Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton naléhá na Írán, aby odstoupil od záměru urychlit práci při výrobě obohaceného uranu, protože by tím došlo k porušení mezinárodních závazků islámské republiky. Írán zveřejnil plány na instalaci a provoz moderních strojů na obohacování uranu. Tento technologický skok na Západě vyvolal vážné pochybnosti o mírovém charakteru íránského jaderného programu a obavy z rozvoje jaderných zbraní. Írán popírá, že by instalace moderní odstředivky měla vojenský záměr a ujišťují, že jaderný program potřebují na výzkum a energetické účely. Francie a Velká Británie zopakovaly obavy, že íránské oznámení je negativním signálem před možným jednáním mezi Teheránem a Francií, Německem, Velkou Británií, Čínou, USA a Ruskem.
Archiv štítku: jaderný program
Irán chce modernizovat svůj jaderný program
Iránská organizace pro atomovou energii (AEOI) oznámila ve svém dopise Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA) z 23. ledna, že Irán hodlá modernizovat centrifugy na obohacování uranu. Teherán chce ve svém jaderném zařízení Natanz v centrálním Iránu nainstalovat nový typ centrifug IR2m, které jsou schopny obohacovat uran dvakrát až třikrát rychleji než současné centrifugy. Na zprávu vzápětí negativně reagovaly USA. „Je to jen další provokativní krok ze strany Iránu, který přinese pouze další izolaci země“, uvedl mluvčí Bílého domu Jay Carney. Západní státy se soustavně obávají snahy Iránu získat jaderné zbraně, ten takový záměr popírá.
Irán poslal opici do vesmíru, Západ se i nadále obává íránského jaderného programu
Podle iránského ministerstva obrany cestoval primát do výšky 120 km, následně v pořádku opět přistál. Podle odborníka na satelity Pat Norrise, kterého oslovila BBC, není vyslání opice do vesmíru největším pokrokem iránského vesmírného programu, dokazuje to však, že zrychlení a zpomalení rakety bylo dostatečně pozvolné. Roku 2010 Irán úspěšně vyslal do vesmíru krysu, želvu a červy, následný první pokus o vyslání opice roku 2011 selhal. V roce 2010 rovněž iránský prezident Ahmadínežád oznámil plány vyslat roku 2019 do vesmíru člověka. Západní státy vyjádřily obavu, že iránský jaderný program je určen výrobě raket dlouhého doletu, schopných přepravovat jadernou zbraň. Irán tyto obavy odmítá.
Irán popírá výbuch v jaderném zařízení
Západní i izraelská média s odvoláním na iránské zdroje informovala o výbuchu v iránském jaderném zařízení Fordo poblíž města Qom. Iránské úřady však tyto zprávy důrazně popřely. „Falešné zprávy ze západních médií jsou pouze propaganda, která má ovlivnit průběh a výsledek nadcházejících rozhovorů o iránském jaderném programu,“ uvedl Saeed Shamseddin Bar Broudi, zástupce Iránské organizace pro atomovou energii (AEOI). Jaderné zařízení Fordo je zbudování v hoře poblíž iránského svatého města Qom. Podle BBC jsou zde pravděpodobně umístěny centrifugy k obohacování uranu, což je nezbytná činnost k výrobě případné jaderné zbraně. Irán však nadále trvá na mírovém charakteru svého jaderného programu.
Dohoda ohledně Iránského jaderného programu nebyla dosažena
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ukončili dvoudenní rozhovory s představiteli Iránu. Obě strany se dohodly na pokračování rozhovorů 12. února 2013. Šéf vyjednávacího týmu IAEA Herman Nackaerts vyjádřil naděje, že by na příští schůzce mohly být dohodnuty zásady tzv. „strukturovaného přístupu“, který má stanovit, jakým způsobem může IAEA postupovat při kontrole iránského jaderného programu a zda bude mít přístup do určitých zařízení, či k určitým dokumentům. Ještě v lednu budou také obnoveny rozhovory mezi Iránem a „skupinou 5 + 1“ (USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo), které jsou přerušeny od června 2012.
Irán chce dosáhnout dohody ohledně svého jaderného programu
Irán vyjádřil naději na dosáhnutí „komplexní dohody“ se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) na jednání v Teheránu. Šéf IAEA Yukiya Amano však podobný optimismus před jednáním nesdílel. Mluvčí iránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast předem vyloučil, že by zástupcům IAEA byl umožněn přístup do vojenské základny Parchin, kde jsou údajně prováděny experimenty s výbušninami schopnými spustit jadernou zbraň. Irán rovněž uvedl, že dohoda bude dosažena pouze když bude respektováno jeho právo na mírové využití jaderné energie.
Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků
Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.