Wikileaks: „USA požádaly ČR o uskladnění iránského uranu.“

Dle serveru Wikileaks požádaly Spojené státy americké Českou republiku v diplomatické depeši z prosince 2007 o to, aby země dočasně uložila na svém území iránský uran. Tato žádost však byla odmítnuta Karlem Schwarzenbergem, který označil akceptování požadavku za „politickou sebevraždu“ pro Stranu zelených, za kterou zastával ve vládě pozici ministra zahraničí.

Wikileaks: „Vondra je nejvetším spojencem USA v ČR.“

Server Wikileaks zveřejnil zprávu o tom, že v diplomatické depeši americké ambasády v Praze z března 2009 byl současný ministr obrany Alexandr Vondra považován za největšího spojence Spojených států amerických v ČR. Vondra v té době zastával v kabinetu bývalého premiéra Mirka Topolánka pozici ministra pro evropské záležitosti.

Rusko vyzkoušelo raketu s novým typem hlavice

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že byla úspěšně otestována raketa Topol s novým typem hlavice. Raketa Topol, která by měla zvládnout obejít i obranné protiraketové systémy, je ve výzbroji ruské armády již 23 let a test měl ukázat, zda je plně funkční i s novu hlavicí. Podle ministerstva obrany byla raketa dostatečně přesná.

Human Rights Watch: „americká CIA a britská M16 pomáhaly libyjské vládě chytat disidenty“

Organizace Human Rights Watch uvedla, že tajné služby USA a Velké Británie spolupracovaly s libyjskou vládou a dovážely do země uprchlé disidenty a zároveň své vězně na mučení. Podle Human Rights Watch byly nalezeny stovky dokumentů v kanceláři uprchlého libyjského ministra zahraničních věcí Moussi Koussi, ve kterých je i čilá korespondence mezi úředníky obou tajných služeb a libyjským ministrem, který byl zároveň šéfem tajných služeb. Z dokumentů například vyplývá, že současný vojenský velitel Tripolisu prozatímní vlády Abdel Hakim Belhadj byl v v roce 2004 chycen CIA a dopraven do Libye, kde byl předán libyjským tajným službám. Dokumenty podle Human Rights Watch potvrzují informace o praktikách administrativy bývalého prezidenta USA George W. Bushe, kdy byly např. osoby podezřelé z terorismu předávány do dalších zemí k výslechu.

Itálie uvolní libyjským rebelům 2,5 miliardy Euro

Italský ministr zahraničí Franco Frattini oznámil, že se Itálie nejpozději do dvou týdnů pokusí uvolnit dva a půl miliardy Euro, které byly zmrazeny libyjské vládě. Celkem Itálie zabavila pouze na svém území 7 miliard Euro. Libyjská vláda totiž investovala do italských společností a vlastnila 7,5 % na největší italské bance UniCredit, jednoprocentní podíl měli Libyjci i na ropné a plynárenské společnosti Eni a zhruba 2% na skupině Finmeccanica, která funguje v leteckém a obranném průmyslu.

EU se obává obrovského množství zbraní v Libyi

Agostino Miozzo, zvláštní představitel EU v Libyi oznámil, že Evropská unie požaduje, aby prozatímní libyjská vláda, Národní rada (NTC), začala co nejrychleji řešit bezpečnostní problém vyvstávající z obrovského množství zbraní v oběhu a nekontrolovaných hranic. EU se obává, že by zbraně mohly nejen zaplavit ostatní trhy, ovšem že by se také mohly dostat do rukou islamistickým milicím, které se revoluce snaží využít k posílení svých pozic. Dále EU požaduje reorganizaci ozbrojených sil rebelů a armádního velení, které bude schopné adekvátně kontrolovat hranice i pořádek v zemi.

Polské školy v Litvě zůstaly zavřené

Mnoho rodičů v září odmítlo poslat své děti do polských škol, aby tak vyjádřili nesouhlas s novým školským zákonem, který zavádí povinnou výuku některých předmětů v litevštině. Početná polská menšina v Litvě má strach, že brzy dojde k úplnému uzavření polských škol. Polsko-litevské vztahy jsou již delší dobu napjaté kvůli zákazu litevských úřadů používat polská jména ve své tradiční podobě. Nový školský zákon hodlá prověřit Evropská komise.

Běloruský prezident propustil 4 zatčené disidenty a chce diskutovat s opozicí

Alexandr Lukašenko omilostnil 4 účastníky demonstrací proti jeho znovuzvolení, kteří byli spolu s 24 dalšími lidmi vězněni od loňského prosince. Lukašenkův režim nabídl opozici zahájení dialogu o budoucnosti země, od něhož si autoritářský prezident zřejmě slibuje zlepšení vztahů se západem. Běloruská opozice však naznačuje, že se A.Lukašenko pouze snaží zajistit hospodářkou pomoc pro zbídačenou běloruskou ekonomiku.

EU uvalí embargo na dovoz ropy ze Sýrie

Zástupci sedmadvacítky se dnes dohodli na dalším zpřísnění ekonomických sankcí vůči syrskému režimu, jenž 95% procent své ropy vyváží do EU. Došlo k rozšíření seznamu osob a firem, kterým byl zakázán vstup na území EU. Ropné embargo vstoupí v platnost v půlce listopadu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zavádění sankcí odsoudil, neboť podle něj žádné problémy neřeší. Od pátku, kdy v Sýrii opět zesílily protivládní protesty, přišlo o život 14 demonstrantů.

Prezident Václav Klaus vystoupí se svým projevem na konferenci Ambrosetti Forum

Prezident Václav Klaus se v období 2. – 4. září zúčastní mezinárodní konference Ambrosetti Forum v italském městě Villa d’Este di Cernobbio. Vystoupit by zde měl v sobotu se svým projevem v tematickém bloku The Agenda for Europe. Zmiňují se o tom webové stránky prezidenta ČR www.klaus.cz.

Sněmovna se má zabývat úspornými opatřeními v sociální oblasti, novelou školského zákona a trestního zákoníku

Poslanecká sněmovna by se dnes měla zabývat schvalováním úsporných opatření v sociální oblasti a novely školského zákona, která hovoří o zachování současné podoby státních maturit přinejmenším na příští rok. Dále by měla pokračovat v projednávání novely trestního zákoníku. Ta má mimo jiné zpřísnit tresty za úplatkářství.

Polský parlament odmítl změny zákona o potratech

Polští poslanci zamítli poměrně liberální zákon navrhovaný levicí, který by umožňoval pojišťovnou hrazené přerušení těhotenství do 12. týdne a zavedl by do škol sexuální výchovu. Současně parlamentem neprošel zákon, jenž měl potraty zakázat úplně. V katolickém Polsku tak sále platí jedny nejpřísnější podmínek pro provádění potratů.

Podle francouzského prezidenta by spojenci mohli přistoupit k preventivními útoku na Írán

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy na poradě francouzských velvyslanců podpořil zpřísnění mezinárodních sankcí vůči Íránu a dále uvedl, že USA a Izrael útok na íránská jaderná zařízení nevylučují. Nicolas Sarkozy si podle svých slov nepřeje eskalaci napětí ve světě, přesto se zmínil o existenci vážného podezření, že se Teherán snaží vyrobit jadernou zbraň.

Dnešní jednání sněmovny začalo se zpožděním, pokračovat bude až do noci

Dnešní jednání Poslanecké sněmovny začalo s dvouhodinovým odkladem a potrvá až do noci. Zpoždění bylo způsobeno přestávkou, kterou si vzala ČSSD na zasedání svého poslaneckého klubu. Poslanci projednávají například předlohy sociální reformy, o jejichž konečných podobách bude sněmovna moci rozhodnout nejdříve příští týden. Dále se bude zabývat například posuzováním vládního návrhu na změny v nemocenské.

V Německu začíná soud s útočníkem z frankfurtského letiště

Mladík kosovského původu letos v březnu střílel na americké vojáky připravující se na odlet do Afghánistánu. Než se střelci zasekla pistole, stačil zasáhnout 4 muže, z nichž dva svým zraněním podlehli. Dnes se se slzami v očích omluvil příbuzným obětí. Dle obhajoby jednal pod vlivem radikální islámské propagandy.

Chorvatský expremiér Ivo Sanader byl obviněn z korupce

Ivo Sanader měl ještě jako náměstek ministra zahraničí během jednáních o úvěru s rakouskou bankou Hypo Alpe Adria Group v letech 1994 – 1995 přijmout nezákonnou provizi ve výši 11,6 milionu korun. Dále je bývalý předseda vlády obviněn ze zneužívání svého postavení a korupce v letech 2003 – 2009, kdy zastával úřad premiéra.

Zítra se uskuteční pařížské jednání o Libyi

Ve čtvrtek se v Paříži sejdou představitelé světových velmocí i států, které se podílejí na politice v Libyi, aby projednali budoucí pomoc současné Národní radě Libye (NTC). Libyjská prozatímní vláda se již nechala slyšet, že budou odměněni ti, kteří podporovali povstání proti Muammarovi Kaddafimu. Za jednáním v Paříži stojí Velká Británie a Francie, které podle svých slov chtějí dokázat, že se v Libyi nemusí zopakovat stejná chyba jako v Iráku, kde se doposud nedaří nastolit trvalý mír a stabilńí demokratickou vládu. Setkání „přátel Libye“ se zúčastní na 60 států a mezinárodních organizací, mezi kterými nebudou chybět ani Čína a Rusko, a to v den 42. výročí převzetí moci v Libyi Kaddafim.

Francouzský exprezident Jacques Chirac stane příští týden před soudem

Jacques Chirac čelí obvinění ze zaměstnávání fiktivních osob na pařížské radnici v době, kdy byl starostou. V letech 1992 – 1995 měl pobírat plat za 28 neexistujících osob, za což mu hrozí až 10 let odnětí svobody. Je velmi pravděpodobné, že i v případě potvrzení exprezidentovy viny odejde pouze s podmíněným trestem.