Návrh bankovní unie přišel ze strany Evropské komise (EK) již minulý týden a počítá se zřízením další instituce EU, která by dohlížela na stabilitu bank v regionech a sloužila by jako garant této stability. Německá kancléřka v pondělí uvedla, že je o tomto tématu ochotná jednat s předsedou EK José Manuelem Barossou. Návrh bankovní unie by měl být jedním ze 4 pilířů dalšího směřování EU.
Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Číny
Ruský prezident Vladimír Putin dorazil na třídenní návštěvu Číny , během které má dojít k posilnění vzájemných obchodních vztahů (dojde k podpisu téměř 20 bilaterálních dokumentů) a sjednocení pozice obou zemí vůči zahraniční intervenci v Sýrii. Tu oba státy blokují v Radě bezpečnosti OSN. Očekává se také, že dojde k podpisu spolupráce mezi výrobci dopravních letadel Iljušin a Comac. Ruský prezident bude v následujících dnech přítomen i na 12. summitu Šanghajské skupiny pro spolupráci. Během této akce je naplánována separátní schůze Vladimíra Putina s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadinejadem a afghánským prezidentem Hamídem Karzáím.
Ukrajinští poslanci v prvním čtení schválili zákon o používání ruštiny ve veřejných institucích
Pokud dojde ke schválení tohoto zákona ve druhém čtení, status ukrajinštiny jako úředního jazyka zůstane nezměněn, v oblastech, kde více jak 90% obyvatel hovoří jinou řečí než ukrajinštinou bude však ruština a další menšinové jazyky povolená k jednání s veřejnými institucemi. Ruština by se jako regionální jazyk mohla dle návrhu uplatňovat i v televizním vysíláni. Proti zákonu se staví ukrajinská politická opozice, neboť se obává rozbití ukrajinské národní jednoty.
Ruský premiér chce do konce týdne předložit Státní dumě k projednání protokol o vstupu Ruska do WTO
Ruská vláda se bude na zasedání 7. června zabývat protokolem o přistoupení Ruska k WTO, podepsaným v Ženevě 16. prosince 2011. Následně jej musí ratifikovat Státní duma, a to do konce června tohoto roku. Ruský premiér Dmitrij Medveděv dnes během jednání s vicepremiéry zdůraznil, že by se s ratifikací dokumentu nemělo otálet.
Ruský prezident: „Při vstupu do WTO bude Rusko chránit slabá odvětví“
Po vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) přijme Rusko na přechodnou dobu některá opatření k minimalizaci rizik pro jednotlivé hospodářské sektory, zejména pro zemědělství, zemědělské strojírenství, automobilový průmysl a některá další odvětví. Oznámil o tom ruský prezident Vladimír Putin na tiskové konferenci po summitu Rusko – EU. V přechodném období bude postupně snižována úroveň celní ochrany, která bude i po vstupu mnohem vyšší než v jiných zemích, například na Ukrajině, s níž má Rusko velký objem obchodu. Prezident Putin potvrdil, že se Rusko bude řídit již sjednanými dohodami s WTO a dodržovat je, a zdůraznil, že nespatřuje žádný rozpor mezi vstupem Ruska do WTO a účastí v Celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu, jejíž systém je dle jeho slov zcela v souladu s principy WTO.
Uzbekistán se připojí k zóně volného obchodu Společenství nezávislých států
Prezidenti Ruska a Uzbekistánu Vladimir Putin a Islam Karimov dnes po společném jednání v Taškentu podepsali deklaraci o prohlubování strategického partnerství a tzv. memorandum o vzájemném porozumění, které předpokládá, že Uzbekistán do konce tohoto roku dokončí jednání a připojí se k Dohodě o zóně volného obchodu mezi bývalými sovětskými republikami (Dohoda o volném obchodu byla podepsána v roce 2011 představiteli Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Arménie, Kyrgyzstánu, Moldavska, a Tádžikistánu, další tři země – Ázerbájdžán, Uzbekistán a Turkmenistán – se rozhodly připojení ještě zvážit). K dalším tématům jednání patřila také situace v sousedním Afghánistánu, která pro Uzbekistán představuje velmi závažný problém, a to zejména v souvislosti s nadcházejícím odchodem mezinárodních sil v roce 2014, který může v Uzbekistánu způsobit nárůst teroristické extremistické aktivity a rozvoj obchodu s drogami. Dle slov uzbeckého prezidenta je třeba před tím, než vojáci z Afghánistánu odejdou, v zemi vytvořit silnou armádu a vyřešit řadu dalších otázek.
Egyptský prokurátor osvobodil šest důstojníků
Egyptský generální prokurátor zprostil viny šest vysokých policejních důstojníků, kteří byli obviněni z podílu na zabití demonstrantů během revoluce, jež minulý rok svrhla prezidenta Husni Mubaraka. Odůvodněním pro osvobozující rozsudek byl nedostatek důkazů. Právníci pozůstalých rodin se obávají případného násilí.
Mezinárodní finanční pomoc Mosambiku se snížila
Mosambik obdržel od mezinárodního společenství 606 milionů USD pro příští rok jako rozvojovou pomoc. Oproti letošnímu roku jde o více než 10% pokles. Pro rok 2012 získal Mosambik pomoc ve výši 688 milionů USD, přičemž 378 milionů USD je vyčleněno na podporu rozpočtu. Mezi hlavní donátory patří Německo, Velká Británie a Světová banka. Ekonomický růst Mosambiku byl v roce 2011 7,1 %, v letošním roce se očekává 7,5 %.
Ozbrojené milice obsadily letiště v Tripolisu
Milice Al-Awfia, která převzala kontrolu nad letištěm hlavního města Libye, požaduje propuštění svého vůdce. V okolí letiště se ozývá střelba, všechna jednání dosud selhala. Není zcela jasné, zdali byl vůdce Al-Awfia unesen, anebo zatčen vládou kvůli výslechu. Nejméně tři letecké společnosti musely zrušit své lety.
Fitch: Chile a Peru jsou nejlépe připravenými státy regionu na propad globální ekonomické situace
Podle agentury Fitch Chile i Peru mají relativně nízký státní dluh a fiskální flexibilitu. Dalšími zeměmi, které jsou dobře připraveny na globální pokles ekonomiky, jsou Mexiko, Brazílie nebo Kolumbie. Podle agentury se na opačném konci žebříčku ocitla Argentina a Venezuela. Ty doplácí na snížení ceny jejich hlavních vývozních komodit – ropy v případě Venezuely a sójových fazolí v případě Argentiny. Agentura dodala, že i přes to jsou státy Latinské Ameriky relativně připraveny na krizi v eurozóně. Ani tak ale státy tohoto regionu nebudou vůči ní imunní.
Zemědělská produkce Latinské Ameriky má stále potenciál růst
Tak se vyjádřil generální ředitel Inter-americké institutu pro zemědělskou spolupráci (IICA) Victor M. Villalobos. Zemědělská produkce regionu by měla růst i přes to, že Latinská Amerika se na celkové produkci světového zemědělství podílí až 40%. Generální ředitel Villalobos dále uvedl, že v poslední době se region soustředí především na zvýšení produkce obilovin a sójových fazolí.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění je boj o prezidentský úřad v USA vyrovnaný
V posledních dvou průzkumech provedených Gallupovým institutem na vzorcích 9000 a 11000 registrovaných voličů získali republikánský vyzyvatel M. Romney i současný demokratický prezident B. Obama shodně 46%. Každý z nich má však výrazně odlišnou voličskou základnu – B. Obama má výrazně vyšší podporu mezi černošským obyvatelstvem, menšinami, či mezi mladšími voliči. M. Romneyho naopak podporují především starší ročníky, nejvyšší procento podpory pak má mezi bílými katolíky s nadprůměrným finančním příjmem. Prezidentské volby proběhnou lidovým hlasováním 6. listopadu tohoto roku, zvolení volitelé poté uskuteční volbu prezidenta 17. prosince 2012.
V německém Hamburku se o víkendu střetli neonacisté s anarchisty
Až deset tisíc lidí protestovalo o víkendu v severoněmeckém Hamburku proti pochodu neonacistů nazvaném Den německé budoucnosti. Německá policie nasadila téměř čtyři a půl tisíce policistů pro udržení pořádku. Ke střetu nakonec došlo, když se skupina protestujících anarchistů rozhodla postavit do trasy neonacistického pochodu barikádu z popelnic, kterou pak zapálila. V plamenech nakonec skončilo 11 aut a přes 60 demonstrantů bylo zadrženo.
V ruském Petrohradě začal pravidelný summit Rusko – EU
Summit Rusko – EU začal již v neděli večer neformální večeří ruského prezidenta Vladimira Putina s vrchními zástupci Evropské unie. Předpokládá se, že hlavními tématy budou krize v Sýrii, dluhová krize eurozóny, kontroverzní íránský jaderný program a energetické vztahy mezi Ruskem a EU. Plánovaná liberalizace energetického trhu v EU by totiž mohla v Evropě snížit vliv ruského gigantu Gazprom, který obstarává více než 25% spotřeby plynu v unii. Summit bude zakončen společnou tiskovou konferencí.
Evropská unie pravděpodobně představí na červnovém summitu plán svého dalšího vývoje
Německý deník Die Welt v neděli informoval, že EU připravuje „tajný“ plán své budoucnosti. Plán, který připravují čtyři nejvýše postavení úředníci EU, by měl být rozdělen do čtyř pilířů: strukturální reformy, bankovní unie, fiskální unie a politická unie. Deník vyjádřil domněnku, že by se mohlo jednat o revoluční dokument, cenou za jeho naplnění by však mohlo být případné rozštěpení unie. Čtyři nejvýše postavení úředníci EU, stálý předseda Evropské rady, předseda Evropské komise, šéf ministrů financí eurozóny a prezident Evropské centrální banky (ECB), byli k tomuto kroku vyzváni šéfy vlád členských zemí. Předseda Evropské komise Barroso nedávno přišel s návrhem časového harmonogramu hospodářské unie.
V Nigérii se zřítilo civilní letadlo, počet obětí se odhaduje na 150
Letadlo společnosti Dana Air se zřítilo na dvoupatrovou budovu v nejlidnatějším městě země Lagosu. Na palubě mělo být 150 osob, podle šéfa nigerijského úřadu pro civilní letectví Harold Demurena pravděpodobně nikdo nepřežil. Příčiny havárie se vyšetřují.
Rebelové v Darfúru zaútočili na súdánské vojáky
Členové Spravedlnost a hnutí rovnosti (JEM), kteří chtějí svrhnout centrální vládu, napadli armádní tábor ve Wad Ganja na severovýchodě Darfúru. Boje v Darfúru propukly v roce 2003, OSN a Africká unie (AU) do oblasti poslaly mírové mise. Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashir a ministra obrany Abdel Husseina pro válečné zločiny v regionu.
Inflace Jižního Súdánu vystoupala v květnu téměř na 80 %
Meziroční inflace, která se v květnu zvýšila na 79,5 %, ukázala vážné ekonomické problémy v jednom z nejmladších zemí světa. Země přišla o drtivou většinu svých příjmů kvůli sporu se sousedním Súdánem ohledně transferu ropy a transferních poplatků, což vystřelilo ceny potravin a pohonných hmot, které musí Jižní Súdán dovážet ze sousedních zemí.
Pobřeží slonoviny chce zrušit embargo na vývoz diamantů
Na schůzce příští týden bude Pobřeží slonoviny lobbovat za zrušení zákazu vývozu diamantů, který na zemi uvalilo OSN, s odůvodněním, že „diamanty déle nejsou hrozbou pro stabilitu země a že občanská válka je u konce“. Pobřeží Slonoviny je jedinou zemí, na jejíž export diamantů v současnosti OSN drží embargo. Tzv. krvavé neboli konfliktní diamanty financovaly občanské války v regionu.
Německo radí Španělsku, aby požádalo o pomoc Evropský nástroj finanční stability
Tuto informaci přinesl list Spiegel. Podle německé kancléřky Angely Merkel a ministra financí Wolfganga Schaeuble se Madrid nedokáže vypořádat s krizí svého bankovního systému sám. Během návštěvy španělského ministra financí Luise de Guinose v Německu ministr Shaeuble Španělsku doporučil, aby požádalo o pomoc právě Evropský nástroj finanční stability (EFSF). Ministr de Guindos ale odmítá a uvádí, že Španělsko je schopno celou krizi vyřešit samo.
V Bolívii začal mítink Generálního shromáždění Organizace amerických států
Summit, jehož hlavním tématem je potravinová soběstačnost členských zemí Organizace amerických států (OAS), se koná v bolivijském městě Cochabamba. Zde se bude dále projednávat případná legalizace žvýkání listů koky, která je žádostí Bolívie, obrana lidských práv, spor Argentiny a Velké Británie o nadvládu nad Falklandskými ostrovy nebo spor Bolívie a Chile o přístup k Tichému oceánu.
Německý ministr zahraničí vyzval Řeky, aby před předčasnými volbami nevěřili populistickým slibům
V rozhovoru pro řecký To Vima německý ministr zahraničí Guido Westerwelle také řekl, že Německo i on sám si přejí, aby Řecko zůstalo dále členem eurozóny. Poté dodal, že jsou to však Řekové, kdo se musí rozhodnou, jakou cestou se vydají. V rozhovoru se Westerwelle také kriticky vyjádřil k vytvoření společných evropských dluhopisů neboli tzv. eurobondů.
Kyperský prezident Demetris Christofias nevylučuje možnost, že Kypr bude potřebovat finanční pomoc
V posledních měsících se začalo stále častěji diskutovat o možnosti, že by Kypr mohl být dalším státem eurozóny, který by kvůli problémům svých bank musel požádat o finanční pomoc. Kypr má také značně omezené zdroje financování, neboť již přes rok nemá přístup na mezinárodní finanční trhy. Kyperský prezident nepovažuje potřebu země o jednání o vstupu do podpůrného mechanismu za jasnou věc, ale vyloučit to prý také nemůže. Dále uvedl, že za problémy stojí také silné napojení kyperských bank na zadlužené Řecko. Největší kyperské bance dokonce hrozí znárodnění.