Podle francouzského ministra zahraničí Laurent Fabius Mali požádalo OSN v dopise z 18. září o schválení mandátu k okamžitému vojenskému zásahu na severu země proti islamistickým rebelům. Západoafrická země se domáhá kapitoly 7 v Chartě OSN, která umožňuje udělit mandát, zahrnující diplomatické i ekonomické sankce, včetně vojenské intervence. Vláda Mali požaduje podle svého tvrzení schválení okamžitého zásahu proti ozbrojeným skupinám a pašerákům drog na severu země, které je ale v současnosti pod kontrolou islamistů a kmenů Tuaregů, kteří zde v dubnu vyhlásili nezávislý a neuznaný stát Azawad. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) požádalo OSN o mandát již v červnu. Ve středu bude Valné shromáždění OSN projednávat celkovou situaci v oblasti Sahelu.
Archiv rubriky: Událost
Mezinárodní měnový fond předpokládá růst Mauritánie
Hospodářský růst Mauritánie by měl navzdory poklesu těžby a snížené poptávky z Evropy dosáhnout podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) 6,2 %. Rozpočet má být po šesti letech opět vyrovnaný a státní rezervy mají dosáhnout 750 milionů USD. MMF očekává rovněž snížení nezaměstnanosti a nižší míru chudoby. Přesto MMF vyzval vládu, aby pokračovala v reformách, které mají zlepšit podnikatelské prostředí. Růst by v roce 2013 měl přesáhnout 6 % a inflace by měla zůstat stabilní. Mauritánie má zásoby železné rudy, mědi a zlata a je považována za spojence Západu proti vzrůstajícímu islamistickému radikalismu v regionu.
Mauritius vykazuje vyšší schodek obchodní bilance
Podle pondělních oficiálních dat vykazuje Mauritius za červenec vyšší schodek obchodní bilance. Schodek zaznamenal nárůst na 212,8 miliónů USD z předchozích 147,8 miliónů USD, k čemuž došlo v důsledku zvýšení dovozních cen potravin. Minulý měsíc Mauritius uveřejnil odhad celkového schodku obchodní bilance pro rok 2012, který by se měl pohybovat kolem 2,7 miliard USD. Oproti loňskému roku se tak očekává navýšení z 2,3 miliard USD, přesto dochází ke snížení původních květnových předpovědí.
Pobřeží slonoviny otevře svůj vzdušný prostor pro Ghanu
Po útocích, kdy ozbrojenci napadli armádní kontrolní stanoviště v příhraničním městě Noe, uzavřelo Pobřeží slonoviny své hranice pro sousední Ghanu. Země z útoků viní stoupence svrženého prezidenta Laurenta Gbagba, který se skrývá v Ghaně. Nyní chce znovu otevřít vzdušný prostor, nicméně pozemní a námořní hranice zůstanou uzavřené. Po prezidentských volbách v roce 2010 dnes již bývalý prezident Gbagbo odmítl uznat porážku ve volbách a v zemi se rozpoutalo krvavé povolební násilí, v němž zemřelo na 3000 lidí.
Lídři Súdánu a Jižního Súdánu se sešli k prodiskutování sporných otázek
Súdánský prezident Omar al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir se v neděli sešli kvůli prodiskutování dlouhodobě sporných otázek ropy a hranic. Jednání se uskutečnilo v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Pokud by schůzka nepřinesla dlouho očekávanou dohodu, hrozí jihoafrickým zemím sankce OSN. Podle BBC uniklo z nedělního jednání lídrů pouze malé množství informací. Mluvčí obou vyjednávacích týmů uvedli, že setkání přineslo značný pokrok v řešení sporů. Hlavní summit začne v pondělí, kde se sejdou lídři Súdánu a Jižního Súdánu, klíčoví poradci, zprostředkovatelský tým Africké unie (AU) a etiopský premiér Hailemariam Desalegn.
Čína obnovila dodávky súdánské ropy
Po 4 měsíční pauze Čína v srpnu obnovila dodávky súdánské ropy. Podle dat dodávka činí asi 140 tisíc tun ropy a obchodníci dodávají, že po vyřešení sporů Súdánu a Jižního Súdánu ohledně hranic se množství dodávané suroviny ještě navýší. Lídři znepřátelených afrických zemí by měli otázku hranic vyřešit na nedělním jednání. Súdán byl v roce 2011 sedmým největším čínským dodavatelem ropy, za 8 měsíců tohoto roku bylo dosaženo pouze čtvrtiny průměrných dodávek roku 2011 z obou severoafrických zemí. Čína minulý týden uvedla, že k obnovení ropných dodávek z Jižního Súdánu by mohlo dojít na počátku listopadu.
V Somálsku byl zastřelen poslanec
Ozbrojenci zastřelili poslance nového parlamentu Mustafa Haji Maalim, když odcházel z mešity v hlavním městě Somálska Mogadishu. Ve čtvrtek sebevražední útočníci v Mogadishu zabili 18 lidí. V srpnu byl zvolen nový 275členný somálský parlament, který následně zvolil prezidenta Hassan Sheik Mohamud. Jeho jmenování mělo být posledním krokem v přechodu k civilní vládě a ukončení dvou dekád trvající politické nestabilitě. V posledních měsících se somálských vojskům za pomoci mezinárodního společenství podařilo oslabit islamistickou militantní skupinu Al-Shabaab, která ale dosud ovládá velkou část jihu země.
Kamerunský exministr byl odsouzen k 25 rokům vězení
Bývalý ministr pro územní správu a bývalý kandidát na prezidenta Marafa Hamidou Yaya byl odsouzen ke 25 letům vězení za zpronevěru a předražený nákup prezidentského letadla v roce 2004. Stejný trest si v sobotu odnesl i bývalý ředitel dnes již zaniklé státní letecké společnosti CAMAIR Yves Michel Fotso. Exministr svou vinu odmítá. Ve vězení je také exministryně Jean-Marie Atangana Mebara a bývalý velvyslance v USA Jerome Mendouga. V roce 2006 zahájil prezident Paul Biya tzv. operace Sparrow Hawk, prostřednictvím níž chce bojovat proti korupci. Kritici ale namítají, že protikorupční kampaň je zaměřena jen na dříve vybrané politické oponenty.
Rada bezpečnosti OSN je znepokojena situací v Mali
V pátek Rada bezpečnosti OSN vyjádřila znepokojení nad „zvýšenou aktivitou teroristických elementů“ na severu Mali, včetně teroristické organizace Al-Kaida, a vyzvala všechny rebelské skupiny, aby přetrhaly s islamistickými extrémisty veškeré vazby. Pokud se situace nezlepší, je Rada bezpečnosti připravena zavést proti Mali sankce, jak dříve navrhlo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Příští týden by se mělo konat jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu. ECOWAS se připravuje na vojenský vstup na sever Mali, ovšem žádá OSN o mandát k intervenci. Mali se ocitlo v politickém chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat a svrhla přechodnou vládu.
Niger schválila rozpočet pro rok 2013
V pátek přijala vláda Nigeru rozpočet s nulovým deficitem ve výši 2,5 miliard USD, který je o 11 % nižší než v letošním roce. Rozpočet je podle vlády zaměřen na posílení růstu a zvýšení bezpečnosti v západoafrické zemi. Země bojuje s nedostatkem potravin v důsledku sucha a se vzrůstající aktivitou islamistických radikálů. Navzdory potravinové krizi, která zasáhla na 6 milionů obyvatel z celkové populace 15 milionů, Niger očekává hospodářský růst mezi 12 až 15 %. Niger je světovým producentem uranu, na jeho území byly nalezeny i zásoby ropy.
Byl vydán zatykač na kritika jihoafrického prezidenta a vyloučeného člena vládnoucí strany
Na bývalého předsedu Mladé ligy Afrického národního kongresu Julius Malema, který je zároveň velkým kritikem prezidenta Jacob Zumy a který odsoudil zásah policie v jihoafrickém dole Marikana, byl vydán zatykač. Důvodem má být obvinění z korupce při zadávání veřejných zakázek v provincii Limpopo. Právnička Malemi Nicqui Galaktiou tvrdí, že neví, čeho se obvinění týká. Podle listu City Press má být Malema obviněn z podvodu, korupce a praní peněz. V dubnu letošního roku byl Malema vyloučen z vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) „za neukázněnost“.
Opozice a vládní příznivci se střetli v Guiney
V hlavním městě Conakry se v pátek večer střetla opozice s příznivci vládní politiky. Důvodem jsou podle analytiků etnické spory. V zemi se navíc stále posouvá termín parlamentních voleb, které se naposledy měly konat 8. července. V Guiney roste napětí mezi etniky Peul a Malinkes. Prezident Alpha Conde, který byl zvolen na konci roku 2010, kdy byla ukončena vláda armády, patří k etniku Malinkes. Etnikum Peul vyčítá vládě, že jim brání k získání politického mandátu. Parlamentní volby jsou posledním krokem v přechodu zpět k civilní vládě. Volby byly odloženy poté, co se opozice obávala, že volební komise je neobjektivní. V roce 2008 proběhl v zemi vojenský převrat, který přerušil veškerou zahraniční pomoc. Země je největším světovým vývozcem bauxitu a má velké zásoby hliníku. Do konce září má Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhodnout o tom, zdali má Guinea nárok na odpuštění 2 miliardového USD dluhu v rámci programu pro nejvíce zadlužené země.
V Zambii bude vybudován nový měděný důl
NFC Africa Mining Corp vlastněná čínskou společností China Nonferrous Minig Corp získala povolení k vybudování měděného dolu za 832 miliónů USD v Zambii, který zvedne produkci země asi o 60 tisíc tun kovu ročně. Společnost získala souhlas od zambijské agentury zabývající se životním prostředím, jež musí schvalovat všechny velké projekty zasahující do infrastruktury. Důl bude vystavěn asi 400 kilometrů severozápadně od hlavního města Lusaka. Podle mluvčího firmy NFC Africa Mining Corp Nelsona Jilowa začne výstavba dolu tento rok.
Nový etiopský premiér složil přísahu
Nový etiopský lídr Hailemariam Desalegn složil přísahu se zpožděním v důsledku smrti jeho předchůdce Meles Zenawiho minulý měsíc, který se u moci udržel 21 let. Ve své přísaze slíbil pokračovat v Zenawiho linii bez jakékoli změny. Desalegn dříve zastával posty ministra zahraničních věcí a vicepremiéra. Minulý týden byl zvolen hlavou vládnoucí strany Etiopská lidově revoluční demokratická fronta (EPRDF).
Madrid nedovolil větší daňovou autonomii pro Katalánsko, to spekuluje o samostatném státu
Dle agentury Reuters se tak ve vypjaté ekonomické situaci, ve které se Španělsko nyní nachází, posílí separatistické tendence severošpanělského regionu, jenž tvoří pětinu HDP země. Již minulý týden za samostatnost v Barceloně demonstrovalo několik tisíc osob. Prezident regionu Artur Mas uvedl, že by region podobně jako Skotsko mohl vyhlásit referendum o odtržení od Španělska. Region však také trpí velkým zadlužením a dle zdrojů BBC potřebuje finanční pomoc ve výši 5 miliard eur.
Francie z bezpečnostních důvodů v pátek zavřela svá velvyslanectví ve 20 zemích
Poté, co satirický časopis Charlie Hebdo ve středu zveřejnil karikatury proroka Mohameda, francouzská vláda z bezpečnostních důvodů uzavřela svá velvyslanectví ve 20 zemích. Očekává totiž, že největší protesty a nepokoje v souvislosti s obsahem časopisu by mohly nastat po pátečních modlitbách. Ke kauze se vyjádřil i francouzský premiér Jean-Marc Ayrault, jenž uvedl, že svoboda slova je ve Francii prioritou a pokud někdo nesouhlasí s obsahem časopisu, může problém řešit právní cestou.
Český ministr zdravotnictví Leoš Heger zakázal vývoz 20% a silnějšího alkoholu do EU a dalších zemí
Český ministr tak učinil na doporučení vlády České republiky a Evropské komise (EK), která chce zabránit případným otravám pančovaným alkoholem na území dalších států Evropské unie (EU). V této kauze bylo již zadrženo 23 lidí, policie ke dnešnímu dni eviduje stejný počet úmrtí. Proti kompletnímu zákazu exportu se stavějí výrobci lihovin, tvrdí totiž, že až okolo 40% produkce je určeno k vývozu, proto je zákaz významně poškodí.
Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a prezident Václav Klaus se zúčastní Valného shromáždění OSN
Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg odletěl ve čtvrtek na týdenní pracovní návštěvu Spojených států amerických, během které se setká se svým protějškem Hillary Clinton. Zúčastní se také 67. Valného shromáždění OSN, kde doprovodí prezidenta republiky Václava Klause, jenž je vedoucím delegace České republiky. Ministr se dále zúčastní ministerského setkání Skupiny přátel Jemenu a politického dialogu ministrů členských států EU a USA.
Súdán zablokoval přístup na YouTube
Podle představitele súdánské vlády byl v zemi zablokován přístup na portál YouTube, kde je ke shlédnutí film urážející proroka Muhammada s názvem „Innocence of Muslims“. Vlastník webu Google Inc. zablokoval stránky v důsledku násilných protestů kolem amerických ambasád v severní Africe a na Blízkém východě přístup k filmu v Egyptě, Libyi, Indii a Indonésii. Přesto odmítl požadavek Bílého domu na úplné stažení videa z webové stránky. Jelikož se nezdařilo omezení přístupu pouze k samotnému videu, byla súdánská vláda nucena znepřístupnit celý web.
Největší aerolinky Nigérie zrušily všechny vnitrostátní lety
Největší nigerijská letecká společnost Arik Air stornovala všechny vnitrostátní lety poté, co úředníci z Federálního leteckého úřadu Nigérie (FAAN) zablokovali vstup pasažérů na palubu letadla v hlavním městě Lagosu. Důvodem je podle FAAN nezaplacení letištních poplatků. To ovšem společnost odmítá a ředitel provozu Arik Air kapitán Ado Sanusi uvedl, že „slova o nezaplacených letištních poplatcích v řádech milionů USD jsou vymyšlená“. Cestujícím budou podle společnosti navráceny peníze za letenky a bude jim nabídnuto ubytování v hotelu.
Zaměstnanci AngloGold v Jihoafrické republice vstoupili do stávky
Horníci třetího největšího producenta zlata na světě AngloGold Ashanti vstoupili podle mluvčího společnosti Alana Fine do nezákonné stávky. „Noční směna v dole Kopanangu vstoupila do stávky a následně do práce nepřišla ani ranní směna,“ uvedl Alan Fine. Ke stávce se připojilo na 5000 zaměstnanců, kteří zatím společnosti neřekli své požadavky. Předpokládá se ovšem, že horníci požadují navýšení platů. 14% zvýšení mezd si vymohli po šestitýdenní stávce i pracovníci platinových dolů společnosti Lonmin a tento týden ukončili stávku. Analytici se obávají dalších nepokojů napříč těžebního sektoru Jihoafrické republiky.
Sebevražedné útoky v Somálsku zabily 15 lidí
Dva sebevražední atentátníci odpálili v centru hlavního města Somálska Mogadishu dvě bomby a zabili nejméně 15 lidí. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Jde o největší útok od února letošního roku. Minulý týden militantní islamistická skupina Al-Shabaab, která je spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida, zaútočila na hotel, kde se konala tisková konference nového prezidenta Hassan Shaikh Mohamud. Zvolení prezidenta Mohamuda má ukončit dvě dekády trvající politickou nestabilitu.
Mezinárodní měnový fond předpokládá vyšší ekonomický růst Senegalu
Ekonomický růst Senegalu by se podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) měl v příštím roce zvýšit z očekávaných 3,7 % na 4,3 %. Důvodem je dokončení projektů v energetice, infrastruktuře a zemědělství, které by měly vést k posílení ekonomiky. Inflace v zemi byla v prvním pololetí letošního roku 1,5 %, MMF předpokládá, že do konce roku zůstane pod 2 %. Senegal by podle MMF měl mírně snížit deficit svých veřejných financí, aby se dostaly v roce 2013 na méně než 5 % hrubého domácího produktu (HDP). Mezi roky 2000 až 2010 totiž vzrost státní dluh na 6,7 % HDP. Prezident Macky Sall po nástupu do úřadu slíbil snížení vládních výdajů.