláda propustila zadržených 755 lidí.
Šéf námořnictva Guiney Bissau byl zatčen pro pokus o převrat
Šéf námořnictva Americo Bubo Na Tchuta, který vydal na konci prosince 2011 příkaz k zatčení náčelníka generálního štábu Antonio Indjai, byl zatčen pro pokus o převrat. Oznámil to generál Indjai spolu s premiérem Carlosem Gomesem, který byl při vypuknutí nepokojů v armádě nucen uprchnout na zahraniční ambasádu. Podle jejich vyjádření došlo ještě k několika drobným střetům s příznivci hlavy námořnictva, ale nyní je situace uklidněná. Prezident Guiney Bissau Malam Bacai Sanha je stále ve Francii na léčení.
Britský ministr zahraničí na návštěvě Barmy vyzývá k dalším demokratickým reformám
Ministr zahraničí Velké Británie William Hague na setkání s Barmským prezidentem Theinem Sein uvedl, že Británie vítá veškeré dosavadní pro-demokratické změny v zemi, avšak očekává podniknutí dalších nezbytných kroků ze strany barmské vlády. Mezi ně se řadí například propuštění všech politických vězňů, důvěryhodný průběh dubnových voleb, zlepšení přístupu humanitární pomoci do země a zefektivnění mírových rozhovorů na problémových kmenových územích. Poté je prý britská vláda připravena na pozitivní reakce spojené s rušením sankcí a dalších restrikcí vůči Barmě. Na své dvoudenní návštěvě se britský ministr setkal i s hlavní představitelkou opozice Aung San Suu Kyi.
Michelle Bachmann odstoupila z boje o post prezidentky
Stalo se tak po primárkách ve státě Iowa, kde představitelka konzervativního křídla Republikánské strany získala pouhých 5% hlasů. Podle analytiků pomůže její odchod Ricku Santorumovi, který se tímto stal nejkonzervativnějším kandidátem na post prezidenta. Poltičce pravděpodobně nejvíce uškodily kontroverzní sdělení v rámci televizních rozhovorů, kdy například konstatovala, že obyvatelé USA jsou znepokojení rostoucí vojenskou silou (20 let rozpadlého) Sovětského svazu.
Americká armáda v rámci úsporných opatření zeštíhlí
V rámci úsporných opatření, která se dotknou všech vládních výdajů, musí počítat se škrty i americké ozbrojené složky. V tuto chvíli je americká vojenská strategie založená na myšlence vyhrát dvě souběžně trvající války. S tím již ale nepočítá ministr obrany Leon Panetta, který se podílel na tvorbě nové americké strategie v této oblasti na další dva roky. Spojené státy by podle ní měly být schopny vyhrát jednu válku a zároveň odrazit případný útok na svém území. Jedním z opatření, které by měly v následujících 12 letech ušetřit značné finanční prostředky, by měl být odchod jedné ze tří brigád, které má americká armáda v Evropě.
Bílý dům a Republikánská strana znovu ve sporu
Tentokrát kvůli jmenování ředitele nového Úřadu pro finanční ochranu spotřebitelů, Richarda Cordraye, čímž Bílý dům obešel nedávné veto Senátu. Tento úřad by měl v budoucnu chránit americké občany před zneužíváním finančními institucemi. Republikáni ostře nesouhlasí se samotnou institucí i podle nich neústavního jmenování. Podle nich úřad zpomaluje ekonomiku a brání tvorbě nových pracovních míst. Prezident Spojených států má podle americké ústavy povinnost konzultovat jmenování vedoucích vládních úřadů se Senátem. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner řekl, že „prezident raději pošlape náš systém oddělení mocí, než aby spolupracoval s republikány. Tento krok jde za rámec prezidentových pravomocí a čekám, že soudy shledají, že jmenování je nelegitimní“.
Řecko bude v březnu čelit bankrotu
Řecký premiér Lucas Papademos upozornil na nekontrolovatelné chyby jeho země v době, kdy banky eurozóny ukázaly rekordní zadlužení svých regionálních bank. Premiér řekl, že jeho země bude čelit bankrotu již v březnu. Tato situace se dle něj dá odvrátit za předpokladu, že odbory a pracovníci budou souhlasit se snížením mezd, čímž se zvýší konkurence. Tato opatření musejí být zavedená, pokud Řecko chce získat 2. záchranný balíček od Mezinárodního měnového fondu. Bez získaní tohoto záchranného balíčku země riskuje odchod z eurozóny.
Kosovo povolilo srbskému prezidentovi návštěvu země
Vláda Kosova udělí povolení prezidentovi Srbska Borsi Tadić k návštěvě Kosova. Plánovaný příjezd se uskuteční v pátek. Srbský prezident, velvyslanec Ruska Aleksandr Konuzin a velvyslanec Běloruska Vladimir Cusin se společně zúčastní oslavy pravoslavných Vánoc v klášteře Decan, respektive obřadu Buzin.