Dohoda mezi Polskem a Ruskem se však bude týkat pouze obyvatel žijících 50 kilometrů okolo hranice mezi Polskem a ruskou exklávou Kaliningradem. Obyvatelé Kaliningradu budou moci však cestovat v Polsku pouze 50 kilometrů od hranic. Těm, kdo by toto omezení porušili, hrozí až pětiletý zákaz vstupu do Evropské unie. Rusko tuto dohodu považuje za krok vpřed k celkovému zrušení vízové povinnosti.
Archiv rubriky: EU
Spotřebitelská důvěra ve Španělsku je na historickém minimu
Dle zprávy institutu pro výzkum trhu CIS klesl v červenci 2012 index spotřebitelské důvěry z červnových 50,6 bodů na 37,6 bodů. Na vině je údajně vysoká nezaměstnanost, která se nyní pohybuje na hranici 25% a pokračující vládní úsporná opatření. Vzrostl naopak výnos z desetiletých dluhopisů, který se nyní pohybuje nad 7%, což je dle analytiků z dlouhodobého hlediska neudržitelný stav. Trhy nyní očekávají, že situaci v zemi se pokusí zlepšit Evropská centrální banka (ECB).
Bělorusko vyhostilo švédského diplomata, údajně kvůli podpoře opozice
Švédský ministr zahraničních věcí Carl Bildt v pátek uvedl, že švédský diplomat byl vyhoštěn z Běloruska, údajně kvůli jeho setkání s politickou opozicí v Minsku. Dle Bildta jsou obvinění vznesená proti švédskému velvyslanci nepodložená, dle jeho názoru se jedná o reakci na švédskou angažovanost v demokratizaci této východoevropské země a zlepšení tamějších lidských práv. Švédsko v reakci na tuto událost vypovědělo oba běloruské velvyslance ze své země.
USA vyvíjí nátlak na evropské lídry kvůli krizi eurozóny
Ministr financí Spojených států amerických Timothy Geithner pronesl požadavek USA, aby evropští lídři přijali opatření, která zmírní ekonomickou krizi v Evropě. Základním požadavkem, který Timothy Geithner vyslovil, je snížení úrokových sazeb v některých zemích. Timothy Geithner se na své návštěvě v Evropě setkal s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem a s předsedou Evropské centrální banky Mariem Draghim a přednesl jim americké požadavky. Někteří evropští politici s americkými závěry nesouhlasí. Německý vicekancléř Philipp Rösler prohlásil, že Evropská centrální banka by se měla zaměřit na kontrolu inflace a nezasahovat více do fungování trhu.
Švédská ekonomika v druhém čtvrtletí meziročně zaznamenala růst o 2,3 procenta
Za sílící švédskou ekonomikou je hlavně export, když hlavními vývozními trhy pro Švédsko jsou Německo a Norsko, jejichž ekonomiky dluhová krize nezasáhla tolik, jako například státy jižní Evropy. Export, který vzrostl o 1,7% a také stabilní situace na domácím trhu se také podepsaly na posílení švédská koruny, která je nyní na svém rekordním maximu vůči euru.
Společnost Google přiznala, že nesmazala osobní data získaná při projektu Street View
Společnost již v květnu roku 2010 přiznala, že vozidla, které používá pro fotografování ulic v rámci své služby Street View získala osobní data od uživatelů nezabezpečených bezdrátových sítí ve více než 30 zemích. Společnost se za tento postup omluvila. Podle svých zástupců pracuje v současnosti na jejich kompletním odstranění.
Podle německého ministra financí nejsou ratingové agentury pro trhy příliš důležité
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble se takto vyjádřil pro německý deník Welt am Sonntag. Tímto výrokem reagoval na snížení výhledu ratingu Německa agenturou Moody’s, která zároveň varuje zemi před případnou ztrátou nejvyššího ratingu Aaa. Schäuble krok agentury považuje za chybný. Dále však dodal, že negativní výhled ratingu podle něj nijak neovlivní výši úroků.
Historicky nejvíce dotazovaných Poláků je proti vstupu země do eurozóny
Dle závěrů Centra pro průzkum veřejného mínění (CBOS) je nyní 68% Poláků proti vstupu země do eurozóny. Ještě před několika měsíci polská vláda včele s premiérem Donaldem Tuskem uváděla, že ačkoliv se blok jednotné měny nyní ocitá v krizi, Polsko je ochotno přejít na euro nejspíše již v roce 2015. Dle některých analytiků by nyní vláda měla od těchto projevů ustoupit. Co se týče postoje vůči eurozóně samotné, je Polsko rozděleno. Dle průzkumu by 29% obyvatel přivítalo její rozpad, 31% jí chce zachránit za každou cenu.
Na Slovensku si poslanci odhlasovali zrušení imunity, která je chrání před trestním stíháním
Slovenský parlament jednomyslně odhlasoval zrušení imunity a od září tedy policie nebude potřebovat souhlas Národní rady před tím, než zahájí trestné stíhání jejího člena. Národní rada si však ponechala právo rozhodnout, jestli soud může na poslance uvalit vyšetřovací vazbu.
Francie odpustila 4 miliardový dluh Pobřeží slonoviny
Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtara odpuštění dluhu ve výši 4,67 miliard USD pomůže k rozvoji země. Prezident Outtara se ve čtvrtek v Paříži setkal s francouzským prezidentem Francois Hollandem. Západoafrická země se na počátku 2011 ocitla na pokraji občanské války poté, co exprezident Gbagbo odmítl uznat porážku v prezidentských volbách. Francie a OSN stály v bojích na straně nově zvoleného prezidenta Outtary.
Velká Británie poskytla vojenské poradce Somálsku
Britské ministerstvo obrany potvrdilo, že poskytlo Somálsku tým deseti vojenských poradců, kteří se nyní nachází na velitelství ozbrojených sil Africké unie (AU) v hlavním městě Mogadishu. Poradci se neúčastní bojů, pouze pomáhají AU s plánováním, komunikací a lékařskou pomocí. Přesto BBC uvádí, že někteří poradci byli viděni ve městě Afgoye, které bylo před časem převzato od islamistických militantů. V posledních pár měsících rebelové ztratili několik klíčových oblastí jako je město Afgoye a Baidoa v centrálním Somálsku či město Afmadow na jihu země.
Nizozemsko pozastavilo finanční pomoc Rwandě
Nizozemsko pozastavilo finanční pomoc Rwandě v hodnotě 6,15 miliónů USD kvůli obvinění z podpory, cvičení a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo. Peníze byly určeny ke zlepšení soudního systému v zemi. Finanční pomoc pro nevládní organizace bude pokračovat. Oznámení o pozastavení pomoci přichází několik dní poté, co Spojené státy americké oznámily snížení dotací na vojenskou pomoc Rwandě.
CNOOC a Shell podepsaly dohodu o průzkumu v Jihočínském moři
Čínská státem vlastněná ropná společnost CNOOC a Royal Dutch Shell podepsaly kontrakt o průzkumu dvou pobřežních ropných bloků v Jihočínském moři. Bloky leží v zátoce Yinggehai blízko čínského ostrova Hainan. Shell podle dohody převezme 100% nákladů za průzkum zatímco CNOOC může převzít až 51% vlastnických práv na jakýkoliv komerční objev ropy a plynu v této oblasti.
Řecký HDP by mohl v tomto roce klesnout o více než 7%
Ve svém úterním projevu to prohlásil řecký premiér Antonis Samaras. Cílem jeho vlády je zmírnění recese v zemi již koncem letošního roku a oživení řecké ekonomiky začátkem roku 2014. Pokles HDP však přímo souvisí s menšími danovými příjmy, což negativně ovlivní plnění cílů na snižování zadlužení země. Dle některých analytiků zpráva představitelů EU, Evropské centrální banky a MMF o pokroku vlády v zavádění potřebných reforem odhalí nutnost další restrukturalizace řeckého dluhu. Řecká vláda se proto snaží zmírnit podmínky 2. záchranného plánu, jenž zemi poskytne 130 miliard eur. Německo se však slovy ministra zahraničních věcí staví proti dalším jednáním o této věci.
Ratingová agentura Moody’s snížila výhled ratingu Evropského fondu finanční stability
Ratingová agentura Moody’s změnila výhled ratingu dočasného záchranného fondu ESFS ze stabilního na negativní, což většinou předznamenává zhoršení ratingu v příštích šesti měsících. O den dříve Moody’s stejně změnila výhled ratingu Německa, Nizozemska a Lucemburska. Změna výhledu ratingu EFSF tak údajně odráží negativní výhledy ve všech zemích, které ručí za závazky fondu, kromě Finska.
PZ Cussons Plc hlásí nižší zisky kvůli nepokojům v Nigérii
Britská společnost vyrábějící mýdla a šampóny PZ Cussons Plc zaznamenala nižší zisky v důsledku vyšších cen surovin a horších podmínek na trzích v Nigérii a Austrálii. Zisky klesly na 75,2 miliónů USD z 168,8 miliónů USD minulého roku. Zhoršení podmínek na nigerijském trhu způsobily náboženské nepokoje a lednová 8denní stávka proti zrušení palivových dotací. Příjmy z Afriky tvoří 40 % celkových příjmů společnosti. Akcie společnosti klesly od začátku roku o 10 %.
Italský soud uvolnil libyjské akcie společnosti Eni
Soud v Itálii uvolnil akcie italské ropné společnosti Eni, který vlastnila Libyan Investment Authority (LIA) s vlivem rodiny bývalého libyjského vůdce Muammara Kadaffiho. Podíl 0,58 % v Eni byl společně s dalšími aktivy zabaven letos na příkaz Mezinárodního trestního soudu (ICC). Očekává se, že v září soud uvolní i zbývající libyjské podíly v italských společnostech, jako je největší italská banka UniCredit, bezpečnostní firma Finmeccanica, automobilová společnost Fiat či fotbalový tým Juventus.
Slovensko se rozhodlo uznat kosovské pasy
Slovensko se rozhodlo uznávat pasy z Kosova, a to i přes fakt, že jeho nezávislost společně s dalšími čtyřmi členskými státy EU neuznává. Zprávu potvrdil kosovský náměstek ministra zahraničních věcí Petrit Selimi, jenž dodal, že toto rozhodnutí pomůže usnadnit komunikaci mezi oběma státy a usnadní pohyb obyvatel.
EU a Izrael chtějí posílit vzájemné vztahy v 15 různých oblastech
EU schválila šedesát nových aktivit v oblasti spolupráce s Izraelem, a to i přes nedávnou kritiku izraelské politiky. K potvrzení prohloubení spolupráce v oblasti dopravy, energetiky a zlepšení kooperace s devíti agenturami EU, včetně policejního orgánu Europolu a Evropské kosmické agentury, by mělo dojít během jednání představitelů obou stran v úterý v Bruselu.
EU chce příští týden zavést nové sankce vůči Sýrii
Zprávu o tom, že EU příští týden nejspíše zavede nové sankce vůči Sýrii, včetně přísnějšího zbrojního embarga, potvrdil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. „Musíme oslabit režim, jenž by měl odstoupit. Čím dříve, tím lépe,“ dodal Fabius. Tyto sankce by měly být 17. kolem cílených opatření EU proti režimu prezidenta Bashara al-Assada od března 2011, kdy vypukly první protesty. Během této doby v Sýrii dle některých aktivistů zahynulo již 17 000 osob.
Ministr zahraničí Běloruska se zúčastní jednání tzv. Východního partnerství
Běloruský ministr zahraničí Sergei Martynov se společně s pěti dalšími ministry zahraničí zemí bývalého Sovětského svazu zúčastní jednání projektu tzv. Východního partnerství, která proběhnou příští týden. Tento projekt, jenž byl zahájen v roce 2009 pod patronací Polska a Švédska, podporuje nezbytné reformy v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině „s cílem urychlit jejich politické přidružení a hospodářskou integraci“ do EU. Vztahy mezi Běloruskem a EU v poslední době doznaly zhoršení. Na přelomu února a března všichni velvyslanci členských států EU opustili zemi poté, co EU přijala nové sankce vůči některým běloruským představitelům.
Ministři financí eurozóny oficiálně schválili pomoc španělským bankám
Finanční pomoc eurozóny by mohla dosáhnout až výšky 100 miliard EUR. Konečná výše úvěru by ale měla být stanovena až v září tohoto roku. Španělsko výměnou za tuto finanční pomoc musí restrukturalizovat svůj bankovní sektor, dodržet rozpočtové cíle a uskutečnit slibované reformy.
Německý ministr zahraničí vyloučil jakékoliv obnovené jednání o řeckém programu úspor
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle pro deník Bild uvedl, že ačkoliv v Řecku vidí touhu po projednání programu úspor a zpochybnění závazků země zavést potřebné reformy, dle Westerwelle se jedná o „rubikon, jenž nelze překročit“. Ministr dále vyzval Atény, ale prokázaly, že chtějí zůstat v eurozóně. Ve středu řecký ministr financí Yannis Stournaras přiznal, že země potřebuje více času aby získala 11,5 miliard eur z výdajových škrtů, které požadují řečtí věřitelé EU a MMF výměnou za čerstvé úvěry.