Vláda schválila novelu o veřejných zakázkách

Premiér Petr Nečas po dnešním jednání vlády potvrdil, že byla schválena novela zákona, která zpřísňuje podmínky hodnotitelům a zadavatelům veřejných zakázek. Zároveň by měla například omezit počet zakázek, které jsou zadávány s tím, že souvisejí s obranou a bezpečností, a tedy  bez výběrového řízení.

Jaderná elektrárna Dukovany prochází kontrolními testy

JE Dukovany navštívili mezinárodní experti, aby provedli kontrolní prověrky jejího stavu. První část mise OSART, jež nařizuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost, již skončila, další se plánuje na červen letošního roku. Podle mluvčího elektrárny Petra Spilky byla mezinárodní kontrola naplánována již v minulém roce, a proto nemá s momentálními problémy japonské elektrárny Fukušima žádnou spojitost.

Novela atomového zákona ušetří státu ročně desítky milionů korun

Vláda dnes schválila novelu atomového zákona, která stanovuje, že provozovatelé komerčních jaderných zařízení budou poskytovat příspěvky Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost za to, že na ně úřad dohlíží. Stát tak ušetří ročně nemalé peníze. Novela se týká ČEZu, jakožto provozovatele jaderných elektráren Temelín a Dukovany, dále pak výzkumných reaktorů (např.Ústav jaderného výzkumu Řež a ČVUT).

Praha hledá řešení zklidnění severojižní magistrály

Podle Útvaru rozvoje hlavního města se dá situace přeplněné magistrály řešit zavedením mýtného. ÚRM prohlásil, že budování tunelů u Národního muzea nebudou nutným řešením a dodává, že je spíše nutností dostavět severozápadní část vnitřního okruhu zahrnujícího i tunelový komplex Blanka a následně pak zpoplatnit vjezd do centra města. Současné vedení Prahy ale se změnami nepočítá – k zavedení mýtného by mohlo tedy dojít nejdříve až  za 6 let.

Francouzská společnost Areva je připravena pomoci Japonsku

Areva vypraví letadlo, které co nejdříve odletí do Japonska, aby dovezlo 3 000 ochranných masek s aktivním uhlím, 10 000 kombinéz a 20 000 rukavic. Letadlo také poveze 100 tun kyseliny borité, což je neutronový absorbér dodaný společností EDF. Společnost se v pondělí rovněž rozhodla věnovat jeden milion eur Japonskému Červenému kříži. Francouzští záchranáři odletěli do Japonska již na začátku tohoto týdne s přístroji detekujícími radioaktivitu.

V Turecku se spouští procesy kvůli údajnému spiknutí a pokusu o převrat

Nedávné uvěznění 10 tureckých novinářů vyvolalo obavy EU i USA o závazky Turecka dodržovat svobodu sdělovacích prostředků a demokratických zásad, dnes bylo zadrženo 20 osob v čele s bývalým velitelem bezpečnostních sil, který byl velmi kritický ke straně premiéra Tayyipa Erdogana AKP. Již stovky lidí jsou souzeni ze spojení s ilegální, ultra-nacionalistickou, sekulární sítí známou jako Ergenekon, většina za spiknutí proti vládě. Ze spiknutí bylo již obviněno a následně zatčeno téměř 200 tureckých vojenských důstojníků, mezi nimiž jsou i nejvyšší generálské šarže.

Ruský ochránce práv zadržený v Bělorusku byl propuštěn na svobodu

Ruský ochránce práv Andrej Jurov, zadržený 16. března v Minsku, byl propuštěn na svobodu a během čtyřiadvaceti hodin musí opustit Bělorusko. Jeho další pobyt na území republiky běloruské KGB „nepokládá za účelný“. Ochránce práv o tom osobně informoval rozhlasovou stanici „Ruská zpravodajská služba“. Velvyslanectví RF v Minsku zaslalo v souvislosti s jeho zadržením nótu ministerstvu zahraničních věcí Běloruska.

ČSSD s návrhem na obnovení daňové progrese neuspěla

Návrh ČSSD o obnovení daňové progrese předložený dnes ve sněmovně byl zamítnut. Sociální demokraté navrhovali, aby ti lidé, jejichž měsíční příjmy přesahují 100 tisíc, platili daň 30%. O podobném návrhu sněmovna rokovala již v minulých letech, k hlasování ale došlo až dnes. Podle ČSSD je daňová progrese cestou k omezování sociálních rozdílů a k upevňování soudržnosti společnosti. Zástupci TOP 09 nebo ODS naopak tvrdí, že to je spíše cesta k vyhnání daňových poplatníků z ČR, dále pak k prohloubení závisti ve společnosti.

Generální prokuratura Ukrajiny povolila bývalé premiérce návštěvu Bruselu

Bývalá ukrajinská premiérka Julie Tymošenková, jež v současné době čelí obvinění z několika trestných činů, dostala povolení k pracovní návštěvě Bruselu, o něž vyšetřovatele opakovaně žádala. Generální prokuratura žádosti dosud odmítala s vysvětlením, že J. Tymošenková může v zahraničí požádat o azyl. Ex-premiérka je přesvědčena, že trestní řízení proti ní je ve skutečnosti politickým pronásledováním. Současný ukrajinský prezident V. Janukovyč toto tvrzení popírá.

Vojenská policie vracela ČT zabavené věci

Vojenská policie dnes ČT vrátila část věcí, které v pátek při zásahu zabavila v kanceláři Karla Rožánka a dalších dvou redaktorů. Státní zástupce se domnívá, že vojenská policie pochybila, když zabavila i materiály, které nesouvisely s hledanými dokumenty. Podle právníka ČT policie vrátila vše s výjimkou asi sta kazet.

Byl zamítnut návrh na zavedení institutu korunního svědka

Sněmovna zamítla návrh na zavedení institutu korunního svědka, který předložila ČSSD. Návrh počítal s tím, že by institut zavedl případnou beztrestnost pro pachatele, který by pomohl rozbít zločineckou strukturu, a to i v případě, že by se na zločinu sám podílel. Kritici návrhu se báli především možného zneužití institutu.

Ladislav Bátora na postu poradce ministra školství

Ladislav Bátora bude od dubna zastávat funkci poradce ministra školství Josefa Dobeše (VV) – má být ministrovi nápomocen v ekonomických oblastech. Ministrovo předchozí navržení L. Bátory na post prvního náměstka se setkalo s ostrými nesouhlasy ze strany premiéra Petra Nečase (ODS), stínová ministryně školství za ČSSD Vlasta Bohdalová dnes dokonce vznesla námitku, zda je Dobešovo setrvání ve funkci ministra školství nadále vhodné.

Sněmovna podpořila návrh o častější střídavé péči

Sněmovna dnes vyslovila podporu návrhu na častější ukládání střídavé péče o děti po rozchodu rodičů. Zastánci novely poukazovaly na praxi z jiných zemí, kde je střídavá péče o děti běžná. Novela, kterou sepsal Pavel Staněk (ODS), nyní půjde k posouzení ústavně právnímu výboru a stálé komisi pro rodinu.

Rusko: pozemní operace v Libyi by znamenala rozpoutání války

Ruský prezident Dmitrij Medvěděv zopakoval výhrady Moskvy vůči bezletové zóně nad Libyí, kterou zahrnuje návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Prezident nevyloučil, že Rusko rezoluci podpoří, zdůraznil však nutnost vyjasnění některých vzniklých otázek. Zároveň varoval, že případná pozemní operace zahraničních sil v Libyi by pravděpodobně znamenala začátek války. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy podle agentury Reuters naopak vyzval k okamžité podpoře návrhu rezoluce.

Turecko nedalo souhlas k výstavbě plynovodu South Stream

Na jednáních ruského prezidenta D. Medvěděva a tureckého premiéra R. T. Erdogana v Moskvě se nepodařilo získat souhlas Turecka k výstavbě plynovodu South Stream, který má vést pod Černým mořem v tureckých teritoriálních vodách. Turecká strana argumentuje tím, že společnost Gazprom neposkytla potřebné dokumenty o projektu.

Shell plánuje ambiciózní růst

Vedení společnosti Royal Dutch Shell zveřejnilo plány na investice v hodnotě 100 miliard dolarů v horizontu příštích čtyř let. Dalším ze sebevědomích cílů jedné z největších firem těžících ropu a zemní plyn je produkovat 3,7 milionu barelů těchto surovin denně a to již do roku 2014. Royal Dutch Shell posílil nyní i zásobování neštěstím postiženého Japonska.