Britská policie v souvislosti s odposlechy zatkla bývalého premiérova mluvčího

Andy Culson, jenž do ledna působil jako mluvčí premiéra Davida Camerona, předtím pracoval jako šéfredaktor bulvárního nedělníku News of the World spojovaného s odposlechy tisíců osob. A. Culson nyní čelí obvinění, že schvaloval uplácení policistů výměnou za tajné informace. Premiér D.Cameron prohlásil, že bylo zahájeno systematické vyšetřování, z jehož výsledků je připraven vyvodit osobní důsledky, a současně se vyslovil pro pozměnění regulace tisku.

Maďarská veřejnoprávní média propouštějí 550 lidí, odbory chystají protesty

Cílem hromadného propuštění je ušetřit 6 miliard forintů (600 milionů korun). Výpověď dostalo mnoho renomovaných novinářů a moderátorů, jsou mezi nimi i laureáti Pulitzerovy ceny. Odbory a opozice vidí za propuštěním politické důvody, neboť odchází také lidé, kteří v rozhlase drželi minutu ticha v den přijetí kontroverzního mediálního zákona.

Francouzský soud dnes rozhodne o stíhání šéfky MMF

Ředitelka MMF Christine Lagard, která je ve funkci teprve několik týdnů, čelí podezření, že v roce 2008 jako ministryně financí zneužila své pravomoci. Ch.Lagard údajně ve smírčím řízení zvýhodnila Bernarda Tapieho, který měl být okraden při nevýhodném prodeji firmy Adidas státní bance Crédit Lyonnais, za což od státu inkasoval odškodné 285 miliónů euro.

Německá kancléřka Angela Merkel ztrácí podporu voličů

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění A.Merkel věří 37% Němců. Vládní koalice CDU/CSU by v případných volbách získala jen 32%. Mnoho voličů neví, jakým směrem se vládní politika ubírá a jaké postoje německá kancléřka osobně zastává. Oproti tomu je veřejností i médii vysoce hodnocen způsob, jakým A.Merkel zastupuje Německo ve světě.

Německá spolková rada schválila dle očekávání odchod od jádra do roku 2022

S uzavření všech jaderných reaktorů, které má v Německu velkou podporu veřejnosti, nesouhlasila pouze strana Die Linke. Na dnešní demonstraci před úřadem vlády se sešli zastánci jaderné energie, kteří kritizují nezodpovědnou energetickou politiku vlády. Německo bude muset v následujících 10 letech přijít na způsob, jak nebýt závislé na elektřině ze zahraničí.

Britský list News of the World vyjde v neděli naposledy kvůli skandálu s odposlechy

Nejčtenější britský titul patřící Rupertu Murdochovi čelí podezření, že se nezákonně naboural do hlasových schránek mobilů obětí trestných činů, celebrit i politiků. Policie má k dispozici jména asi 4000 osob, k jejichž hovorům měli novináři přístup. Skandál, který hýbe celou Británií, má i další oběti – nejméně 5 policistů londýnského Scotland Yardu se zřejmě nechalo uplácet za poskytování exkluzivních zpráv. Britové, kteří patří k vášnivým čtenářům bulváru, nyní volají pro přísnějších pravidlech pro novinové redakce.

Ministerstvo školství prověřuje některé základní školy kvůli čerpání dotací z EU

Ministerstvo školství přezkoumává čerpání dotací z Evropské unie na více než desítce českých základních škol. Školy si pravděpodobně nechaly zpracovat podmínky výběrového řízení na nákup hardwaru a softwaru od firmy, která se později do tohoto řízení přihlásila. Výsledky prověřování by měly být známy do konce července.

Demolice domu na Václavském náměstí, ani novostavba nebudou posuzovány v procesu EIA

Odbor ochrany prostředí pražského magistrátu rozhodl, že demolici domu, který se nachází na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze, ani následnou novostavbu nebude nutné posuzovat v procesu EIA, který se zabývá vlivem stavby na životní prostředí. Možnost demolice před časem schválil ministr kultury, proti je ovšem veřejnost i někteří odborníci.

Italský premiér prý byl proti zásahu v Libyi

Italský premiér Silvio Berlusconi prohlásil, že byl od začátku proti útoku v Libyi, ovšem kvůli hlasování italského parlamentu nemohl nic dělat. Stejně tak tvrdí, že tento konflikt může skončit jakkoliv a nikdo nyní nemůže předvídat jak. Premiér Silvio Berlusconi dále poodhalil rozpory v Severoatlantické alianci, když přiznal, že postoje jednotlivých členů byly a jsou rozpačité a nejednotné. Mimo jiné premiér také oznámil, že Itálii bude v první půlce tohoto roku stát vojenská akce v Libyi 142 milionů eur.

Dánsko od středy obnovuje kontroly na hranicích

Na hranicích s Německem a Švédskem nastoupilo do práce 50 celníků a do roku 2014 mají přibýt další celnice. Dánská vláda, známá svou přísnou přistěhovaleckou politikou, svůj krok obhajuje rostoucí přeshraniční kriminalitou. Opatření ostře kritizuje německý ministr zahraničí Guido Westerwelle, hesenský ministr pro evropské záležitosti Jörg-Uwe Hanh dokonce vyzval Němce k bojkotu dovolené v Dánsku. Evropská komise zkoumá, jestli nedošlo k porušení shengenské dohody.

Maďarský premiér Viktor Orbán byl drtivou většinou znovuzvolen do čela strany Fidesz

Pro dosavadního šéfa strany hlasovalo 99,7% delegátů kongresu. Ve svém projevu zdůraznil význam dalších úsporných opatření a označil rok vládnutí své strany jako období, během něhož se Maďarsku podařilo vyhnout situaci, která postihl Řecko. Na závěr zopakoval, že si maďarský vláda nenechá od nikoho nic diktovat.

Německá armáda na konci roku významně sníží počet svých vojáků v Afghánistánu

Plán postupného stahování Bundeswehru, který by měl tento týden projednávat Spolkový sněm, je pravděpodobně kompromisem mezi ministerstvy obrany a zahraničí. Ministerstvo obrany odmítá názory šéfa diplomacie Guida Westerwelleho, jenž prosazuje stažení všech 5000 příslušníků německé armády z Afghánistánu navzdory sílící bojové aktivitě Talibanu.

Rada zdravotně postižených má výhrady ke zvyšování poplatků za pobyt v nemocnici

Rada zdravotně postižených nesouhlasí s plánovaným zvýšením poplatků za jeden den pobytu v nemocnici z 60 korun na 100 korun, který přináší sněmovnou již schválená novela zákona o zdravotním pojištění. Podle rady mnozí dlouhodobě nemocní nezvládnou platit měsíčně 3000 korun za pobyt ve zdravotnickém zařízení a zároveň si také udržet byt, a proto žádá, aby pacienti při dlouhodobé hospitalizaci platili pouze za určitý počet dní. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) ovšem zatím nepředpokládá, že by se tato změna dostala do reformních zákonů.

Ministerstvo vnitra navrhuje zvýšení poplatků za doklady

Ministerstvo vnitra má v plánu navrhnout až dvojnásobné zvýšení poplatků za některé doklady. Náklady na výrobu dokladů hradí stát, poplatky za ně ovšem zůstávají obcím, které doklady vydávají. Změny by se měly týkat například vydání cestovního pasu s biometrickými údaji i bez nich. Podražit by měla také náhrada za ztracený či poškozený občanský průkaz. Druhým návrhem řešení je, aby se obce o současné poplatky za doklady se státem začaly dělit. Která varianta zvítězí či se neprosadí ani jedna z nich musí rozhodnout vláda, která by se problémem měla zabývat ještě toto léto.

Prezident podepsal novelu zákona o soudních poplatcích

Prezident Václav Klaus dnes podepsal novelu zákona o soudních poplatcích. Změny v zákoně zvyšují platby za civilní spory. Minimální soudní poplatek za zahájení soudního řízení, ve kterém se jedná o finanční částku do 20 000 korun, bude nově 1000 korun. Doposud se platí poplatek 600 korun za zahájení soudního řízení, ve kterém jde o částku do 15 000 korun. Novela dále zvyšuje maximální sazbu poplatku z jednoho na dva miliony korun. Cílem má být především motivace lidí řešit své spory mimosoudně.